Pokud sledujete situaci Intelu, víte asi, že firma má problémy s financemi, jelikož její továrny jsou teď ztrátové a pozadu v technologii, přičemž potřebují velké investice, aby mohly konkurovat TSMC a byly životaschopné. Intel teď dosáhl na důležitý milník ve své snaze tento comeback v čipové technologii zrealizovat – získal konečně financování z amerického programu CHIPS Act. Jsou s tím ale spojené i komplikace.
CHIPS and Science Act má podobně jako iniciativy v Evropě podpořit americkou soběstačnost ve výrobě čipů a pokročilých technologiích. Pro Intel v něm byly určené dotace s cílem podpořit jeho divizi výroby čipů a foundry byznys, jde totiž o jediného hráče na tomto trhu, který má současně čipové továrny na území USA a je i přímo americkou firmou. TSMC, Samsung nebo GlobalFoundries sice mají na americkém území své továrny (a také dostávají podobnou státní podporu), ale vlastněné a řízené jsou ze zahraničí.
Intel potřebuje do rozšíření výrobních kapacit a špičkových procesů, které mají přilákat foundry klientelu, investovat desítky miliard $, a financování z CHIPS Act je pro něj proto velmi důležité. Ovšem jeho výplata dlouho nebyla uvolněna, údajně i kvůli nedostatečným zárukám, že podpořený byznys bude životaschopný. Toto zase zdržovalo realizaci investic Intelu. Teď ale bylo konečně oznámeno, že peníze byly opravdu přiklepnuty.
Ministerstvo obchodu současné (odcházející) administrativy přiřklo Intelu 7,86 miliardy $ přímého financování, které má jít na továrny na čipy a na linky provádějící pokročilé pouzdření (3D čiplety, Foveros a podobné) v Arizoně, Novém Mexiku, Ohiu a Oregonu. Separátně na tomto financování také Intel v USA dostal 3 miliardy $ v rámci programu Secure Enclave, který má zajišťovat důvěryhodný zdroj pro výrobu čipů pro citlivé státní účely. Navíc by také Intel měl dostat úlevu na dani ve výši 25 % určitých investic (asi zejména do továren), přičemž Intel plánuje výhledově proinvestovat až 100 miliard $, takže tato úleva může sama představovat značnou pomoc.
Výroba procesorů a GPU v továrně Intel Foundry
Komplikace při případném osamostatnění továren
Intel si asi pořádně oddechl, že financování nespadlo pod stůl. Nicméně je s ním spojený jeden háček, u kterého uvidíme, zda se v budoucnu neukáže být problematický. Americká administrativa chce předejít tomu, aby Intel poté, co si vzal peníze, vycouval z onoho plánu výstavby továren a budování lokální soběstačné polovodičové výrobní základny. Přidělené peníze z CHIPS Act jsou proto spojené s restrikcí zakazující Intelu se továren zbavit.
Intel v poslední době začal uvádět samostatné finanční výsledky pro své továrny a pracuje na tom, aby fungovaly jako samostatná jednotka (kdy samotný Intel používá její služby ve stejném režimu, v jakém jsou, nebo budou externí klienti). Toto oddělení má pomoci ve snaze udělat z továren standardní foundry společnost, ale současně také otevírá možnost továrny vyčlenit do zcela samostatného podniku, spustit IPO nebo je celé prodat nebo odštěpit (což by mohlo v nejhorším případě znamenat i jejich postupnou likvidaci).
Intel nemá vyloženě zakázáno provést IPO nebo oddělení továren, ale podmínky státní pomoci ho nyní zavázaly, že si musí v Intel Foundry ponechat podíl alespoň 50,1 %. Ačkoliv tedy může část prodat nebo vpustit externí investory (kteří tím získají podíl), majoritní podíl si musí nechat. V případě, že se Intel Foundry ale změní ve veřejně obchodovanou akciovou společnost, je hranice výš, Intel bude smět pustit dalším stranám maximálně 35% podíl, jinak narazí na tyto restrikce. Jakékoli změny ve vlastnictví nebo provozu firmy, které by tyto závazky porušily, musí Intelu nejprve zvlášť povolit americké ministerstvo obchodu.
Výroba čipů v továrně Intel Foundry
Intel současně nesmí zrušit projekty továren a pouzdřicích linek, které jsou ze státních peněz financovány. Je také zavázán k tomu, že musí své pokročilé výrobní procesy poskytovat v USA. Tedy nesmí se stát, že by budoucí nové továrny třeba stavěl už jen mimo (což asi úplně nehrozí).
Tato ustanovení znamenají, že Intel nemůže udělat s továrnami to samé co AMD, které nejprve prodalo majoritní podíl a poté celý podíl ve svých výrobních závodech, z nichž vznikl foundry podnik GlobalFoundries, nebo co udělalo IBM (které prodalo své továrny právě GlobalFoundries). Nicméně preferovaná strategie Intelu asi není se továren zbavit. Minimálně současný CEO Patrick Gelsinger má za cíl je udržet a revitalizovat, takže kdyby vyvstal problém s těmito závazky, asi by to bylo v situaci, kdy by Intel Foundry byly celkově ve větších problémech, než budou samotné tyto závazky. Možná dokonce to, že jsou takto zavřené dveře ke „snadnému řešení“ v podobě likvidace továren (které asi na krátkodobý zisk zaměřené manažery a akcionáře láká), pomůže Intelu napřít síly na jejich záchranu.
