Zalman CNPS 9900 Max: odvážný vějíř procesoru (test)

0

 

Vějířová koule z Koreje

 

Korejská stálice na poli chladičů, firma Zalman, přišla před nějakou dobou na trh s vylepšenou verzí svého vějířového chladiče procesoru. Jednou z nosných technologií jsou tzv. kompozitní heatpipe, které díky nasazení slinutého kovu a vyhloubení podélných drážek na vnitřním plášti trubičky, mají být až o 50 % efektivnější než klasické heatpipe.

I díky tomu si má CNPS9900 Max poradit s až 300 W tepla, a měl by tak být vhodný i pro přetaktované vícejádrové procesory.

Na webu jsem našel několik vlastností, jimiž se výrobce chlubí:

Vlastnosti

Komentář

Obrovský výkon díky použití nového typu teplovodivých trubiček

Uvidíme v testech, každá inovace se dnes počítá.

Tichý, podsvícený, 135mm ventilátor s podporou PWM

 

Hlučnost posoudíme, každopádně nestandardní rozměry a špatná možnost výměny nevěstí nic dobrého pro dlouhodobější použití. Podpora PWM společně s dodanou zpomalující redukcí znamená rozumnou regulaci hluku.

Celý chladič pokovený vrstvou niklu

Na první pohled vypadá dobře, škoda, že v 90 % případů chladič uvidíte jen při instalaci nových komponent.

Široká kompatibilita

Možnost instalace na všechny moderní platformy potěší.

Balení

Pevná, černá kartonová krabice s průhledem na chladič nevypadá vůbec špatně, designéři podle mě trefili správný poměr mezi strohostí a extravagancí. Potisky vám podají informace o všech aspektech chladiče. Uvnitř je výrobek uzavřen ve snadno otevíratelném blistru. Je velmi pevný, kolem žebrování je navíc ještě druhá vrstva plastu, nemusíte se tak o drahocenný kus kovu během přepravy obávat. Menším zklamáním je absence ochrany základny proti poškrábání.

Příslušenství

Příslušenství naleznete hned po otevření krabice, od chladiče je odděleno jen kartonovou přepážkou. Kromě univerzálního backplate je součástí balení ještě pytlík s montážními sponami, spojovacím materiálem, nevodivými podložkami, redukcí rychlosti ventilátoru, velkým balením teplovodivé pasty Zalman ZM-STG2 a dlouhý imbusový klíč. Dodaný ventilátor z průhledného plastu není vzhledově ničím výjimečný.

Samozřejmostí je i manuál, je pouze dvojjazyčný (EN, rozsypaný čaj), nicméně přehledný a díky ilustracím by neměla být instalace problém.

Parametry

podporované patice

Intel LGA 775/1155/1156/1366, AMD AM2/AM2+/AM3

rozměry [mm]

94 × 131 × 152

hmotnost pasivu [g]

755

počet heatpipe

3 (6mm)

počet lamel

138 (2×)

materiál základny

měď (poniklovaná)

materiál lamel pasivu

měď (poniklovaná)

rozměry větráku [mm]

135 × 135 × 25

otáčky větráku [rpm]

900–1700

PWM

ano

udávaná max. hlučnost [dBA]

18–30

průtok vzduchu [cfm]

neudáno

ložiska

Long Life Bearing

stránka na webu výrobce

Zalman

cena [Kč]

1480

 

 

Detaily chladiče, instalace (+ video)

 

Detaily a zpracování

Již mnoho let se Zalman drží vějířového designu. Někteří možná pamatují legendární řadu CNPS7700, po příchodu heatpipe zase modely řady CNPS 9×00. Do ní patří i testovaný kus. Základem chladiče jsou tři poniklované 6mm teplovodivé trubičky, tvořící oblouky nad základnou. Mezi trubičkami je prostor pro ventilátor, chladič je proto asymetrický, z nasávací strany je žebrování menší a prochází jím pouze jedna trubička. Teplovodivé trubičky by měly být hlavním tahákem testovaného modelu. Byly vyrobeny pomocí kombinace podélných drážek a sintrovaného kovu, což by mělo mít za následek až 50% zvýšení tepelné vodivosti.

Na obou obloucích je po 138 žebrech o tloušťce 0,3 mm. Rozestupy se postupně zvětšují ze středu chladiče k okrajům. Pro větší pevnost jsou na vnitřní straně přítomny zámečky, na vnější straně žebra spojují kovové oblouky. Celková plocha žebrování činí 5,402 cm2. Oproti běžným chladičům jsou žebra měděná.

Základna je stejně jako zbytek chladiče poniklována. Povrch je zpracován perfektně, je rovný se zrcadlovým efektem na takové úrovni, že jsem nebyl schopný ani zaostřit při pořizování makro fotografie základny. Na opačné straně narazíte na kovovou sponu a z ní vycházející držák ventilátoru.

Instalace

Montáž na základní desku začnete připevněním ocelových spon k základně chladiče. Jednoduše povolíte dvě dvojice šroubků, nacvaknete sponu a šroubky zase utáhnete. Pokračujete výběrem otvorů v backplate dle patice, na kterou chcete chladič osadit. Do otvorů vložíte čtyři matice a pojistíte je plastovými západkami. Další operací je vložení plastového čtverce a jeho přelepení měkkou oboustrannou izolepou. Po srovnání otvorů v základní desce s maticemi backplate opatrně nalepíte na zadní stranu desky.

