Začátkem roku prosáklo, že zakladatelé firmy Nuvia v čele s Gerrardem Williamsem III., kteří dříve navrhovali úspěšná procesorová jádra Applu, opustili Qualcomm, který jejich firmu o pět let dříve koupil a tím získal také velmi silná Arm jádra Oryon pohánějící jeho Snapdragony X, X2 a už i čipy pro mobily. Hned ale založili opět nový startup vyvíjející CPU: Nuvacore. Teď ale odhalili, že jeho strategie bude o hodně jiná než u Nuvie.
Od Nuvacore se očekávalo, že buď opět začne vyvíjet novou vlastní linii jader Arm, čímž by šlo prakticky o zopakování příběhu startupu Nuvia, nejspíš i s cílem nakonec firmu prodat jednomu z výrobců Arm čipů (MediaTeku, Samsungu…). Nebo že to tentokrát Gerrard Williams III. a společnost zkusí s instrukční sadou RISC-V, o kterou je teoreticky zájem a skutečně výkonné procesory na této platformě zatím chybí, což dává příležitost díru na trhu zaplnit.
WarpCore: Můžete mít Arm, RISC-V i x86, záleží na vás
Nuvacore ale teď poodhalila své plány a ukazuje se, že to bude trochu jinak. Firma se potenciálně přihlásila k instrukčním sadám x86, Arm i RISC-V současně, ale zároveň k žádné z nich. Podle své prezentace firma vyvíjí výkonné (samozřejmě nejlepší a nejvýkonnější, jinak to marketing slibovat nemůže) jádro CPU nazvané WarpCore. A jeho základem je nová koncepce nazvaná „Core First“, která bude agnostická vůči zvolené instrukční sadě a umožní si ji relativně flexibilně vybrat jako šaty (hodně zjednodušeně řečeno).
Toto jádro má být od základu stavěno tak, že se nejprve vybuduje infrastruktura „uvnitř“, která se mezi instrukčními sadami Arm, RISC-V a x86 moc neliší (nebo je jejich odlišnostmi ovlivněna, ale lze se na to v návrhu připravit). Tato část jádra může – podle Nuvacore – tvořit až 95 % celého návrhu a lze ji prý vyvinout, aniž by se firma musela závazně rozhodnout pro finální instrukční sadu procesoru.
Až oněch posledních 5 % (například instrukční dekodéry) pak prý rozhoduje o tom, jakou instrukční sadu bude procesor implementovat a zvenčí „nastavovat“ běžícímu operačnímu systému a softwaru. Nuvacore to prezentuje tak, že se toto rozhodnutí může udělat relativně pozdě a případně se procesor může rychle adaptovat na několik různých architektur, takže si ho bude moci licencovat jedna firma, která z něj udělá RISC-V, i další, která si z něj udělá Arm. A pokud by se našla firma s právem vyrábět x86 procesory (nebo jiným způsobem, jak se vypořádat s patenty Intelu a AMD bránícími takové CPU vyrábět ostatním firmám), může Nuvacore z jádra WarpCore udělat i x86 procesor.
WarpCore má umožňovat implementaci různých instrukčních sad (ilustrace)
Něco podobného kdysi nabízelo (svým investorům/akcionářům) jako strategii AMD. Vedle první verze architektury Zen měla firma připravovat i jádro Arm nazvané K12, které mělo se Zenem 1 sdílet většinu technologie a lišit se asi zejména v instrukčních dekodérech. Vývoj jádra K12 byl ale zrušen dřív, než z něho mohl vzejít nějaký reálný čip.
Svoboda v návrhu, nebo spíš víc kompromisů?
Je otázka, do jaké míry jde skutečně o technologický průlom a zda nejde spíš o kompromis. Moderní procesory totiž sice opravdu na začátku dekódují regulérní instrukční sadu na nějaký jiný interní formát instrukcí, s kterým pak většinu času pracují, takže se může zdát, že zvenčí viditelná instrukční sada nemusí být tak důležitá. Jenže ona pořád hodně ovlivňuje to, co výpočetní jednotky uvnitř musí umět – proto se také mluví o tom, že x86 trpí různou historickou zátěží, zhoršující výkon. Ale týká se to i jiných věcí.
Pokud má WarpCore či koncepce Core First poskytovat neutrální společný základ, který lze lehce finalizovat do x86, Arm i RISC-V procesoru, pak to nejspíš není tak, že má díky přístupu Core First firma Nuvacore v návrhu perfektní a nejrůznější výhody přinášející svobodu (o které marketing firmy mluví), ale naopak že návrh musí být současně spoután omezeními všech tří instrukčních sad.
Architektonická příprava na podporu x86 a RISC-V tak může o trošku ubrat z výkonu, který bude moci mít Arm verze. Což nicméně nemusí být špatný kompromis, je klidně možné, že to pro řadu použití bude vycházet výhodně a že se firma pro řadu těchto problémů povede najít řešení, které budou potíže různě obcházet a zmírňovat.
Nuvacore - strategie Core First
…nebo atraktivita pro akvizici
Je ale klidně možné, že tato koncepce vývoje CPU není jen technickou věcí, ale že je ve hře i trošku cyničtější faktor. Firma Nuvia skončila akvizicí, kdy za ni Qualcomm zaplatil 1,4 miliard $. A pro startupy je snaha nechat se někým koupit jeden z hlavních cílů a hlavních způsobů, jak dostat zpět vloženou investici a „uspět“. Někdy to může nabýt i patologické podoby, kdy firma vůbec nehraje na skutečnou perspektivu či realizovatelnost svého vyvíjeného produktu či technologie, ale jen a pouze se snaží najít někoho, kdo ji koupí dřív, než se vyčerpají peníze spekulativních investorů, za které funguje.
A to, že tentokrát Nuvacore není jako Nuvia svázaná s architekturou Arm, ale je otevřená i jiným, samozřejmě rozšiřuje potenciální okruh velkých společností, které by se daly přesvědčit ji odkoupit. Navíc tím Nuvacore nemusí řešit licencování – vypadá to, že jejím cílem je navrhnout „agnostický“ základ procesoru, a problémy s licencováním (u Armu a x86) už si má vyřešit klient.
Toto může být reakce na předchozí špatnou zkušenost s licenčními vztahy, kdy se Arm po koupi Nuvie Qualcommem domáhal zneplatnění licence Nuvie a tvrdil, že Qualcomm nemá právo její jádro používat. Dokonce po soudech požadoval, aby byl výsledek vývoje nenávratně zničen (z velmi zištných důvodů – Arm nechtěl, aby měl Qualcomm vlastní jádro, protože tím se snižují tantiémy, které Qualcomm Armu platí).
Nuvacore není stará ani rok a lze čekat, že než se její koncept přetaví do skutečného procesoru, bude to opět trvat další tři až čtyři roky. Jak úspěšná tato CPU tedy nakonec budou a zda „Core First“ přístup skutečně může být úspěšný, tedy asi uvidíme až za dlouho. O něco dříve se nejspíš ukáže, zda i tentokrát Nuvacore hraje na to, že firmu vykoupí nějaký z velkých křemíkových obrů (nebo třeba Microsoft, Google, Meta…), nebo zda tentokrát zůstane samostatná a bude se živit jen licencováním jader jako Arm.
ČLÁNKY DO MAILU