Zdá se, že končí jistá éra ve světě architektury procesorů. Definovaná ale je paradoxně hardwarem, který byl jen na papíře a už asi i zůstane. Mluvíme o čipech Prodigy, které už od roku 2016 slibuje firma Tachyum jako „univerzální“ procesor pro severy, superpočítače a v poslední době i AI. V průběhu let se firmě dařilo udržovat se v povědomí médií i veřejnosti, ale teď ji nejspíš dohnalo, že její čip celou dobu byl a zůstal „vaporware“.
Příběh Tachyum: Velké ambice, z kterých nic nebylo
Firma Tachyum vznikla v roce 2016 a úspěšně se jí podařilo vyvolat pozornost v na IT a počítače zaměřených médiích, čímž se zapsala na pomyslnou mapu a dlouho byla považována za potenciálně relevantního hráče, přestože šlo o startup s nevyzkoušeným a nedokončeným nápadem, jakých existují tisíce. Za firmou stál mimo jiné Radoslav Danilák, jenž měl za sebou angažmá v Nvidii a SandForce, a Tachyum mělo pobočky na Slovensku a později v ČR. U nás se firma tím pádem těšila i určité „patriotické“ pozornosti. Slovenská vláda do firmy zřejmě dokonce investovala. Z čehož asi bude podobný prospěch jako z koketování s Hyperloopem (pamatujete ještě na Hyperlop?).
Tím nápadem byl procesor Tachyum Prodigy, který byl prezentován jako radikálně lepší řešení proti existujícím architekturám – rychlejší, energeticky efektivnější a tak dále. Původně se Prodigy rýsoval jako řešení možná trochu inspirované Itaniem v tom smyslu, že by používalo architekturu stojící na optimalizaci v kompilátoru a výměnou za to nepotřebující na energii a tranzistory náročnou logiku pro out-of-order vykonávání instrukcí. Pozdější verze Prodigy zdá se měly spíš poměrně obvyklý RISC design, už i včetně out-of-order vykonávání instrukcí.
Tachyum procesor začalo označovat jako „Universal Processor“, což mělo znamenat, že zároveň zvládne být CPU, GPU i akcelerátor AI skrze to, že bude poskytovat mnoho jader, instrukce SIMD a maticové akcelerátory. To, že by Prodigy mělo být „první univerzální procesor“, jak firma uváděla, je ale spíš nesmysl, univerzalita je v podstatě rys všech CPU jako takových. A tímto způsobem jsou dávno univerzální serverové procesory AMD či Intel, které na rozdíl od Prodigy reálně existují. Na neinformované pozorovatele ale tento přívlastek vytvářel dojem, že je architektura Prodigy něčím unikátní, a tedy slibná (ne-li revoluční).
Bankrot Tachyum
V poslední době se začaly shromažďovat signály, že firmě Tachyum dochází čas. Firma už před časem zlikvidovala svou českou pobočku a na přelomu roku musela opustit prostory, které měla pronajmuté v Bratislavě. V obou případech figurovaly nesplacené dluhy a zřejmě i nevyplacené mzdy a dlužené odvody na sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance.
Nyní přišla asi dost očekávatelná zpráva, že Tachyum bankrotuje. Dne 22. 10. byl na Slovensku podán návrh na insolvenci (konkurzní řízení), který městský soud Bratislava III schválil. Firma ho na sebe podala sama, nicméně tak možná mohla jen předejít tomu, aby ho podali sami věřitelé.
Tato insolvence se týká firmy Tachyum s.r.o., která by ale měla být ještě vlastněná americkou schránkou Tachyum Inc. A ta má nad sebe ještě firmu Tachyum Ltd, registrovanou na Kajmanských ostrovech, která vlastní ji. Evropské Tachyum s.r.o. by mělo být zodpovědné za většinu vývoje, ale IP a patenty jsou zřejmě psány na kajmanskou firmu. I ta by ale zřejmě měla být zase v jiném insolvenčním řízení. Zda po firmě zbude něco, co se bude dát zpeněžit, je dost otázka. Zda se něco dostane českým a slovenským věřitelům, je asi ještě nejistější, pokud duševní vlastnictví zůstane zablokováno v oné separátní zámořské insolvenci.
Ačkoliv insolvenční řízení nemusí vždy být koncem firmy, v tomto případě je to asi pravděpodobné. Další vývoj Prodigy by vyžadoval další investice, které evidentně už teď nikdo nebyl ochotný riskovat.
