
WD také přichází s technologií HDD s více aktuátory, kterou dosud měla jenom firma Seagate. WD již uvedla první 20TB Ultrastar s tímto zlepšovákem, který má dva aktuátory a ramena, ale lichý počet devíti ploten. Uhodnete proč?
Pevné disky máme dnes tendenci považovat za přežitek či obecně špatnou technologii, ale pořád mají důležité místo (jak zjistíte, když potřebujete velkou kapacitu úložného prostoru a nemáte na to tzv. majlant). Naštěstí tato technologie pořád pokračuje v evoluci. Nedávno jsme tu měli HAMR od Seagate, teď má zase novinku firma Western Digital. A to novinku zlepšující pro změnu výkon. Ten je jednou ze slabin HDD, ale jsou cesty, jak ho zlepšovat.
Firma Western Digital nyní oznámila své první pevné disky, které budou obsahovat technologii Dual Actuator. Zatímco nové v posledních letech uváděné technologie jako SMR, HAMR a MAMR se týkají ploten a záznamu na ně, Dual Actuator je mechanická věc. Rozděluje disk na dva segmenty, které mohou pracovat nezávisle a paralelně. Toto dokáže trošku jako dvoujádrový procesor zvýšit výkon na dvojnásobek. Zejména v sekvenční rychlosti čtení a zápisu.
Tato technologie není na světě nová. WD zde aplikuje koncept, který před ním uvedla na trh firma Seagate (ta používá slovní spojení o „Multi Actuator“ a tyto disky se prodávají v řadě Exos 2X). Ze začátku to nevypadalo, že by se WD k tomuto nápadu chtělo přidat, ale nyní se asi ukazuje, že Multi/Dual Actuator má smysl a mohl by se alespoň v části HDD stát častější věcí.
Multi Actuator / Dual Actuator: O co jde?
V čem tyto technologie spočívají? Pokud jste už někdy viděli fotografii mechanismu HDD, víte, že v pouzdru disku je rameno, které má na konci čtecí a zapisovací hlavičky, jimiž jezdí nad plotnami disku. Tímto ramenem hýbe servomotor a u moderních disků jsou ještě uprostřed a na konci ramene další elementy, které polohu jemněji upravují (takže ve finále tento tzv. „vystavovací“ mechanismus má dva, či někdy dokonce tři stupně).

Asi jste si všimli, že toto rameno je ve skutečnosti soustava několika ramen, protože pro každou plotnu je v disku rameno a hlavička zvlášť (hlavičky jsou zvlášť pro každou stranu plotny). Ovšem tato ramena mají jen jedno servo a hýbají se najednou. Bohužel ale není možné to, aby všechny hlavičky najednou paralelně zapisovaly a četly (tedy že by byl použitý „striping“ dat ve stylu RAID 0 mezi jednotlivé záznamové plochy). Hlavička se totiž musí velmi přesně nastavit nad fyzickou polohu stopy. A v praxi to nelze udělat tak, aby se všechny hlavičky najednou strefily do patřičných stop.
Takovéto paralelní zapisování nebo čtení by potřebovalo, aby disk měl nezávislé celé rameno i se servem, které tvoří základní stupeň jeho ovládání, a disky s technologií Multi Actuator / Dual Actuator přesně toto dělají. Místo jedné spřažené sady ramen jsou v disku dva vystavovací mechanismy, každý se svým vlastním servomotorem (aktuátorem). Jedna část obsluhuje polovinu ploten disku a druhá druhou.
Zde to můžete vidět v akci na videu od Seagate (zdroj: Tom’s Hardware):
Tento systém lze využít buď k tomu, že HDD zvládá paralelně číst nebo zapisovat dva proudy dat, což zlepšuje jeho IOPS (které jsou ale extrémně nízké proti dnešním SSD, takže zdvojnásobení mnoho neudělá), pokud tedy data nejsou na potvoru přítomná ve stejném segmentu ploten.
Druhou možností je, že se při zápisu a čtení provádí ono rozložení (striping) mezi oba segmenty disku, jako by byly v poli RAID 0. V tomto případě se místo IOPS zlepšuje propustnost sekvenčního čtení a zápisu. Ta u jednoduchých HDD v průběhu posledních 10–15 let stoupla z cca 100–150 MB/s na 250–275 MB/s, ale růst to byl pomalý. Dnes tak například trvá hodně dlouho, než se u velkého (až 20TB) disku celý obsah nahraje do něj nebo naopak z něj. Disky se dvěma aktuátory se dostanou přes 500 MB/s, takže například konečně plně využijí kapacity rozhraní SATA 3.0 (6 Gb/s).
