Budou nové procesory Intelu překvapivá pecka? Benchmarky slibují o 22 % lepší „IPC“ velkého jádra

Včera jsme psali o tom, že Windows 11 už jsou zřejmě nachystané na příchod nové generace procesorů Intelu „Nova Lake“ a jejich technologii APX, která by mohla přinést zlepšení výkonu nad rámec běžného mezigeneračního pokroku, jaký poskytnou nové architektury jader v těchto procesorech. Vzápětí na to přišel i zřejmě první benchmark, který může říct více o skutečném výkonu, který lze od Nova Lake neboli Core Ultra 4000 čekat.

První uniklý benchmark Nova Lake

Procesory Intel Nova Lake pro desktop kdosi otestoval v benchmarku PassMark Performance Test 11.1 a v databázi testů byly zaznamenány jejich výsledky (skóre) i parametry, které pak nalezl jeden ze čtenářů webu VideoCardz.

Jde zatím jen o inženýrské vzorky („ES“), nikoliv o finální procesory běžící na frekvencích, s nimiž si budete moci procesor Nova Lake koupit. Nicméně je to první únik, který by mohl dávat představu o jednovláknovém výkonu těchto nových procesorů. A tedy zjednodušeně o tom, zda se Intelu povede ukázat, že dokáže držet krok s Arm procesory od Applu a Qualcommu a s architekturou Zen 6 od AMD, o čemž se v poslední době čím dál častěji pochybuje.

Procesory běžely zřejmě ve vývojových deskách platformy NVL-S, možná dokonce ve verzích pro embedded sektor. Označení procesorů „Intel 0000“ potvrzuje, že jde o inženýrské a nikoliv kvalifikační vzorky. Zajímavé je, že tyto procesory mají detekováno celkem 24 jader, přestože procesory Nova Lake-S mají mít ve své základní verzi 28 jader – 24 jader v Compute čipletu a čtyři LP E-Core v SoC (HUB) čipletu. Je proto možné, že LP E-Core nejsou detekována systémem, nebo jsou vypnutá. Případně měly tyto procesory vypnutou část jader v Compute čipletech.

Přečtěte si také:

Přichází „BFC“ pro hráče: Modely procesorů Intel Core Ultra 4000 Nova Lake prozrazeny

Mnohojádrový výkon proto může u těchto vzorků být nižší, než by měl. A obecně bude výkon horší než u finálních CPU také proto, že tyto inženýrské vzorky zatím nejspíš mají nižší frekvence, než budou mít sériové modely (svádí to k otázce, zda třeba nejde o rané vzorky vyráběné ještě 1,8nm procesem Intelu místo 2nm procesoru TSMC).

Výkon velkého jádra čipů Nova Lake

Tyto inženýrské vzorky každopádně dosáhly v jednovláknovém benchmarku skóre (5210 a 5191 bodů), která o nějaká +3 % překonávají současné procesory Intelu, konkrétně nejvýše taktovaný desktopový model generace Arrow Lake Core Ultra 9 285K s maximálním taktem jader P-Core 5,7 GHz. Proti Core i9–14900K generace Raptor Lake s maximálním taktem 6,0 GHz je skóre v jednovláknovém benchmarku o +12 % vyšší.

Tři procenta nejsou mnoho, ale zde je důležité, na jaké frekvenci vzorky běžely. Základní frekvence dotyčných vzorků s 24 jádry byla detekována jako 3,3 GHz (tedy podobná úroveň, jako v tomto starším úniku). PassMark ale zaznamenal i frekvenci jednovláknového boostu, která údajně byla pouze 4,8 GHz. Pokud je toto pravda, pak jsou tyto ES nejspíš o dost podtaktované proti tomu, jaké boostové frekvence budou mít finální procesory. A tím pádem jsou dosažená čísla lepší výsledek, než se zdá.

