Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR
mobilni klic datove schranky 01
Mobilní klíč pro datové schránky
Mobilní klíč pro datové schránky
Mobilní klíč pro datové schránky
Mobilní klíč pro datové schránky
Mobilní klíč pro datové schránky
Mobilní klíč pro datové schránky
Ministerstvo vnitra se tento týden pochlubilo, že byla zaregistrována již miliontá datová schránka. Systém elektronické komunikace prý ale využívá až 1,4 milionu lidí. Mezi ty ministerstvo počítá i pověřené osoby, které mají přístup k cizím schránkám.
DS mají povinnost využívat všechny právnické osoby a orgány veřejné správy. Běžní občané (tedy fyzické osoby) či podnikající fyzické osoby si schránku kvůli vzdálené komunikaci s úřady mohou založit dobrovolně. Podle statistik MVČR z června 2019 je zřízeno přibližně:
- 637 tisíc schránek právnických osob
- 178 tisíc schránek podnikajících fyzických osob
- 165 tisíc schránek fyzických osob
- 19 tisíc schránek orgánů veřejné moci
Počet registrací u fyzických osob prý meziročně vzrostl o 51 % a každý měsíc si lidé dobrovolně zaregistrují zhruba 3500 datovek. Během deseti let fungování systémem prošlo 675 milionů zpráv, aktuálně to dělá okolo osmi až devíti milionů měsíčně.
Za trezor platit nemusíte
Jen u 19 tisíc schránek je založen datový trezor. Systém standardně ukládá zprávy jen po 90 dnů, pak je smaže. Kdo chce zprávy udržet déle, musí zaplatit 360 Kč s DPH až 29 500 Kč s DPH ročně za uchování 50 až 5000 zpráv. Alternativním řešením je propojit datovku s Portálem občana, který nabízí bezplatnou kapacitu 500 MB, kterou lze využít i pro ukládání zpráv. Průměrná velikost zprávy je okolo 1 MB, takže jich lze bez placení archivovat několik stovek.
Datovky letos k desetiletému výročí dostaly několik novinek. Hned začátkem roku dostaly redesignovaný web s jednodušší navigací, rychlejším přihlašováním a responzivním layoutem vhodným i pro mobily. Datovky se též naučily upozorňovat na konec platnosti STK. V červnu pak přibyla aplikace Mobilní klíč pro Android (Play Store) a iOS (App Store) sloužící pro bezpečné dvoufaktorové přihlašování. Ministr Hamáček pak slibuje, že od příštího roku půjde schránku zřídit i z domova bez návštěvy Czech Pointu.
Jak přesně chápete institut „Znepřístupnění datové schránky“? Chápal bych, že schránka nebude od dne znepřístupnění aktivní (nedovolí příjem či odeslání datových zpráv). Jak, ale chápat tvrzení, že ministerstvo tak umí učinit i zpětně! A co DZ, které by byly v mezidobí přijaty/odeslány? Ale možná umí cestovat časem zpět a pak to má svou logiku.
https://www.datoveschranky.info/obcan
Viz provozní řád DS: https://www.datoveschranky.info/documents/1744842/1746058/provozni_rad_isds.pdf/a49d0691-d02d-44fd-8068-c158599de574
Přístup do znepřístupněné schránky
K doručení datových zpráv v důsledku přihlášení do DS může dojít pouze v případě, že je tato DS zpřístupněná. Přihlašuje-li se uživatel do dočasně či trvale znepřístupněné DS, může využívat jen určité omezené možnosti práce se schránkou a zprávami. Konkrétně, znepřístupněná DS umožní zobrazit a stáhnout doručenou i odeslanou zprávu i dodejku a doručenku. Dále také umožňuje využívat funkci ověření datové zprávy. Není možné z takové DS odesílat nové zprávy, ani není možné, aby do ní byly nové zprávy dodávány.
Přihlášený uživatel může změnit své heslo a pokud je k tomu oprávněn, může také odebrat některou z pověřených osob. Nemůže však přidat novou pověřenou osobu
Lukáš sice píše o propojení s Portálem občana (PO) a ukládání zpráv tam, ale to bych rozhodně nedoporučoval, maximálně jako druhou zálohu. Určitě ne jako primární úložiště.
PO nemá na rozdíl od ISDS žádný provozní řád, žádné podmínky, SLA, garance, nic takového. Takže používání datových schránek přes PO je pouze na „vlastní nebezpečí“ a pokud by např. PO o to úložiště nějakým způsobem přišel, tak přijdete o uložené zprávy a nic nenaděláte. Celé to řešení DS na PO je postaveno na vodě.
Že se takovéto věci stávají i dnes dokazuje solidní průšvih (trvalá ztráta některých dat), který měl letos NEN.