První Dual Actuator HDD od Western Digitalu: Ultrastar DC HS760 má dva segmenty, ale lichý počet ploten
Firma WD tuto technologii premiérově nasadila v disku Ultrastar DC HS760 pro datacentra. Jde o 20TB HDD, které je plněné héliem, používá technologii triple-stage-actuator (tedy zmíněné trojstupňové přesné nastavování polohy hlaviček) a je založené na devíti plotnách s kapacitou po 2,2 TB a záznamem ePMR (tedy energeticky asistovaným zápisem, o němž jsme psali zde). Je zajímavé, že ploch je lichý počet. WD je zřejmě rozdělil mezi oba segmenty/aktuátory symetricky, tedy každý má 4,5 plotny.
Je to vlastně asi logičtější než sudý počet ploten, který by člověk (včetně nás…) naivně očekával. Pak by se totiž mezi pátou a šestou plotnou musely potkávat dvě nezávislá ramena, na což by byl třeba větší volný prostor a určitě by to bylo choulostivější. S devíti plotnami to funguje tak, že u středové páté plotny má jednu stranu na starosti jedno rameno a opačnou to druhé. Díky tomu se nepotkávají a nemohou kolidovat.
WD neuvádí přesné specifikace, ale Ultrastar DC HS760 má podle firmy dosáhnout 2× sekvenční rychlosti proti Ultrastar DC HC560, což je 20TB HDD konvenční koncepce. Pro to firma uvádí sekvenční rychlost až 277 MB/s, takže u dvojaktuátorového Ultrastaru DC HS760 by patrně mělo být dosaženo rychlosti až 550 MB/s. Disk má také prý mít až o 70 % lepší IOPS.

Tohoto disk dosahuje při klasické rychlosti rotace 7200 otáček za minutu. Má obvyklé 3,5″ pouzdro, takže by měl být nasaditelný všude tam, kam se vejdou klasické dosavadní disky. Tedy až na to, že používá rozhraní SAS (nikoliv SATA), takže je potřeba kompatibilita s ním. Rozhraní SAS je možná v tomto případě třeba, protože disk se tváří jako dvě oddělená 10TB zařízení – oba segmenty jsou exponované zvlášť, takže v použití paralelní povahy HDD je jistá flexibilita a ono případné zkombinování do RAID 0 můžete provést na úrovni operačního systému či RAID řadiče (ale také nemusíte).
Disk Ultrastar DC HS760 má ještě jednu specialitu. WD u něj používá technologii OptiNAND, kdy je integrováno malé SSD typu UFS, do nějž jsou uložená metadata. To umožňuje efektivnější využití ploten HDD pro samotná uživatelská data i lepší výkon. OptiNAND je něco, co konkurenční HDD Seagate Exos X2 nemají.
Více: WD OptiNAND: velká změna ve fungování pevných disků zlepší výkon, kapacitu i spolehlivost
WD neuvádí cenu tohoto disku. Zřejmě bude alespoň prozatím prodávaný v režimu „business-to-business“ (kdy zájemci musí s poptávkou oslovit přímo výrobce) velkým firmám, zejména velkým provozovatelům datacenter.
Zdroje: Western Digital, AnandTech
Tak jestli je to nedražší dablované, tak i cena bude skoro dvojnásobná. Jako super, že na tom furt makají a zlepšují, ale i ve velkých úložištích bude spíš situace taková, že pole velkých klasických HDD + přiměřená cache z SSD.
Cache je stale len cache.
Ak by to nemalo zmysel, tak to nevyrabaju.
Pokud je správně dimenzovaná vůči zátěži, tak v podstatě nevíš, že tam je a ten výkon se bude rovnat jejímu výkonu.
Agonie pokračuje
Preco agonie?
Ved HDD tu stale maju svoje miesto len to uz niesu klasicke PC/notebooky.
Technologie, které zhoršují již tak mizerné vlastnosti:
Malá IOPS – SMR
Životnost – Helium
Spotřeba a zahřívání – HAMR
Odolnost proti otřesům – skleněné plotny
Hlučnost – dvě hlavičky
Nemají šanci zachránit skomírající trh s HDD.
Navíc všechny (kromě SMR) zvedají cenu HDD.
