10nm čipy Intelu vyjdou v počítačích NUC, s grafikou Radeon. Má proces stále problémy?

27
Ilustrační foto: Wikimedia Commons

Na přelomu roku jsme tu měli lehce senzační zprávu, dle které první 10nm procesor Cannon Lake, který Intel dokončil, neměl úplně skvělé parametry – takt dvou jader jen 2,2 GHz při 15W TDP a kupodivu také nefunkční či deaktivovanou grafiku. Procesor se pak zřejmě vynořil pod označením Core i3-8121U. Nyní to vypadá, že toto CPU konečně míří na trh: příležitost mu dá přímo Intel ve své řadě minipočítačů NUC. Zajímavé ale je, že model, v kterém první 10nm procesor Intelu bude prohánět elektrony, zřejmě opět dokládá onu šeptandu o vypnuté grafice. Tato mašinka bude, ač nepatří k speciálním herním verzím, obsahovat samostatnou grafickou kartu.

 

Crimson Canyon: Cannon Lake + Radeon

Podle už několika průsaků lze říci, že onen první procesor Cannon Lake (přesněji Cannon Lake-U) vyjde v NUCu kódově označeném Crimson Canyon. Půjde o nenápadnou krabičku v klasickém jednoduchém provedení a web WinFuture píše, že by mohla vyjít v květnu, úplně jisté to však není. Srdcem je dvoujádro Core i3-8121U, které má běžet na taktu 2,2 GHz přesně dle předchozích zpráv. Čip má aktivní HT (takže zpracovává čtyři vlákna) a zdá se, že nakonec i turbo okolo 3,2 GHz (což je novinka zavedená pro řadu Core i3 od generace 8000). Tyto NUCy budou prodávány s 4 nebo 8 GB paměti a 1TB mechanickým diskem Seagate ST1000VT001 (musí tedy mít 2,5“ pozici). Osazen bude bezdrátový modul Intel Wireless AC 9560.

NUC Crimson Canyon s 10nm procesorem Cannon Lake a samostatnou grafikou Radeon (Zdroj: WinFuture)
NUC Crimson Canyon s 10nm procesorem Cannon Lake a samostatnou grafikou Radeon (Zdroj: WinFuture)

Co je ale nejzajímavější: ač nemá nejrychlejší CPU, obsahuje tento minipočítač samostatnou grafickou kartu. Mělo by jít o nějaký Radeon série 500, pravděpodobně určený pro notebooky. V databázi 3DMarku se nachází záznam zřejmě z NUCu s i3-8121U, ve kterém běží Radeon RX 550, ale není jisté, zda to bude odpovídat zrovna těmto modelům. Přímo v papíru se specifikacemi se ale píše, že má GPU být vybaveno 2 GB paměti GDDR5. Tento desktopek by tím pádem mohl mít relativně slušný herní výkon (avšak také vyšší spotřebu pod takovou zátěží), než dosahují modely osazené jen samotným 15W procesorem. Napájecí adaptér je údajně 90W místo obvyklého 65W.

NUC Crimson Canyon s 10nm procesorem Cannon Lake a samostatnou grafikou Radeon. Všimněte si zmínky o GDDR5 ve specifikacích (Zdroj: WinFuture)
NUC Crimson Canyon s 10nm procesorem Cannon Lake a samostatnou grafikou Radeon. Všimněte si zmínky o GDDR5 ve specifikacích (Zdroj: WinFuture)

Nicméně na onom Radeonu – mělo by to být vůbec poprvé, co se taková externí grafika objevuje ve standardním modelu NUCu – je zajímavé ještě něco. S velkou pravděpodobností je to doklad o pravdivosti onoho informačního úniku, dle kterého první čipy Cannon Lake neměly funkční své integrované GPU. V takovém případě procesor samozřejmě potřebuje pro plnohodnotný provoz jiné GPU, pokud tedy neskončí v nějakém embedded/IoT zařízení nebo NASu. Vzhledem k tomu, že existence dvoujader Cannon Lake bez GPU už se potvrdila i jinde v oficiálních zdrojích, je docela pravděpodobné, že v NUCu Crimson Canyon je právě takový procesor.

