Architektura AMD Zen 2 má stále čtyřjádrové CCX. První vzorky běží na 1,4–2,0 GHz

Na web pronikly informace o prvních vzorcích procesorů AMD s architekturou Zen 2. Kromě taktů ukazují, že Zen 2 pořád používá jako základ čtyřjádrové CCX.

33

AMD tento měsíc poprvé odhalilo 7nm procesory a jejich architekturu Zen 2. Potvrdily se dřívější zvěsti o 64 jádrech v serverových CPU Epyc, ale AMD přirozeně ještě zatajilo, jaké by mohly mít frekvence. A také stále nebylo jasné, zda architektura stále bude používat členění jader do bloků CCX po čtyřech, nebo zda se něco na propojení změní. Teď to ovšem vypadá, že na tyto otázky máme odpověď.

 

První vzorek Zenu 2 venku

Na internet se totiž zdá se dostalo záznam z testování inženýrského vzorku (ES) 7nm procesoru Rome, tedy Epycu druhé generace, který má mít oněch až 64 jader v celkem devíti čipech. Mělo by jít o vůbec první ES 7nm procesoru AMD, o kterém se dozvídáme. Kód jeho označení zní 2S1404E2VJUGS_20/14_N. Už z tohoto řetězce by se dá vyčíst něco o parametrech, protože sémantika značení ES procesorů u AMD je známá. Ovšem CPU bylo nalezeno v databázi SiSoft Sandra, což nám dává ještě nějaké informace navíc.

První vzorek 64jádrového Epycu s architekturou AMD Zen 2 v databázi benchmarku SiSoft Sandra
První vzorek 64jádrového Epycu s architekturou AMD Zen 2 v databázi benchmarku SiSoft Sandra

Procesor 2S1404E2VJUGS_20/14_N má podle všeho skutečně 64 jader. Sandra nicméně ukazuje jen 128 vláken, ačkoliv vzorky podle ní byly testovány v páru (v desce Supermicro H12DST-PS). Asi tedy nebylo aktivní SMT, ale finální verze Zenu 2 by měla mít dvě vlákna na jádro. Z označení pak lze vyčíst frekvence, které dokládá i Sandra. Tento vzorek 64jádra má základní takt 1,4 GHz v základu a zřejmě 2,0 GHz pro turbo. Takto nízká základní frekvence není výjimečná, první vzorky 14nm Epycu měly základ 1,45 GHz. Nicméně turbo tehdy bylo 2,9 GHz, proti čemuž je uváděných 2,0 GHz u 7nm čipu dost nízké. Jde ale koneckonců o ES, tedy vzorek, jehož parametry neodpovídají finálním parametrům.

Finální takty Epycu budou o dost výš

Zde je zajímavé, že z jiného zdroje máme zdá se informaci o tom, jaké takty AMD očekává pro hotový výrobek. Nedávno se totiž objevila informace, že AMD bude dodávat procesory do superpočítače Hawk pro institut HLR Stuttgart. Použité v něm mají být právě Epycy druhé generace „Rome“, což je potvrzeno v oficiálních prezentacích. V těch stojí, že budou použité 64jádrové procesory (celkem má stroj obsahovat 640 000 jader, tedy 10 000 CPU). Přímo ve slajdech stálo, že frekvence použitých modelů má být 2,35 GHz. Pravděpodobně by mohlo jít o jejich základní frekvenci, i když teoreticky by asi řeč mohla být i o all-core boostu. Každopádně je to ale vyšší frekvence, než má tento nízko taktovaný ES vzorek. Epyc 7601, nejvýkonnější 32jádro 14nm generace Naples, má mimochodem základní frekvenci 2,2 GHz.

Slajd k počítači HLRS Hawk, v němž mají běžet 2,35GHz Epycy Rome
Slajd k počítači HLRS Hawk, v němž mají běžet 2,35GHz Epycy Rome

Sandra ještě o vzorku sděluje, že každé jádro Zen 2 obsahuje 512 KB L2 cache, což by bylo stejné jako u Zenu 1, a uncore/Infinity Fabric zdá se mohla běžet na 800 MHz. To by implikovalo, že paměti běžely jen jako DDR4-1600. Pokud tedy Zen 2 neumí používat nějaké jiné poměry frekvencí DDR4 a Infinity Fabric než Zen 1.

