Testy a benchmark mobilního procesoru Apple A20 Pro, který je prvním 2nm čipem firmy v telefonech, už jsme probírali, když se ven dostaly uniklé benchmarky. Teď už ale po vydání jsou venku i benchmarky souběžně vydaného 2nm procesoru Applu pro počítače s macOSem nazvaného M6. Ten má překvapivě odlišnou architekturu, ale dosáhl podobného výkonu velkých jader. A zatímco u mobilního čipu A20 Pro se zhoršila spotřeba, u M6 ne.
M6 otestován, víc o frekvencích i architektuře
Recenzi čipu M6 v počítači Mac Mini, který je zatím jediným nabízeným s novým SoC, uveřejnil například web Notebookcheck. Jeho test používá 12jádrový čip M6 s 24GB pamětí, což znamená, že jde o vyšší model s propustností 170 GB/s. Výkon verze s 16GB pamětí bude o něco nižší, protože používá pomalejší paměti s propustností 153 GB/s.
Frekvence dosáhla 4,8 GHz, je nižší než v telefonech
Notebookcheck nám přináší konečně potvrzení toho, na jakých frekvencích vlastně běží jádra v M6, což je informace, kterou se Apple podobně jako spotřebu čipu zásadně neobtěžuje zveřejňovat. Dvě velká („Super“) jádra pro maximální jednovláknový výkon i čtyři prostřední („Performance“) jádra s nižším IPC mají údajně maximální takt 4,78 GHz.
Paradoxně je nižší než u čipu A20 Pro pro telefony (ten má takt 4,93 GHz). Nárůst frekvence jádra Super je o 3,9 % proti čipu M5 (4,6 GHz, byť v některých zařízeních je i nižší). Zbylých šest úsporných („Efficiency“) jader má maximální takt 2,94 GHz.
Jednovláknový výkon stoupl o 9–10 %
Jednovláknový výkon je podle testu Geekbench 6.7 vyšší o +8,6 % proti M5: jednovláknové skóre je 4698 bodů (proti 4326 bodům). V jednovláknovém Cinebench 2024 dostal procesor o +10,5 % víc bodů (221 proti 200 u M5).
To by znamenalo, že po odečtení vlivu frekvence stoupl výkon velkého jádra („Super“) o 4,5 % až o 6,3 %. Nemusí ale jít o moc přesné číslo, pokud nejsou údaje o taktech čipů úplně exaktní – u Applu kvůli neexistujícím oficiálním specifikacím bohužel často v uváděných frekvencích bývá trošku kolísavost. Navíc se IPC obvykle liší aplikaci od aplikace. Každopádně tato skóre by měla znamenat, že Apple má opět vedení v jednovláknovém výkonu, jak firma při uvedení M6 tvrdila.
O čtvrtinu vyšší celkový jednovláknový výkon
Mnohovláknový výkon čipu také pochopitelně narostl, což lze čekat i proto, že předchozí čip M5 měl celkem deset jader a M6 už jich má dvanáct, byť jde o hybridní kombinaci (2+4+6 u M6 proti 4+0+6 u M5). Výsledky v Geekbench 6.7 MT nebudeme citovat, protože jsou nejspíš zavádějící kvůli problematickému vyhodnocování vícejádrového výkonu v tomto benchmarku (mnohovláknové skóre je z většiny determinováno jen jednovláknovým výkonem a je vysoce nespolehlivé při odlišném počtu či skladbě jader u hybridních CPU). Máme ale spolehlivější výsledky v Cinebench 2024: Tam získal čip M6 1468 bodů proti 1172 bodům čipu M5. Mnohovláknový výkon mu tedy podle tohoto narostl o +25,3 %.
A20 Pro má nové velké jádro, M6 staré?
Velké jádro vykazuje, jak už bylo řečeno, určité zlepšení IPC, což by indikovalo, že jde o novou architekturu. Nejde ale prý o stejné jádro jako v A20 Pro, kde podle analýz čínského testovače Geekerwana Apple použil skutečně novou architekturu, která má o něco zúžené jádro (například jen 9 dekodérů místo 10, některé další zdroje také asi byly zeštíhleny, takt je možná i proto vyšší).
