Všechna tři dosavadní loga Chromu
Všechna tři dosavadní loga Chromu
Předchozí
Následující

Cesta Googlu k vlastnímu prohlížeči

Po roce 2000 trh ovládal Internet Explorer. V roce 2004 vyšel Firefox 1.0, který rozdmýchal konkurenci a Microsoftu představil panelové prostředí jako odpověď na zvyšující se nároky při surfování. Více dbal na podporu webových standardů a podporoval novější technologie, které umožňovaly webovým stránkám představovat nové funkce. Byl rychlejší a sliboval lepší zabezpečení.

Microsoft rozpačitě a opožděně reagoval. Jestliže Internet Explorer 6 vyšel v srpnu 2001 (pouhé tři dny po dokončení vývoje Windows XP), na Internet Explorer 7 si svět musel počkat až do října 2006. Redmondští tehdy zcela zaspali dobu – podcenili totiž web, který se stal větším fenoménem, než si byli ochotní přiznat. Je to dokonce tak velký fenomén, že běžný člověk dnes při práci na počítači většinu času stráví právě na webu.

Někteří si už dokonce vystačí s operačním systémem, který je od počátku koncipovaný de facto jako prohlížeč, takže primárně umožňuje provozovat jen webové aplikace. (Ačkoli i to se mění.) To už ale předbíhám, chtěl jsem aspoň krátce připomenout, v jakém kontextu začal vznikat Chrome, resp. z jaké pozice startoval Google, jehož produkty jsou dnes už pro spotřebitelský trh důležitější než ty od Microsoftu.

Takhle vypadá Chrome 68
Takhle vypadá Chrome 68

Zatímco Microsoft podcenil web a po roce 2000 se mu nedařilo být inovátorem, ale naopak se jen snažil opožděně dohánět konkurenci v mnoha oblastech spojených s internetem, Google nejrozšířenější počítačové platformy (s nepřesvědčivým internetovým prohlížečem) svého času využil k vlastnímu prospěchu. Z nuly si vybudoval velice silnou pozici a trumfnul i zmíněný Firefox, který byl na cestě, aby si podmanil web. Zní to možná neuvěřitelně, ale Chrome nám své služby nabízí 10 let.

Chrome už není žhavá novinka

Protože se jedná o jeden z nejmladších běžně používaných prohlížečů, možná na vás také trochu ještě působí jako mladíček. Ve světě informačních technologií je ale 10 let opravdu dlouhá doba. Je zajímavé sledovat, jaký kruh Google během jediné dekády opsal. Historicky první verze Chromu vyšla 2. září 2008 pro Windows XP a novější. Na OS X a Linux se dostalo až později.

To, že Google chystá prohlížeč, bylo vyzrazeno o dva dny dříve, než bylo v plánu. Výrobce pro potřeby odhalení přichystal komiks, který kdosi naskenoval a pustil na síť hned první den v září 2008. Mimochodem, tento komiks si můžete i dnes prohlédnout na www.google.com/googlebooks. V něm firma vysvětluje, jaké záměry ji vedly k vytvoření vlastního prohlížeče.

V roce 2008 Google o svém vlastním prohlížeči nechtěl ani slyšet. Google mj. platil Mozille za to, že byl jeho vyhledávač výchozím ve Firefoxu. Eric Schmidt, tehdejší ředitel firmy, se bránil šest let, pak ale Brin a Page, zakladatelé Googlu, přetáhli Mozille několik lidí a nechali vytvořit prototyp nového prohlížeče. Ten Schmidta přesvědčil.

Jak jsem už naznačil, Firefox dokázal, že nové webové technologie a standardy dokáží weby pozvednout na vyšší úroveň. Microsoft si však vystačil s vydáváním nových hlavních verzí Internet Exploreru jednou za několik let. Mozilla zvládala nové Firefoxy uvádět častěji – stále však jen jednou za rok až rok a půl. Google přitlačil na pilu, protože vlastně musel. Pro překotně se rozvíjející web byla dosavadní praxe pomalá.

Web 2.0 je doména Googlu

V době, kdy spatřil světa Firefox 1.0, docházelo k rychlému rozvoji webových technologií. Dnes už je web tak vyvinutý, že novinky tolik nevnímáme. Jenže před 10 roky Google vycítil příležitost. Od začátku ostatně operoval na webu. Jestliže vyhledávání bylo na uživatelské straně jednoduchou aplikací, v jiných oblastech Google začal ukazovat, co je to propracovaná webová aplikace s desítkami funkcí.

V dubnu 2004 byla spuštěna první a soukromá betaverze Gmailu, e-mailu nové generace, na jaký jsme v prohlížeči skutečně nebyli zvyklí. Google ale produkoval i další více či méně komplexní webové aplikace – Kalendář v první betaverzi uvedl v dubnu 2006. Ve stejném roce byly poprvé testovány vlastní kancelářské nástroje, byť omezeně. Mapy byly spuštěny v únoru 2005, ve stejném měsíci se objevil YouTube.