První vzorek 64jádrového Epycu s architekturou AMD Zen 2 v databázi benchmarku SiSoft Sandra
První vzorek 64jádrového Epycu s architekturou AMD Zen 2 v databázi benchmarku SiSoft Sandra

Zen 2 zřejmě stále používá čtyřjádrové bloky CCX

Asi nejzajímavější část ale je údaj o L3 cache. Proč? Sandra ukazuje 16×16 MB L3. To znamená, že by mezipaměť třetí úrovně byla rozdělená na bloky jako u Zenu 1. Pokud je těchto bloků 16, znamená to zřejmě, že L3 cache je sdílena vždy blokem čtyř jader, přičemž další čtyři jádra mají opět ve čtveřici vlastních 16 MB a tyto kapacity nejsou spojené. Zen 2 tedy podle všeho opět používá jako stavební blok čtyřjádrový Core Complex (CCX), stejně jako Zen 1.

Každý z osmi čipů (respektive chipletů) je tedy asi interně tvořen dvěma CCX po čtyřech jádrech. Oba CCX budou mít svých 16 MB L3 cache a tyto dvě poloviny budou stejně jako na 14nm či 12nm čipu Zeppelin/Summit Ridge v dnešních Ryzenech a Epycích propojené pomocí Infinity Fabric. Při komunikaci jader mezi dvěma různými CCX tedy stále asi nastane vyšší latence/nižší propustnost, jako dnes.

Schéma bloku Core Complex (CCX) architektury Zen, ukazující vzájemné propojení všech jader
Schéma bloku Core Complex (CCX) architektury Zen, ukazující vzájemné propojení všech jader

Toto tedy zřejmě vyvrací spekulace o tom, že by CCX v architektuře Zen 2 nově mohl mít šest nebo osm jader místo čtyř (a že by tedy ony 7nm čiplety v Epycu Rome třeba mohly být monolitické a L3 cache v nich by mohla být sdílena všemi osmi jádry). Proč to AMD neudělalo? Patrně jednak kvůli zjednodušení návrhu, čtyřjádrový CCX lze jako celek vzít a snadno zkopírovat do mnoha jiných čipů – třeba APU nebo semi-custom procesoru (na základě toho je pravděpodobné, že čtyřjádrový CCX převezmou i procesory Ryzen).

Mnohajádrové CCX by byly náročné na propojení

Kromě toho je zde ale asi i otázka komunikace uvnitř CCX. Jádro v čtyřjádrovém CCX architektury Zen 1 má přímé propojení s každým z ostatních tří sousedů. Při zapojení čtyř jader tímto způsobem je třeba celkem jen šest linek mezi nimi. Ovšem s vyšším počtem uzlů komplexita tohoto druhu propojení velmi rychle roste – s šesti jádry byste potřebovali linek patnáct, pro osm jader 28 (každé jádro komunikuje se sedmi sousedy, to celé děleno dvěma). Tento interconnect tedy jednoduše řečeno neškáluje dobře na víc jak čtyři jádra, komplexita propojení by byla vysoká, stejně jako asi zabraná plocha na čipu a spotřeba. Je tedy mnohem jednodušší a asi také efektivnější, pokud blok CCX zůstane čtyřjádrový a těchto CCX se jednoduše použije více, přičemž jejich propojení obstará logika Infinity Fabric.

Devět čipů pod kapotou Epycu Rome. Osm malých je 7nm s jádry CPU, centrální I/O čip je 14nm a obsahuje vše ostatní včetně řadiče pamětí (Zdroj: Twitter)
Devět čipů pod kapotou Epycu Rome. Osm malých je 7nm s jádry CPU, centrální I/O čip je 14nm a obsahuje vše ostatní včetně řadiče pamětí (Zdroj: Twitter)

V tuto chvíli je ovšem dost předčasné z tohoto faktu vyvozovat nějaké závěry o výkonu a kvalitě celé architektury. Čtyřjádrové CCX a tím i L3 cache rozdělené do bloků sdílených jen čtyřmi jádry představuje jen jeden z implementačních detailů. Jak dopadnou finální procesory postavené na této koncepci, to se dozvíme až z podrobnějších testů. A nejspíš až po uvedení, když bude možné podrobně analyzovat výkon Zenu 2 v různých situacích.

