Loni na podzim jsme zde psali o aplikacích (Spotify, internetové prohlížeče Chrome a Firefox), které zapisují překvapivě hodně dat, až to významně ukusuje z garantované životnosti disků SSD – nebo hůř, napevno zabudovaných úložišť typu eMMC. Proti těmto nepříjemnostem se člověk může utěšovat, že různá SSD při testech, které disky neustále přepisovaly, ve skutečnosti dosahovaly lepší životnosti, než na kolik mají záruku, a přežily často i mnohem víc. Ovšem pozor, tyto testy byly často prováděny na starší generaci disků s NAND vyráběnou procesy nad 20 nm. Že to dnes už taková idyla být nemusí, naznačuje pokus webu Tom’s Hardware, který vyzkoušel, kolik toho snese relativně čerstvá novinka: Intel SSD 600p z loňského roku, založené na nové 3D NAND Intelu/Micronu.
Možná si ještě vzpomínáte, že Intel SSD 600p, jinak docela atraktivní disk díky podpoře NVMe za vcelku levnou cenu, ze začátku měl nízkou garantovanou životnost. Za pětiletou záruku měly původně všechny modely od 128 GB do 1 TB přežít jen 72 TB zápisu, ačkoliv logicky by toto číslo mělo s kapacitou „škálovat“. Intel nakonec tyto specifikace zpětně opravil a garanci zvedl. Tom’s Hardware použil pro svůj destruktivní test model s druhou nejnižší kapacitou 256 GB – původně tedy s oficiální životností 72 TB, po přeznámkování 144 TB.
Test zápisu, který Tom’s Hardware použil, spočíval v náhodném zápisu 4K bloků po celém disku, což je pro SSD kritická zátěž, neboť NAND umožňuje přepis již naprogramované buňky (respektive nejprve její smazání a pak až opětovný zápis) jen po poměrně velkých sektorech, mnohonásobně větších, než je 4KB logický blok obvyklý pro souborové systémy. Tom’s Hardware tento druh přepisu používá pro zrychlení testu, který nakonec na 256GB modelu SSD 600p zabral 42 dní. Nicméně nejde o úplně nereálné zatížení – s tímto trápením se každé SSD musí popasovat při zápisu/přepisu malých souborů, které se na oddíle operačního systému ve velkém množství vyskytují.
Disk přežil jen tři čtvrtiny garantované zátěže
Špatná zpráva je, že disk před neustálým přepisováním kapituloval podstatně dříve, než byste čekali. A to přesto, že je založen na vrstvené 3D NAND (na druhou stranu, typu TLC). Ačkoliv garantovaná životnost je 144 TB, disk se dostal do stavu, kdy indikátor opotřebení MWI (Media Wear Indicator) dosáhl 0 %, už v momentě, kdy hodnoty SMART ukazovaly celkový zápis jen 106 TB. Tedy v necelých 74 % předpokládané zapisovací kvóty. Pokud byste tedy počítali s tím, že údaj ve specifikacích je ještě slušně naddimenzován, byli byste nepříjemně překvapeni.
V momentě, kdy MWI dosáhne 0 %, firmware celé SSD zamkne a nelze na něj zapsat nic dalšího, zůstane v režimu jen pro čtení. Toto by mělo být záměrné opatření, které má ochránit data před další degradací SSD a umožnit tak uživateli důležité věci z disku zachránit. Starší modely Intelu (SSD 535) měly absurdní nectnost v tom, že po restartu PC už nenaběhly, takže na onu záchranu jste měli jen jednu příležitost (neinformovaný uživatel měl smůlu), SSD 600p ale naštěstí takto zrádné není. Data podle testu vydržela po dalších třicet dní, během nichž bylo opotřebované SSD vypnuto. Kvůli nemožnosti zápisu sice nainstalované Windows nenaběhnou, vše je ale možné číst z jiného systému.
Jelikož firmware disku se zamkne automaticky, není bohužel možné otestovat, zda je v tomto momentě SSD skutečně na hranici smrti, nebo zda by ve skutečnosti ještě mělo další rezervu, pokud by to výrobce dovolil. Intel teoreticky může být zbytečně agresivní a životnost u tohoto levného SSD omezovat i trochu uměle. Nicméně to, že MWI se na nulu dostal ještě před oficiální 144TB hranicí, by mohlo naznačovat, že tato „politika“ závisí i na aktuálním stavu opotřebení NAND, ne jen na „počítadle“. Pro uživatele je to však jedno, jelikož v momentě uzamčení se SSD stává nepoužitelné a je nutné ho nahradit.
