Hlavní navigace

Nový internetový rychlostní rekord. 178 Tb/s přes optiku

21. 8. 2020

Sdílet

 Autor: Chaitawat Pawapoowadon / Pixabay

Padl rychlostní rekord při přenosu přes internet. Za dosud nejrychlejší přenos je zodpovědný výzkumný tým vedený doktorkou Lidií Galdino. Na vývoji technického řešení University College London (UCL) spolupracovala s firmami Xtera a KDDI Research. Data se jim podařilo přesunout rychlostí 178 terabitů za sekundu. Dnes se přes optiku data běžně přenáší rychlostí 35 Tb/s. Jen před pár měsíci byl australským výzkumem stanoven rychlostní rekord 44,2 Tb/s. V roce 2016 byla data přenesena tehdy rekordní rychlostí 1,125 Tb/s (za tímto rekordem opět stála UCL). Vývoj v této oblasti je tedy mimořádně rychlý. Inženýrský tým z UCL dokázal hranici posunout díky výrazně širšímu pásmu – oproti běžným optickým kabelům použil širší spektrum barev světla, tedy navýšil počet využitých vlnových délek. Konkrétně využili pásmo o šířce 16,8 THz. Běžně se přitom používá 4,5 THz a na trh nastupuje řešení využívající šířku pásma 9 THz. Zjednodušeně řečeno s narůstajícím spektrem čelíte vyššímu rušení. To je výzva, kterou inženýrské týmy řeší.

Při rychlosti 178 Tb/s by bylo možné stáhnout všechen obsah z Netflixu za méně než sekundu.

Signál výzkumný tým z UCL posílil různými zesilovacími technologiemi. Rychlost dále maximalizoval vyvinutím nových vzorců signálu, aby co nejefektivněji pracovaly s kombinací parametrů světla včetně světlosti, polarizace a vlnění. Parametry každé vlnové délky byly individuálně upraveny. Výhodou vyvinuté metody je to, že ji lze levně uplatnit na stávající infrastruktuře. Stačí prý vyměnit posilovače světelného signálu na trasách optických kabelů v intervalech 40–100 km.

KL24

Rychlost dosažená v experimentu se podle vědeckého týmu již blíží teoretickému limitu, který v roce 1948 ve své matematické teorii komunikace popsal Claude Shannon, americký matematik, elektrotechnik a kryptograf. Říká se mu také otec teorie informace. Relativně levný upgrade z objevu činí potenciálně výborné řešení pro navýšení kapacity sítí, které se začaly „prohýbat“ pod zvýšeným náporem během koronakrize. (Ne, že by do té doby zájem o přenos dat nerostl.)

Zdroje: UCL News | Phys.org | Nature Communications