10nm procesory od Intelu budou až k Vánocům 2019. Xeony a highend ještě o rok později

52
Ilustrační foto

Již v dubnu po vydání finančních výsledků Intelu za první kvartál se provalilo, že se firmě kvůli špatnému stavu výrobního procesu opozdí nové 10nm procesory až do roku 2019. Firma včera vyhlásila výsledky už i za druhý kvartál, jejichž součástí opět byla i informace o tom, jak to s 10nm čipy vypadá. Vedle těch se nezávisle objevila také data z roadmapy serverových Xeonů, které zpoždění 10nm technologie také dokládají, respektive by podle nich mělo být ještě delší.

 

Vše jede podle plánu

Nejprve asi k oficiálně zveřejněné části. Přímo v prezentaci k výsledkům Intel uvádí o 10nm procesu dvě věci. Jak můžete vidět na následujícím slajdu, výtěžnost 10nm procesu má být „on track“, čímž se míní, že práce na přípravách údajně pokračují podle očekávání a průběžně jsou realizovány pokroky. Nicméně, zároveň je zde psáno, že počítače s 10nm procesy se mají do prodeje dostat v druhé polovině roku 2019. To znamená nejdřív za rok, což trochu vyvolává otázky nad oním „on track“. Pokud vydání CPU bude nejdřív za rok, nemůže v tuto chvíli být proces v dobrém stavu, ať už to je dle očekávání, či ne.

Označení „2H 2019“ sice striktně vzato znamená druhou polovinu roku, ale mezi řádky je často jeho význam spíš konec roku nebo čtvrtý kvartál – jinak by se totiž dalo uvést i optimističtější určení Q3 2019. A zdá se, že v tomto případě by to tak mohlo dopadnout. Jelikož zatímco ve slajdech je napsáno toto, v konferenčním hovoru padlo něco jiného – dočasný šéf Robert Swan totiž sdělil, že 10nm procesory budou k dispozici pro „Holiday season“. Tím se ale v USA nemíní letní prázdniny, ale vánoční nákupní sezóna, čili onen konec roku. To by znamenalo uvedení 10nm procesorů (Ice Lake) tak okolo října.

intel-financni-vysledky-q2-2018-10nm-proces-h2-2018

10nm Xeony s architekturou Ice Lake-SP až v roce 2020

To by ale platilo pro oblast platformy LGA 1151 – nebo možná dokonce jen notebooků (v desktopech nové procesory přicházívají na trh později). Zdá se, že v serverech je příchod 10nm CPU ještě vzdálenější. Na internet se totiž dostaly oficiální slajdy Intelu, které obsahují roadmapu serverových CPU na následující roky. Šlo o prezentaci pro čínskou univerzitu zaměřenou na oblast HPC, která ovšem byla publikována na jejím webu. Nejde tak o nějaký pochybný únik, ale zřejmě o autentický materiál.

Podle této roadmapy má mít Intel až téměř do konce tohoto roku mít na trhu jen procesory Skylake-SP a jejich refresh Cascade Lake-SP má nastat až na úplném sklonku roku. Cascade Lake jsou přitom stále 14nm CPU s 28 jádry. Mají sice nějaké opravy a novinky oproti Skylake-SP, ale jde spíše o revizi. Původně se čekalo, že Cascade Lake bude uvedeno už někdy touto dobou, ale podle této roadmapy má sjet z výrobních linek až na přelomu let 2018 a 2019 a na programu zůstane až do konce roku 2019. Ale ani v tomto momentě nemají ještě přijít 10nm procesory Xeony na bázi architektury Ice Lake-SP.

V roadmapě je totiž na konec roku 2019 uveden procesor Cooper Lake-SP, což je podle neoficiálních informací z různých zdrojů ještě stále 14nm procesor odvozený asi od jader Skylake-SP. Tedy ještě jedna „vycpávková generace“ vzniklá kvůli zpoždění 10nm čipů. Až někdy na jaře 2020 se má přidat také Ice Lake-SP, což budou první 10nm Xeony. Jsou nicméně v roadmapě uvedené paralelně. Tyto procesory mají totiž mít nový socket s osmikanálovým řadičem DDR4, takže asi na trhu chvíli budou paralelně s Cooper Lake-SP, která zřejmě zachová dnešní platformu LGA 3647. Nejde jinak jen o serverové procesory, ale také o highendovou platformu. Ta používá stejný křemík, takže v highendu budou 10nm čipy také až takto pozdě.

