Reklama

Půl století s myší v ruce. 10 hlodavců, které změnily ovládání počítače

O myši jako polohovacím řešení píše počítačový inženýr Bill English ve své publikaci z roku 1965. Představena byla o tři roky později, masivně úspěšná se ale stala až za dalších 20 let. Jak se za tu dobu proměnila? Kdy ztratila kuličku, dostala kolečko nebo přišla o ocásek?

Jak ovládat elektronické systémy se řešilo už za druhé světové války. Brit Ralph Benjamin v roce 1946 vytvořil první trackball. Kuličku, kterou operátoři využívali k řízení radarů. V roce 1947 si zařízení nechal patentovat pod název „roller ball“. Ve stejné době byl vytvořen i první elektronkový počítač ENIAC. Jenže trvalo dalších dvacet, než se počítače proměnily z halových strojů ovládaných tlačítky a děrnými štítky v něco, co připomíná dnešní PC.

 

Revolucí byla sanfranciská Fall Joint Computer Conference pořádaná 9. prosince 1968. Technik Douglas Engelbart na ní prezentoval počítač se systémem NLS (oN-Line Systém). Měl grafické rozhraní, využíval okna, hypertextové odkazy, kolaborativní úpravu dokumentu ve dvou lidech, zvládal také videokonference. A to celé se ovládalo myší. Tu navrhl právě Engelbart, ale pomohl mu ji sestrojit už v úvodu zmíněný English. Oba tehdy pracovali pro Stanford Research Institute (SRI).

Matka všech myší

První myš vytvořili už v roce 1963 a roku 1967 si ji Engelbart nechal patentovat. Zařízení vypadalo jako dřevěná krabička s majáčkem nahoře (tlačítko). Polohu určovaly dva kotouče (pro osu x a y) otočené kolmo k sobě. Otáčely se ježděním po stole. Autor na myši nijak zázračně nezbohatl. Patent totiž vypršel v roce 1987, tedy v době, kdy se počítače s grafickým rozhraním teprve začínaly prodávat. Až tak moc myš předběhla dobu.

První myš na světě byla ze dřeva
První myš na světě byla ze dřeva

První moderní PC

English v 70. letech odešel z SRI a nastoupil do Xeroxu PARC. Tam se podílel na slavném počítači Xerox Alto (1973), který byl evolucí NLS a který měl konečně dostat moderní osobní počítače do firem i domácností. Přinesl vylepšené rozhraní a nově i kuličkovou myš. Dva malé kotouče se schovaly dovnitř, takže nejezdily po stole, ale otáčela jimi kulička. Myš se ale začala prodávat společně s drahým počítačem Star až v roce 1981. Proslavil ji však až Apple spolu s počítači Lisa (1983) a Macintosh (1984), které se hodně inspirovaly u Xeroxu.

Xerox Alto ukázal, jak má vypadat moderní počítač
Xerox Alto ukázal, jak má vypadat moderní počítač

Kulička od sousedů

Za zmínku stojí, že první kuličková myš je o pět let starší než ta z Xeroxu. Vytvořila ji v říjnu 1968, tedy dva měsíce před ukázkou NLS, německá společnost Telefunken a nazvala ji Rollkugel (doslova otáčející se kulička). Sloužila pro kreslení vektorů na pracovním počítači TR 440. Sice se o ní jako o myši nemluvilo, ale vypadala a fungovala tak. Firma nicméně neuměla tak jako Xerox využít myš k ovládání operačního systému.

Kuličková myš od Telefunkenu měla tvar polokoule
Kuličková myš od Telefunkenu měla tvar polokoule

Optika nastupuje

Kulička zpříjemnila ovládání, ale mechanické otáčení zanášelo dovnitř prach a jiné nečistoty, které blokovaly ovládací válečky. Takže se myš musela často rozebírat a čistit. První optickou myš využívající infračervené fotodiody pochází už z roku 1982, navrhl ji student MIT Steve Kirsch. Neměla sice pohyblivé části, ale zato potřebovala speciální podložku, na které byla infrapohlcujícím inkoustem natištěna mřížka. Kirsch následně založil firmu Mouse Systems a jeho myši používal například Sun.

