WD letos vydá 16–18TB pevné disky s technologií MAMR. Použije i multi-actuator a HAMR

28

Před více než rokem oznámil Western Digital menší překvapení, když oznámil vývoj pevných (magnetických, mechanických…) disků s technologií MAMR. Odklonil se tím od konkurenčního Seagate a dlouho očekávané technologie HAMR, která se už snad po letech konečně chystá na trh. MAMR je koncepčně podobná, jen místo laseru „nažhavuje“ při zápisu povrch plotny mikrovlnným elektromagnetickým zářením. Má to být snazší, méně náročné a robustnější. A i tato technologie se také konečně dostává z laboratoří od praxe. Společnost WD teď vyhlásila, že první předsériové kusy těchto disků už jsou na světě a začínají je dostávat zákazníci. To znamená, že komerční výroba a prodej už není příliš daleko.

 

Disky se zápisem MAMR vyjdou letos, vzorky už kolují

Vedení firmy nyní oznámilo, že se pevné disky s technologií MAMR (Microwave Assisted Magnetic Recording) dostaly do fáze tzv. samplingu. To znamená, že už se vyrábí předprodukční kusy (nebo dokonce sériové modely) coby vzorky a začínají se poprvé distribuovat klientům mimo firmu. Těmi mohou být třeba výrobci NAS, počítačů a serverů, kteří vzorky testují a připravují na ně vlastní produkty, ale také třeba velcí provozovatelé datacenter. WD potvrdil, že někteří, byť neupřesnění zákazníci již tyto vzorky mají v rukou.

Roadmapa pevných disků s technologií MAMR (Zdroj: WD/AnandTech)

Fáze „sampling“ znamená, že WD už se připravuje na ostrý prodej MAMR pevných disků. Oficiálně by měly být uvedené někdy letos a do konce roku by měly být reálně dostupné. Podle WD budou mít kapacitu 16 TB, což je tvořeno osmi plotnami. To znamená, že kromě technologie MAMR, která dovolila zvednout hustotu dat na 2 TB/plotnu, bude také využito plnění héliem. Určená jsou tato HDD do datacenter a serverů.

Podle starších údajů by se snad letos mohla objevit také další verze MAMR pevných disků s kapacitou 18 TB, přičemž nemá jít o SMR záznam. Generací technologie MAMR bude přirozeně několik, takže další škálování bude následovat. Je ale zajímavé, že WD nevyvíjí jen MAMR. Firma uvádí, že stále investuje i do vývoje HAMR (Heat Assisted Magnetic Recording), byť by tyto technologie měla mít stejný účel a původně to vypadalo, že MAMR firma považuje za výhodnější náhradu. Přímo dokonce uváděla, že HAMR je méně spolehlivá a dražší/komplikovanější alternativa. Na základě těchto nových informací je ale tudíž možné, že ve skutečnosti HAMR ještě přece jen přijde ke slovu. Možná, že je u něj třeba shledáván potenciál ke škálování kapacity dál, než je možné s MAMR.

Schéma technologie a zapisovací hlavičky MAMR (Zdroj: WD/AnandTech)

WD také nasadí Multi-actuator. I na HAMR možná ještě dojde

Použitím HAMR by se WD opět dostal na jednu notu s konkurenčním Seagate. Je zajímavé, že WD zřejmě také bude implementovat jednu novinku, kterou nedávno oznámil jako prvním Seagate: disky s více vystavovacími mechanismy a tím nezávisle na sobě fungujícími hlavičkami. Firma potvrdila, že na technologii „Multi-Actuator“ také pracuje. Také v jeho podání by to mělo obnášet rozdělení ramen s hlavičkami na dva nezávisle operující segmenty, takže budou moci dosáhnout dvojnásobné celkové sekvenční rychlosti. Tyto disky mají údajně na trh jít v roce 2020 a budou poskytovat kapacitu 20 a více TB. Technologie bude použita zároveň s MAMR.