Což je hlavní zbraň proti SSD.
Joo pamatuji časi, kdy přišla technologie PMR, která všechny vlastnosti vylepšila.
Ale žádnou podobně zázračnou technologii na obzoru nevidím.
Mluvilo se o tom, že jedna pbuňka bude tvořená jedním atomem železa…
Ale nějak to utichlo.
Našel jsem to
https://en.wikipedia.org/wiki/Patterned_media
Není to atom železa ale „magnetic cell“
Stale potrebujes velke objemy dat, kde rychlost neni primarni. Typicky zalohy vseho druhu..
Pravda. Dokonca sa zalohy robia aj na pasky. Tam je nejake vyhladavanie viacmenej zabite. Cize sa to pouziva len na obnovu kopie. Ak treba vysoky I/O pouzivaju sa enterprise SSD s vysokou priepustnostou resp. specialne urcene SSD karty. Na velke objemy dat. je nejake riesenia SAN alebo ine kombinacie diskovych poli a serverov. Ono co sa tyka aj tej zivotnosti diskov….v podstate to pokryje zivotnost v ramci obmienania diskov. Nerata sa so zivotnostou diskov v ramci 10r. a viac. to je skor vynimka ako pravidlo.
Já osobně potřebuji 8TB dat na všechny filmy a fotky co mám.
Nic co by nezvládlo SSD o velikosti M2 kartičky.
Jo datacentra budou ještě výrobce HDD chvíli držet při životě.
Za cenu nasazování sporných technologii které se mimo datacentra nemají šanci chytit.
Jo zálohy sypu na HDD. Ale v klidu bych je mohl nahradit páskou nebo USB flash.
Vezmi si ze 60 minut nejakeho 150Mb materialu mas 100GB Ted potrebujes misto na upravy, atd. Schovavas si treba i original pro pozdejsi zpracovani, atd.
8TB je pri takovem protaceni zaplnene hned. Nemluve, ze to kde to zpracovavas, potrebujes min 2, lepe 4TB. Takze 20+TB disk neni vubec prehnany v nicem.
Z tohohle důvodu se mi SMR právě nezdá jako zas tak špatná věc. Vylepšuje to, v čem je HDD dobré, hustotu, a proti tomu héliu a HAMR to působí takovým bezpečnějším dojmem.
Na externí HDD pro filmy/fotky/zálohy zvlášť mi to přijde dobrý. Je pravda, že když je disk skoro plný, něco se umaže a zase se začne plnit něco dalšího, tak to může je pomalu, ale musím říct, že u toho, kde jsem to zkoušel (mám 6TB Seagate Backup Hub), se to moc neděje.
Kdyby SMR zvedla kapacitu na dvojnásobek (o 100%).
Nebo alespoň o 50%. Tak OK.
Ale přidává to jen 25% kapacity.
Za ty trable to nestojí.
Kdyby každý rok zvedli kapacitu HDD o 25%, tak OK ale SMR tu je už 10 let bez změny.
Jaký skok udělali SSD za 10 let…
+ zvýšil se jejich sekvenční(R) i náhodný(R/W) výkon
+ klesla cena/GB
+ zrychlilo se samotné IO rozhraní (PCIe 5.0)
– s rychlostí se zvýšila i okamžitá spotřeba
– snížila se životnost (počet přepisů)
-zhoršila se stabilita trvaleho sekvenčního zápisu (proti SLC/MLC SSD bez SLC-cache)
– prakticky neexistuje nabídka nativnich SLC/MLC SSD pro nejnáročnější použití
– neexistuje alternativa tj. model SSD, který byl provozován zcela v pseudo-SLC modu (umoznil rychlejsi zapis 1bit/cell a mel lepsi zivotnost za cenu horsiho pomeru kapacita/cena)
Já to teda jako agonii nevidím, byť si tedy myslím, že zrovna toto až tak moc zákazníků potřebovat nebude – snad jen specifické aplikace, kde postačí poměrně nízká kapacita kolem těch 20TB, a zároveň se využije streamový zápis na disk, tedy typicky řešení pro NVR. Zároveň se dá počítat s dobrou příkonovou efektivitou proti diskovému poli.
Jinde dává daleko větší smysl přidat více fyzických disků (včetně cache) a navyšovat IOPS/throughput tam, když už se zároveň nutně skládá požadovaná kapacita z několika jednotek.