Takto se systém hlásí v ovladačích Radeon Software (Zdroj: WinFuture)
Takto se systém hlásí v ovladačích Radeon Software (Zdroj: WinFuture)

Smůlou provázené Cannon Lake

Informace o NUCu Crimson Canyon docela zapadá do interpretace, kterou už od začátku roku razí komentátor Ashraf Eassa, jenž onu zprávu o prvním Cannon Lake přinesl a stran těchto 10nm CPU je hodně skeptický. Dle jeho názoru už pro Intel dvoujádrové Cannon Lake po vydání čtyřjader Kaby Lake Refresh má prakticky jen symbolický význam. Společnost totiž čelila vlastním předchozím slibům, že bude mít 10nm čipy v roce 2017, což se však nestalo. Aby se podařilo aspoň nějaký procesor Cannon Lake validovat pro výrobu a formálně tak aspoň v nějakém ohledu splnit plán, bylo zřejmě nutné oželit v této kategorii téměř nezbytné GPU, u nějž zřejmě buď výroba, nebo návrh stále trpěly problémy. Důvod, proč 2+0 model Cannon Lake vznikl, by podle této teorie byla čistě nutnost ukázat investorům nebo analytikům, že 10nm čip byl „v termínu“ dokončen.

Eassa také uváděl, že o notebookové CPU s konfigurací 2+0 nebude nikdo mít zájem a mohlo by maximálně být prodáno na oko s tím, že odběratel je v podstatě obratem vyhodí a celá transakce bude jen služba Intelu (toto však asi bylo míněno s nadsázkou). Nyní tedy ale vidíme, že až tak nešťastně ona první Cannon Lake neskončí. V NUCích není jejich využití špatný nápad, byť i zde už nebudou pouhými dvěma jádry o nízkém taktu moc atraktivní. Použití samostatného Radeonu, byť je vlastně znakem slabosti Intelu, může tyto barebony a mini PC učinit pro různé účely zajímavými a bez této zvláštní shody okolností by podobná konfigurace asi nikdy nevznikla. Minimálně z akademického pohledu také tyto NUCy asi budou jednou z mála příležitostí, jak si osahat neblahým osudem stíhanou architekturu Cannon Lake – zajímavou mimo jiné tím, že by toto mobilně zaměřené jádro mělo skýtat plnou podporu instrukcí AVX-512.

Wafer s čipy Cannon Lake, který Intel tento týden ukazoval v Pekingu. Jde pravděpodobně o nejmenší konfiguraci s dvěma jádry a grafikou GT2
Wafer s čipy Cannon Lake, který Intel ukazoval v září 2017. Jde o konfiguraci s dvěma jádry a grafikou GT2. Ta však z nějakého důvodu byla u prvních čipů vypnutá

Intel na tyto produkty asi nebude obzvlášť pyšný a je možné, že zase z trhu poměrně rychle zmizí, hned jak splní svou úlohu, jíž je zbavit se 10nm čipů, které „nikdo nechce“. Ale v mnoha ohledech by tyto počítače mohly být o docela zajímavý kus historie dokládající, s jakými problémy se Intel potýkal. Bude ovšem samozřejmě záležet na dalším vývoji situace – pokud se společnosti povede nyní problémy rychle zvládnout a třeba už koncem roku předvede úspěšné 10nm čipy Ice Lake, mohou tyto šlamastyky být rychle překryty a zcela zapomenuty.

10nm výroba stále ve špatném stavu?

Oficiální pozice Intelu je stále, že 10nm procesory budou ve větší míře dostupné v druhé polovině roku. Podle neoficiálních zdrojů ale prý tato technologie možná stále není v úplně dobrém stavu. Již zmíněný Eassa tvrdí, že Intel má například již vyrobené vzorky následujících čipů Ice Lake (ty jsou už určené pro druhou generaci procesu označenou 10nm+ a mají i novou architekturu). Ale dosažené frekvence jsou prý zatím „velmi nízké“ (těžko však říct, jaké hodnoty se tím přesně rozumí).

ashraf-eassa-10nm-proces-intel-duben2018Firma údajně v současnosti dělá, co může, a údajně „zkouší všechno“, aby problémy s 10nm technologií vyřešila, včetně zkoušení nejnovějších experimentálních prvků přímo z laboratoří. Do doby, kdy by měly jít Ice Lake na trhu, ještě zbývá hodně měsíců, takže pro odstranění potíží je stále prostor. Ostatně, ono dvoujádrové Cannon Lake podle všeho dokáže v turbu běžet alespoň na 3,2 GHz, což je začátek. Nicméně pokud jsou tyto informace pravdivé, je zde asi šance, že Intel může mít i s procesory Ice Lake problémy, podobně jako s Cannon Lake.