Roadmapa Intelu pro sektor HPC. Kromě procesorů Cooper Lake-SP a Ice Lake-SP ukazuje také paměťové moduly Optane Persistent Memory (Barlow Pass) a speciální Xeony pro superpočítače
Roadmapa Intelu pro sektor HPC. Kromě procesorů Cooper Lake-SP a Ice Lake-SP ukazuje také paměťové moduly Optane Persistent Memory (Barlow Pass) a speciální Xeony pro superpočítače

Ovšem to ještě pořád není všechno, jak kdysi říkal Horst Fuchs. Pokud si všimnete poznámku v žlutém boxíku dole, tak začátek proužku se jménem procesoru v roadmapě neznamená vydání CPU. Jde o začátek výroby v továrnách a Intel uvádí, že komerční dostupnost a oficiální vydání je typicky až o jeden či dva kvartály později. To by znamenalo, že Xeony Cascade Lake-SP vyjdou až v roce 2019, Cooper Lake až v roce 2020, a ono 10nm Ice Lake-SP až v druhé polovině roku 2020. Toto by Intel mohlo postavit do značné nevýhody, protože AMD by mělo zřejmě vydat 7nm procesory Epyc už v první polovině roku 2019 (v tuto chvíli již má dostupné vzorky). Nicméně pozice a reputace Intelu je mimořádně silná, takže se mu patrně podaří udržet si stále dominantní postavení i s relativně zastaralou 14nm technologií až do doby, než se mu poštěstí Ice Lake-SP vydat. AMD na rok 2019 stále podle vlastních slov počítá jen s asi 10% podílem v serverech (čímž se myslí 10 % podíl na konci roku, ne průměrně), cokoli nad to bude pro něj bonus.

Xeon Advanced pro superpočítače

Aby to ale nebylo jen o samých odkladech, je v této roadmapě i něco pozitivního. Kromě nových iterací propojovací logiky Omni Path a nevolatilních paměťových modulů DIMM Optane Persistent Memory (Barlow Pass) ukazuje ještě jednu novinku. V posledním řádku můžete vidět procesory Cascade Lake-AP, které mají být nástupcem zrušených Xeonů Phi pro superpočítače. Pokud se nepletu, tyto procesory mají také být označovány Xeon Advanced a je možné, že budou vícečipové, buďto s dvěma křemíky v jednom pouzdru, nebo možná s GPU či FPGA (což už Intel demonstroval).

10nm procesory od Intelu budou až k Vánocům 2019. Xeony a highend ještě o rok později

Ohodnoťte tento článek!
4.8 (95.79%) 19 hlas/ů

52 KOMENTÁŘE

  1. 10nm, 7nm pak 5 nm, možná ještě 3nm…. a co potom ? Někdy mám pocit, že výrobci přibrzďují a to nejenom z důvodu výrobní náročnosti. Podobně u grafických karet a monitorů. Monitor 27 palců, 4K, 120HZ za 50 tisíc Kč ? Tak alespoň novinku opepřit vyšší cenou. Promyšlené a koordinované plánování, kde konkurenční tržní prostředí přestává být určující. Na špici pyramidy jsou ti samí lidé, kteří se dovedu spolu domluvit ??? Přeji si rychlejší zavádění novinek do výroby, brzký větší rozmach virtuální reality, atd…… a myslím, že se budu moci těšit déle, než jsem původně myslel……..

  2. Ono hlavne 10nm u Intelu znamena neco jineho, nez 7nm a 10nm u jinych fabu. Bylo to krasne videt na 22nm procesu, kde i dnesni 12nm, 14nm a 16nm jinych fabu maji problem se dostat k frekvencim a spotrebe Inteliho 22nm. Na jejich 14nm proces zatim de facto nic nema. Kdyby se Intel neflakal v pridavani jader a zvysovani IPC, tak v kombinaci s takty a spotrebou jejich 14nm procesu dneska po Zenu ani nikdo nestekne.

    • Urcite, jenze pokud se AMDecku povede uvest realny produkt na 7nm Globalfoundries nekdy v dubnu az cervenci 2019 (pocitejme spis s tim cervencem podobne jako letos), tak porad budou mit pred Intelem pulrocni naskok a to minimalne.
      Urcite si teda 2019-2020 koupim novej procesor a pokud se rozhodnu, ze do toho jdu a Intel nebude tou dobou mit nic nebo jenom nejakou vycpavku, tak nemam co resit a takhle to bude u rady lidi a malokdo z nich si za pul roku pobezi zase koupit Intel.

