Intel minulý týden na CES 2026 uvedl novou generaci procesorů Panther Lake, první čipy používající jeho vlastní 1,8nm proces (technologii Intel 18A). Vedle nich a s menší publicitou ale firma na veletrhu vystavovala ještě další procesory – produkt pojmenovaný Wildcat Lake. To je sesterská linie k procesorům Panther Lake zaměřená na levné notebooky, v nichž by měly tyto čipy být hodně zajímavé díky novým jádrům i výrobnímu procesu.
Intel Core Ultra 3 300 „Wildcat Lake“
Wildcat Lake je stejně jako Panther Lake 1,8nm procesor a obsahuje stejné architektury jader a dalšího IP. V CPU části je šest jader (a šest vláken), z toho jsou dvě velká výkonná jádra P-Core s architekturou Cougar Cove – a zřejmě 6MB L3 cache – a čtyři úsporná jádra LP E-Core architektury Darkmont bez L3 cache. Prostřední E-Core nejsou použitá. Procesor má k zlepšení výkonu pamětí a šetření energií přidanou ještě 4MB SLC (systémovou cache),
Integrovaná grafika má také nejnovější architekturu Xe3 stejně jako Panther Lake, avšak s pouze 2 Xe Core, což dává 256 shaderů. To dodá jen nízký 3D výkon vhodný toliko pro staré či jednoduché hry (ovšem pořád lepší než 128shaderové grafiky v nejlevnějších notebookových procesorech AMD). Starší neoficiální informace také uvádějí, že tato verze grafiky Xe3 má odstraněny jednotky RTU pro ray tracing.
Procesor má 64bitový řadič pamětí DDR5–6400 či LPDDR5X-7467 a nepočítá se s ním do desktopových desek, vždy bude pouze v pouzdru BGA pro notebooky či případně pro mini PC. Vedle omezené šířky paměťového řadiče je to i kvůli konektivitě – SoC poskytuje jen šest linek PCI Express – standardu PCIe 4.0, ovšem ty nevycházejí z procesoru, ale z připojeného PCH čipletu (v podstatě čipové sady).
Vedle integrované grafiky je přítomný hardwarový dekodér a enkodér videa Xe Media Engine a také NPU. Ta je stejné architektury jako v Panther Lake (NPU 5), ale je osekaná na nižší výkon – dosahuje jenom 18 TOPS. Proto procesory Wildcat Lake nebudou podporovat funkce Copilot+ PC ve Windows 11.
Uvedené parametry sedí na dva nejlevnější procesory z nabídky Core Ultra 300 „Panther Lake“, které už Intel oznámil: na modely Core Ultra 5 332 a Core Ultra 5 322. Ovšem Intel webu HardwareLuxx sdělil, že v těch čip Wildcat Lake použitý nebude, má přijít do odlišných modelů, které asi teprve budou oznámeny a mají nést nižší označení Core Ultra 3.
Výhodou je paradoxně absence moderní technologie
Procesory Wildcat Lake jsou trošku paradoxně pozoruhodné. Jakožto produkt určený do spodní části nabídky mají jen málo jader a minimální integrované GPU. A technologicky jsou také výrazně zjednodušené – Intel u nich totiž nepoužil pokročilé 3D pouzdření a čipletovou (v řeči firmy „dlaždicovou“) konstrukci spojenou se všemi procesory Core Ultra generací 100, 200 a 300, tedy včetně sesterského Panther Lake.
Návrh Wildcat Lake je místo toho v podstatě monolitický procesor v tradičních rysech čipů řady U. Jádra CPU, GPU, multimediální engine, NPU i paměťový řadič jsou na jednom křemíku, vyráběném ovšem na nejnovějším na procesu 18A – špičkově moderní je.
