Stopy v bývalém jezeře
Curiosity operuje v Galeově kráteru, o kterém se vědci domnívají, že šlo kdysi o vodní jezero. Na Zemi je voda zdrojem života, a pokud je tomu tak i na jiných planetách, mohla po sobě zanechat důkazy o existenci (mikro)organismů. Marťanská pojízdná laboratoř se zavrtala do čtyř míst kráteru, odebrala vzorky staré 3 miliardy let a spálila je spálila v peci při 500 °C. Výpary pak analyzovala spektrometrem SAM.
V sedimentech byly objeveny stopy thiofenu, benzenu, toluenu, ale i propanu a butanu. Vědci se domnívají, že jsou tyto uhlovodíky zbytky větších makromolekul, které se rozpadly kvůli podmínkám na planetě a zpracování v peci. Dříve mohly být součástí kerogenu, který se na Zemi nachází v ropných břidlicích, jež jsou rostlinného a živočišného původu. Podrobnosti popisuje časopis Science.
Co je zdrojem organických molekul na Marsu, vědci zatím neví. „Může jít o záznam prastarého života, jeho potravu, nebo jsou to látky existující bez přítomnosti života,“ říká Jen Eigenbrode z Goddard Space Flight Center.
Kosmické záření i chemické procesy likvidují stopy na povrchu, takže lepší důkazy budou zřejmě muset najít až nové mise. Curiosity provrtalo skálu jen do hloubky 5 cm. Za dva roky se k rudé planetě vydají vozítka Mars 2020 (NASA) a ExoMars (ESA). To druhé se bude umět zavrtat až do dvou metrů, kde by již kosmické záření nemělo působit.
Zase ten metan
Druhý objev se týká sezónních změn výskytu metanu v marťanské atmosféře. Curiosity je na planetě již třetím místním rokem (zhruba šest pozemských let) a vědci si poprvé všimli pravidelností, jak se množství metanu mění v závislosti na ročním období. Vrcholy jsou v teplých letních měsících, v zimě množství metanu klesá.
Toto „dýchání“ zřejmě způsobují chemické reakce podzemních molekul vody a hornin, které jsou během teplých období aktivnější. Vědci prý ale nemohou vyloučit ani biologický původ.