Dalším krokem je nanesení teplovodivé pasty. Tady mě pobavil manuál, kde je napsáno, že bych měl použít celé dodané balení. Co mě už tak nenadchlo, byla konzistence pasty, byla prakticky neroztíratelná a nakonec jsem musel použít pastu Noctua NT-H1. Nyní vám už zbývá jen položit chladič na procesor a čtyřmi šrouby jej pomocí dodaného imbusového klíče dotáhnout. Zasunutím ventilátoru do konektoru na základní desce je instalace hotová.

 

Testovací sestava a nastavení testů

 

Testovací sestava

Na test chladičů byl oproti testům skříní vyměněn procesor, dvoujádrový Intel Core 2 Duo E6750 byl nahrazen čtyřjádrovým kusem ze stejné stáje, modelem Q6600 rev. G0. Protože jsem chtěl chladiče co nejvíce zatížit, byl z důvodu dosažení vyššího odpadního tepla navíc přetaktován na 3300 MHz při napětí 1,5 V v BIOSu, což znamenalo 1,36 V pod zátěží v programu CPU-Z.

Základní deska

Gigabyte GA-EP45-DS3R

Paměť

2× 1 GB OCZ Reaper DDR2-1066

Grafická karta

XFX GeForce 8800 Ultra Extreme

Procesor

Intel Core 2 Quad Q6600 @ 3,3 GHz (Kentsfield, G0)

Pevný disk

Western Digital Caviar SE16 WD3200AAKS

Přídavné ventilátory

Nanoxia FX-12 2000, Nexus D12SL-12 PWM

Zdroj

Enermax Modu82+ 525 W

 

Q6600

Testovací metodika

Chladič byl samozřejmě testován v rámci jedné metodiky jako u předchozích recenzí.

Byla vyrobena kartonová náhražka skříně a kontroluje se teplota vstupního vzduchu. Krabice má objem přibližně podobný jako větší počítačová skříň a jsou v ní nainstalovány dva 12cm ventilátory na pozicích, kde by je každá slušná opravdová skříň měla. V krabici jsou během testů uloženy všechny komponenty včetně zdroje, ten má pro omezení jeho vlivu na tok vzduchu v krabici zajištěn vlastní ventilační otvory. Po instalaci a zajištění komponent na předem daná místa byla krabice zaizolována lepenkou. Teplota vstupního vzduchu se pohybovala vždy kolem 20 °C, odchylky při jednotlivých měřeních nebyly větší jak 1 °C.

Testbed

Teploty jsem odčítal z interního senzoru v procesoru, vzhledem k použití stejného kusu CPU na všechny testy, bych zde chybu neviděl nijak kritickou. Jako vstupní a výstupní ventilátor byly použity chladiče FX12-2000 od firmy Nanoxia, běžící na 1000 ot. /min. 

Procesor byl zatěžován v programu OCCT 3.1.0 a z grafů  toho samého programu byly i odčítány teploty. Testování probíhalo tak, že po zapnutí PC jsem nechal běžet systém 10 min. pod zátěží pro zahřátí a následně jsem 10 min. čekal do dalších testů. Program byl nastaven na 15min. test, během něhož nejdříve měří 1 min. bez zátěže, následuje 10 minut zátěže a poté 4 minuty opět bez zátěže, na úplném konci byly odečteny teploty v idle. Z výsledných grafů byla odečtena maximální teplota na všech jádrech a vypočítán jejich aritmetický průměr.

 

Testování, teplotní testy (grafy), posouzení hlučnosti, verdikt

 

Testování

Vzhledem k nestandardnímu ventilátoru a poměrně malému rozsahu otáček byla provedena pouze čtyři měření. Ventilátor není z nejtišších, do 1000 ot./min. je hluk ještě akceptovatelný, ale výše se už stává velmi nepříjemným. Dodaná redukce snižuje překvapivě pouze horní hodnotu otáček zhruba na 1500 ot./min.

Výsledky

Výsledky na nezatíženém procesoru dávají tušit, že chladič není žádné ořezávátko, nicméně velkou vypovídací hodnotu nemají.

Po zatížení a projetí testů na mě vypadla velmi zajímavá čísla. Jedná se o špičkový chladič, který pěkně škáluje výkon podle otáček ventilátoru. Zkoušel jsem i čistě pasivní provoz, ale počítač se po několika málo minutách restartoval.

Při porovnání s ostatními testovanými chladiči se při všech měřených rychlostech řadí do nejlepší dosud testované pětky. Vzhledem k tomu, že před ním jsou prakticky jen těžké váhy Prolimatech a Noctua, jsou výsledky příjemné.

 

 

 

 

Verdikt

Při prvním pohledu na chladič jsem moc nevěřil tomu, že i přes nové technologie budou pouhé tři heatpipe stačit a čekal jsem fiasko. Opak je však pravdou. Inženýři Zalmanu v tomto případě odvedli dobrou práci. Umístit se za dvojicemi Noctua a Prolimatech je skvělý výsledek. Pokud by tato nová technologie výroby byla použita na větším počtu anebo průměru trubiček, výsledek by byl asi dost drtivý. Doufám, že něco takového se již pomalu rodí.

Fantastický je i vzhled a provedení chladiče, tady nemám moc výtek. Horší je to ovšem s ventilátorem, použití nestandardního ventilátoru není moc dobrý krok, obzvláště když se moc nepovedl. Navíc těžko říct, jak na tom bude s životností. Jistě není problém provozovat ho na nižších otáčkách, teploty budou stále nízké, ale pro opravdové vyznavače ticha to není.

Trochu vyšší cena je obhajitelná, ale kvůli ventilátoru to na ocenění tentokrát nebude.

Zalman CNPS9900 Max

+ výkon
+ vzhled
+ zpracování
–  ventilátor
–  vyšší cena

Za zapůjčení chladiče Zalman CNPS9900 Max děkujeme společnosti TN Trade

Ohodnoťte tento článek!