Reklama

Oblaka pod vodou. Microsoft testuje cloudová datacentra umístěná v hlubinách moře

Jak datacentra dostat blízko k lidem a zároveň je dobře uchladit? Stačí je ve vodotěsných kapslích ponořit do moře. Microsoft ví, jak na to.

Sean James již 15 let pracuje ve výzkumném týmu cloudové divize Microsoftu a podílí se na vývoji nových technologií pro datacentra. V minulosti však tři roky pracoval na ponorce u amerických mariňáků. V tom dostal nápad, jak obě zkušenosti propojit. Proč by pod vodou nemohly být umístěny samotné servery? Tak se zrodil projekt Natick.

Kapsle Leona Philpot
Kapsle Leona Philpot 

James před třemi lety napsal práci, jak by datové centrum mohlo pod vodou fungovat. Přineslo by to několik výhod. Servery by napájela hydrokinetická energie za využití vln a přílivů. Voda by dokázala centrum efektivně uchladit. K tomu by byl provoz bezhlučný. Po roce a půl si Naticku všimli důležití lidé z vedení Microsoftu a Jamesův tým dostal zelenou. A peníze.

 

Inženýři pak celý rok připravovali projekt a také postavili první podmořskou kapsli nazvanou Leona Philpot (podle postavy ze hry Halo). Kontejner o hmotnosti 17 tun má dvoumetrový průměr a tři metry na délku. Dovnitř byly nainstalovány servery odpovídající zhruba 300 běžných počítačů a na nich běžel cloud Azure. Kapsle byla naplněna stlačeným dusíkem.

Energii zatím nedodávaly vlastní generátory, ale natažené kabely z kilometr vzdáleného pobřeží. Leona Philpot byla umístěna deět metrů pod hladinu Pacifiku. Pilotní test trval od srpna do listopadu 2015. Vše běželo podle plánu, proto už Microsoft pracuje na čtyřikrát větší kapsli s 20× vyšším výpočetním výkonem.

Projekt Natick a jeho tvůrci
Projekt Natick a jeho tvůrci

Od Naticku si Microsoft slibuje rychlé nasazení. Malé datacentrum dokáže připravit do 90 dnů, což se bude hodit pro posílení kapacity při nečekaných i plánovaných událostech. Klíčovou výhodou je dle firmy zkrácení cesty mezi serverem a klienty, což zrychlí latence. Polovina světové populace totiž žije maximálně 200 km od moře.

Microsoft také mluví o ekologických pozitivech. Provoz nespotřebovává vodu, běží na čistou energii a celá kapsle je z recyklovatelných materiálů. Neprodukuje hluk ani nezvyšuje teplotu okolní vody. Mořská fauna s kapslí během testu splynula.

Inženýři věří, že jedna podmořská „mise“ může trvat minimálně pět let. Pak by se kapsle vytáhla na hladinu, došlo by k upgradu komponent, a zase by se ponořila. Takových cyklů by měla vydržet alespoň čtyři.

Lidé z projektu Natick nicméně nezmiňují rutinní problémy a jejich opravy. Především pevné disky budou odcházet jako na běžícím pásu. A zatímco výměna v tradiční serverovně je jednoduchý úkon, u Naticku to bude časově i finančně mimořádně nákladná záležitost. I proto zatím Microsoft nemluví o komerčním využití. Natick je stále předmětem výzkumu. A možná tak i zůstane.

Zdroj: NYT, Microsoft

Další články na téma: 
Oblíbené Tisk E-mail
Reklama
Reklama

Komentáře

Dokud nepřijde ke slovu Severní nebo Baltské moře, které dost nevybíravě likviduje usilí vynaložené do příbřežních farem. Telekomunikační kabely jsou "jenom na dně", pokládka HDVC el. vedení robotickou jednotkou 1000 - 1500mm pod povrch dna a neustálé opravy. Nejhorší jsou pozůstatky z 1. a 2. světové války. Poklidných míst vhodných pro umístění v Evropě mnoho nebude.