10nm čipy Intelu vyjdou v počítačích NUC, s grafikou Radeon. Má proces stále problémy?
Ohodnoťte tento článek!
4.69 (93.85%) 13 hlas/ů

27 KOMENTÁŘE

    • Problém môže byť priamo to, že kobaltové spoje majú za určitých podmienok horšie vlastnosti ako hliníkové…. Na wikichip sa to ale nedozviete keďže to tam vedie ťažký fanúšik Intelu.

      Inak zámer prejsť na kobalt oznámili už pred pár mesiacmi a okrem nich to oznámilo aj GloFo aj keď nie až v takej miere.

    • to je zajimavy clanek!
      2.7x density over their 14nm
      Intel napovida, ze mezi 14nm a 10nm bude zhruba stejny rozdil jako mezi 22nm a 14nm.
      To by stalo za ty problemy a prekonalo zrejme jakykoliv „<10nm" konkurencni proces. nenidivu ze maji problemy, ukousli si velke sousto i na pomery intelu.

      • To se ví už dlouho, že 10nm proces Intelu bude lepší než jakýkoliv jiný 10nm proces. Na konferenci, kde se sjíždějí inženýři dělající na výrobních procesech, inženýři Intelu řekli, že jejich 10nm proces rozhodně nevyjde mezi prvními, že už teď mají velké zpoždění, ale že by jejich 10nm proces měl být aspoň nejlepší, když už má takové zpoždění.
        Problém je, že 10nm proces od Intelu bude konkurovat 7nm GF a TSMC. A tam už nemá moc velkou šanci.
        Jojioo: GF právě neplánuje použít kobalt, řekli že by to byl dost riskantní tah, který by dost možná nemusel vyjít.

    • No Whiskey Lake je 3.5tá, pokud bychom KBL-R označili jako 2.5tou. Údajně to má být takový překlenovák, aby na podzim měli něco nového do notebooků, ale určitě je to taky pojistka pro případ zdržení Ice Lake-U. Ale tipuju, že by mohlo být označené jako generace 9000. A čert ví, jestli přijde to osmijádro Coffee Lake spíš později třeba v srpnu nebo říjnu, tak by mohlo taky spadnout do generace 9000.

  1. Intel nech radsej investuje do 7nm procesu. Tie 10nm Cannon Lake procesory su smiesne, ked uz teraz maju 14 nm stvorjadra Coffee lake s 15W TDP.

    Apple si uz takmer rok nechava vyrabat A11 procesor na 10nm a zrejme o par mesiacov uz bude vyrabat A12 na 7nm.

    Ryzeny a graficke chipy od AMD na 7nm by sme mali mat o rok. Intel zacina stracat na vsetkych konkurentov.

    • To nieje zase až tak jednoduché. Peniaze do 10nm sú už z väčšej časti investované, vybavenie tovární nakúpené, majú hotové návrhy architektúr a podobne. To všetko stálo desiatky miliárd dolárov.

      No a teraz sa prirodzene očakáva že im to vygeneruje minimálne sto až dvesto miliárd príjmu. Takže to nemôžu len tak zahodiť a prejsť na 7nm (ktoré je mimochodom stále ešte len v r&d fáze teda celé roky od produkcie).

      Pre zaujímavosť, TSMC oznámilo že do 3nm (2021-2022) továrne investujú 20 miliárd dolárov. 5nm (2020) továreň ich stála viac ako 17 miliárd. Odhliadnuc od názvu, ak bude chcieť mať Intel v rovnakom období rovnako vyspelú alebo pokročilejšiu továreň, tak bude musieť tiež investovať podobnú alebo ešte vyššiu pálku.

      • Ak im nefunguju graficke karty v cannon lake procesoroch, snad im budu fungovat procesory bez grafik. Napriklad nejake core i7 s osmimi jadrami bez grafik. To by mohlo byt to core i7 8088. Alebo tam mozu vyrabat chipy pre ssd, RAM, chipsety, … .

        Intel mal naskok minimalne 2 roky a zaspal. Prave problemy s 10 nm procesom umoznili ostatnym dobehnut Intel, a mozno uz aj predbehnut.

        • Finančne potrebujú čo najskôr predávať čo najviac s čo najväčším ziskom. Nejaké špeciality pre fanúšikov alebo pamäte im nepomôžu. (btw.: nedávno sa tu rozoberalo prečo nekonvertujú továrne na pamäte).

          A o tom náskoku pochybujem, že by ho niekedy vôbec mali. Podkladajú to jedine číslami získanými svojou vlastnou metrikou teda je prirodzené že sa tým sami zvýhodňujú.

