Konec Nvidie, jak ji známe. CEO a zakladatel sesazen kvůli nevěrám a vztahu s čínskou špiónkou

Jde to rychleji, než jsem čekal, dalo by se říci s klasikem. Začátkem týdne se teprve rozproudily zprávy o aféře šéfa Nvidie Jen-Hsuna Huanga, která kromě nevěry znamenala i ohrožení bezpečnosti USA, jelikož se podle všeho zapletl s čínskou špiónkou. Správní rada ovšem Huangovi vyslovila důvěru a on sám spolu s omluvou vyjádřil odhodlanost pokračovat. Ovšem problémů má podle všeho víc, a tak je po pouhých pár dnech všechno jinak.

První žaloba akcionářů; druhá, třetí nevěra…

Ke smůle Jen-Hsun Huanga a Nvidie to poměrně rychle po jeho nedělním přiznání a omluvě začalo vypadat, že prosakování třaskavých informací zdaleka neskončilo. Na Nvidii směřuje žaloba akcionářů vytýkající, že jim firma zatajila, jak problematické mohly být vztahy s firmou Megaspeed, která kupovala GPU za miliardy $ a minimálně u části z toho je pak navzdory sankcím pašovala do Číny.

Přečtěte si také:

Obří skandál v Nvidii: šéf druhé nejcennější firmy světa měl mít poměr s údajnou čínskou agentkou

Přečtěte si také:

Šéf Nvidie přiznal, že spal s čínskou špionkou. Z čela největší AI firmy ale nechce odejít

Vedle to se objevilo tvrzení, že Huang údajně už loni v říjnu najal PR agenturu Heller, která se specializuje na „žehlení“ sexuálních skandálů, zřejmě ve snaze svá provinění co nejlépe ustát, až jednou prosáknou na veřejnost. Připomeňme, že v zákulisí se o věci zřejmě vědělo déle, včetně administrativy USA. Prezident Trump ale osobně nijak nezareagoval. Agentura Heller měla řídit i Huangovu komunikaci v zákulisí, možná včetně toho, co říkal Bílému domu.

Tato informace pak zapadla do mozaiky úterní zprávy, že vedle Alice Huang podezřelé ze špionáže pro Čínu měl Jen-Hsun Huang ještě další milenku, kterou byla jedna z manažerek Nvidie. Ta byla jeho podřízená a sama vdaná. A podle zprávy Reuters, která vyplavala později, dokonce prý měl třetí poměr ještě s druhou zaměstnankyní, která vdaná nebyla. Zda o těchto dalších dobrodružstvích už dopředu věděla správní rada a rodina Jen-Hsuna Huanga, když jim v neděli předestíral svou omluvu (a ta se tím pádem týkala souhrnně všech nevěr), to nevíme.

Rychlý konec

Zdá se, že pohár rychle přetekl a pokud ještě v neděli správní rada minimálně navenek stála za Huangem, v průběhu týdne už obrátila. Během čtvrtka se nejprve objevily informace, že už byla oslovena externí agentura, aby začala hledat Huangova nástupce. Ještě v ten samý den pak rovnou bylo oznámeno, že Jen-Hsun Huang – zakladatel a dosud jediný od počátku v roce 1993 sloužící generální ředitel firmy, kterou v posledních letech vytáhl na samou špičku nejen čipového průmyslu, ale globálních akciových společností vůbec – skládá funkci a končí.

Nvidia včera ústy správní rady (od níž tisková zpráva pochází) oznámila, že Jen-Hsun Huang podal rezignaci a končí ve svých pozicích šéfa firmy (CEO), prezidenta společnosti i coby člen správní rady. Jeho rezignace je s okamžitou platností, nebude tedy žádné přechodné období, v kterém by Huang jako odcházející CEO připravil předání moci. Signalizuje to asi větší závažnost situace, ve které se firma cítí být.

Správní rada pověřila vedením dosavadní CFO a výkonnou viceprezidentku firmy Colette Kress, kterou vyjmenovala do funkce dočasné CEO firmy. Colette Kress povede firmu do doby, než se najde definitivní nový CEO v procesu, který nyní správní rada spouští. Bude v něm hledat a zvažovat kandidáty uvnitř i mimo firmu.

Tisková zpráva nezmiňuje důvody nebo pohnutky, které vedly k tomuto rozhodnutí, které přichází jen pár dní poté, co Huang ohlásil, že chce v práci pokračovat a rada výslovně uváděla, že má její důvěru. Nejsou ani sdělená žádná zjištění z vyšetřování, které rada spustila.

Co se změnilo, tedy nevíme. Je otázka, zda by pouze druhá (a třetí) milenka byl dostatečný důvod a zda rozhodující nebyl spíše strach z toho, co ještě zjistí vyšetřování vlivu čínské špiónky a obchodů se společností Megaspeed. Ty mohly být spojené s obcházením protičínských sankcí a kdyby se zjistilo, že se pod Huangem vědomě šlo obcházení sankcí nějak naproti, byl by to průšvih už nejen pro něj osobně.

