Western Digital to umí tence: notebookové disky s tloušťkou jen 5 mm

0

U pevných disků nejde vždy jen o rychlost přenosu dat. Některá zařízení více než po rychlosti raději pátrají po vyšší mobilitě. U notebooků (nebo spíše ultrabooků) se výrobci zaměřili hlavně na tloušťku celého zařízení. Ta dnes činí řádově milimetry.

Pevný disk se tak stal jednoznačným trnem v oku. Pokud chcete vyrobit zařízení s tloušťkou okolo jednoho centimetru, těžko použijete standardní disk s tloušťkou 9,5 mm. Na šasi, displej a další „zbytečnosti“ vám totiž nezbyde prakticky žádný prostor. Možná vás hned napadlo, že v tomto případě může přijít vhod SSD, které při troše snahy může mít jen pár milimetrů. Jenže SSD celý komplet nemálo prodraží, navíc na úkor kapacity úložného prostoru.

V tu chvíli konečně přijde na řadu záchrana. Nedávno jsme vám přinesli test hybridních disků od Seagate, které mimo toho, že obsahují i malé SSD pro navýšení výkonu, mají i výhodu v podobě malé tloušťky (500GB varianta měla tloušťku pouze 7 mm).

WD Blue SLim a UltraSlim
WD Blue Slim

Kde Seagate končí, tam Western Digital začíná. Na trh byly nedávno uvedeny nové modely notebookových disků z řady WD Blue, jejichž nejmenší rozměr byl stlačen na nezbytné minimum. 1TB varianta má tloušťku 7 mm, disk s poloviční kapacitou pak pouhých 5 mm.

Rozdíl dvou milimetrů se někomu může zdát malý, zkuste se ale zamyslet nad procentuální hodnotou zmenšení. Právě takové disky mohou najít své uplatnění v ultraboocích či rozměrnějších tabletech. WD samo prohlásilo, že v případě těchto tenkých (1TB slim a 500GB ultraslim) disků muselo celý koncept balení disku překopat.

 

Do redakce jsme dostali obě varianty – 1TB WD Slim WD10SPCX a 500GB WD UltraSlim WD5000MPCK. V testech se však objeví jen objemnější verze, a to z poměrně prostého důvodu. Menší a tenčí varianta nemá klasický konektor SATA. Kvůli kompaktnosti byl použit SFF-8784, který do menšího balení integruje napájení disku i rozhraní SATA 6 Gb/s.

Disk je tak odsouzen k použití ve vybraných zařízeních s tímto konektorem, případně lze sehnat příslušnou redukci. Tím se ale zase smazávají výhody tenkého balení.

WD Blue SLim a UltraSlim
WD Blue UltraSlim

U výše zmíněného testu hybridních disků jste si někteří posteskli, že byl málo vypovídající (aktivní prefetch, staré rozhraní SATA apod.). Vzal jsem tedy vaše připomínky v úvahu a provedl nová měření jak s tenkým diskem od WD, tak i oběma hybridními disky od Seagate. Pro porovnání jsem do grafů zaznamenal i výsledky OCZ Vertex 3 a WD Caviar Black 500 GB.

První sada testů proběhla opět v postarším notebooku, zbylé testy pak na výrazně novější (a výkonnější) sestavě AMD. Ta sestávala z těchto komponent:

A došlo i na prefetch. Stejnou sadu testů jsem nakonec provedl i na systému s vypnutými „pomocnými berličkami“. Snaha zavděčit se všem (náš čtenář, náš pán) vyšla na mnoho hodin práce, snad ji oceníte. 

Úvod

Testovací sestava a metodika

Testovací sestava a metodika

Zajímalo nás, jak moc (a zdali vůbec) budeme schopni rozeznat rozdíl ve výkonu při osazení disků do postaršího notebooku. Pro tento účel jsem použil Lenovo ThinkPad T61 (7664-18G), který ve své době patřil k tomu lepšímu na trhu, dnes již pravděpodobně zapadne v šedém průměru. Přesto bych jej nerad zařadil do starého železa.