K hlavnímu čipu procesoru je ještě připojený druhý čip zajišťující USB, řadič PCI Express pro SSD, konektivitu Thunderbolt 4 a Wi-Fi 7 plus Bluetooth, ale nejde o nic jako je SoC či IO čiplet modernějších procesorů, ale o klasický přídavný „čipset“ (Platform Controller Hub v terminologii Intelu). Pravděpodobně používá stejné úsporné rozhraní používané k připojení čipsetu ve starších „U“ procesorech Intelu. Ty mají už od generace Haswell-U tento čipset osazený přímo na pouzdru. I u Wildcat Lake je zřejmě stále připojený podobným způsobem bez pokročilého pouzdření přes substrát.
A v tom je důležitost procesoru Wildcat Lake – mělo by po dlouhé době jít o produkt, který Intel může vyrábět levně na běžných pouzdřících linkách a může jím pokrýt většinu trhu běžných notebooků. To čipletové procesory Core Ultra s pokročilým pouzdřením (generace Meteor Lake, Lunar Lake/Arrow Lake a také Panther Lake) nedokážou kvůli vysokým výrobním nákladům. A proto Intel doteď musel velkou část trhu notebooků pokrývat zastaralými 7nm procesory Raptor Lake/Alder Lake, které již teď jsou čtyři roky staré.
Přehled výbavy procesorů Intel Wildcat Lake
Wildcat Lake proti těmto starším čipům má novou architekturu i nový výrobní proces, což přinese pokroky ve výkonu a energetické efektivitě – a také třeba v multimediální výbavě nebo v podpoře nových obrazových výstupů jako je DisplayPort 2.1 a HDMI 2.1. A jeho výrobní náklady nebudou o mnoho vyšší – dražší bude jenom o rozdíl v ceně čipu vyráběném na 7nm procesu a 1,8nm procesu. Wildcat Lake bude dražší o něco, ale ne tak drasticky jako Meteor Lake, Panther Lake nebo dokonce Arrow Lake. Paradoxně je to tedy jeho jednodušší konstrukce a vynechání některých pokročilých postupů, co z tohoto levného SoC tvoří důležitý počin.
Mimochodem, čipset není vyráběný procesem Intelu, ale neupřesněným foundry procesem – buď od TSMC, nebo od Samsungu. Kvůli tomuto nevytvoří Wildcat Lake tolik „pracovních příležitostí“ pro továrny Intelu, jak by mohlo. Důvody asi mohou být stejné jako pro to, že Intel přesunul výrobu desktopových čipových sad do Samsungu, nad čímž jsme s zamýšleli v nedávném článku:
Analytik Max Weinbach přinesl fotografie procesoru, který vypadá značně jinak než na oficiální ilustraci Intelu, ale snímky potvrzují obyčejné BGA provedení bez pokročilého pouzdření, můžete je vidět zde. Další má například Anshel Sag z Moor Insights & Strategy. Z těchto fotek by se daly zhruba odhadnout i velikosti čipů, nicméně leaker Jaykihn je napsal na Twitteru zřejmě přímo z interních dokumentů – 1,8nm křemík procesoru má podle něj plochu 77,4 mm² a přídavný čipset 41,9 mm².
Vydání na jaře?
Podle informací, které uvádí Hardwareluxx, by měly procesory přijít na trh někdy v druhé čtvrtině roku (dubnu až červnu). Toto ale asi bylo zjištěno z roadmapy pro embedded („edge“) produkty, takže je možné, že vydání spotřebitelské verze pro pro notebooky může být ještě dřív.
Předchozí chvála je ovšem ještě předčasná, protože například nevíme, jaké budou frekvence a tím výkon procesorů – teoreticky nelze vyloučit, že třeba Wildcat Lake bude trpět špatnými frekvencemi, což výhody „vykompenzuje“.
Nicméně monolitické řešení by mohlo být úsporné a méně trpět výkonnostními neduhy v posledních generacích procesorů Intel, které způsobovala propojovací logika mezi čiplety. A monolitické řešení také skýtá potenciál k nízké klidové spotřebě, takže by tyto lowendové procesory mohly mít velmi dobrou výdrž na baterie. Samozřejmě relativně k asi také menším kapacitám akumulátorů, které v levných noteboocích budou.
Zdroje: Hardwareluxx, Jaykihn
