Vlákno názorů k článku Ryzen 10000 s archi­tekturou Zen 6 bude mít až 24 jader. Ale u levných modelů se počet nezvedne od tynyt - 6C modely mají samozřejmě své opodstatnění, jako jej...

6C modely mají samozřejmě své opodstatnění, jako jej měly kdysi 2C nebo 2C/4T modely Intelu (natož třeba skvělé low-power AMD Athlon 200GE modely pro NASy apod.). Na kancelářské využití je to skvělé optimum pro dnešní OS a aplikace a naopak nedává smysl se připravovat o segment levných PC, tím spíše, že to jsou v podstatě "odpadky" z výroby,
Mě spíše těší to, že "sweet spot" se postupně posunuje od 8C k 12C, i proto, že (inherentně dražší) dvoučipletová řešení si sebou nesou pro některé typy aplikací zátěž úzkého (resp, užšího) hrdla při context-switchích mezi jednotlivými CCD - a to vše navzdory pokrokům v kvalitě schedulerů.

Prostě: blíží se doba, kdy standardem bude 12C a pozdějí 16C stejně, jako je dnes "standard" 8C.

Kdo chce záměrně pomalej počítač? Ty slavný 2 jádrovy I3 od intelu staly za prd už v době vydání. XP na atomech byly čirý peklo. Ty procesory zraly s časem jako plisnovej sýr. Čím to bylo starší, tím víc to smrdělo...

Nikdo nechce, ale v dobách XP ty 2C/4T fungovaly naprosto v pohodě.
Já mám třeba v práci teď taky notes s i3 (ačkoliv mi byl nabízen lepší), protože jsem chtěl totéž, co dostávají běžní uživatelé - ty důvody jsou nejen technické/prak­tické, ale taky je to určitý vzkaz těm užovkám - ale to odbočuju. Chtěl jsem tím říct, že dnes jsou intelí i3 sračky s E-mrdkami, bezesporu, ale pracovat se s tím dá a výkonově to je jako starší mobilní i5 se 4C/8T. Ano, poweruser, který každý den prosévá hromady dat a počítá agregace využije lepší CPU, ale většina lidí dnes má PC přesně na totéž jako v dobách XPček - na poštu, word, jednoduché excely a ERP klienta. Ano, Teams a Chrochrochrome jsou strašlivé bastly, ale ty potřebují spíše hodně RAM než rychlý CPU.

A pak tu jsou ty počty. Když máš řekněme 20 tisíc užovek, kterým musíš pronajmout počítač na operák, tak si sakra rozmyslíš, jestli zvolíš PC o 50 USD dražší (a to je spíše spodní hranice), protože pak se úspory počítají za jeden leasovací cyklus v milionech..

Nevím, proč mícháte dohromady Core i3 s Atomy. 2C/4T Core i3 byly ve své době (tedy cca 2012-2017) procesory se skvělým poměrem cena/výkon.

Dovolím si citaci od konkurenčního redaktora.
No-x:
"dosavadní (na pouzdru) samostatně stojící čiplety propojené vodiči skrze organické pouzdro čipu nahradí těsné spojení křemíkem s nižšími latencemi, nižšími energetickými nároky a nižší plochou aktivního křemíku."

Tolik k tomu úzkému hrdlu v ZEN 6.

nižší latence neznamenají stejné latence jako v rámci jednoho čipu.... Dojde bezesporu ke zlepšení, ale nikdy to nebude (a ani z fyzikálních důvodů nemůže) srovnatelné s řešením v rámci jednoho čipu.

Jaké fyzikální důvody tomu zabrání?
Vzdálenost? Která bude stejná.
Latence? Která bude díky lepším taktům menší.

IOD ZEN 6 vyrobené na 3nm bude rychlejší než CCD ZEN 5 vyrobené na 4nm.

Se podívejte jaké latence má V-cache.
Stejné jako L3 i když je na jiném kusu křemíku.
Jo teoretický rozdíl tam je. Ale nikde se to neprojeví. Testy 9850X3D jasně dokazují že se to chová jako jeden kus křemíku. I když to jsou tři kusy.

Uvidíme jak si povede 16core proti 12core.
Já tvrdím že 16core bude ve všem lepší.
Přesto že tam budou dvě CCD.

Trošku obdivuji jakou trpělivost s tebou kolega měl, doučovat z fyziky tě už asi nechce :D

Počítejme s frekvencí řekněme 2GHz, což je shodou okolností frekvence Infinity Fabric.
Tj. hodiny na této lince "tiknou" 2 miliardkrát za sekundu, tedy jeden bit může být dlouhý nejvíce převrácenou hodnotu tj. 5e-10 sec. A to pomineme pány Nyquista, Shannona a Kotělnikova plus teorém jednotkového skoku (resp. Diracova impulsu), kteří nám tu dobu ještě PODSTATNĚ zkrátí, protože tu máme přechodové jevy (tedy náběžná a sestupná hrana nejsou a nebudou nikdy kolmé), ale budeme počítat pouze s touto optimistickou hodnotou.
No a teď to přijde. Rychlost světla. Plusminus shodná s rychlostí elektřiny, tedy 3e8 m/s. Jestliže má signál proběhnout v rámci stejného hodinového cyklu, je zcela zřejmé, že v tom bude hrát roli čas. výše uvedené časové okno nám při starém dobrém vzorci s=v*t řekne, jaká je nejdelší cestička, po které se signál dokáže dostat do cíle, aníž by vypadl z cyklu, protože opravdu nechceme hodiny, které nikdo neposlouchá. A vychází nám, že max. vzdálenost je 3e8 * 5e-10 = 0,15m, tj. např. paměťový slot, který jede 1:1 s IF nemůže být dále, než nějakých 15 cm (teoreticky), prakticky to jsou jednotky cm, cca menší polovina.
Takže: zatím co uvnitř čipu můžeš škálovat frekvence interconnectů, cache, apod. daleko výše, protože ty vzdálenosti se dnes běžně měří na desetiny milimetrů, v případě propojení čipletů už měříš v řádech jednotek až desítek milimetrů, a tomu pak odpovídají i reálně dosahované rychlosti, respektive frekvence.
Ano, můžeš tuto nepříjemnost částečně potlačit tím, že použiješ víceúrovňovou cache, multiplexor-demultiplexor apod., ale to vše stojí křemík a hlavně to ne vždy funguje (cache např. ten obsah musí včas mít, aby byla efektivní).
Takže (opět): výkon roste, to je nepopiratelné, ale roste organicky, tj. všude, i v těch jádrech, nejen na jejich propojích. A když si představíš takový typický jev jako je context-switch, kdy jedno jádro odevzdá v rámci multitaskingu celé vlákno jinému jádru, tj. musíš uložit, přesunout a zase naplnit registry, cache kódem a daty atd., tak ti vyjde, že šoupnout tohle v rámci CCD bude vždy "levnější" než šoupnutí na vedlejší CCD. Kdo má zkušenosti s vícesoketovými servery, ví o čem je řeč, tam je to velmi dobře patrné, protože ty vzdálenosti jsou ještě větší a leckdy musí jít vše dokonce přes kopírování v hlavní RAM, kdy jednotlivé sokety CPU mají své DIMM sloty a přístup k nim se děje přes "cizí" procesor. Opět: ano, moderní schedulery v OS se s tímto snaží nějak vyrovnat, ale ne vždy to jde a ne vždy je více CCD ku prospěchu věci.