Architektura AMD Zen 2 má stále čtyřjádrové CCX. První vzorky běží na 1,4–2,0 GHz

Ohodnoťte tento článek!
4.8 (96.25%) 32 hlas/ů

33 KOMENTÁŘE

    • Podľa únikov a špekulácií je AM4 stavaná na 8 jadier a viac počas životnosti vraj v tom sockete neuvidíme. Teoreticky by to mohli zvýšiť s AM4+ ale pravdepodobnejšie to vraj bude v AM5? s DDR5 a PCIe4.

        • Mi osobne pripada 8/16 dost a jestli bude lepsi IPC + takty 4,5-4,6 tak proc ne. Stale doufam ze se dodrz co se rikalo, ze to pujde dat na prvni desky. Uvidime… Jak to nepujde, tak mne osobne zklame prave toto. Nicmene obmenu mam v planu.

          • Tak ono je 8/16 dost :))
            .. ale v momente, kdy na to hodis 4k encoding, nebo to pouzijes jako real time streaming platformu, tak tech 10 jader, by ten upgrade udelal dost atraktivnejsi ze stavajicich 8, nez jen zvyseni frekvenci.
            Treba to ‚zachrani‘ AVX2..;)

        • Proč? Tady přece AMD jasně vede a nemá problém, navíc více jader dokáže zatím smysluplně využít v dekstopu opravdu malá skupinka uživatelů. A pokud bude chtít, lze na čip seskládat až 16 jader, což považuji za postačující i pro HEDT segment a nižší segmenty serverů.

          Už před časem jsem predikoval, že Z2 bude mít CCX stále 4-jádrový, protože to je jednak hezké kulaté číslo, jednak se tím vyřeší spousta dalších problémů (protože se naváže na Z1) a AMD se bude moci soustředit na reálný vývoj, tj. vylepšovat latence, instrukční sadu a její výkon, výkon u specifických aplikací (SQL, …) atp.

          • „Tady přece AMD jasně vede a nemá problém, navíc více jader dokáže zatím smysluplně využít v dekstopu opravdu malá skupinka uživatelů.“.. AMD vede jasne v pomeru vykon/cena, v absolutnim vykonu uz ma navrh Intel, ale je tak drahy, ze nema smysl o nem ani uvazovat.
            „Proc?“..protoze kdyz ti trva nejaky encoding treba 7,5 hodin, tak ty 2 jadra navic udelaji treba 1,5 hodiny kratsi cas. Je to urcite minoritni cast, ale Jadra navic byli pro AMD jednak maketingovou a jednak vykonostni vyhodou. Ted prestanou byt.
            AMD HEDT je super, ale 8-10k za desku davat nebudu, kdyz mne to nezivi..

      • Já teda zatím nic věrohodného, co by říkalo, jak bude vypadat AM4 verze (Ryzen 3000), neviděl (tak mě kdyžtak opravte). Jestli jsou to jenom spekulace tak to z definice moc nerozhoduje. Jako je samozřejmě možné, že se stane a budou jenom osmijádra, ale tři nebo čtyři tyhle čtyřjádrové CCX jsou v generacích 3000 nebo 4000 rozhodně možné, ne-li pravděpodobné. A že by socket AM4 byl nějak limitovaný a víc jak som jader se do něj „nevešlo“, to IMHO nebude pravda.

        • to že by na poměrně malou plochu AM4 socketu dokázali nacpat čtyři CCX je velmi nepravděpodobné – současné Ryzeny by se tam nevlezli (tedy vlezli, ale nezbyl by prostor pro smt soucastky). Navíc těžko uvěřit, že by pro čtyři moduly dostačovali piny socketu.
          Jediná šance na více jader pro AM4 byli více než 4jádrové CCX. Ale jak jste i popsal v článku, to by zase neúměrně navýšilo náročnost na výrobu jednoho modulu.