          Ale ak sa pozriete na porovnanie 14nm Broadwelu a 14nm ZENu tak tie procesory sú veľmi konkurencieschopné. Jeden má výhodu v jednej oblasti, druhý v inej, ale nieje šanca že by bol Intel o generáciu popredu. Teda, áno, Intel mal 2 roky náskok pred AMD (1 rok ak počítame aj grafiky) pretože AMD si finančne nemohlo dovoliť prejsť na nový proces tak rýchlo ako Intel, ale taký Samsung mal sériovú výrobu spustenú pred Intelom.

          • Ked Intel prisiel s 28nm procesorom, tak to este TSMC a Global Foundries dotiahli celkom rychlo. Ked prisiel Intel s 20nm procesom, tak uz sa ani TSMC a GF neobtazovali to dotahovat a radsej sa sustredili na 16nm ( 14nm, 12nm ). A ked mal Intel Broadwell na 14nm, tak im to trvalo 2 roky, kym ho dobehli. Intel vedel, aky ma naskok, tak Broadwell priniesol minimalne zlepsenie proti Haswellu. Teraz sa sustredi Intel na 10nm, ale konkurencia uz ma 10 nm pre mobilne chipy ( A11, Snapdragon, Exynos, neviem co este ) a uz pripravuje Ryzeny a Vegy na 7nm. Aj ked bude mat Intel bezproblemovo zvladnuty 10nm proces, tak konkurencia bude na minimalne rovnakom, ak nie lepsom 7nm procese. Zrejme uz o rok budu komercne dostupne chipy na 7nm.

          • dfx:
            Otázkou je, na jaké frekvenci ty konkurenční čipy budou schopny pracovat. Ono je hezké, že se rok vyrábí A11 na 10nm procesu, ale to je malý procáček na maximálně 2,4 GHz.
            Na příkladu Ryzenu vidíte, že konkurence není schopna vyladit ani ten 14nm proces natolik, aby dával alespoň tolik, jako ten od Intelu.
            Třeba tohle je jeden z těch problémů 10nm procesu od Intelu, že nedokáže konkurovat frekvenčně ani svému 14nm procesu.
            Otázkou taky je, co od toho 7nm procesu očekáváte. Frekvence to nebude, spotřeba pravděpodobně taky ne a nižší cena plynoucí z vyšší hustoty tranzistorů bude ubita vyšší cenou výroby a nižší výtěžností.

          • A čo Centriq 2400? 18 miliárd tranzistorov je už myslím dosť, nie? 😀

            Inak ZEN práveže dosť doťahuje Intel. Coffe je už síce dosť vyladený a beží 10% nad ZENom (15 až 20 pri OC) ale ak sa pozriete na ich prvú a druhú 14nm iteráciu tak ich ZEN dokonca prekonáva (aspoň na továrenských nastaveniach).

            Od 7 sa očakáva toto:
            https://zdnet1.cbsistatic.com/hub/i/r/2017/12/13/7192d5a8-36a3-42df-98bc-548007be0e26/resize/770xauto/b7e1ca1d4e2781bb57565e44bebdf243/iedm-gf2.jpg

            7nm vraj vychádza z procesu IBM, aj keď asi len vzdialene, tak je navrhnutý pre výkonné procesory.

            V každom prípade čo sa týka výkonu to bude zlepšenie v porovnaní so 14LPP licencovaným od Samsungu pôvodne určenom pre mobilné procesory. Spotreba bude iný príbeh.

            Na druhej strane Intel otvorene priznal, že 10nm bude pomalší ako 14nm.

            https://www.techpowerup.com/img/Jf71Tt4LHk44YR57.jpg

            Btw.: všimnite si ako v tom grafe stavajú 14nm nad 22 a 32 pričom procesory postavené na pôvodnom 14nm procese mali podstatne nižšiu frekvenciu. Takže reálne sú možno parametre toho Kanonlake spomenutého v článku presne také, ako plánovali.

          • jojioo:
            Podle mě jen špatně chápete ty grafy. Ten z GF říká, že na jednotku příkonu (W) dosáhne ta technologie na vyšší frekvenci (o 40 %). Ale to vůbec neznamená, že když teď máte 100W procesor na 4,3 GHz, že bude 100W procesor na 6 GHz. Spíš to znamená, že když to teď na 1 GHz žralo 10 W, bude to těch 10 W na novém procesu žrát na 1,4 GHz. A to se bavíme o tom SoC, u HPC to vypadá, že při zvýšení frekvence na dvojnásobek, to bude žrát 3x tolik. Bohužel GF jaksi zamlčuje, co bere jako výchozí frekvenci a výchozí spotřebu.
            To samé v tom grafu Intelu. Transistor performance pravděpodobně znamená množství energie potřebné na překlopení tranzistoru a neříká nic o maximálně dosažitelných frekvencích.
            Kdybych si měl vsadit, tak na vyšší frekvence, než má teď Intel na 14nm, nedosáhne ani jeho 10nm proces, ani 7nm proces konkurence (při srovnatelných čipech).
            Jo a ten čip Centriq 2400 opět běhá na max. 2,6 GHz, takže z toho nepoznáme opět nic.

