Virus z Moskvy, staré PC a víkend práce. Takto vznikl Avast, který dnes zná celý svět

Ve Výzkumném ústavu matematických strojů se v osmdesátých letech psaly operační systémy a programy pro sálové počítače a minipočítače, které východní blok vyráběl jako klony amerických strojů. Západní technika se kvůli embargu sháněla jen těžko. Když pak na oddělení, kde pracoval Pavel Baudiš, dorazilo první PC (Olivetti M24) nikdo o ně nestál. Kolegové, mezi kterými bylo podle Baudiše víc signatářů Charty 77 než komunistů, programovali velké počítače a stolní krabici považovali za hračku.

Počítač tak skončil u Baudiše, který se v ústavu věnoval počítačové grafice. Času měl dost, a tak zkoumal, co nový stroj umí, a učil se na něm assembler. Znalost tohoto jazyka mu později pomohla rozebrat cizí strojový kód. V roce 1988 se z Moskvy vrátil jeden z kolegů s disketou, na které prý byl virus, a zeptal se Baudiše, jestli se na to nechce podívat.

648 bajtů s nemožným časem

Virus Vienna dostal jméno podle Vídně, kde byl zaznamenán v roce 1987. Napadal soubory .COM, tedy malé spustitelné programy systému DOS. Po spuštění nakaženého programu se nejprve rozběhl virus. Našel si další čistý soubor .COM, připsal na jeho konec svých 648 bajtů a na začátek vložil skok, který mu při příštím spuštění předal řízení. Pak nechal běžet původně spuštěný program, takže si uživatel nemusel ničeho všimnout. Zhruba každý osmý zasažený soubor ovšem místo kopie viru dostal na začátek instrukce, které po spuštění restartovaly počítač. Mezi počítači virus cestoval na disketách, na kterých si lidé půjčovali a kopírovali programy.

Nakažené soubory prozrazovalo časové razítko. Virus do údaje o sekundách zapsal hodnotu 62, která do běžného zápisu času nepatří. Podle ní soubor příště poznal a podruhé ho nenakazil. Právě od téhle značky pocházelo i jeho další označení DOS-62. K Baudišovi se virus dostal z Moskvy, ve Vídni ho ale zaznamenali už o rok dřív.

K dalšímu rozšíření mu pomohl i tisk. Ralf Burger otiskl jeho mírně zkrocený zdrojový kód v knize o počítačových virech z roku 1987 a podle otištěného kódu pak vznikaly další varianty.

Přes víkend bylo hotovo

Baudiš virus rozebral a sledoval, jak se šíří. Podle jeho vlastních slov pro něj byl hlavně zajímavou hračkou a učební pomůckou. V pátek ještě neměl hotovo, a tak si počítač Olivetti odvezl na víkend domů. Do pondělí měl program, který dokázal virus najít a z počítače odstranit.

Prvním antivirem na světě ale Baudišův program nebyl. Na virus Vienna už v roce 1987 vyzrál německý hacker Bernd Fix z Chaos Computer Clubu. Baudiš nebyl ani jediný, koho Vienna v roce 1988 posadil k programování. V moskevském Gosplanu, sovětském plánovacím úřadu, na něj narazil Dmitrij Lozinskij a za jediný večer napsal první verzi antiviru Aidstest.

Program napsaný na jeden konkrétní virus má ovšem slabinu: jiný virus nemusí poznat.

Půl roku bez virů

Vzorek dalšího viru se k Baudišovi dostal až zhruba po půl roce. Mezitím hledal způsob, jak v počítači odhalit změny způsobené virem, který ještě neměl v ruce. Navrhl a napsal programy, které hlídaly systém a kontrolovaly integritu dat. „A to byl základ Avastu,“ řekl o nich po letech v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Kontrola integrity nehledá známý virus, ale změnu proti dříve uloženému stavu. Kontrolní program si u sledovaných souborů může například zaznamenat velikost a kontrolní součty. Kontrolní součet je hodnota vypočítaná z obsahu souboru; její porovnání s původní hodnotou pomáhá odhalit i zásah, při kterém se velikost souboru nezmění. Celé soubory si tak program pamatovat nemusí. Musí ovšem vycházet z čistého stavu, jinak si jako výchozí může uložit už napadený program.

U Vienny by takový program zachytil třeba připsaných 648 bajtů, aniž by předem znal samotný virus. Nález změny ale ještě neznamená nákazu. Soubory se mění i při běžné aktualizaci programu a samotné porovnání neřekne, kdo změnu provedl.

Antivirus byl dřív než firma

Avast tvořilo více nástrojů, což se promítlo i do jeho názvu: AntiVirus Advanced SeT, tedy pokročilá antivirová sada. Že „avast“ v námořnické angličtině znamená „stůj“, byla podle zakladatelů šťastná náhoda.

První kopii antiviru Baudiš s Eduardem Kučerou prodali ještě jako zaměstnanci Zenitcentra, které spadalo pod Socialistický svaz mládeže. Znali se z Výzkumného ústavu matematických strojů, s jehož poměry byli oba nespokojení. V Zenitcentru měli větší volnost, lepší přístup k počítačům a zhruba trojnásobný plat. Antivirus přitom zpočátku tvořil jen část jejich práce na softwaru.

Vlastní zázemí získali na podzim 1989 v družstvu Alwil, které sdružovalo několik vývojářských týmů. Po revoluci už se mohli osamostatnit a v roce 1991 začali podnikat pod názvem Alwil Software. Baudiš později vzpomínal na začátky ve dvou kancelářích. Často uváděný rok vzniku Avastu 1988 tak označuje první program. Družstvo přišlo o rok později a samostatné podnikání dvojice až v roce 1991.

Sázka na antivirus zdarma

Prodej velkým firmám, bankám a státním institucím je v devadesátých letech dokázal uživit. Postupně ale zdražoval vývoj pro další verze operačních systémů a na český trh vstupovala zahraniční konkurence. Symantec nasadil nízké ceny a prodeje Alwilu klesaly.

Zakladatelé potřebovali dostat program k mnohem většímu počtu lidí, jenže na rozsáhlou reklamu neměli peníze. V roce 2001 proto nabídli základní Avast zdarma pro domácí a nekomerční použití. Dál nabízeli i placenou verzi a počítali s tím, že za ni část uživatelů zaplatí. Podobnou cestu už zkusilo AVG, Avast ale svou nabídku od začátku otevřel uživatelům po celém světě.

V novém e-shopu ovšem devět dní nepřišla jediná objednávka. První zákazník nakoupil až desátý den. Na milion uživatelů pak po zavedení bezplatné verze čekali 30 měsíců.

Potom už počty rostly mnohem rychleji. Za další dva roky měl Avast přes 20 milionů uživatelů a za další rok se jejich počet zdvojnásobil na 40 milionů. Firma přitom zaměstnávala jen 38 lidí.

Část práce ale zastali sami uživatelé. Doporučovali Avast známým, na diskusním fóru radili ostatním a dobrovolně pomáhali s překlady. Firma tak šetřila na propagaci i technické podpoře a mohla nabídnout program v dalších jazycích.

V prosinci 2009 Avast překročil 100 milionů registrací. Rostly přitom i příjmy: v roce 2010 firma utržila 48,5 milionu dolarů, téměř dvojnásobek oproti předchozímu roku.

Baudiš začal programem proti jedinému viru. O dvě desetiletí později jeho firma vydělávala miliony dolarů, přestože většina lidí její antivirus používala zdarma.