          • CCX v 14nm Ryzenu má půdorys asi 45 mm2, i na 14nm by se určitě dal udělat čip, který by měl 16 jader a vlezl se do pouzdra – zas tak malé není. Ve stejném rozměru byly FXka a ty měly přes 300 mm. Thubany to samé, ty byly taky dost velké. Ani piny v socketu nejsou problém, pokud by se zachovala stejná spotřeba a stejné proudové zatížení.

            Pozor na to, že CCX není kus křemíku, nebavíme se tu o tom, že by pod deklem byly čtyři čipy. CCX je jenom samostatný „modul“ na úrovni návrhu čipu, který architekt obklopí nějakou omáčkou a pak se to odešle do výroby, kde už je to jeden monolitický celistvý křemík.

      • Hlavně na 7nm by měla být výrazně lepší energetická efektivita, takže u 8jádra by mělo být vysoké all-core turbo při nízké spotřebě a realizovatelné by mělo i řekněmes 12jádro se spotřebuou na úrovni 100W, jestli ho udělají uvidíme.

        Intelovské 10jádro na 14nm, pokud bude, tak na tom bude ještě hůře něž 9900K ve smyslu, že bude na výběr buď vysoká all-core frekvence při spotřebě cca 200W, což je na mainstramu šílenost a nebo nějakých 4GHz na všech jádrech při spotřebě do 120W, jenže taková CPU tu jsou a při očekávatelné ceně to nebude zajímavé.

        Takže 7nm Ryzen bude na multithread proti 14nm Intelu naprosto bezkonkurenční, i kdyby pro více jak 8 jader musel člověk pořád jít do TR. Zlepšení AVX2 by mělo být, IPC snad vzroste nezanedbatelně (tzn. už bude prokazatelně vyšší jak u Intelu) a frekvence snad řekněmes kolem 4,5-4,6GHz.

        V tu chvíli by Intel měl 14nm procesory prakticky neprodejné. Jestli vážně vydá příští rok refresh refreshe refreshe resfreshe Skylaku (6-7-8-9-10 generace…) a Ice Lake až 2020, tak to už by pro Intel byla velká katastrofa.

      • Proč by měl zůstávat na 8 jádrech? Pokud bude EPYC2 předobrazem, pak to znamená, že paměťový kontrolér bude na „centrálním“ křemíku (AKA „system controller“) a těch jader bude možné přidat víc, tipuju s ohledem na segmentaci až 4ks, takže šestnácterák jako když vyšije.

    • Třeba aby zabili Intelovský HEDT? 😀 TR4 má desky drahé stejně jako X299 platforma, takto pokud by mělo AMD 16jádra na mainstreamu a až 64jádra v HEDT, tak TR bude mít pořád dost zákazníků.
      Je dost možné, že radši nechájí v mainstreamu jen 8 jader, uvidíme. Osobně bych považoval za logická 12jádra, ale otázka je jestli by to byla rozumná koncepce, se třemi CCX.

    • Protože například cílem AMD na 7nm může být pro desktop až 16 jader, pro HEDT až 32 jader a pro servery (EPYC) až 64jader? Třeba chiplety stále disponují možností vzájemné konfigurace přes IF a tajk IO die u nich není nutné, o rozhraní se postará chipset (na TR4 se vejde vše).

      • Cílem AMD je vydělávat. Tím, že do desktopu protlačí další zdvojnásobení počtu jader, docílí jen toho, že výrobní cena jejich procesorů bude vyšší a zisk menší.
        Závody ve zbrojení vždycky prohraje ten chudší. Tedy pro toho chudšího nemá moc význam tlačit na pilu. Naopak má smysl zůstat u 8 jader a raději snížit díky velikosti čipu náklady na jeho výrobu.

        • Tady si dovolím oponovat. Přesně tohle AMD víceméně eliminovalo tím svým designem, který připomíná jaderné LEGO. Jednoduše vyrábí stále stejný čip a jen jej seskládají do větších celků, případně vadné kusy oříznou a prodají jako entry level modely.
          A teď to srovnej s Intelem a jeho monolity…

          Ale jinak souhlasím, že by byli hloupí, kdyby vystříleli všechen inovační prach. Jim stačí srovnat krok a nabízet dostatečné množství produkce (tohle zatím byla velká bolístka AMD) za nižší cenu (resp. lepší Price-to-performace ratio) než Intel.

