Norská vláda chce zakázat používání chytrých brýlí s možností záznamu na vybraných veřejných místech. Podle návrhu by bylo nošení těchto zařízení zakázané v parcích, na plážích a ve školách, ale také v ordinacích nebo posilovnách se šatnami. Brýle s kamerou dosud omezovaly hlavně soukromé firmy, typicky kina, Norsko ale chce jít jako první země legislativní cestou.
Veřejný prostor i šatny
Místa, kde by měl zákon začít platit, lze rozdělit do tří skupin. První tvoří běžný veřejný prostor, tedy parky, pláže, muzea, nákupní centra či veřejné akce se shromážděním lidí. Do druhé skupiny spadají místa určená pro děti a mládež – školy, mateřské školy, hřiště či kroužky, přičemž v úvahu připadají i univerzity. Třetí skupinu představují místa citlivá na soukromí, jako jsou ordinace, bazény nebo posilovny se šatnami.
„Znepokojuje mě, že se zavádí nová a výkonná technologie, pomocí které mohou být lidé natáčení či fotografování bez jejich vědomí a souhlasu,“ uvedl ministr pro digitalizaci a veřejnou správu Torgeir Micaelsen.
Mezi nejpoužívanější chytré brýle, na které zákaz dopadne, jsou Meta Ray-Ban.
Norsko ale zároveň nechce jít cestou plošného zákazu. Soukromé používání zůstane povolené, stejně jako nošení brýlí tam, kde nehrozí natáčení lidí bez jejich souhlasu. Zákon má navíc pamatovat na uživatele, kteří chytré brýle využívají coby pomůcku, typicky nevidomí.
Bez jasné definice
V norském návrhu ale zatím nejsou přesně definována zařízení, na která se zákaz bude vztahovat. Zatím se hovoří o třech skupinách – první posuzuje hardware a zahrnuje brýle s kamerou a záznamem zvuku, druhá místo toho sleduje software, tedy brýle s kamerou a funkcemi umělé inteligence. Třetí potom počítá s jinou nositelnou technologií s kamerou, záznamem zvuku a s funkcemi AI. Zatímco brýle s kamerou a AI asistentem spadají do každé kategorie, existuje celá řada hraničních zařízení, která by mohla odpovídat definici. Jsou to například připínací AI asistenti s mikrofonem. Pokud by se návrh legislativy nezměnil, mohla by být i tato zařízení na vyjmenovaných místech v Norsku zakázána.
Norsko zároveň není jediné, které pracuje na legislativě regulující chytré brýle. V Nizozemsku se přestávají prodávat brýle Ray-Ban od Mety kvůli nařízení tamního Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ten uvedl, že brýle s AI zpracovávají osobní údaje i bez aktivního videozáznamu. Kvůli ochraně soukromí potom zareagovali i další prodejci, jako je velká síť optik v Belgii Hans Anders.
Je velmi pravděpodobné, že se debaty o chytrých brýlích brzy rozšíří z národní úrovně na tu celoevropskou a o regulaci se postará legislativa EU.
Zdroj: Barrons
ČLÁNKY DO MAILU