Procesor Tachyum nikdy nevznikl jako skutečný křemík. Firma vždy nanejvýš ukazovala simulace jeho součástí běžící na programovatelných čipech FPGA (Emulátor paměťového rozhraní procesoru Tachyum Prodigy)
Místo vydání přišlo oznámení nové, lepší verze. A pak znovu. A znovu…
To, že bude Prodigy výkonnější a zároveň úspornější než konvenční řešení, byl vždy jen slib, o kterém asi bylo na místě pochybovat. Reálně nikdy nebyl otestován, protože firma produkt neuvedla na trh. Oproti původním plánům, slibujícím tape-out v roce 2019, se uvedení mnohokrát opozdilo, čímž původně avizované specifikace přestaly být zajímavé. Tachyum pak oznamovalo, že návrh přepracovává na novější proces s novou architekturou, vyšším počtem jader a opět vyšším slibovaným výkonem.
Z toho se stal mnohokrát opakovaný evergreen firmy a v podstatě už i vtip minimálně pro část analytiků a komentátorů. Pokud víme, nikdy se skutečně nedopracovala k tomu, že by nějaká verze Prodigy existovala a mohla být otestována jako regulérní procesory. Existovaly zřejmě jen různé prototypy založené na FPGA a různé tiskové zprávy, které firma vydávala k různým „milníkům“, které dosáhla – zpravidla ale dílčím a vzdáleným toho, aby se procesor opravdu „přibližoval realitě“.
Těžko mít jistotu, zda třeba nešlo o záměrnou kamufláž toho, že firma nikdy neměla za cíl opravdu své dílo dotáhnout do konce, nebo to prostě jen byl v podstatě poctivý výsledek boje s omezenými prostředky a tím, že vývoj Prodigy mířil na pohybující se cíl. Rychlý vývoj CPU, GPU a AI čipů ve světě mu prostě pořád utíkal.
V roce 2022 jsme psali, jak Tachyum oznámila, že už má před dokončením a že v roce 2023 opravdu dojde na tapeout a výrobu. Mělo jít o 5nm procesor s až 128 jádry, který nahradil předtím plánovaný design používající 7nm proces, který firma prezentovala o pár let dříve.
Jak asi tušíte, dopadlo to jako vždycky, tapeout zřejmě nebyl. Místo toho Tachyum naposledy (2025) slibovalo zase nový procesor Prodigy teď už zamýšlející výrobu na 2nm procesu TSMC, 1024 jader v několika čipletech, 24kanálové paměti DDR5 a TDP 1600 W. Vyjít měl až za několik let.
Architekturu instrukční sady firma vydala letos jako open-source, takže lze zkoumat, zda mohla mít nějakou relevanci. Samotná instrukční sada je ovšem relativně nedůležitá. Vyvrátit pochybnosti o tom, že Prodigy byl příslovečný „snake oil“, mohly jen skutečné čipy (tedy křemík, který by instrukční sadu používal), které nikdy neexistovaly a už ani existovat asi nebudou. Do jaké míry byly pro ně připravované návrhy samotných procesorů realizovatelné a životaschopné, to můžeme jen hádat. Na místě je nejspíš skepse, protože velkohubé sliby, za kterými ne vždy je skutečná podstata (nebo jsou značně přefouknuté), jsou ve světě technologických startupů prakticky standard, zatímco skutečná životaschopnost vyvíjených produktů úplně ne.
Důvodem ke skepsi je (a vlastně vždy byla) i samotná vlastní unikátní architektura. Ta by znamenala, že na ní ze začátku žádný software nebude pořádně fungovat a budou třeba ohromné investice do portování operačních systémů, aplikací, kompilátorů i nejrůznějšího middlewaru. Malý ekosystém Prodigy by nadlouho, ne-li navždy byl znevýhodněn proti velkým zavedeným platformám jako je x86 a Arm (nebo třeba GPU od Nvidie ve světě AI).
Jak to u zrušených projektů chodí, možná budou dál žít různé mýty a konspirační teorie o tom, jaká pecka Tachyum Prodigy mohlo být, jen kdyby… Nejspíš ale budou hodně nerealistické. Pokud firma nebyla vyložená habaďůra, nejspíš si ukousla moc velké sousto, měla nerealistické cíle a po celé roky zavírala před tím, že slibuje víc, než může splnit, oči – to je asi ta optimističtější interpretace celého příběhu. To, že Prodigy opravdu byla nadějná, avšak zneuznaná technologie, která mohla přinést revoluci a zkazila to jenom nepřízeň osudu a nedostatek financí, je nejspíš málo pravděpodobné.
Zdroj: Forbes, Tom’s Hardware
ČLÁNKY DO MAILU