          • Moc nerozumím vašim myšlenkovým pochodům. Vadné čipy snad může prodávat i ten, kdo je dělá monolitické, tedy v tom výhoda žádná není.
            Skládat čipy jako lego je v pohodě. Ale smysl to má u drahých procesorů, ne u levných procesorů.
            Když bude AMD skládat všechny čipy, pěkně jim to prodraží výrobu. To 7nm osmijádro má bez rozhraní plochu cca 75 mm2. K tomu musí udělat rozhraní, jelikož bude na starším procesu, bude to velké 100+ mm2 (odhad z toho, kolik v současných Ryzenech zabírají jádra). Ve výsledku to zabere stejně křemíku, jako ten intelácký monolit, který je celý na starém procesu. Výhodou pro AMD by mohla být o trochu lepší výtěžnost a nevýhodou to, že to budou muset nějak propojit a zapouzdřit. Nevýhodou je, že tohle bude ta jejich nejlevnější varianta čipu, kdežto Intel má i na starším procesu stále ještě šestijádra (cca 150 mm2) a čtyřjádra (cca 125 mm2). O tom, že má i integrovanou grafiku ani nemluvě.
            Moc nevěřím, že půjde AMD cestou skládání čipů i u těch Ryzenů. Nepřináší to totiž žádnou výhodu. Alespoň ne tehdy, když zůstanou na max. 8 jádrech.

            • Tedy ještě jednou:
              Intel vyrábí „unikáty“, tedy již předem „ví“ že daný wafer bude např. i5 nebo i7, Pentium nebo HEDT/Xeon. To znamená, že pokud se čipy nepovedou (a ono se jich typicky nepovede docela velká část), mán Intel spoustu nepodarků, které mu víceméně k ničemu nejsou. Navíc čím větší jádro, tím větší pravděpodobnost, že bude vadné.

              Tedy není pravda, že výroba a lepení malých jader je dražší. Je to přesně opačně. AMD vyrábí v podstatě dva čipy, jeden Ryzen CPU druhý APU a s tím si vystačí. Nejen, že to logisticky docela masivně zlevňuje logistiku a celou výrobu, ono to taky výrobně zlevňuje ty nejdražší kusy/modely, tudíž při intelem daných cenách se to projevuje na marži. Plocha není do určité velikosti podstatná, zejména pak u starší a vychytané výrobní technologie (dnes 14nm), vždyť nějakých 100mm2 není problém vyrábět se zmetkovitostí okolo 10-15%, když technologicky je možné vyrábět GPU o velikostech stovek mm2. Ve srovnání se 7nm výrobou, kde je zmetkovitost a náklady na wafer úplně jinde, to je opět velká úspora, a to i za předpokladu, že pouzdření bude vícestupňové.
              Pokud to tedy mám shrnout, proč si myslím, že Ryzeny budou z pohledu konstrukce čipu kopie EPYC2:
              – nižší výrobní náklady na malé CCX na 7nm
              – univerzalita CCX
              – využití levných a efektivních 14nm linek tam, kde to dává smysl
              – možnost škálovat řešení (desktop/HEDT/servery) pouhou změnou konfigurace 14nm kontroléru a osazením potřebného počtu CCX (BTW, tohle je i řešení problémů THR1 s nedostatečným pásmem k RAM pro polovinu CCX)