Technologie Multi-Actuator používá dva nezávisle pracující vystavovací mechanismy s rameny a hlavičkami

Zdá se tedy, že letos a příští rok dojde v oblasti magnetických disků k docela zajímavému posunu. Je sice jasné, že tím HDD nemohou zastavit proces, kdy se v počítačích jako systémové a často i jediné úložiště používá SSD, ale magnetické disky díky těmto pokrokům budou dále plnit roli úložiště s velkou kapacitou a patrně stále nebudou mít konkurenci v ceně za gigabajt (nebo už spíš terabajt).

WD letos vydá 16–18TB pevné disky s technologií MAMR. Použije i multi-actuator a HAMR

Ohodnoťte tento článek!
4.9 (98.46%) 26 hlas/ů

28 KOMENTÁŘE

        • To si nejsem vůbec jistý. Při tak velkém počtu hlav nemůžeš použít technologii „letu“ hlav nad plotnami, navíc tolik hlaviček bude vytvářet turbulence. Takže hlavy budou muset být více vzdáleny od ploten (už tohle je problém) a navíc bude nutno posílit jejich strukturu, na kterých budou upevněny, aby při otřesech nedocházelo k vibracím.
          Mimo tyto zásadní technické obtíže nech nechtěl vidět výslednou cenu. 🙂

          Už aby tady byla holografie. 🙂

          • Psal jsem že by se to dělalo litograficky, tedy stejným postupem jek se dělají třeba ramky, cpu atd, prostě Chip (samo ten nejlevnější proces) hlavičky by nebyly vedle sebe v jedné řadě ale třeba ve 4 – 8 řadách, ale pořád je to jen úvaha a netřeba se plašit.

  1. S takovou hustotou záznamu a počtem ploten+hlaviček to musí být v sekvenčním čtení a zápisu docela fičák a vůbec bych se nedivil, kdyby to podrtilo některé SSD. Pro nějaké úložiště velkých souborů (videa atd.) je to IMHO ideální.

  2. kéž by tu vícehlavovou technologii aplikovali co nejdřív. Zatím mám starý Seagate 3TB a uvažuji o výměně za 2x2TB do RAID 0 na steam knihovnu, prvních 50% by bylo jen na hry a tam by ten RAID dával hodně zajímavé výsledky, 300-350MB/s. Proti SSD za pakatel.
    Jinak, to navyšování rychlosti je objektivní nutnost, protože výkon v zásadě už dlouhé roky neroste zato kapacity ano takže kopírování takových disků 12-14TB je už dost otravnou záležitostí při nějakých max 220MB/s.

    • mimochodem, Seagate už ukazoval funkční disky s rozdělenými hlavami už na jaře m.r, je tedy už něco reálně k dostání pro spotřebitele s SATA? Nic jsem nenašel a obávám se aby u WD to nedopadlo zrovna tak…

    • Tady bude asi ekonomicky výhodnější udělat si prostě ten RAID 0. Multi-actuator bude v dražších enterprise discích a sám asi za příplatek, pochybuju že se stou komplexitou budou dělat do spotřebitelské oblasti. RAID 0 ze dvou běžných HDD (2× 2-4TB disk by neměl vyjít tak draho) bude levnější a myslím nakonec i praktičtější v desktop PC.

      • asi ano, já na to byl tak natěšený a ono to asi skončí dost neslavně. SSD mám jen na systém, takže RAID bude jediná cesta jak za rozumnou cenu získat výkon navíc pro 101 titulů steam knihovnu….
        480MB/s už by bylo krásné – to uváděli ze Seagate, v druhé verzi by to mohlo být o pár desítek MB/s lepší takže by to krásně vytěžovalo SATA. ALe trubci to musí nechat pouze do enterprise. Nezbývá doufat než že se letos WD vytáhne a bude to chtít Seagate natřít a zabrat větší podíl ve spotřebitelském segmentu kde už nějaký čas nemá moc co nabídnout. Poslední dobrý kup byla řada WD 1 TB Blue, tehdy ještě 7200 otáčkové. Dnes už těm jejich Black tvrdě konkuruje i Toshiba (býv. Hitachi).