          • Mne je to jasné, v takýchto prípadoch to je vždy o nejakej kombinácii zvýšenia výkonu a zníženia spotreby. GloFo ale priamo hovorí že to je plánované na procesory taktované okolo 5GHz. Prezentácie sú určite dostupné na nete. Špekuluje sa že na 5 GHz bude mať to jadro nižšiu spotrebu takže ich tam budú môcť dať 12 alebo 16 namiesto dnešných 8. No a aj spotrebu som spomenul. Tam sa špekuluje že to je výhradne IBM záležitosť (na z15).

            Ten Intelov graf som podotkol že im to celkom nekorešponduje s parametrami finálnych procesorov…

            48 jadier na 2.6GHz pri 120W TDP s obrovskou rýchlou cache. Ktorý Xeon má lepšie parametre? Inak otázka bola myslím o veľkosti/komplexnosti čo určite spĺňa.

          • @tombomino
            „Polde vyjadreni AMD, prave od 7nm ocekavaji vysoke frekvence kolem 5GHz. Takze ano, ocekavaji podstatne lepsi frekvence nez ted.“

            Pozor, to pokud mi něco neuniklo nebylo vyjádření AMD, ale GLobalFoundries. To, co na tom procesu AMD udělá, nemusí zdaleka dosahovat na tak vysoké takty. Těch 5 GHz, co GlobalFoudnries zmiňovalo, může být pro nějaké monstra typu Power od IBM, které nejsou stavěné hlavně na efektivitu.

        • Ta grafika nejspíš už funguje, akorát se nepovedlo ji dostat pod kontrolu před oncem roku, dkdy bylo třeba vykázat nějaké výsledky. Podle toho dokumentu o mikrok=odech pro Spectre, v kterém byla zmínka o Cannon Lake-U 2+0 (tj bez grafiky), existuje i 2+2, teda s grafikou GT2. Takže s tím GPU určitě nenastal nějaký fatální, neřešitelný problém.

  2. Vzhledem k tomu že i dnešní telefony jsou výkonnější než dnešní desktop high-end. Tak Intel to může rovnou zabalit.
    https://browser.geekbench.com/v4/cpu/singlecore

    Kdy konečně ti d3m3nti (recenzenti) přestanou testovat výkon ve sračk*ch. Porovnání architektur…
    Nebo honba za jednotky nanometrů. Že není výrobní proces jako výrobní proces je už všem kua jedno. intelích 14nm není stejných jako 14nm od GlobalFoundries. Nebo AMDčkových nově 12nm které jsou jen přeznačené 14nm (GlobalFoundries).

    Asi nejzajímavější pokrok v architektuře procesoru je Samsung Exynos 9810, který významně zvedl singl-thread výkon. Kéž bychom se na x86 CPUčkách taky dočkaly takovéhoto nárůstu výkonu.

    • Nesmíte věřit falešným výsledkům. Ve skutečnosti je ten výsledek toho 10jádra 10x menší a odpovídá cca 4jádrovým Atomům poslední generace (v tomhle konkrétním benchmarku, ve spoustě jiných bude ještě výrazně pomalejší).

    • Geekbench je třeba brát s hrozně velkou rezervou, je to hodně divnej benchmark a na reálné porovnání mezi architekturami to není. Chová se to hrozně podivně, například tam bývá velký rozdíl mezi „výkonem“ stejného CPU na Androidu a Windows, jsou tam IIRC zařazené testy, které jednou na specializovaných akcelerátorech a asi to bude mít dost dalších zrádnejch prvků.
      IIRC tam ty mobilní ARMy taky hodně profitujou z tho, že mají L1 cache s nízkou latencí, které nemůžou být použité u výkonnějších CPU, protože by zabily frekvenci.

      Nevím přesně, co je v to Xiamoi za SoC, ale nejspíš nějkej Cortex. ne? Že by to překonávalo takhle výkonný desktop čip, o tom fakt pochybuju.