            • Intel vyrábí 3 typy desktopových čipů, které navíc používá i pro notebooky, a to čtyřjádro, šestijádro a osmijádro. Veškerá další variabilita je jen o vypínání jader, hyperthreadingu a zmenšování cache (tedy právě o tom využívání vadných čipů). Nevím, kde jste přišel k té blbosti, že třeba i5 a i7 jsou různé křemíky. I kdyby proti tomu AMD vyrábělo jen jeden křemík, tak pořád je nákladovost na straně Intelu, protože ten těch procesorů vyrábí cca 8-10x víc (dohromady).
              Taky nevím, co do toho taháte EPYC, když vám jasně píšu, že tam s váma souhlasím.
              Škálovat to AMD řešení v desktopu moc nejde, když jako nejmenší entitu máte osmijádro. Cena bude taky vyšší. Sám uznáváte, že 7nm výroba bude na 1 mm2 dražší, než 12/14nm. A když to 75 mm2 velké osmijádro vyjde výrobně stejně jako nějakých 100 mm2 na 14nm procesu (buďme optimisté), tak pořád ještě k tomu musíte přičíst cenu toho kontroléru. A kde vidíte finanční úsporu, je mi záhadou.
              Epyc a TR jsou skvělé procesory, ale počet prodaných kusů bude úplně někde jinde, než počet prodaných Ryzenů. To tu efektivitu moc nezachrání.

            • Před dvěma lety byla standardem v desktopu i po deseti letech (od roku 2007 jsem vlastníkem QX6700) stále čtyři jádra. Asi hlavně díky příchodu Ryzenu s to posunulo na 6-8. Příjde tak mi logické, že se AMD pokusí tento tah znovu zopakovat.

            • PetebLazar:
              Tak to mě přijde naopak krajně nelogické, aby se do toho pouštěli. Nadpoloviční většinu prodaných procesorů tvoří notebookové čipy, kde AMD ukazuje svou neschopnost v plné parádě. Viz třeba včerejší test „stejných“ notebooků na živě, kdy varianta s AMD žere při prakticky stejné rychlosti dvojnásobek.
              Oni nepotřebují konkurovat sami sobě nějakými 16jádry do desktopu, který skoro nikdo nekupuje, a kdo ho potřebuje, tak si klidně připlatí. Oni potřebují začít prodávat v celém spektru procesorů. Potřebují konečně vyrukovat s úspornými notebookovými čipy, potřebují vyrukovat s normálními procesory s integrovanou grafikou, které akceptuje firemní sféra (a kde by právě na osmijádra mohl být celkem odbyt) a potřebují si zachovat slušné ziskové marže z TR a Epyců, což by jim výkonný mainstream kazil.
              Navíc je tu jedno obrovské riziko (pro AMD), a to, že se Intel naštve a pošle ceny svých procesorů dolů. Dneska má vyprodáno, tak to neudělá. Ale jestliže může AMD ziskově prodávat osmijádrový Ryzen 1700 za 4,5 tisíce, zvládl by to jistě i Intel, zvláště, když jeho osmijádro je o 20 % menší a vyrábí si ho sám. I z tohoto důvodu je pro AMD lepší mít menší čipy a nehnat počty jader moc do extrému. Jak už jsem psal, v případných závodech ve zbrojení vždycky vyhraje ten bohatší.

            • Když nechají počty jader stejné jako Intel, tak proti němu nebudou mít žádnou výhodu. No a pokud by k té cenové válce došlo, tak v takové situaci na tom budou ještě hůř. Vy v podstatě navrhujete, aby rezignovali na výkonnější segment toho mainstreamu, nechali Intel na pokoji a nepokoušeli se ho překonat. To ale přece nemůže být rozumná strategie.

              Důvod, proč byl Ryzen osmijádro, je stejný – aby měli někde výhodu proti Intelu. Bez výhody si nemůžou říct o vyšší cenu. A taky se ta 6c/8c CPU dobře prodávala, zvlášť když měl Intel jenom čtyřjádro. Takže tah to byl dobrý. A důležité je, že se to prodávalo v retailu, což byl trh, kde mělo AMD celkem otevřené dveře, kdežto do těm kancelářských sestav (OEM) naopak dost zavřené a prosazuje se mu tam hodně blbě. Takže byla IMHO rozumná strategie zajistit si nejdřív ten retail trh, kde měly dobré šance, a až potom jít na ten obtížnější (APU). Tahle situace IMHO trvá, takže bych strategii s Ryzenem 3000 neměnil (kdyby to bylo na mě, no…).