Velké jádro v M6 je údajně podle analýz v detekovatelných parametrech naopak stejné jako velké jádro čipu M5. Zřejmě se tedy stalo to, že do čipu A20 Pro stihl Apple dodat nově vyvíjenou verzi své architektury, zatímco M6 možná měl původně vyjít dřív a byl proto vyvíjen jen jako „die-shrink“ M5 na 2nm proces, takže dostal starší jádro. Kvůli načasování startu výroby 2nm technologií ale nakonec oba čipy vyšly současně (možná proto Apple M6 propagoval méně než obvykle). Uvidíme, zda se v M7 objeví jádro vycházející z toho v čipu A20 Pro, nebo toto rozdělení architektur už zůstane.
Apple M6 (ilustrace)
Architektura nemusí být nutně úplně stejná jako v procesoru M5, je možné, že i v rámci refreshe v něm Apple udělal úpravy (nebo opravy nalezených errata), které výkon o něco zvýšily. Jelikož se výkon o trošku posunul i v přepočtu na 1 MHz (tzv. „IPC“), nejspíš vedle zvýšené frekvence Apple zapracoval i na architektonických zlepšeních. Nicméně je možné i to, že jde pouze o vliv například rychlejší paměti, kterou M6 má, aktualizované architektury paměťového řadiče, cache či akcelerátoru SME, zatímco samotná jádra CPU by se s tím víceméně vezla. (Pochopitelně může jít i o kombinaci všeho výše uvedeného.)
V mobilech je vyšší výkon 2nm čipu za cenu vyšší spotřeby, u M6 zřejmě ne
Vyšší jednovláknový výkon mobilních procesorů A20 Pro byl zřejmě částečně dosažen tím, že se jádra posunula výš na křivce taktu a napětí do bodu s o něco nižší efektivitou (až na 4,93 GHz) . Spotřeba jader na jejich maximální frekvenci podle všeho stoupla i přesto, že jsou nyní vyráběna 2nm procesem, který by měl energetickou efektivitu zlepšovat a teoreticky umožňovat nějaký nárůst taktu i bez zvýšení příkonu. Podle testů se zdá, že Apple navýšil jádrům v telefonech spotřebu o větší díl, než o jaký díl spotřebu snížila moderní 2nm technologie.
Zatímco telefony s A19 Pro měly v zátěži jednovláknovým testem SPEC 2026 spotřebu okolo 7,5 W (SPECint) až 9 W (SPECfp), U telefonu s A20 Pro to stouplo na 9 W v celočíselném SPECint a více než 10 W ve floating-point testech SPECfp.
Apple Mac Mini s procesorem M6
U M6 je to ale zdá se obráceně, možná proto, že jeho frekvenci Apple nehnal tak vysoko. Notebookcheck má změřené spotřeby velkého zařízení při běhu jednovláknového Cinebench 2024. Bohužel to není úplně ideálně srovnatelné, protože M6 je ve stolním počítači Mac Mini, který má ale v podstatě podobnou architekturu a komponenty jako notebooky MacBook Pro či Air (a spotřeba je vždy měřena s externím monitorem, což vylučuje interní obrazovku notebooku). Zatímco u M5 naměřil Notebookcheck průměrnou spotřebu v této jednovláknové zátěži 15,3–15,6 W (maxima byla 18,8–20,2 W), u procesoru M6 mu vychází snížení spotřeby na 14,5 W (s maximem 17,6 W). Je to nicméně pořád o trochu víc než u M4 (13,3 W v průměru, 15,5 W maximum).
Mnohovláknová spotřeba čipu v zátěži o něco narostla, což ale nelze přímo vztahovat k efektivitě, protože čip má 12 jader proti 10 u M5. Notebookcheck má pro čip M4 naměřenou při běhu mnohovláknového testu Cinebench 2024 průměrnou spotřebu 39,8 W (maximum 42,4 W), pro M5 pak 42,6 W (maximum 52,8 W). U nového M6 v zařízení Mac Mini bylo naměřeno 45,2 W (s maximem 47,2 W).
U grafické části spotřeba zdá se nestoupla, Notebookcheck naměřil příkon 38,4 W ve hře Cyberpunk 2077 proti 42,4 W u procesoru M5. Nicméně jde o výsledky pouze z jedné hry a zde by asi zrovna mohlo docházet k tomu, že se příkon bude lišit podle toho, jak je která hra optimalizovaná, takže není jistota, že má nové GPU nižší spotřebu vždy.
Výkon GPU narostl podle Notebookchecku o +28 % v Cyberpunku 2077 a o +24 % v Baldur’s Gate 3. Více her testováno není. Pro macOS je nabídka titulů výrazně omezená proti tomu, co můžete hrát oficiálně na PC s Windows nebo dokonce i proti hrám podporovaným polooficiálně v Linuxu nebo SteamOSu.
Zdroj: Notebookcheck