        • Pristi rok se jevi, ze by to mohl byt „rok ve znameni AMD“, pokud jim vyroba na 7nm pujde podle ocekavani. Trochu skoda, ze cili nejdrive na servery, ale z pohledu firmy se to da chapat.
          Jinak je mozne, ze 2019 bude prvni rok, kdyby Intel mohl ztratit (byt jen docasne) vykonostni korunku ve vsech segmentech CPU trhu.. servery, HEDT, desktop.. a to nejen v MT, ale i v ST. Nepamatuji si, kdy tohle bylo naposled.. 2005?

          • No jen pokud se ten 7nm proces povede a 10nm proces Intelu bude mit spozdeni. Zatim v desktopu se nic nestalo – AMD +- dotahlo multi-threaded vykon (nekde nad Intel, nekde pod), ale za cenu o dost horsiho single threaded vykonu. V serverech je sice AMD pouzitelne ve FP operacich (vyjma srovnani s AVX-512), ale v operacich, ktere se pouzivaji ve svete nejvic – databaze a microservices, kde se FP prakticky nevyuziva – maji dost brutalni nedostatky.
            https://www.anandtech.com/show/11544/intel-skylake-ep-vs-amd-epyc-7000-cpu-battle-of-the-decade/18

            Jak jsem rikal, tohle nejcastejsi workload, takze zadny div, ze v serverech nema EPYC takovy impact, jak by si nekteri AMD trollove prali. A tam, kde jsou potreba v masivni mire floating point operace, je lepsi pouzit GPU.

            Uvidime, jestli Intel stihne 10nm vcas. Jestli ne, situace se muze dost snadno zmenit.

            • Četl jste si podrobnosti toho testu? Ono to totiž byla dost prťavá databáze. Tak prťavá, že se (shodou náhod) úplně celá vlezla těm Xeonům do L3 Cache. A tady je ten problém snad jasný – Epycům by se ta databáze taky vlezla do L3 Cache, jenže ty mají L3 Cache rozdělenou mezi 4 čipy a ty se ještě dále dělí na dva CCX. Tudíž zatímco Xeony měly k celé „databázi“ (spíše databázičce) přístup rychlostí několik stovek GB/s, Epycy musely neustále tahat data skrz Infinity Fabric (a dost možná i z RAM), kde je logicky propustnost a obzvláště latence o dost horší než u L3 Cache.

              Celý ten databázový test je tudíž krajně nerealistický, stačí si přečíst aspoň začátek diskuze.

              Takže ano, pokud má někdo databázi o velikosti pár desítek MB, která se Xeonům celá vleze do L3 Cache, Xeony budou logicky o dost rychlejší. Ale v real case případě, kde databáze zabírají o řády více než 50MB, budou Epycy minimálně vyrovnané, ne-li o lepší díky více kanálů pro RAM.

            • „Zatim v desktopu se nic nestalo – AMD +- dotahlo multi-threaded vykon (nekde nad Intel, nekde pod), ale za cenu o dost horsiho single threaded vykonu.“ .. ty by jsi mohl delat marketaka Intelu s takovym ohejbanim reality :))
              komentovat to nema cenu, necham tu radost jinym, pokud maji zajem 😉

            • @dom324

              No nevim v jakym svete zijes, ale vetsina databazi je o dost vetsi nez L3 cache Epycu. A dost databazovych serveru se stavi tak, aby se cela DB vesla do pameti. SQL Server podporuje in-memory database, Cassandra take, no nevim, co tim chces rict .. 😉

              @tombomino

              A protoze mas tak pevne argumenty, tak jsi sem nedal zadny odkaz, vid? To bude urcite tim 😀 Tak to za tebe napravim:

              https://www.techpowerup.com/reviews/AMD/Ryzen_7_2700X/20.html

              Ve vetsine usecases je i7-8700K lepsi, nez Ryzen 2700X. Jedine testy, kde nejak vyznameji unika 2700X Intelu jsou Blender, Cinebench (jen multi-threaded) a 7zip dekomprese 😉 Ve vsech ostatnich testech je to jasne pro i7-8700K a to pomerne dost vyrazne. TO je ta podle tebe ohnuta realita.

            • A pak jeste overclocking, kde z Ryzenu uz jen tezko neco vyzdimas, zatimco z i7-8700K muzes vyrazit az 15% vykonu navic (10% v prumeru).

