Odpovídáte na názor k článku Ryzen 10000 s architekturou Zen 6 bude mít až 24 jader. Ale u levných modelů se počet nezvedne. Názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Počítejme s frekvencí řekněme 2GHz, což je shodou okolností frekvence Infinity Fabric.
Tj. hodiny na této lince "tiknou" 2 miliardkrát za sekundu, tedy jeden bit může být dlouhý nejvíce převrácenou hodnotu tj. 5e-10 sec. A to pomineme pány Nyquista, Shannona a Kotělnikova plus teorém jednotkového skoku (resp. Diracova impulsu), kteří nám tu dobu ještě PODSTATNĚ zkrátí, protože tu máme přechodové jevy (tedy náběžná a sestupná hrana nejsou a nebudou nikdy kolmé), ale budeme počítat pouze s touto optimistickou hodnotou.
No a teď to přijde. Rychlost světla. Plusminus shodná s rychlostí elektřiny, tedy 3e8 m/s. Jestliže má signál proběhnout v rámci stejného hodinového cyklu, je zcela zřejmé, že v tom bude hrát roli čas. výše uvedené časové okno nám při starém dobrém vzorci s=v*t řekne, jaká je nejdelší cestička, po které se signál dokáže dostat do cíle, aníž by vypadl z cyklu, protože opravdu nechceme hodiny, které nikdo neposlouchá. A vychází nám, že max. vzdálenost je 3e8 * 5e-10 = 0,15m, tj. např. paměťový slot, který jede 1:1 s IF nemůže být dále, než nějakých 15 cm (teoreticky), prakticky to jsou jednotky cm, cca menší polovina.
Takže: zatím co uvnitř čipu můžeš škálovat frekvence interconnectů, cache, apod. daleko výše, protože ty vzdálenosti se dnes běžně měří na desetiny milimetrů, v případě propojení čipletů už měříš v řádech jednotek až desítek milimetrů, a tomu pak odpovídají i reálně dosahované rychlosti, respektive frekvence.
Ano, můžeš tuto nepříjemnost částečně potlačit tím, že použiješ víceúrovňovou cache, multiplexor-demultiplexor apod., ale to vše stojí křemík a hlavně to ne vždy funguje (cache např. ten obsah musí včas mít, aby byla efektivní).
Takže (opět): výkon roste, to je nepopiratelné, ale roste organicky, tj. všude, i v těch jádrech, nejen na jejich propojích. A když si představíš takový typický jev jako je context-switch, kdy jedno jádro odevzdá v rámci multitaskingu celé vlákno jinému jádru, tj. musíš uložit, přesunout a zase naplnit registry, cache kódem a daty atd., tak ti vyjde, že šoupnout tohle v rámci CCD bude vždy "levnější" než šoupnutí na vedlejší CCD. Kdo má zkušenosti s vícesoketovými servery, ví o čem je řeč, tam je to velmi dobře patrné, protože ty vzdálenosti jsou ještě větší a leckdy musí jít vše dokonce přes kopírování v hlavní RAM, kdy jednotlivé sokety CPU mají své DIMM sloty a přístup k nim se děje přes "cizí" procesor. Opět: ano, moderní schedulery v OS se s tímto snaží nějak vyrovnat, ale ne vždy to jde a ne vždy je více CCD ku prospěchu věci.