Silný čtvrtý operátor? ČTÚ už o něj zájem nemá (komentář)

8
Mobilní vysílač
Ilustrační foto (zdroj: Vodafone)
-
Zdroj: Vodafone

Český telekomunikační úřad již dokončil nové podmínky aukce kmitočtů v pásmech 700 a 3500 MHz. Oproti těm loňským se výrazně změní, ale přesnou podobu zatím neznáme. Úřad je zveřejní 16. března a nechá je veřejnost po celý měsíc připomínkovat. Pokud vše půjde hladce, na konci června by vyhlásil výběrové řízení. Ve druhé polovině roku by tak pásma mohla být vydražena. Jenže kdo se o ně přihlásí?

Úřad a ministerstvo průmyslu pravděpodobně mají informace o tom, že ze strany tuzemských nebo zahraničních investorů není zájem o to vybudovat další celoplošnou síť. Nová předsedkyně ČTÚ Hana Továrková proto podmínky upravila tak, že nezvýhodňují potenciálního silného čtvrtého operátora, ale potenciální čtvrté, páté a šesté pidioperátory.

Sedmistovka pro Kellnera a Kellnera?

V původních podmínkách měl nováček vyhrazenu třetinu klíčového pásma 700 MHz, kterým lze pohodlně pokrýt celou republiku. Tato výhoda mizí a zájemce se bude muset pustit do miliardové aukční války s giganty. Kvůli tomu hrozí, že si celé pásmo opět jako v případě 800 MHz rozdělí rovným dílem O2, T-Mobile a Vodafone.

Případně to může být ještě zamotanější. Jak uvádí iRozhlas, do aukce se nově budou moci zapojit i velkoobchodní společnosti, které by vybudovaly síť, a tu pak pronajímaly dalším operátorům. To by byla zajímavá alternativa, protože by konečně vznikla férová platforma pro virtuály. Jenže jedinou firmou, která má bohatou infrastrukturu, zkušenosti a peníze takovou síť vytvořit, by byl Cetin.

Pokud by se do aukce zapojily Cetin i O2 a obě firmy by frekvence vydražily, byl by to problém. Obě společnosti (dříve sloučené) totiž patří skupině PPF Petra Kellnera. Monopol na telekomunikace tady vážně nechceme. Teoreticky by se mohlo také stát, že si pásmo rozdělí Cetin, O2 a T-Mobile a fakticky vznikne pouze jediná celorepubliková síť, protože O2 a T-Mobile již sdílí i vysílače pro 2G, 3G a LTE.

Samozřejmě je ale možné, že v podmínkách aukce bude i bod bránící v účasti jedněm majitelům. V minulosti tam také byl. Pak by se mohlo stát, že do aukce vstoupí jen Cetin, zatímco O2 bude jeho partnerem podobně jako u VDSL internetu. Jenže kdyby O2 nezískalo část klíčového pásma pro 5G sítě, snížilo by to hodnotu společnosti pro případný budoucí prodej firmy… Samé otázky.

Deset malých černou operátorků

Vzniku malých operátorů má pomoci úprava podmínek pro pásmo 3500 MHz. Úřad k němu přidá závazek národního roamingu, takže pokud O2, T-Mobile nebo Vodafone vydraží nějaký frekvenční blok, budou muset své sítě (2G až LTE) poskytnout ostatním dražitelům, a to nejen těm v pásmu 3500 MHz, ale i dříve rozděleném 3700 MHz. V něm již působí Nordic Telecom a Poda.

Zmírní se též nároky na to, od kdy národní roaming mohou operátoři využít. Dříve se počítalo s tím, že operátor musí nejdříve pokrýt alespoň 20 % populace. Teď je hranicí 10% pokrytí, avšak na 20 % se bude muset operátor vyšplhat do čtyř let od zisku frekvencí. Také se prodlouží povinná délka garantovaného roamingu ze šesti let na sedm a půl roku.

Úřad tedy chce snížit vstupní nároky pro malé operátory, jenže ti zkrátka nikdy nebudou plnohodnotní a zůstanou závislí na partnerech stejně jako virtuálové. Pomocí pásem 3500 a 3700 MHz se nedá pokrýt celá republika, na mapě vzniknou jen ostrůvky uprostřed měst a obcí. V současnosti jsou tyto frekvence využívány pro fixní připojení k internetu, protože mobily si s nimi ani nerozumí. To se změní až s nástupem 5G mobilů, jejichž rozšiřování potrvá roky. Ani LTE totiž nemají všichni. O2 v posledních finančních výsledcích uvedlo, že 6,5 roku po spuštění sítě mají podporovaný telefon jen dvě třetiny jeho zákazníků. A to ani nemluvím o tom, že LTE i 5G jsou ryze datové sítě a jejich hlasové nadstavby mají ze strany operátorů a výrobců mobilů špatnou podporu.