              „[Ryzen 2700X] overclocking will give you small gains, but I’m not sure if that’s worth all the trouble. It is worth mentioning that overclocking on the Intel Core i7-8700K works very well, with the majority of CPUs reaching 5 GHz and more, which provides significant extra performance (around 10% in CPU tests and 1%-3% in games).“

            • Maudite, co to pises zase za nesmysly. Domm324 ti psal, ze priklad, ktery byl na Ananadtechu neni prilis realny pripad databaze. Byl to velmi specificky case. V praxi pokud ti jde o DB, ktera maji bezne od stovek megabytu po radove terabyty, se ten test bude chovat jinak. Mas tam i vseobecne vysvetleni proc.
              In memory DB opet nemaji nic spolecneho s tim co psal Doom324. Michas hrusky a jabka. Krome toho in memory DB jsou opet podmnozina databazi, jelikoz kdyz ma neco treba nekolik tera, tak to asi do pameti bezneho DB serveru nenarves a nenarves to ani, pokud si udelas virtualni disk v te pameti, to znamena, vetsi DB vzdycky museji pristupovat na nejaky diskovy system. Naopak se zda, ze ma Intel problem s IO po aplikaci spectre a spol patchu, coz je pro DB klicove a v tomto kontextu neni divu, ze AMD chce posilit pristi rok hlavne na poli serveru.

              Co se tyce vykonu 2700x..jsi jak male dite, .komentovat neco jako, ze ma „intel velky naskok“, kdyz v obecne rovine rozdil v ST pro 1T je nejakych 13% a pak to jde s dalsim poctem threadu dolu a od nejakych 7 threadu zatizeni ma vetsi vykon zase Ryzen, to by uz i male dite na zakladni skole mohlo pochopit, ze to zadne propastne rozdily nejsou, jak se to snazis psat neustale dokola. Ale to by nebyl mauditek, aby nepsal kokotiny…
              Ano OC ma Intel lepsi, kdo si jej dela, ziska bonus navic.

            • Korme toho si nasazeni DB ve firmach predstavujes jako hurvinek valku. Dneska je spousta veci pro mensi DB vitualizovana a vyuziva sdilene prostredy vetsiho serveru, ktery pak pristupuje pro nekolik DB na specialni uloziste. Potazmo treba typick u Oracle, bezi nekolik instanci ruznych DB na jednom serveru, apod. Takze vykon serveru je casto zavisly od mnoha dalsich faktoru.

            • No tombomino nevim, kde delas, ale chudak ta firma. U SQL databazi typu SQL Server nebo OracleDB se vetsinou davaji ruzne casti na ruzne disky – data na jeden, indexy na druhy, logy na treti, zalohy na ctvrty (a dalsi), aby si navzajem nebrali IO – kdyz uz teda budeme brat diskova uloziste 😀

              Nulove znalosti. No jo, AMD fanda ..

            • Ja nevim kde delas ty mauditku, hlavne nevim co vlatne delas. Ja nepsal nic o rozdeleni diskoveho systemu pro oracle, troubeline. Jenom jsem ti napsal troubeline, ze jsi troubelin, protoze si vyberes jeden test s nulovou vypovidajici hodnotou a na tom zalozis svoje tvrzeni troubeline. Ja jsem ti v obecne rovine psal o tom, ze tvuj test je tzv na 2 veci troubelinku a tvoje argumenty jsou taky na 2 veci troubelinku. To ze tady machrujes s rozdelenim Oracle, no to si klidne machruj, to nic nerika o tom, ze tve predchozi prispevky byly o nicem, troubelinku, o tom rec ale nebyla. Kdyz chces s nekym diskutovat troubelinku, tak si bud neco nastuduj k tematu a nebo se aspon nepoustej do diskusi, kterym nerozumis. To by si ale nesmel byt troubelin, protoze kdyby jsi nebyl, tak to samozrejme nedelas.
              A jinak o mne se bat nemusis, ja jsem toho v zivote napracoval trosku vic a ne jen hubou v diskusich jako ty 🙂

            • Nejak moc „troublelinu“ v jednom postu. Uz zas ti cuka koutek, co? 😉

            • Hele Mauditku, kdyz se nekdo chova jako hloupe male dite jako ty, ktere chodi dikutovat o vecech, o kterych nema ani potuchu..a ne jednou a ne dvakrat, ale temer pokazde… tak kdyz ti do postu napisi ze jsi hloupa trubka neboli troubelin, tak si myslim, ze to velmi decentni forma, ktera v tobe muze neco pohnout.
              A ono ne, protoze jsi jeste vetsi trouba, nez jsme cekali..

    • „i dnesni 12nm, 14nm a 16nm jinych fabu maji problem se dostat k frekvencim a spotrebe Inteliho 22nm“
      Zvláštní. A já měl za to, že Buldozery, 28nm CPU, jdou s frekvencí výše než Skylake, 14nm CPU 🙂
      Frekvence čipu totiž nevypovídá vůbec nic o procesu, pokud se porovnávají dva rozdílné designy (což vy děláte, protože neexistuje naprosto shodný čip, který by vyráběl Intel na svých 14/22nm procesech a „faby“ na svých procesech). Pokud má CPU A critical path dlouhou x, a CPU B ji má o 50% delší, CPU B bude mít horší frekvence i na lepším procesu.