Google 10. narozeniny Chromu oslaví novým designem
Google 10. narozeniny Chromu oslaví novým designem

Co na tom, že většinu z vyjmenovaných služeb Google nevytvořil na zelené louce, ale koupil šikované autorské týmy a jejich produkty nové webové éry začal proměňovat ve zlato. (Zrovna YouTube si pak firma koupila až v roce 2006, jde ale o to, kdy začal vznikat moderní webové služby.) Všechny tyhle aplikace měly společnou jednu věc: ukázaly nám něco nového, co do té doby bylo utopické.

Statický a původně velice úsporný web začal vzkvétat a poskytl živnou půdu webových aplikacím, které v některých případech nabízely alternativu k nativním aplikacím pro tradiční operační systémy.

Od jednoduchých stránek k propracovaným aplikacím

To byla razantní změna. Web je také platforma, ale otevřená a decentralizovaná. Webové aplikace změnily náš přístup k počítačům. Jestliže Microsoft Word fungoval pouze ve Windows, textový procesor od Googlu fungoval na libovolném počítači s připojením k internetu. A nemusel se instalovat. V každém operačním systému bylo možno najít webový prohlížeč.

Atraktivní byla také myšlenka, že díky cloudu nebudeme muset své soubory nosit všude s sebou na flash disku. Vím, že se už pár odstavců věnuji vývoji webu, jenže je důležité si právě tohle připomenout. Google nabídl obsah na platformě, jejíž důležitost rostla. Jenže tuhle platformu na úrovni prohlížečů ovládaly jiné firmy. Kolem roku 2008 šlo především o Microsoft, byť jeho Internet Explorer pomalu vyklízel pozice, a o Mozillu.

O krok blíže k nahrazení nativních aplikací. Gmail je propracovaná webová aplikace, která od nedávna umí běžet i bez připojení
O krok blíže k nahrazení nativních aplikací. Gmail je propracovaná webová aplikace, která od nedávna umí běžet i bez připojení

Google argumentoval, že jeho vlastní prohlížeč bude rychlejší, což nám zpočátku také dokazoval. Lepší podpora webových technologií byla dalším logickým argumentem – webové aplikace v návaznosti na to mohly získávat nové funkce. Ovšem ti, kdo používali nekompatibilní prohlížeč, je využívat nemohli. Google chtěl lepší web, aby sám mohl nabízet lepší služby.

Vzpomenete si ještě, jak se kvalita prohlížečů mj. poměřovala pomocí testu Acid2 z dubna 2005?

Monopolizace webu

Sám nevěřím na to, že se Google zachoval čistě altruisticky. Ačkoli pomohl webu se rychle rozvinout, z jeho výrobce klíčových webových aplikací a služeb bylo zcela logickým krokem získat kontrolu nad vstupním bodem na web. Na jednu stranu mohl jít vývoj aplikací ruku v ruce s vývojem prohlížeče, který nabízel to, co bylo potřeba.

Na straně druhé je strategicky výhodné ovládat jak aplikace, tak platformu. To může mít i negativní dopady. Už jsme si ověřili, že Google má tendenci nové služby aspoň dočasně uměle omezovat, takže fungují jen v Chrome, ačkoli k tomu ne vždycky existuje důvod. K novým aplikacím, které byly nějakou dobu exkluzívní pro Chrome, patřily Inbox nebo nová verze AdWords. Pouze v Chromu dokonce dodnes funguje Earth, přestože podpora Firefoxu a Safari byla přislíbena v říjnu 2017.

První stížnosti jsme v tomto ohledu měli již v roce 2012. Chování Googlu pak napodobují někteří další, vzpomeňme např. na WhatsApp. Někdy jinému prohlížeči může chybět podpora důležité technologie, a proto v něm web nefunguje, jenže tenhle argument přestává fungovat v případě alternativních prohlížečů, které staví na Chromiu, tj. využívají stejné vykreslovací jádro jako Chrome. Proč Earth nefunguje např. v Opeře?

Jestliže Chrome působil jako svěží vánek a další konkurent, kterého trh vždycky potřebuje, dnes už Chrome není žádným nováčkem. S ohledem na větší než 60% podíl používanosti jak na počítačích i na smartphonech už můžeme hovořit o monopolizaci webu. Poskytovatel služeb se stal neoficiálním správcem platformy. Tímto je ohrožena podstata nezávislého webu, jak jsme ho znali.

Navíc z minulosti už víme, jaké to je, když se píší weby na tělo jednomu prohlížeči. Tohle jsme zažili koncem 90. let, kdy se tvorba webových stránek podvolovala tomu, co uměl Internet Explorer, bez ohledu na to, zda šlo o všeobecně uznávaný standard. Tak vznikaly takzvané de facto standardy, jež vytvářel jediný prohlížeč. Google pomohl vývoji webu, z čehož těží úplně všichni, dobře si však uvědomuje svou pozici a občas se jí nebojí zneužít.

Článek pokračuje v další kapitole.

Předchozí
Následující

5 KOMENTÁŘE

  1. Chromium neobsahuje vše, co je v Chrome. Proto Opera není to, co Chrome. V něčem je Chromium napřed, v něčem pozadu. Obecně Chromium moc použitelné není ani co se týká stability, je to vývojová platforma.