Zahrál jsem si Battlefield V: první dojmy z druhé světové (blog a video)

6

Díky Nvidii jsem měl možnost si krátce zahrát uzavřenou alfa-verzi hry Battlefield V. Protože mě současné hry příliš nebaví, ale sem tam se najdou výjimky, byl jsem na nejnovější akci zvědavý. Ve hře byly dostupné jen dva scénáře, jejichž cíl nebyl tolik důležitý, neboť jsem měl spíš problém se dlouhodobě udržet mezi živými. Následující řádky pochází od velmi nezkušeného hráče…

Norské městečko Narvik poblíž polárního kruhu je dějištěm nelítostných řežeb, při kterých se nejde držet vzadu. Nádherná grafika a zvuky bitvy vás lákají vydat se do místa nejtvrdších bojů, kde na začátečníky čeká rychlá smrt. Battlefield je akce, ale musí se u ní přemýšlet a strategicky se plížit bočními cestami, jako byste to dělali ve skutečné válce. Jediný nerealistický prvek, který mi během hry vadil, je občasné jakoby zmatené poskakování vojáků blízko sebe, což je ovšem problém většiny her.

Nepřátelé nejsou jinak barevní, nad hlavou mají jen velmi nenápadné označení týmu a v terénu jsou viditelní spíše méně než více. Asi třicetkrát jsem byl zabit, než jsem si všiml, že celou dobu hraji za Němce – při čemž jsem si uvědomil, že ze mě už Letsplayer nikdy nebude. Pokud vás protivník zastřelí a není to zrovna protitankovou střelou, máte ještě možnost krátkou dobu volat o pomoc a při tom omezeně sledovat okolí. Možná vás uslyší medik a stihne vám dát první pomoc, nicméně volání (a nadávání) vojáka, který to má za pár je zde hodně realistické.

battlefield-v-closed-alpha

Polohu protivníků můžete odhadnout i podle svištění střel, ale je třeba být neustále v pohybu. Schovat se není dlouho kde, výbornou možností je využívat mechanizaci. Jakmile narazíte na kulomet, obrněné vozidlo nebo letadlo, nasedněte do něj. Ani v něm nejste nesmrtelní, ale zábava se násobí. Po krajině se můžete pohybovat celkem volně, ale pokud se pokusíte odejít do kopců nebo uplavat, nastane odpočítávání a musíte se vrátit. Takový interní systém proti „dezerci“.

Munice je ve hře omezena, ale stejně jako lékárničky lze nějakou během hry najít. Je to spíše náhoda a rozhodně nejde o typické „sbírání svítících předmětů“. Nelze tak bezhlavě střílet a hru to dělá mnohem hratelnější. Pokud budete hrát za ženistu, můžete před sebe stavět opevnění, většinou pytle s pískem (podle lokace).

K tomu jsem se ale ani nedostal, neboť jsem si plně užíval roli vojáka s kulometem a až jsem měl dost toho, že jsem příliš dlouho nepřežil, zkusil jsem si ještě snipera. I s ním se ale musíte přiblížit k bojům a najít dobře krytou pozici není snadné. Navíc nevydrží dlouho. Hra má rychlý děj, nenudíte se a pořád lze objevovat nové strategie, jak obsadit to či ono místo.

Grafika je podle mého opravdu povedená. Občasné chybějící polygony lze kvůli nefinální verzi zatím tolerovat. Letadla na obloze vás instinktivně přinutí se přikrčit, a pokud jste ve tmavém tunelu, tak na konci nevidíte ostrý obraz, ale silné světlo. Přesně jako v reálu.

Jak jsem psal na začátku, hry mě přestaly bavit někdy okolo roku 2001 v době Red Alert 2. Nový Battlefield ale patří k těm výjimkám, kvůli kterým zase rád nasadím sluchátka a zatemním okna. Battlefield V vyjde 19. října pro PC i herní konzole Playstation 4 a Xbox One a docela rád se k němu vrátím. Protože tu aktuálně mám silnou grafiku GeForce GTX1080 od Nvidie, zkusil jsem Battlefield na vyšší detaily v rozlišení 4K, kde jsem pomocí Frapsu naměřil mezi 30 a 40 fps. Bude to tedy chtít i pořádný počítač, oficiální minimální požadavky vyžadují Radeon HD 7850, nebo GeForce GTX 660.

Zahrál jsem si Battlefield V: první dojmy z druhé světové (blog a video)

Ohodnoťte tento článek!
3.2 (64.71%) 17 hlas/ů

6 KOMENTÁŘE

  1. Sorry, ale mě to přijde jako slušné PR.
    Jako s hrami jste skončil kolem r.2001 a BF5 dáváte šanci? Ne, to nezbaštím 🙂 17 let a za tu dobu žádná hra co by kvalitativně nezaujala? 😀
    Mě třeba MP de facto nebaví…občas jsem hrával BF3 s kámošem či dvěma a někdy to byla i sranda. Jít v týmu lidí co se dorozumívá a podporuje. S velkou radostí jsme sundavali letadla a vrtulníky pomocí laseru a javelinů 😀 Ale když na každém druhém třetím serveru narazíš na cheatera nebo sraba co ze své základny, kam se na něj nemůžeš dostat, odpaluje naváděné rachejtle a likviduje kde co…MP v BF3 (ani jiné) jsem nehrál už přes rok. A když vidím tohle, zůstanu věrný singlu nebo maximálně koopu (poslední rok dva: The Division či GR: Wildlands). Ano, v některých hrách to může být nuda, ale jde o to jak k tomu človět přistupuje. Pro mě jsou hry relax u kterého vypínám mozek, který maká hlavně v práci (pro ty které to zajímá: kontrolor kvality (prioritně 3D měření) hlavně v letectví a kosmonautice). Takže série Far Cry nebo Need For Speed apod. je pro mě ideální. Samozřejmě chápu, že každý to má jinak. Někdo to má stejně, jiný vyhledává MP a výzvy a další zase MP a honí ego 😀

    • Určitě za tu dobu nějaké dobré byly, akorát ty co jsem zkoušel mě nikdy nezaujaly. Snad ještě For Honor, nebo třeba poslední Batman mi přišel povedený. Teď jsem zkusil chystaný BF5 a bavil mě (narozdíl od Counterstriku). Je to blogový příspěvek, nic víc v tom nehledejte.

  2. Naprosto šílený článek. Proč dělá report člověk, který Battlefield nikdy nehrál? Jeho komentáře se diví nad pravidly které jsou s Battlefield sérií od pradávna (např. odchod mimo mapu). Navíc jsem se těšil, že na videu uvidím nějaký kus mapy a ne, že se budu dívat půlku videa do nebe, protože neumí vůbec hrát.