      Nechci tím nijak obhajovat 14nm proces od GF, odvozený z procesu určeného pro CPU pro mobilní telefony, ale posuzovat proces podle dosažené frekvence dvou čipů s rozdílně dlouhou critical path prostě nejde…

      • Maudit tradicne micha jabka a hrusky dohromady. Krome toho, soucasny 14nm intelu je uz jeho kdoviktera vylepsena iterace. Staci se podivat napr.na frekvence prvnich broadwell cpu, ktere byli od oka na urovni Ryzenu. Od te doby uplynuly dalsi 3 roky, kde Intel ten proces stale vylepsuje.

      • „Zvláštní. A já měl za to, že Buldozery, 28nm CPU, jdou s frekvencí výše než Skylake, 14nm CPU “ Za cenu jake spotreby? Ja jsem jasne rekl frekvence A spotrebu. Vyhonit frekvenci za cenu brutalni spotreby je konec koncu takova AMD specialita. *cough* Polaris *cough* Vega

        • Tak to jste měl napsat „mají problém se dostat k frekvencím při spotřebě Intelliho 22nm“. S tou spojkou a ta věta totiž není jednoznačná, lze si jo vyložit dběmi způsoby 😉

          Nicméně i tak je to, co tvrdíte, pouhá spekulace, protože nemáte žádný čip na základě kterého by jste mohl ty procesy přímo porovnat.
          Frekvence je přímo závislá na délce critical path. Spotřeba se odvíjí (nejen) od počtu tranzistorů. Pokud nemáte dva naprosto shodné čipy, nelze procesy porovnat podle frekvence a spotřeby dvou Vámi náhodně vybraných čipů.

          • Tak cim jinym by to tedy melo byt? Pokud jsou cizi procesy stejne dobre, jako proces Intelu, cim to, ze nedokazou dosahnout na stejny performance/watt pomer? Jedina alternativa by totiz byla, ze vsichni ostatni vyrobci cipu v high-perf segmentu jsou neschopni prijit s efektivni architekturou.

            Citim tady u AMD fans trochu schyzofrenii – dlouhe roky se rika, jak ma Intel vyhodu diky svym fabum a procesum – a najednou je to jinak?

            • Asi jste si spletl komentář, protože já jsem o ničem co zmiňujete nepsal.

            • Stejný nebo lepší performance/watt konkurenční procesory dělané u TSMC/GloFo dovedou. A to už ve srovnání 16/14nm vs 14nm.

            • Low power pro cipy do mobilu ano. Proto take pisu „v high-perf segmentu“ ..

            • Třeba R7 2700 nebo 1700 určitě nejsou low power do mobilu, když je to 65W kus do socketu AM4. A jejich efektivita dokonce vychází v testech i líp. A to jsou přitom standardní modely. Jak to bude ve srovnání T řady Intelu a E od AMD nevím, nejsou testy.

            • Energetickou efektivitu máš v těch dvou úplně posledních grafech. V ST to Ryzen nevede protože má moc vysoké napětí v turbu, ale v MT ano – jak můžeš vidět, 1700 zdaleka potřebovalo pro MT úlohu nejmíň energie. A kdybys nepostnul graf z recenze 2700X, když jsem já mluvil o 1700 a 2700 ne-X, tak bys viděl, že 2700 má tu efektivitu podle recenze TPU stejnou nebo ještě lepší než 1700 (stejný graf tady https://www.techpowerup.com/reviews/AMD/Ryzen_7_2700/17.html ).
              Ono je teda zajímavé, že Ryzen 2700X, i když běží na krev a má takty/napětí i v vícevláknové zátěži nastavené už hodně v neefektivním pásmu, tak pořád potřebuje na tu MT úlohu jenom 5,1 kJ a 8700K 5,0 kJ, což je rozdíl 2 %.

            • Jeste tak vedet Mauditku co to znamena perf per watt v kontextu jak o tom pise J. Olsan a mozna nekdy napises i smysluplny komentar… :))

            • @janolsan Na tom neni prave vubec nic zajimaveho. Cinebench jsou fp operace. AMD dava FP operacim vetsi prioritu uz od dob Athlonu XP, zatimco Intel uprednostnuje efektivnejsi integer operace. Multi-threaded Cinebench test je ten, ve kterem podavaji Ryzeny proti Intelu nejlepsi vysledky (maji o dve jadra, 4 vlakna navic) – proto ho taky Lisa Su pouzivala pro to Ryzen hype train demo 😀 Lepsi nez v CB to proste uz nejde. Takze na mereni energeticke ceny ulohy byl trochu nestastne pouzity jediny test, ktery sedi nejvice AMD. Lepsi by bylo udelat to same merezni pres vsechny multi-threaded testy a pak uvest vysledek.

