VIA/Zhaoxin už mají hotové 16nm procesory. KX-6840 je 3GHz osmijádro, prosákl benchmark

Na trhu procesorů je momentálně celkem veselo, zostření konkurence mezi Intelem a AMD (Ryzen) viditelně urychlilo pokroky ve výkonu (a ceně, kterou za něj zacvakáte). Ale ne jen dvěma značkami živa je platforma x86 a svoje se snaží urvat také třetí hráč VIA, respektive nyní čínský Zhaoxin, který její linii procesorů nyní vyvíjí. Zhaoxin loni přišel s procesory KX-5000, které poprvé přinesly moderní koncepci s grafikou a paměťovým řadičem integrovanými v procesoru, ale stále ještě používají starý 28nm proces s nízkými takty do 2,0 GHz. Toto však už měla řešit následující generace KX-6000, poprvé přecházející na FinFETové tranzistory. A zdá se, že tato nová generace už není jenom na papíře. Zhaoxin/VIA již mají podle všeho funkční čipy už v rukou.

 

16nm procesory VIA/Zhaoxin se začínají dostávat na internet

Zhaoxin KX-6000 je vyráběný na 16nm výrobním procesu TSMC, který v tuto chvíli je již na trhu nějaké dva roky, nicméně 3D tranzistory budou důležitý milník. Čip má mít nativně osm jader, ovšem v prodeji budou i čtyřjádrové verze. Jak procesor bude vypadat, můžeme nyní zřejmě prvně vidět na následující fotografii, která se objevila v čínských médiích.

Odspodu nahoru jsou na ní 28nm čip ZX-C, který by měl odpovídat VIA Quadcore z roku 2015, s čipsetem ZX-100S, uprostřed je onen loňský následník KX-5000 se svým čipsetem ZX-200 a konečně nad tím nahoře by měl být nový 16nm křemík, Zhaoxin KX-6000. Plocha čipu zdá se bude o něco menší proti 28nm KX-5000 a procesor se nadále bude vyrábět v pouzdru BGA přímo pájeném na desku.

Křemík už běží (delší dobu?)

Tento výstavní exemplář pochopitelně nemusí být funkční, zdá se však, že v laboratořích už první vzorky fungují. Objevily se totiž snímky výpisu cpuinfo z Linuxu a také z informačního dialogu Windows, které patrně byly pořízeny na počítačích běžících s reálnými procesory KX-6000. Na těchto výpisech se procesor hlásí tradičním volacím znakem firmy VIA („CentaurHauls“, což je odkaz k designovému centru Centaur Technology, které vyvíjí architektury používané firmou VIA). Architektura je označená jako Family 7 Model 59 Stepping 11.

Procesor navíc ukazuje i modelové číslo KX-6840, které by sedělo do avizované řady KX-6000. Že má takto finálně vypadající označení, je zajímavé. Mohlo by to znamenat, že CPU není nějak extrémně raného stádia a naopak by mohlo být relativně blízko k sériové výrobě. Jak blízko, je ale uvedení do prodeje, to je otázka, u firmy VIA často trvalo dlouho, než se procesory po uvedení objevily v nějakých reálných produktech.

Procesor KX-6840 má zdá se také vysokou frekvenci: 2,95 nebo 2,99 GHz podle různé detekce jednotlivých zdrojů. Tento takt by byl přesně na cíli, který se původně pro 16nm Zhaoxiny uváděl, a sice 3,0 GHz. Toto je patrně další doklad, že jde skutečně už o procesor nové generace, protože předchozím architekturám VIA na 28nm procesu se moc nechtělo za 2,0 GHz. A to, že čip zřejmě běží na plánovaném taktu opět může dokládat, že nejde o časný ES, ale naopak o relativně vyladěný křemík blízký finální produkci.

První benchmarky?

Zhaoxin KX-6840 už se dokonce objevil i v databázi benchmarku Geekbench zde. Také Geekbench u procesoru detekuje frekvenci 2,99 GHz a osm jader. Přidává i nějaké další detaily. CPU má zdá se 64KB L1 cache (32KB pro instrukce, 32KB pro data) a celkem 8 MB L2 cache. Pokud není detekce chybná, je L2 cache asi rozdělena do dvou 4MB bloků, patrně sdílených pro čtyři a čtyři jádra. Zhaoxin tak možná také používá jako stavební jednotku čtyřjádrový modul, který pak zdvojuje (jako Core Complexy u architektury AMD Zen).

Výkon nového 16nm procesoru je dle Geekbench vyšší než u 28nm osmijader na 1,8 GHz (jde o model patřící do nynější generace KX-5000/ZX-D). Výsledky takto raného charakteru samozřejmě nemusí být příliš přesné, nicméně skóre je o 82 % lepší a vícevláknové skóre je vyšší o 81 % (při taktech vyšších o 66 %). Zvýšení výkonu jsou v benchmarku poměrně uniformní s výjimkou vysokého navýšení výkonu testu SHA1. Procesor asi podobně jako Zen nebo u Intelu jádra Goldmont a Cannon Lake obsahuje speciální jednotku a instrukce pro akceleraci tohoto algoritmu.

Kdy by se tyto procesory mohly objevit na trhu, zatím nevíme. Kromě toho také jako obvykle asi nastane problém, že se budou prodávat – respektive počítače, v nichž budou integrované, se budou prodávat – asi opět hlavně v Číně. Současné Zhaoxiny se na západ prakticky nedostávají (firma se ani nesnaží informace o svých novinkách nějak dostat do evropských a amerických médií, což o něčem svědčí), což může nastat i s touto novou generací. Z hlediska diverzity hardwaru by to byla škoda, ale opět se tak s těmito procesory možná vůbec nesetkáme.