        • „Magoru“ (nemysleno ve zlem) jako ty bude ale minimum a proc by pro par uzivatelu neco takoveho zavadeli do spotrebitelskeho segmentu. Obavam se, ze dneska bezny herni uzivatel ma v PC jen SSD, pripadne pokrocilejsi uzivatel to bude mit stejne jako ja SSD na system, programy a hry + HDD 5400ot. na image systemoveho disku a uzivatelska data typu video, audio, foto, dokumenty.

          Jednoduse neni potreba zavadet do consumer oblasti rychle disky kvuli par usetrenym korunam nekolika uzivatelu. Poptavka po rychlych discich bude predevsim v profi sfere v datovych ulozistich a digitalnich datovych knihovnach, kde se to dnes resi HDD + SSD jako cache s logikou predvidani potrebnych dat, na ktere je system tazan. To nikdy nemuze mit dokonalou ucinnost a tudiz by poptavka po kompletnich rychlych ulozistich mohla byt.

        • Takový ten domácí RAID (10 ze 4 disků, což bude podobný výkon jako 0 ze dvou) jsem zkoušel před několika lety, je to dobrá věc na zablbnutí, ale jinak na desktopu na píp, výkon se skoro nezvedne a už proti tehdejším slabým SSD to bylo naprosto nesrovnatelné. Zbavil jsem se toho a rozhodně, pokud tím někdo chce řešit výkon, o tom ani neuvažujte, vyhozené peníze 🙂 Jakékoli QLC SSD bude desetkrát lepší bez nadsázky a zbytek bych pořešil odinstalováním části knihovny 🙂

          • co je k smíchu na tom že jsou lidi co chtějí mít co nejvíc věcí po ruce, nejen hry ale i filmy a seriály, na nic nečekat, jen si rozvinout menu a pustit. Dřív se muselo blbnout s disketama a pak optickými disky, dnes to naštěstí již není zapotřebí.

            • Tak se hned nečerti… 😀 Pro mě je to v době rychlého internetu něco naprosto nepochopitelného… HDD nemám už asi 8 let, DVD mechaniku i dýl. V době Netflixu skladovat na disku tisíc seriálů, to jsem dělal snad někdy v devadesátkách. 😀

    • Ten Multi-Actuator není nic nového.
      October 1986 IBM
      9335 Direct Access Storage Subsystem This HDD used in this subsystem was developed under the code name „Kestrel“ at IBM Hursley, UK, and was an 850 MB HDD using three 14-inch disks with dual rotary actuators, each actuator accessing three surfaces with two heads per surface.[50] The HDD was in the rack mountable 9335 announced as a part of the October 1986 IBM 9370 Information System announcement.[51] There is no known OEM version of this HDD.
      9336 Disk Unit used the IBM 0681 HDD (Redwing)
      https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/df/IBM_Kestrel_drive_%289335%29.jpg
      https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_IBM_magnetic_disk_drives

  3. Nechápu proč je potřeba hlavičky rozdělovat na více ramen. Už hodně dlouho dumám proč prostě nemůžou číst/zapisovat všechny hlavičky naráz (na jednom rameni). U osmiplotny (16 hlaviček) by to znamenalo místo zapsání 1 bitu, zapsání rovnou dva bajty (16 bitů). Tedy 16x znásobení rychlosti.

    • lebo by to fungovalo len ked mas cisty disk a iba dovtedy kym sa nezaplni. Nemohol by si potom ani nic mazat, lebo zostavali fragmentovane data a na to miesto by sa bud nemohlo pisat, alebo by to islo 1/16tinou rychlosti. Ak chces aby 16 hlaviciek pisalo naraz, musia byt na 16 ramenach.

      • No kdyby tam byl nějaký striping jako v RAID 0, tak by to asi šlo, čistě naivně teoreticky. Je teda otázka, proč se to nedělá. Tipl bych si, že je tam ten problém, že hlavička se při přístupu musí aktivně držet přesně nad stopou a korigovat různé nepřesnosti nebo třeba roztažnost a tak, a problém je, že když by se přesně nastavila jedna hlavička na tom stejném ramenu, tak by se třeba nemohly přesně trefit ty ostatní.