Výkon SSD 600p nad hrobem příliš nedegraduje
Tom’s Hardware ničení testovaného SSD jednou přerušil v momentě, kdy údaj MWI ukazoval 10 % zbývající životnosti, aby změřil výkon, který má disk na sklonku svých sil. V tomto případě byly výsledky docela dobré – ve zkráceném testu (kvůli obavě, aby jej SSD vydrželo) odpovídal výkon víceméně novému zařízení, byť spotřeba disku byla vyšší, což naznačovalo, že TLC NAND již dává elektronice více zabrat při provádění náročného ECC. Větší odchylky výkonu ukazoval test přes celý prostor adres LBA, vykazující už asi projevy opotřebení (podrobné výsledky má Tom’s Hardware zde).
Tento test možná naznačuje, že udávanou životnost ve specifikacích je minimálně u levnějších disků záhodno brát vážně a pro jistotu nepočítat s tím, že vám disk vydrží víc, ale spíš naopak. V některých případech to tak sice stále může být, jenže předem moc nemůžete vědět, kterých. Tím pádem také stále má smysl hlídat, aby operační systém a nainstalovaný software životností disku zbytečně neplýtval, jako v případě v úvodu zmíněných problematických programů.
uz prestante delat bubububu s umiranim ssd, jedu ctvrtym rokem intel 520 120gb, mam nabehano do 20TB i tim fuj fuj firefoxem …
možná by jste si měl přečíst znovu článek, tentokrát s porozuměním .-)
A v čem článek odporuje tomu, co napsal?
Jinak to, že u intelu po vyčerpání indikátoru zamknou disk pro zápis, je problém intelu a ne obecně SSD disků. To autor článku zbytečně zobecňuje. Třeba stejně velký
250GB) Samsung 840 s planárními TLC buňkami na ~20 nm technologii vydržel před první realokací 300TB a než se začaly objevovat chyby, dosáhl okolo 700TB (test na techreport). Takže 3D TLC na technologii okolo 3x nm musí nutně vydržet násobně déle.
V podstatě jediná informace v článku (ale zato užitečná) je, že intel uměle vynucuje svoje hodně podhodnocené (nebo to taky můžete nazvat extrémně konzervativní) odhady výdrže a nemá nic společného s výdrží disků.
nj 20nm není 15nm je to bohužel velký rozdíl. Pod článek, kde nevydželo SSD Intelu ani deklarovanou životnost napíše, že intel něco podhodnocuje, tentokrát naopak nadhodnotil.
Moj disk, intel SSD 320 series 80GB asi z roku 2011: work time 13992 hours, powered on: 10416 times, Health: 96 percent, drive health is excellent, data written: 12126 GB, TECdate: september 08, 2139. Nemam ziadne optimalizacie, W7, disk je systemovy a volneho miesta je tam minimum, cca 900MB….. ide suuuper….. 12TB zapisane, pre beznych ludi bude asi 30TB nedosiahnutelne, pre ludi, co vedia disk znicit prepisovanim, mali by aj vediet, aky si kupit….
Mně z toho plyne – nekupovat SSD od Intelu.
Ještě podotknu, že v praxi se zátěž výhradně kratičkými soubory nevyskytuje, takže by disk měl vydržet o dost víc dat, než v tomto testu. Pokud dojde k okamžitému hromadnému zápisu několika minisoubůrků, odchytí to cache a řadič to zapíše tak, aby toho přepisoval co nejmíň.
Dost neuvážené rozhodnutí, vzhledem k tomu, že v testu není s čím porovnávat. Jde o extrémní „destruktivní“ test. Doporučuji si projít celý test, kde je tabulka životnosti při lehčím zatížení ( tedy běžném zatížení).
Intelu jednoduše záleží na datech a tak je v životnosti dost konzervativní. Zatímco jiní výrobci to risknout a dovolí další zápisy i když již uživatelům hrozí ztráta dat.
No, já bych je vzhledem k jejich ceně nekupoval stejně, ale blokování disku po doběhu teoretické životnosti buněk mě v tom jen utvrdilo.
Jinak teď jsem u noťasu, ve kterém běhá deset hodin denně SSD od OCZ (což je vlastně Toshiba) a hlásí opotřebení 8%. Takže životnost cca 25 let. Checht…
Vážně nechápete, že z hlediska uživatele je lepší varianta zamknout zápis a umožnit zazálohovat veškerá nepoškozená data, než riskovat, že uživatel o svá data přijde?
Moje SSD, kterému jsou 4 roky a 3 měsíce a jede jako systémový disk v průměru něco přes 11 hodin každý den, má najeto 14,5 TB zápisu. Opotřebení hlásí 2 % a je to Intel. Samozřejmě Intel s daleko větším povoleným počtu přepisů. Ale když vidím, že i moderní „šunt“ zvládne přes 100 TB, neměl bych obavu ani z něj.