            • Měli by mít proti Intelu výhodu v tom 7nm procesu, pokud se tedy ukáže, že dokáže alespoň nějaké obstojné frekvence a zároveň by měli mít lepší spotřebu (na stejné frekvenci). To mi nepřijde zrovna jako málo výhod.
              V kancelářských počítačích se AMD neprosazuje hlavně proto, že nenabízí nic, čím by se v nich prosadit mohlo. V kancelářských počítačích prodává Intel už nějakých 8 let čtyřjádra s integrovanou grafikou. A s čím do nich přišla AMD? S tímtéž. Čtyřjádro s grafikou. Ano, s trochu výkonnější grafikou, což je většině těch uživatelů naprosto ukradené. Chtějí se v tomto segementu prosadit? Musí uvést osmijádro s grafikou.
              Totéž platí v noteboocích.
              Víc jak osm jader mohou v pohodě tlačit v TR a nakopat tím Intelu zadek. Stačilo by trochu stlačit ceny základních desek.
              Hnát základní socket do hodně jader je riziko. Srazí sami sobě cenu, za kterou mohou prodávat levnější čipy, ty čipy, na kterých stojí celá jejich šance na prosazení se.
              Navíc si myslím, že se trh vyššího mainstreamu celkem saturuje. Ti, kdo dlouhá léta čekali na nějaký pokrok, ho dostali a Ryzen si koupili. Kolik % z nich za rok či dva udělá další upgrade? Zvláště, pokud ten upgrade bude jen vyšší počet jader.
              Chce-li se AMD prosadit, musí usilovat o notebookový trh a o firemní trh desktopů. A vsadil bych se, že to chápou. Prosadili se v prostředním cenovém segmentu a teď je načase jít do krajních poloh, na jedné straně tvrdě do serverů, na straně druhé do toho výše zmiňovaného. Prosazovat se tam, kde už se mi daří, nedává totiž moc smysl.

            • „Prosazovat se tam, kde už se mi daří, nedává totiž moc smysl.“
              No jenže když přestanou, tak o ten trh přijdou – o svoji největší základnu prodejů. Expandovat je jedna věc, ale ztratit kvůli pokusům o nový trh ten původní, který je živí, to je prostě chyba. Ono toižt velmi snadno dojde na „kdo chtěl víc, nemá nic“.

            • Vyšší frekvence u 7nm bohužel nejsou garantované, větší hustota proti 12/14nm ano. Masivní navýšení počtu jader v desktopu může více zvýraznit kde je výkon a kde si to na něj jen hraje(ntb). Platí to o CPU a ještě více o GPU. Možná se na počet prodá více ntb než desktopů, ale kde leží těžiště instalovaného výkonu je jasné. Odskok by se nehodil jen vůči ntb, ale i vůči konzolím.

              Cenové hranice HEDT a výkoného desktopu se stírají. Stačí se podívat kam se díky potichůdnému pohybu cen dostaly Z390/9900K a X399/1920X (AMD je v kombu MB+CPU levnější, v tuto chvili to platí dokonce i pro kvalitní Z390/8700K a X399/1920X). 😉

            • Jan Olšan:
              A proč by to, co získali, měli ztrácet, když nebudou zvyšovat počet jader a zůstanou na osmi? Naopak, když počet jader navýší, tak přijdou o ty prachy, které by získávali z těch levných procesorů. Myšlenka, že se AMD může chovat po vzoru Applu a uvádět každý rok lepší a zároveň dražší produkty v rámci jednoho segmentu, je dost divná. Naopak. Když uvedou šestnáctijádro, musela by jeho cena být podobná ceně stávajícího osmijádra, protože jinak budou prodeje tragické. A když by byla cena podobná současnému osmijádru, cena současného osmijádra a všech horších by musela jít dolů. A tím by šly dolů i zisky z těchto čipů.
              PetebLazar:
              No a právě proto, že se rozdíly HEDT a obyčejného desktopu stírají, je nelogické je stírat ještě víc.
              Zákazník, který si kupuje procesor za 5 tisíc, si procesor za 15 tisíc nekoupí, ani kdyby měl 4x víc jader. Tedy tím, že uděláte hodně jádrové běžné procáky, docílíte jen toho, že se vám ti samí zákazníci přelijou z HEDT do obyčejného desktopu, což nebude mít žádný finanční efekt, případně to bude mít negativní finanční efekt.