V tabulce naleznete základní parametry notebooku:

Testovací sestava – Lenovo Thinkpad T61
Procesor Intel Core 2 Duo T7300 @ 2 GHz
RAM 4 GB DDR2 Kingston, 633 MHz
Grafická karta Nvidia Quadro NVS140M
Operační systém Windows 7 Professional, 64-bit, SP1 (AHCI on)

Vzhledem k tomu, že většina notebooků nemá šachtu pro druhý pevný disk, bylo nutné nainstalovat systém přímo na testovací. Postupoval jsem tak, že jsem instalaci provedl na zcela jiném disku, nainstaloval všechny aktualizace a programy potřebné pro spuštění testů. Takovou instalaci jsem poté naklonoval pomocí nástroje Acronis True Image Echo na testované disky, pouze jsem roztáhl diskové oddíly podle možností toho konkrétního modelu.

Jak bylo již řečeno v úvodu, test jsem rozšířil o další hardware. Stejnou sadu testů jsem spustil i na desktopovém (a poněkud modernějším) hardware v podobě základní desky Gigabyte A75M-UD2H, na které byl osazen procesor AMD A8-3870K. Pro testy jsem použil 8 GB pamětí DDR3.

A došlo i na vypnutí prefetch. K tomuto kroku jsem přistoupil, jelikož se v diskuzi pod starším článkem objevily dohady o zkreslení výsledků mezi SSD, SSHD a HDD. Snažil jsem se tak vyjít vstříc snad úplně všem.

Prvních pět spuštění Windows jsem nezapínal žádné aplikace, pouze jsem nechal naběhnout systém a opět restartoval. Výsledky časů spouštění jsem zaznamenával pomocí šikovné aplikace BootRacer.

Poté jsem na počítači spustil PCMark 7, v něm jsem zvolil výhradně Storage Test. Ten jsem nechal všechny testované kusy projet celkem třikrát, v grafech naleznete výsledky z prvního a posledního průběhu. Cílem bylo zjistit, jestli vnitřní logika hybridních disků bude schopna nasypat data z benchmarku do SSD části.

Doslova na poslední chvíli jsem do testu zařadil ještě horký PCMark 8, který vyšel sotva před pár dny. Sám Futuremark o tomto nástroji prohlašuje, že dokáže těžit nejen z benefitu SSD, ale ocení i přítomnost hybridních jednotek. Testy jsem na hybridních discích spustil vícekrát, opakování testu však nemělo prakticky žádný vliv, v grafech tak najdete hodnoty naměřené v prvním průběhu.

Dále jsem zařadil o něco praktičtější test komprimace WinRARem. Složku obsahující všemožné soubory jsem nechal zabalit a měřil jsem čas, který počítač potřebuje k vytvoření archivu. Test jsem opět opakoval třikrát. Možná namítnete, že WinRar přeci jen víc závisí na výkonu procesoru, mým cílem ale bylo zjistit, jestli i výkon disku může ovlivnit celkový čas.

Na závěr jsem protáhl testované modely dvojicí benchmarků (CrystalDiskMark a ATTO Disk Benchmark). V závěru tohoto článku si však neodpustím ani zcela neobjektivní „pocitové“ hodnocení práce na notebooku.

Praktické testy s notebookem

Sada praktických testů má ukázat, jak na tom jsou HDD, SSD a SSHD disky při spouštění systému a práci se soubory. Start systému měřil program BootRacer, čas archivace je pak dopočítán z informací o vytvořeném archivu.

Benchmarky PCMark s notebookem

Sady testů v benchmarcích PCMark mohou prověřit celkový výkon počítače. Vzhledem k tomu, že v tomto testu šlo primárně o výkon disku, využil jsem pouze Storage Test.

Další benchmarky s notebookem

V samém závěru jsem nechal disky projet dvojicí oblíbených benchmarků pro pevné disky – CrystalDiskMark a ATTO Disk Benchmark. Vzhledem k tomu, že oba benchmarky by měli využívat náhodný shluk jedniček a nul, neměly by hybridní disky příliš profitovat.  Téměř by se dalo říct, že v tomto případě nebude SSD část vůbec využita a testy víc vypovídají o schopnostech ploten.

Prefetch on – praktické testy na desktopu

Sada praktických testů má ukázat, jak na tom jsou HDD, SSD a SSHD disky při spouštění systému a práci se soubory. Start systému měřil program BootRacer, čas archivace je pak dopočítán z informací o vytvořeném archivu. Prefetch zůstává zapnutý, jedná se o nijak neupravenou instalaci systému.