2Pety: Máš to trochu popletené, dle mého je lepší, když se po nějaké době disk blokne a je možné data z něj dostat, než když disk umře a data z něj budu nechat dostávat za cenu násobně převyšující cenu disku.
Tady bych spíše tipnul, že intelu záleží na oddělení konzumní a profi sféry. V testu nenarazili na měřitelně zvýšené opravování chyb, takže disk nebyl nikde poblíž destrukci a pokud jde soudit podle testů jiných disků, limit je alespoň o řád výše.
V konzumní sféře tento limit stejně nikdo nikdy nedosáhne, ale v profi sféře, kde je zápisů násobně více už by hrál roli v podobě nutnosti koupi nového. Potom by se ale těžko prodávaly násobně dražší.
Mám už druhý SSD od Intelu a spokojenost, malou 120GB verzi 520 sem vyměnil za zde zmíněnou 535 240GB. Zapsáno zatím 36TB za rok a půl. Stav hlásí dobrý 98%. Vzhledem k tomu, že na disk je 5 let záruka (prodejce nikde neuvádí žádné limity zápisu), tak to vůbec neřeším.
Tak ho už neměňte, váš MLC disk vydrží násobně déle než tohle a všechny nové levné disky s TLC.
Tak sem taky hodím nějaké statistiky, jsem si celkem jistý, že dřív než ty disky umřou, tak je nahradím něčím jiným.
Samsung SSD 840 PRO 256GB, zakoupen 18. 12. 2012 (cca 5 let v provozu) používán jako systémový disk.
Zapsáno 18.54TB, Power on hours 15004, Power on count 1883, wear leveling count 91%.
Samsung 850 EVO 1Tb, zakoupen 19. 1. 2015 (cca 2 a 3/4 roku v provozu) používán na hry, dokumenty a jako dočasné úložiště pro stahování.
Zapsáno 16.04 TB, power on hours 7882, power on count 984, wear leveling count 99%.
Koukám podle těch datumů a letech provozu, že se nám panáček asi vrátil z budoucnosti. A nebo mu dělají počty problém. 😉
Se asi nechytám, ale kde přesně tam je problém? Z mého úhlu pohledu ty časy vidím jako velmi střídmé 🙂
No u prvního disku se seknul o necelý rok (5 let v provozu bude až za 11 měsíců), u druhého se seknul jen o 3/4 roku 🙂
Tak nevím jak ostatní, ale já vždy vybírám HW podle toho, co potřebuji. A pokud bych potřeboval každý den zapisovat velké množství dat, tak si zajisté nekoupím to „nejlevnější“ SSD, které je určeno spíše běžným uživatelům (tj. prohlížení internetu, občas nějaký film, někdy nějaká hra, prostě nic extra), ale kouknu se po něčem z kategorie PRO, kde už je většina disků stavěná na extrémní zátěž a velký počet přepisů…
Nekupujte shity od Intelu. Intel započal éru SSD sice ale jako všechno nakonec není schopen držet krok s konkurencí.
http://www.svethardware.cz/recenze-ocz-vector-150-v-testu-vydrze-jej-umucime-k-smrti/40050
Doporučuji kupovat ssd od Samsungu. Ale Kingstone a OZC mají téže kvalitní modely. Kingston HyperX Savage a OCZ ARC 100…
No, ale v tom teste, na ktorý odkazujete používali 32KB až 512 KB zápisy. Tento Intel bol testovaný s 4KB zápismi. Ste si istý, že sú ich výsledky porovnateľné?
Dle mě naopak Kingstony nikdy, ať už flashky, paměťové karty nebo SSD. Jejich výrobky zrovna dobrou kvalitou neoplývají, od toho se taky odvíjí jejich cena. To raději Sandisk nebo Crucial.
Mě osobně by zajímalo, jak je to u takového disku se zárukou. 2 roky jsou standard daný zákonem, ale u prodloužené záruky si již výrobce může diktovat podmínky.
Takže jak by to bylo, když by se třeba po třech letech takový disk „zamknul“? Jestli by ho Intel vyměnil za nový, nebo prostě řekl překročily jste limit a máte hotovo na to se prodloužená záruka nevztahuje.
Pozor, dva roky, nebo určité množství zapsaných dat – podle toho, co nastane dřív. Nicméně ty hodnoty jsou pro běžné disky nastaveny tak, že dříve vyprší standardní záruka.
Záruka u nového zboží nemůže být kratší než 2 roky. Nějaké omezení v množství dat není vůbec relevantní. To že by například klesal výkon disku není důvod k reklamaci (jako je tomu například u baterií), ale pokud přestane fungovat, tak to důvod je.