První optická myš potřebovala speciální podložku
První optická myš potřebovala speciální podložku

Zkuste to bez drátů, milý Marconi

Až do roku 1991 měly myši svůj charakteristický ocásek. Změnil to Logitech, který v onom roce uvedl novou myš MouseMan Cordless. Měla tři tlačítka a pro komunikaci s vysílačem zapojeným v PC využívala rádiovou frekvenci nevyžadující přímo viditelnost. Na rozdíl od infračerveného přenosu, se kterým výrobci také experimentovali. Dnes se už prodávají i myši komunikující přes Bluetooth (2002, Microsoft) nebo Wi-Fi (2011, HP). Jejich výhodou je, že u notebooků nepotřebují žádný adaptér.

Logitech přestřihl dráty už v roce 1991
Logitech přestřihl dráty už v roce 1991

Kolečko pro web i dokumenty

Listovat dokumenty pomocí klávesnice nebo táhnutím posuvníků bylo nepohodlné. Už v roce 1985 navrhla japonská společnost NTT se Spolkovou vysokou technickou školou v Curychu tzv. Mighty Mouse (neplést s myší Applu), která měla malé kolečko na boku v místě palce. Na nápad se ale zapomnělo, na své tradiční místo se kolečko dostalo v roce 1995 díky myši Genius EasyScroll. Kolečko však proslavil až Microsoft, který o rok později uvedl myš Intellimouse a balík Office 97, který uměl kolečko využít.

Kolečko proslavil až Microsoft díky Intellimouse a Office 1997
Kolečko proslavil až Microsoft díky Intellimouse a Office 1997

Diody bez podložky

Moderní optické myši už podložky nepotřebují. Stojí za tím vynález firmy Agilent, jde o systém červených LED a CMOS snímače, který sleduje jejich odražené světlo ze stolu. První myší, která tento způsob využívala, byla v roce 1999 IntelliMouse Explorer od Microsoftu. Microsoft pak v roce 2008 uvedl nové myši se zdokonalenou technologií BlueTrack využívající modré diody. Je přesnější a nedělají jí problémy žádné povrchy s výjimkou skla a zrcadla.

Intellimouse Explorer byla optická a nepotřebovala podložku
Intellimouse Explorer byla optická a nepotřebovala podložku

Laser i na sklo

Společnost Sun v roce 1998 nahradila diody pomocí laseru, který měl být rovněž přesnější. LED vyzařují rozptýlené světlo, kdežto laser úzký paprsek, což má pomoci i na lesklých površích. Technologii dostal mezi lidi až Logitech, který v roce 2004 uvedl laserovou myš MX 1000. Snímač mimochodem opět pochází od firmy Agilent. Laser má dodnes problém s některými textilními povrchy, ale na druhou stranu už výrobci slibují i myši snímajícími na skle. Logitech v roce 2009 uvedl myš Anywhere Mouse MX s technologií Darkfield, která si poradí i se sklem alespoň 4 mm tlustým.

Logitech MX1000 je první laserovou myší
Logitech MX1000 je první laserovou myší

K notebooku i desktopu

Kdo hodně cestuje, potřebuje notebook. Kdo na cestách hodně pracuje, potřebuje myš. Jenže ty pohodlné z desktopu jsou velké, v brašně pro ně není místo. Speciální notebookové myši jsou zase maličké a na dlouhodobé používání nevhodné. Kompromis učinil v roce 2008 Microsoft, když uvedl Arc Mouse. Myš ve tvaru mostu je skládací, takže zabere málo prostoru, ale zároveň může být velká. Evolucí je aktuální Arc Touch Mouse, která se neskládá, ale narovná.

Microsoft Arc Mouse se dá složit a lehce přenášet
Microsoft Arc Mouse se dá složit a lehce přenášet

Myš s multitouch

Apple je průkopníkem v mnoha oborech, dokonce i ty myši proslavil. Ale v současnosti je dělá fakt divné a neergonomické. Dlouho si Apple vystačil jen s jedním tlačítkem. Když v roce 1998 uvedl iMac s první USB myší, měla tvar puku, takže byla všem jen pro smích. Jeho aktuální laserová Magic Mouse z roku 2009 zase vypadá jako tenké mýdlo. Je ale novátorská. Má sice jen jedno tlačítko, vepředu však pod povrchem obsahuje vícedotykový snímač s podporou gest, takže simulují pravé tlačítko, kolečko atd.