IPC velkého jádra by mohlo být o hodně zvýšené

Pokud přepočítáme skóre s ohledem na frekvence procesorů, vycházelo by, že velké jádro (P-Core) procesorů Nova Lake, na kterém předpokládáme benchmark běžel, má o +22 % lepší výkon na 1 MHz (čemuž se zjednodušeně říká „IPC“¨) proti Arrow Lake (modelu 285K), což by bylo u Intelu jedno z největších zlepšení architektury za mnoho let (vyšší než u jader Sunny/Willow Cove a Golden Cove v procesorech Ice/Tiger Lake a Alder Lake). Proti velkému jádru procesorů Raptor Lake by IPC vycházelo o 40 % lepší!

To by znamenalo, že s Nova Lake by Intel mohl výrazně vylepšit svou pozici, která v poslední době nebyla v procesorech pro stolní a notebooková PC moc dobrá. I když záviset to bude i na herním výkonu, který testy jako PassMark nezachytí. V aplikačním výkonu by ale mohlo takto dobré IPC jádra P-Core výrazně ubrat z náskoku, který dnes má Apple s procesory M5 a M6. Bude záležet na tom, jak vysoké frekvence se podaří Intelu u Nova Lake dosáhnout.

Pokud by takt boostu pro jednovláknové programy byl stejných 5,7 GHz jako u procesoru Core Ultra 9 285K generace Arrow Lake, tak by jednovláknový výkon stoupl o 22 %. Pokud by se Intelu podařilo dostat na kulatých 6,0 GHz díky 2nm technologii TSMC, narostl by jednovláknový výkon o 29 %. Pokud by podobně jako v PassMarku narostl i výkon v GeekBench 6, mohl by v něm procesor Nova Lak získat jednovláknové skóre až někde okolo 4300 bodů – na úrovni Apple M5 a jen nějakých 8–9 % pozadu za Apple M6. Což by bylo víc než slušné vzhledem k tomu, že ve Windows tento test mívá vždy o něco nižší skóre než v Linuxu a macOS na procesorech Arm.

Přečtěte si také:

Intel má eso v rukávu: Windows využije instrukce APX v jeho nových procesorech pro lepší výkon

Mnohovláknové benchmarky těchto vzorků zatím vycházejí hůř, se skóre někde mezi Core i9–14900K a Core Ultra 9 285K. Shodou okolností je skóre i zhruba okolo čísla, které nám vyšlo na procesoru AMD Ryzen 9 7950X z roku 2022. Je ale třeba připomenout, že ES vzorek nemusí mít výkon odpovídající finálním procesorům. Jednak kvůli nižší taktům, ale také proto, že zde měřené čipy mají jen 24 jader místo 28. Mnohovláknová skóre z tohoto úniku jsou zatím asi méně užitečná než ta jednovláknová.

S benchmarky zatím opatrně

Zda se tato čísla potvrdí v dalších testech, nebo třeba šlo o nějaký ústřel (ne-li dokonce o podvržené výsledky), to uvidíme až časem. I po tomto úniku zůstává nejistá velmi důležitá proměnná: Na jakých frekvencích poběží finální sériové modely procesorů Nova Lake. Úspěch procesorů bude záviset na tom, o kolik víc než nynějších 4,8 GHz se Intelu z 2nm výrobního procesu TSMC podaří vymáčknout.

Web VideoCardz pro srovnání, které jsme citovali výše, zvolil výsledky procesorů, které jsou blízko těm, které PassMark ukazuje v oficiálním žebříčku jako typické. Teoreticky je možné, že tyto typické výsledky jsou třeba nižší než by procesor za optimálních podmínek měl mít (kvůli průměrování se „špatnými“ výsledky v databázi), v takovém případě výpočty asi o něco přeceňují nárůst výkonu nové generace.

Takovéto předběžné úniky a izolované benchmarky je každopádně třeba brát s rezervou, lepší obrázek si bude možné udělat, až když bude k dispozici větší šíře testů, které budou i transparentně zdokumentované, aby bylo jasné, zda v nich netkví nějaké chyby zkreslující představu o výkonu. PassMark je také jenom jeden z různých benchmarků a programů, které připadají v úvahu. IPC, které Nova Lake ukazuje v tomto softwaru, se může lišit od IPC vykazovaných jinde.

Zdroje: VideoCardz, PassMark Performance Test 11.1