              Proto je tam daleko dulezitejsi ta prumerna spotreba v prvni casti stranky, kde je nekolik ruznych testu a lze si udelat obrazek.

              Ale i tak: i7-8700K ma jen 149mm^2 (a to vcetne integrovane grafiky!!!), proti 213mm^2 Ryzenu 2700/X (na cipu neni integrovane gafiky). Pritom vykon v MT prakticky stejny, v ST mnohem lepsi pro Intel. Jestli tohle neni dukaz lepsiho procesu, tak co je? 😉

            • „AMD dava FP operacim vetsi prioritu uz od dob Athlonu XP, zatimco Intel uprednostnuje efektivnejsi integer operace“

              Ježkovy zraky, to snad není pravda. Jak může Intel (nebo AMD) upřednostňovat jeden datovej typ proti druhým, když ten je diametrálně odlišnej a má úplně jiný použití? To, jaké operace se použijou, závisí na programátorovi a aplikaci. Kromě toho kdyby pro Intel nebylo FP důležitý, tak asi nevymýšlí AVX, AVX512… Pěkná demagogie.

            • Mauditku a nechces napsat stiznost treba na antimonoolni urad, ze AMD vymyslela lepsi FPU jenotku nez ma v soucasnosti Intel? 😉
              Proc si nestezujes, ze jedou na Intelu rychleji hry. To preci taky neni fer ne? 😀
              Neboj Mauditku, Intel jede, tobe v hlave huci, ony ty horka casem opadnou 😉

            • No já nevím… ta jednotka SIMD/FPU (to SIMD je dneska důležitější, protože skalární fp výpočty x87 už dneska jsou fakt legacy, pro HPC se používá SIMF floating-point) je v jádře Zen taková kompromisní. Je hodně dobrá na SSE-SSE4 díky čtyřem pipe, ale zase když se vhodně použije AVX2, tak má Intel potenciál výkonu na jedno jádro vyšší (ale bacha, to zase zvyšuje spotřebu). Spíš by se dalo říct, že je ta architektura optimalizovaná na to, aby bylo rychlé co nejširší spektrum softwaru a zároveň to nežralo (energetická efektivita…).
              Osobně by se mi teda líbilo, kdyby se v náročných úlohách AVX2 víc šířilo a AMD taky zvětšilo interní šířku SIMD, aby se ty operace dělaly jedním průchodem (rychleji). Bohužel teda tomu ani Intel moc nepomáhá, když pořád vypíná AVX/AVX2 na Pentiích a Celeronech. Vývojáři se ještě strašně dlouho nebudou moct spolehnout na to, že ty instrukce většina CPU má. Taky by to asi potřebovalo, aby CPU vykazovala menší propad frekvence při 256bit. výpočtech, protože to optimalizaci hodně komplikuje a může vést k tomu, AVX/AVX2 naopak program zpomalí.

            • @janoslan Jaky jezkovy zraky? Ty jsi se divil, proc to vychazi, jak to vychazi. To neni moje chyba, ze si to neumis srovnat. Podivej se treba na srovnani Xeonu a Epycu, jak je Intel vyrazne lepsi v celociselnych operacich, ale Epyc ho dotahuje a nekdy I prekonava v FP operacich. A AVX-512 instrukce maji uplne jine vyuziti, nez bezne FP operace, jen tak mimochodem.

              Je krasny pozorovat, jak reagujete jen na tu prvni cast, snahu trochu osvetlit Honzovi rozdil mezi Intel a AMD architekturama, ale tu posledni cast, kde se mluvi o te kvalite procesu a uplne krasne ukazuje, jak je AMD pozadu, o cemz je cela diskuze, jste krasne vyignorovali 😀 😀 😀

              Tak projistotu aby jste nezapomneli:
              „Ale i tak: i7-8700K ma jen 149mm^2 (a to vcetne integrovane grafiky!!!), proti 213mm^2 Ryzenu 2700/X (na cipu neni integrovana gafika). Pritom vykon v MT prakticky stejny, v ST mnohem lepsi pro Intel. Jestli tohle neni dukaz lepsiho procesu, tak co je? 😉 “

              😀

            • Proces je jedna věc, architektura jiná, konkrétní procesor je zase něco jinýho.
              Řekl si, že AMD se vůbec nechytá v energetické efektivitě/poměru power/watt… ukázal jsem ti, že to není pravda. Nevím, proč do toho najednou zase taháš výrobní proces (kterej mimochodem nevyvíjí AMD? BTW, když je ten proces tak strašnej, tak není to naopak něco, co mluví fakt pozitivně o AMD, že stejně 65W Ryzeny roznesou v efektivitě Coffee Lake? Heh.)
              A ne, velikost čipu fakt není něco, co vypovídá o energetické efektivitě. To nevím, co bylo za pokus o odvádění od tématu.