Komentář z roku 2017: Nevzhlížejte ke čtvrtému operátorovi. Už je příliš pozdě

Novinkou v aukci také bude vyhrazení bloku o šířce 40 MHz (z celkových 200 MHz) pro podporu Průmyslu 4.0. Tuto část nezíská žádný operátor, ale úřad bude udělovat individuální oprávnění pro průmyslové aplikace, například pro řízení výroby v rámci průmyslových areálů. Podobně to funguje i v Německu.

Silný čtvrtý operátor? ČTÚ už o něj zájem nemá (komentář)
Ohodnoťte tento článek!
4.2 (84.71%) 17 hlas/ů

8 KOMENTÁŘE

  1. A nestačilo by regulovat ceny stávajících operátorů? Tři mobilní sítě je dost na tak malou zemi jakou je ČR.
    Stejně nevím jestli je ten 4tý silný operátor zárukou výrazného snížení cen mobilních dat spíše než několik malých operátorů.

  2. Pěkně prosím.
    Nemohl by jsi se podívat na věci okolo 5G na 26GHz a 27GHz a sepsat k tomu něco? I v ČR už nějaké testy proběhly a z toho co jsem dohledal, nejsem vůbec moudrý, jak to na tom může fungovat? A pak prý nějaká rizika pro životní prostředí, město Brusel prý testy na svém uzemí zakázalo.

    • S tak vysokými frekvencemi se po venku moc nesetkáš. Je to spíš určené pro pikobuňky rozseté po interiérech, kde se nachází hromada lidí a je potřeba opravdu velká kapacita sítě (obchoďáky, stadiony, nádraží, aj.). Vyšší frekvence = kratší vlnová délka => kratší dosah.
      Co se škodlivosti týče — vlastně snad úplně vše na světě je škodlivé. Hlavní otázkou je, KDY to začíná být škodlivé — tj. jak dlouho a v jaké míře tomu musíš být vystaven, aby to začalo být pro něco škodlivé. Což je hodně individuální (i člověk od člověka).
      Když tedy čas od času zajdeš do obchoďáku s 5G @ 26 GHz (nebo víc), asi se nemusíš obávat. Pracovat tam denně 12 hodin je věc jiná. Dále je nutné brát v úvahu, že v dnešní době (zejména ve městech) už není úniku od mikrovln. 24 hodin denně, 365 dní v roce jsi ozařován širokým frekvenčním spektrem. Studie o (ne)škodlivosti se často opírají o pokusy, že lidskou buňku vystavují obvykle jedné frekvenci (třeba 5 GHz) po nějakou dobu ve stabilním prostředí (např. teplota) a sledují změny. Reálně do sebe pouštíme pěkně bohatý „koktejl“ v nestálém prostředí a naše buňky musejí odolávat reálně mnohem většímu množství hrozeb než ozařování v laboratoři. (Ne)škodlivost tak opravdu prokáže asi jen čas. Zatím jsme v podstatě na začátku, následky se mohou projevit až třeba za desetiletí.

      • Ty výkony jsou tak malé, že se to nepozná. Kdyby to škodlivé bylo, tak už to někdo experimentálně dokázal. Ani sensibilové nejsou sto poznat reálný telefon od makety. Mnohem horší je slunce za jasného dne…
        Např. u některých potravinových přísad byla škodlivost prokázána. U 5G se nic takového nestalo.

        • Diky oboum, myslel jsem si neco podobneho, ale neco jsem k tomu cetl, ze se to uvazuje i ven, coz mi take prijde jako nesmysl. Pokud je to do budov, obchodni centrum je asi typicky priklad, tak samozrejme. Ono u zamestnancu center se to proste po case ukaze a bud bude kauza zakazat 5G nebo ne. 🙂
          Jinak to co jsem cetl, ze to venku mate vcely, nedokazi kvuli tomu najit cestu apod. Ovsem pokud to je pro budovy, tak nevim, kde prisli ke vcelam. O skodlivosti vyslovene pro lidi jsem ani necetl.