Mýdlo od Applu zvládá multitouch gesta
Mýdlo od Applu zvládá multitouch gesta

Další články na téma: 
Oblíbené Tisk E-mail
Reklama
Reklama

Komentáře

Na tom "mýdle" od applu se musí úžasně pracovat, sotva dvouma prstama to držet a jedním ovládat a zbytek prstů se krčí někde vzadu v křeči. A normální větší myš se už skoro koupit nedá, všechny jsou "kompaktní" a to mám spíš menší ruku, lidi s větší rukou musí trpět.

"A normální větší myš se už skoro koupit nedá, všechny jsou "kompaktní" a to mám spíš menší ruku, lidi s větší rukou musí trpět."

Logitech MX Master FTW!
Té se snad ani nedá říkat jinak než krysa. :D Sám ji mám a nemůžu si ji vynachválit.

Ano proto sem psal "skoro", pár jich je, sám mám M705 a přijde mi to spíš jako taková střední myš, Master MX je o trošku větší a Performance MX je asi eště o něco větší. Ale i ta moje M705 za 1k Kč není bůhvi jaká kvalita, tlačítko sem už musel čistit a to to budou tak dva roky teprve, kolečko zlobí a spousta lidí si stěžuje i na jiný věci. U drátovek za 300kč sem tohle nezažil, jenže drátovku už mít nemůžu a ani nechci, a když je slušná myš jen za 2k a vejš, tak prodeje nebudou nijak velký, až se na to nakonec výrobce vykašle.

Jj, s tím jsem se také potýkal. Vždycky mi odešly spínače a/nebo setrvačníkové kolečko (nehledě na cenu myši).
Používám Logitech od dob MX Revolution, měl jsem i tu jejich herní edici (G700) v domění, že prostě pro hráče bude trochu kvalitnější (lepší spínače). A doma nám odešly spínače i u Logitech myši za 200,-.
Na druhou stranu těm myším dávám celkem zabrat (12+ hodin/den).

Bohužel ale jsem si vypěstoval závislost na setrvačník, tak mám holt smůlu. :D
Uvidíme, co teď vydrží MX Master - někde jsem slyšel, že má snad konečně lepší spínače.

no, moje roccat kone (prvni verze...) nema problem ani na skle, zrcadle a ani zadne textilii co sem doma nasel... takze to ze lasery maj s nekterymi povrchy problem do dnes je peknej kec :)
ale jinak peknej clanek :)

Takže kvůli jedné myši, která podle nespecifického testu údajně obstála na všem se má změnit svět? Ono problém a nefunkčnost jsou rozdílné věci, pokud je ti znám princip snímání povrchu u myši, tak ti musí bejt jasný, že sklo je problém vždycky, hlavně to čisté, škrábance pak dost pomáhají. Ale taky se lze dostat do stádia, kdy se myš hýbe, ale skokově, což dělaj lesklejší povrchy. Všechno tohle je označeno za problémové, sice to někdy nějak jde, ale jemný pohyb nelze, rovný pohyb nelze a tak.

ja sem teda na skle zadne skoky ani krivy pohyb nezaznamenal ani u kone, ani u kone+ :) (plusko sem mel jen chvili, ryche tam odeslo kolecko... tu kone tu mam do dneska, sice ji uz davno nepouzivam, ale porad funguje...)
proste si nemyslim ze vsechny mysi maji problem se sklem/zrcadlem/textiliemi... urcite se najde spousta co ma problem, ale taky minimalne par co ty povrchy zvlada s prehledem :)

Mlufčí Maxisovtu:
"Já bych ty krysy zakázal!" "Patlejte monitory!"

Intellimouse Explorer byla jedna z nejlepsich mysi, co jsem kdy mel.