U prodloužené záruky si může podmínky diktovat výrobce.
co by nemohla být? U automobilu máte také záruku dva roky nebo 150000km podle toho co nastane dřív. Nebo si snad myslíš, že když ročně najezdíš 300000km, tak ti následující rok vymění opotřebený motor na záruku?
elzyx: Mýlíš se a doporučuji si pročíst některé části OZ, namátkou § 2165 – Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí.
§ 2168 pak říká – Ujednají-li prodávající a kupující zkrácení doby pro uplatnění práv z vadného plnění, nepřihlíží se k takovému ujednání.
Další paragrafy zde není třeba citovat, jinak řečeno, na jakékoliv spotřební zboží je záruka 24 měsíců, výmluvy prodejců, servisů nebo dodavatelů o kratší záruce jsou zcela mimo zákon!
Nekupuji si žádný spotřebič s tím, že vydrží jako SSD nějaký počet cyklů / zapnutí / naběhá x hodin. Záruka je 24 měsíců a po tu dobu musí fungovat s tím, že např. displej televize bude mít nižší jas, baterie nižší kapacitu, disk bude pomalejší a tak dále.
A když už mluvíš o autech, namátkou sem si vyjel záruční podmínky Mercedesu, Jaguar a Fiatu, Mercedes i Fiat má v podmínkách jasně uvedeno, že záruka 24 měsíců je bez omezení najetých kilometrů. Takže ano, když s Mercedesem najedeš 300k km ročně a odejde motor, tak můžeš reklamovat. Stejně tak máš právo, pokud ti auto neopraví do 30 dnů na odstoupení od kupní smlouvy (jako když ti do 30 dnů neopraví telefon), takovou zkušenost mám shodou okolností s Mercedesem.
Aby mě někdo nechytal za slovo, mluvím o prodeji koncovému zákazníkovi.
Kupuješ to s tím, že SSD má vydržet nějaký množství zápisů… To je jako bys reklamoval harddisk proto, že ti na něm došlo místo.
Záruka se vztahuje na vady, ne na běžné opotřebení. Toto je dělící kriterium. Takže pokud vyčerpáš počet zápisů u SSD/ošoupeš podrážku na botech/sjedeš gumy na autě, tak se na to nevztahuje záruka.
Pokud by ale SSD mělo vadný paměťový čip/podrážka na botě se odlepila/pneu samovolně prasklo – potom je to věc záruky.
Záruka nekončí po vyčerpání počtu zápisů a narozdíl od toho, co píšou výše – ani nekončí u auta po ujetí 1500000km (nebo kolik si řekne výrobce). Jen se bere, že je daný výrobek běžně opotřebený a pokud se pokazí něco, co z toho opotřebení vyplývá, tak ti to nemusí uznat. Pokud se ale najde vada, která nesouvisí s opotřebením, záruka stále platí (například vadné airbagy, které byly už z výroby).
Jedním slovem „TRAGÉDIE“, tenhle Intel samozřejmě nemá s „Intelem“ skoro nic společného, jde o čipy Hynix. Poslední dobré generace SSD které stály za to byly MLC 25 a 20nm, všechno ostatní je jen o tom že to do záruky nějak dokroutí. TLC a zmenšování čipů je taková nová SSDGATE!!!!!! Disky co vydrží sotva pár let a to tady nikdo neměřil jak čipy degradují časem.
přesně tak, konečně člověk co má přehled. Ono jako dá se s tim žít, lidem to funguje, ale svoje data bych na tom nechtěl mít. Navíc tern zápis 50-100MB/s potom co se zaplní SLC cache. Mám doma Kingston Savage 20nm MLC, Samsung 830 28nm MLC, a Sandisk Plus s 25nm MLC a ty nikomu nedám, začíná to mít hopdnotu zlata 😀
Vidím tu mnoho komentárov, podľa ktorých je tento Intel strašne nekvalitný, že to so značkou ide dole vodou a že ostatné značky majú kvalitnejšie disky. A to preto, že nezvládol najdeštruktívnejší test SSD aký som na internete našiel. Môžete niekto zverejniť ako dopadli v rovnakom teste tie ostatné disky? Rád by som sa poučil o tom, ktoé značky sú dnes najspoľahlivejšie.
Já jsem neřekl že Intel je špatný, naopak, tohle co bylo v recenzi není žádný INTEL, nemá to ani jejich řadič ani paměti, je na tom jen hezké logo.
Spolehlivá je Intel DC řada, máme disky S3520, S3610 a S3710, z historie S3700 a klasický Intel 530/520, žádný z nich nevykazuje jakékoliv chyby. Nevýhoda řady DC je vyšší spotřeba o cca 1-2W, proto pro notebooky nic moc.
Cena takového Intel DC S3520 s kapacitou 960 GB je 10 000 Kč bez DPH a garantují 1DWPD po dobu 5 let, tj. cca 2000 přepisů!