            • Maudit má pravdu, že AVX instrukce nemají s FP nic společného.
              Ale to, že se Intel zaměřuje na operace s integer čísly a AMD na FP je podle mě blud.

              Ale ten jeho příklad s porovnáním rozlohy čipů je stupidita a sám to ví. I AMD u prezentace k EPYCům psalo, že MCM vytváří určitý overhead oproti monolitickému řešení. Na internetu jsou slidy, kde je zvýrazněna IF logika na propojení. Nerad tipuju, ale jen ta logika podle mě přidala tak 30-40mm² (hodně hrubý odhad). Ryzen má větší Cache, ta taky zvýší die size. A taky má o dvě jádra navíc, což není zrovna málo.
              Celou dobu tady omýláš, jak 14nm GF a 16nm TSMC nedosahuje ani na 22nm Intel v poměru frekvence/spotřeba (což pak změníš na výkon/spotřeba, protože i tobě došlo že porovnávat poměr frekvence/spotřeba je naprosto stupidní) a najednou tady do toho motáš hustotu tranzistorů.
              Jakákoliv diskuze s tebou je naprosto nemožná, protože fakta a tvrzení měníš za běhu.

              Dobře se ví, že 14nm GF má o trochu větší tranzistory než 14nm Intel, a TSMC 16nm má ještě o kousek větší. Ale ten rozdíl je více méně zanedbatelný.
              Kde ten rozdíl je nejspíš větší je, že 14nm Intel je schopný dosáhnout vyšších frekvencí (už jen proto, že konkurenční procesy jsou určeny pro CPU do mobilních telefonů). Ale to nenamáme z čeho přesně určit, protože nemáme k dispozici schodný čip vyrobený na všech procesech.

              https://goo.gl/images/2bPfkd už přesně nevím, z jakého to pochází eventu, ale prezentovalo to tam AMD. Na o trochu horším procesu teoreticky zabírají méně prostoru. Je to teda dost hrubé porovnání a určitě není 100% přesné, ale obě architektury z toho vychází cca stejně.

            • „Maudit má pravdu, že AVX instrukce nemají s FP nic společného.“

              Jak se to vezme. U SIMD instrukcí je do určité míry důraz spíš na floating point, integer sice taky v SIMD operacích samozřejmě figuruje (a je to enormně důležité pro multimédia), ale na FP je myslím vyšší důraz (i v Intelu). První SSE bylo hlavně pro FP výpočty (před SSE2). AVX bylo taky zaměřené na FP, integerové operace vhodné třeba pro video právěže taky zavedla až sada AVX2. A třeba vyvinutí AVX-512 bylo spojeno s Xeonem Phi pro HPC a tam taky byl důraz hlavně na floating point výpočty, i když nakonec přišly současně i celočíselné operace (teda aspoň v případě Skylake-X, u Knights Corner nevím). To jsem měl na mysli, když jsem řekl, že motivací AVX byl výkon ve floating pointu. Je určitě pravda, že ne výhradně, když pak to AVX2 také přišlo. Ale evidentně výkon ve floating point výpočtech byl cílem a při zavádění měl prioritu před integer operacemi.

            • Ja rozhodne nemenim argumenty. To vy skacete sem tam, podle toho, jak moc se vam ty argumenty nehodi. Muj prvni post je jasnej:

              Maudit 27.7.2018 at 20:52
              „Na jejich 14nm proces zatim de facto nic nema. Kdyby se Intel neflakal v pridavani jader a zvysovani IPC, tak v kombinaci s takty a spotrebou jejich 14nm procesu dneska po Zenu ani nikdo nestekne.“

              Kdyby Intel chctel, muze zahodit iGPU (ktere zabira dost velkou cast die) a na stejne plose, co ma Ryzen, by mohl vydat klidne 12ti jadro s 24 vlakny. Jenze to by Intel nesmela byt tak torchu nenazrana firma, ktera cili na 60-80% marze. To je jedina zachrana AMD, ze se spokoji s 30% marzi, protoze zatim diky tomu muzou vydavat o tolik vetsi cipy, nez konkurence (to plati i v grafikach). Tenhle brute force pristup zatim jeste dokaze „dohnat“ technologicky naskok konkurence. Jak dlouho ale tahle strategie vyrdzi, to netusim. Na trhu grafik se to AMDcku mozna brzy vsechno sesype, az za par tydnu vyjdou nove GeForce. Na CPU trhu ma AMD zatim stesti, ze je 10nm proces Intelu opozdeny.