 

Prefetch on – benchmarky PC Mark

Storage test z PC Mark 7 a 8 disk prověří hned v několika disciplínách. Oproti testům v notebooku by čísla zde měla být o poznání vyšší, už jen kvůli dvougeneračnímu rozdílu rozhraní SATA.

Prefetch on – CrystalDiskMark a ATTO

Dvojice oblíbených benchmarků pro pevné disky – CrystalDiskMark a ATTO Disk Benchmark. Vzhledem k tomu, že oba benchmarky by měli využívat náhodný shluk jedniček a nul, neměly by hybridní disky příliš profitovat.  Téměř by se dalo říct, že v tomto případě nebude SSD část vůbec využita a testy víc vypovídají o schopnostech ploten.

Prefetch off – praktické testy na desktopu II.

Sada praktických testů má ukázat, jak na tom jsou HDD, SSD a SSHD disky při spouštění systému a práci se soubory. Start systému měřil program BootRacer, čas archivace je pak dopočítán z informací o vytvořeném archivu. Došlo k vypnutí některých technologií operačního systému (hibernace, prefetch, superfetch, indexace a Cache-writing). Veškeré přenosy by tak měly zůstat na bedrech pevného disku.

PC Mark 7 a 8 s vypnutým prefetchem

Storage test z PC Mark 7 a 8 disk prověří hned v několika disciplínách. Oproti testům v notebooku by čísla zde měla být o poznání vyšší, už jen kvůli dvougeneračnímu rozdílu rozhraní SATA.

 

Vypnutý prefetch a další benchmarky

Dvojice oblíbených benchmarků pro pevné disky – CrystalDiskMark a ATTO Disk Benchmark. Vzhledem k tomu, že oba benchmarky by měli využívat náhodný shluk jedniček a nul, neměly by hybridní disky příliš profitovat.  Téměř by se dalo říct, že v tomto případě nebude SSD část vůbec využita a testy víc vypovídají o schopnostech ploten.

Závěr

Na výsledky testů z předchozích kapitol je možno pohlížet hned z několika úhlů. V první řadě můžete kapitoly s testy na desktopovém hardware brát jako rozšíření původního testu hybridních disků od Seagate, kdy jste si v diskuzi vyprosili testy s vypnutým prefetchem a celkově novějším hardware.

Další srovnání jsou pak už složitější. Někteří z vás budou spíše pokukovat po rozdílech mezi WD Blue Slim a WD Black. Jak je patrné, disk z černé edice má prakticky ve všech testech mírně navrch, což se ostatně i dalo očekávat (díky vyšším otáčkám). Jenže WD Black je o něco širší a nemusí se tak vejít do vašeho ultrabooku.

V takovém případě se nabízí srovnání s hybridními disky Seagate, které také nabízí tenké provedení. Některé výsledky mohou být diametrálně odlišné díky hybridnímu konceptu u Seagate, kdy se část dat přesune do vestavěného SSD. I na to se však hraje.

500GB varianta od WD bohužel nebyla otestována, a to kvůli absenci tradičního rozhraní SATA. Přechodka sice existuje, v době testů však nebyla k dispozici a v případě notebooku by navíc byla zcela zbytečná. 

WD Blue SLim a UltraSlim
Terabajtová verze nabízí na notebookový disk slušný výkon a velmi tichý provoz. Společnost WD navíc do disku kvůli tenčímu provední implementovala bezpečnostní vylepšení (jedná se zejména o ochranu proti otřesu). Pokud u notebooku počítáte každý gram, ani tady vás disk nezklame.

Vzhledem k tomu, že se jedná o nejtenčí disk s kapacitou 1 TB, nechává si za něj WD poměrně dost zaplatit. Cena je tedy také jediným větším negativem tohoto jinak povedeného produktu.

WD Blue Mobile 1 TB Slim

+ tenké provedení

+ slušný výkon

+ tichý provoz

– vysoká cena

Graf ceny produktu Western Digital Scorpio BLU 1TB, 2,5″, SATAIII, 16MB, WD10SPCX poskytuje server Heureka.cz

Western Digital to umí tence: notebookové disky s tloušťkou jen 5 mm

Ohodnoťte tento článek!