Přesně tak. Proto ani nemají ceníkovou cenu, protože počítají omezeným využitím a podle mého názoru to znamená, že to bude drahé a nebude to schopné konkurovat řešení RAIDu plus cache, které upřednostní většina potenciálních zákazníků.
To bude rachot.
Miluji zvuk klasických hlaviček. A toto stereo MACH2 bych si rád poslechl 🙂
Recyklace 30 let starého nápadu.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Conner_Peripherals#/media/File%3AConner_Peripherals_%22Chinook%22_dual-actuator_drive.jpg
Nikdy bych nevěřil že plotnový disk muže takto konkurovat SDDčku. To je husarský kousek.
No, NVMe SSD už jsou schopné jet sekvenčně až 20× rychleji (ty sPCIe 5.0), i když mimo PseudoSLC cache to to bude tak maximálně 4-6×.
V IOPS ale je rozdíl několik řádů.
I těch teoretických 550MB/s patrně dosažitelné pouze u vnějšího okraje ploten nestačí na dnešní Raw záznam moderních filmových kamer, nemluvě při umístění více záběrů (multicam) na timeline. Tam pak nepomůže ani seskupování takovýchto HDD do polí (přesun hlav mezi oblastmi HDD s jednotlivými záznamy potopí multi-sekvenční výkon).
https://www.blackmagicdesign.com/products/blackmagicursaminipro/blackmagicraw
Konkuruje leda tak v rychlosti seriového čtení a zápisu a jen SATA, na NVME se nechyta. A co se týče IOPS, toho nejduležitějšího, tak zde může HDD na konkurenci zapomenout.
Jasně pánové všichni máte pravdu.
Uvědomte si ale, že tady ta informace u plotnových disků teče vzduchem a přenáší se na magnetický materiál. To že i v jediném parametru je schopná dorovnat nebo překonat zápis informací v křemíkovém světe je pro mne zázrakem. Nebo to je doklad toho jak něco zfušovali v tom světě SSD disků?
Proto ten můj úžas.
Co myslíš že je rychlejší. Má menší odezvu(ping)?
Optické vlákno nebo přenos vzduchem?
Na velkou vzdálenost je paradoxně horší optika.
Protože světlo se v materiálu šíří pomaleji než elektromagnetická vlna vzduchem.
Elektrony v měděném vodiči mají taky mírné zpoždění proti rychlosti světla ve vakuu.
Takže když se nad tím zamyslíš, tak nejrychlejší přenos informace je vzduchem za pomocí magnetu.
Pamatuji jak SSD narazili na limit SATA II a pak na limit SATA III.
Také pamatuji jak HDD narazili na limit SATA I.
Nevěřil jsem, že někdy pokoří SATA II.
Stal se zázrak a dokonce atakují SATA III.
Ano úžas je na místě.
Jenže proti SSD jsou 13 let pozadu.
zázrak to je, neb jde o princip ještě převzatý z gramo desek, neustálé zdokonalování mechaniky i zápisového média od hrubých drážek po skleněné plotny s laserovou výpomocí či šindelový zápis. Snad nikdo by netypoval že „deska“ změní materiál, mnohokrát zlepší hustotu zápisu a dokonce bude schopna utáhnout realtime operační systém počítače 21 století.
citujem: „Tohoto disk dosahuje při klasické rychlosti rotace 7200 otáček za sekundu“ tak toto určite predbehne SSD, masaker rýchlosť…. 🙂
Díky za upozornění, jdu to opravit. Jednou člověk neudělá klasickou chybu GB místo TB, a tohle 🙂
Jestli to dobře chápu, tak tohle je vlastně RAID 0 v jednom pouzdře.
Může to být i RAID1 v jednom pouzdře. SAS verze Mach.2 se ohlašuje jako dva nezávislé LUNy, SATA verze (LUNy nepodporuje) jeví se jako jedno device (první půlka a druhá půlka).
https://www.seagate.com/content/dam/seagate/migrated-assets/www-content/solutions/mach-2-multi-actuator-hard-drive/files/sc702.2-2101us-mach-2-faq.pdf
Jestli se to nedostane do celého spektra HDD, a každý běžný HDD nebude mít svůj „klon“ s touto technologií, tak to pomalé umírání trhu s obyč. HDD bude pokračovat, ať se pak výrobci nediví že o HDD už není zájem.
Dvojnásobná rychlost zápisu a čtení by jistě podpořila prodeje a třeba i znovu nakopla celý segment tohoto HW.