Rada ve zprávě (ve třech řádcích) krátce zmiňuje hluboké zásluhy Huanga na tom, že se Nvidia vypracovala na jednu nejdůležitějších technologických firem na světě a děkuje mu za jeho nezměrnou práci pro firmu a celý průmysl, nicméně o moc víc už k Huangovi samotnému neříká. A zatímco obsahuje vyjádření předsedy rady Harvey C. Jonese a nové dočasné šéfky (která zmiňuje, že bude navazovat na to, co Huang vybudoval), Jen-Hsun Huang v ní místo pro nějaký výrok či pozdrav na rozloučení nedostal. To je možná symbolické a možná to signalizuje snahu se nějak od nyní dost pošramoceného obrazu doteď obdivovaného zakladatele firmy odstřihnout. Prostor je věnován tomu, co má přijít nyní v „post-Huangovské“ éře.

Nvidia: Z malé firmy na vrchol technologií

Nvidia byla prvních dvacet let od svého založení v roce 1993 (Huangovi bylo tehdy 30 let) zaměřená na herní grafické karty – GPU. Firma i Jen-Hsun Huang se rádi chlubí tím, že Nvidia GPU vynalezla, ve skutečnosti byla ale jen jedním z výrobců, kteří obdobné čipy tehdy vyvíjeli, jde tedy víceméně o marketingový výmysl.

Někdy kolem poloviny minulé dekády začíná její strmý růst, který umožnila šťastná sázka na to, že GPU se dají vedle grafických aplikací využít k obecným výpočtům, v případě Nvidie přes její framework CUDA. Nejprv v HPC sektoru (superpočítačích), což se ale neukázalo být bůhvíjak velký trh. Ovšem GPU se pak začala ve velkém používat pro akceleraci umělé inteligence, což Nvidia záhy a velmi úspěšně „zachytila“ a od té chvíle začal její rozmach a růst do první ligy polovodičových firem spojený s expanzí AI sektoru jako takového. Zejména ze začátku byla Nvidia skoro výlučným hardwarový motorem tohoto průmyslu. Postupně se přidávaly alternativy (AI akcelerátory Instinct od AMD, čipy jako TPU od Googlu, které si navrhují samotní „hyperscaleři“). Nicméně Nvidia si díky svému náskoku i finanční síle stále drží výrazně dominantní postavení.

Z firmy, která mívala tržby ve stovkách milionů dolarů za kvartál, se postupně budováním serverového byznysu dostala do stavu, kdy dnes má tržby za kvartál kolem 100 miliard $ (a i 60 % z toho bývá její čistý zisk). Tím vystřelila do bezprecedentních výšin. Dlužno říct, že finanční vzestup Nvidie byl z části založen i na tom, že posledních deset let neustále postupně zdražuje grafické karty, čímž trpí právě ti hráči počítačových her, kteří firmu udrželi svou přízní naživu v prvních dvaceti letech její existence.

Pro ilustraci – naprosto nejvyšší tržby za kvartál, které kdy měl Intel, někdejší hegemon čipového průmyslu v éře před Nvidií, byly jen asi 20,5 miliardy $. Jen-Hsun Huang možná dřív po desetiletí snil o tom, že by se jeho Nvidia velikosti Intelu někdy vyrovnala, ale pak ho během své raketové expanze v posledních několika letech předstihl tak rychle a tak masivně, že už se nad tímto milníkem pomalu ani nikdo nepozastavil.

Přečtěte si také:

Nvidia nesená vlnou AI spláchla Apple a je teď nejhodnotnější firmou na světě

Přečtěte si také:

Největší v historii: Nvidia je první firma, jejíž hodnota přesáhla čtyři biliony dolarů

Přečtěte si také:

Nvidia letí na měsíc. Jako první firma v historii má hodnotu přes 5 bilionů dolarů

Hodnota akcií Nvidie teď během celého skandálu klesala, což nejspíš také mohlo k Huangově konci přispět – byť hlavním faktorem asi byla reputace a bezpečnostní hrozby, které se kolem bývalého šéfa rýsovaly. Pokles akcií ale vyvolává obavy, zda by se třeba nemohl stát i třeba víceméně nevinným spouštěčem splasknutí AI bubliny, kdy by investoři v panice začali ze sektoru stahovat peníze a mohlo by to vést k pádu některých zranitelnějších hráčů. Což by mohlo teoreticky spustit dominový efekt, který by mohl sestřelit i silnější technologické firmy a vést k těžko předvídatelným důsledkům pro světovou ekonomiku.

Zdroje: Nvidia, The Wall Street Journal, Bloomberg, Reuters (1, 2, 3), Wired, New York Times