            • Podle informací z konferenčního hovoru k výsledkům mají Ryzeny marže nad 50 %. Vzhledem k tomu, že jsou to informace pro finančáky, tak hodně pochybuju, že by lhali.

            • Říkám, že *Ryzeny* mají 50% marži. Můžeš si to dohledat, na Seeking Alpha je transkript té konference. Nepsal jsem to do článku, protože to je detail. AMD nedělá jenom Ryzeny a jak je +-obecně známo, tak třeba ty čipy pro konzole (~ 2 miliardy ročně) mají marži nižší. To samé třeba různé bulldozer/jaguar APU/CPU, co pořád ještě prodávají. No a to se zprůměruje a vyjde 37 % pro aktuální kvartál, co je na tom složitýho?

            • Ono neni ani nic slozityho na tom presunout naklady z jednoho departmentu na druhej a vylepsit tak marzi zrovna Ryzenum, zejo 🙂 A ani to nemusi byt lez. Proste jen trochu ucetni magie.

  3. Vánoce 2019, pche, to je super načasování. Protože do té doby mi stále bude stačit moje i5 4c/4t jahahahaaaa a pak to koupím rovnou s NOVOU fošnou protože tou dobou bude už i PCI-E4 a gtx1280Ti.

      • Tak 2 jádra nebo 2/4 už nevím na co by měly stačit… opravdu max na surfování, ale ono to už dokážou kvalitně zabít i prohlížeče… Proto už mnoho let říkám minimálně 4 jádra… 2 jádra nebo 2/4 se hodí tak max do NAS, a slabých kancelářských sestav… (ve chvíli když chci být masochista k těm lidem co s tím budou muset makat…)

  4. Takže když si to shrneme:

    1) Intel prodává procesory s bezpečnostní chybou, která zásadně snižuje výkon v I/O, přičemž zatím nic nenasvědčuje tomu, že by procesory plánované na příští rok a půl měly být opraveny. Explicitně opravu slíbil jen pro Cascade Lake, což není consumer segment a který je navíc také opožděn.

    2) Intel má dnes integrované GPU, které neinovoval od dob Kaby Lake, což je už dva roky. Další rok a půl nebude mít nic nového. Neaktualizovat skoro čtyři roky iGPU, když se vyvíjí kompresní algoritmy videa a když se vyvíjí rozhraní připojení monitorů, to je celkem hloupé.

    3) Integrovaný napěťový regulátor, který byl v Haswellu a který zlepšuje řízení spotřeby, byl od Skylake odebrán, přičemž se počítalo s tím, že v době Ice Lake (který měl být v době vydání Skylake do řádově dvou tří let) se opět vrátí. Když to půjde dobře, bude to trvat pět let.

    4) Zatímco AMD má už od prvních Zenů možnost šifrovat celou RAM, Intel to slibuje až pro Ice Lake-SP… který je poněkud opožděn.

    Začíná mi trochu unikat důvod, proč koupit CPU od Intelu, Kdyby vydávali aktualizované procesory se stejným nebo lehce vyšším výkonem, i když bez 10nm, rozuměl bych tomu. Drželi by aspoň krok s novými technologiemi. Tohle je ale recyklování toho stejného už mnoho let. Je to asi poprvé v historii, kdy Intel procesory nijak neinovuje. Takovou neschopnost nevykazoval ani v dobách Pentia 4.

    • U těch video akcelerátorů zrovna Intel problém nemá. Když Kaby vyšel, tak byl v multimédiích naprostá špička, měl úplně všechno, co mohl – 10bit VP9, HEVC Main 10, HDR. Od té doby máme nové jen AV1, jenže to mělo reálně uzavřenou specifikaci až teď v červnu*, takže tam logicky ještě podporu v hardwaru nic mít nemůže a ještě chvíli mít nebude. Takže tam si není na co stěžovat. V 3D části, no tam je ten výkon/použitelnost pro hry furt taková nějak stejná.

      * Sice tu bylo tohle: https://www.cnews.cz/video-kodek-AV1-specifikace-dokoncena-oznameni ale jak tam píšeme, tak to byl trochu PR trik. Ve skutečnosti se pracovalo na specifikaci prakticky až teď do léta, takže implementace v křemíku se tím určitě zdrží.