Už před časem prosákly zprávy, že by se u příští generace procesorů AMD s architekturou Zen 6 měly zvýšit frekvence nad 6 GHz (zatímco dnes je u jader Zen 5 maximem 5,7 GHz). Youtuber Moore’s Law is Dead teď u těchto zvěstí ještě přiložil pod kotel a sdělil, že frekvence těchto CPU má být až 7 GHz nebo dokonce víc. Než ale propadnete jak se říká „hype“, musíme vás upozornit, že skutečnost bude asi trochu jiná.
Podle jednoho z posledních videí Moore’s Law is Dead má prý AMD v plánu u jader Zen 6 dosáhnout frekvence 7,0 GHz, nebo dokonce vyšší, což mu prý sdělilo více zdrojů (i když podobnou omáčku těchto úniků je také třeba brát s rezervou). Na jiném místě říká, že 7 GHz je cosi jako střed cíle s určitou tolerancí, takže úplně nejzazší nejoptimističtější cíl by podle toho byl ještě výš.
Tyto cíle ale téměř určitě neodpovídají tomu, co nakonec uvidíme ve specifikacích, je téměř jisté, že skutečné frekvence budou výrazně nižší. AMD totiž podle všeho zmíněné cíle stanovuje agresivně, možná i s vědomím, že jde o ideál, který bude dosažen jen s velkým štěstím. Je tedy asi v podstatě pravidlo, že reálné takty zůstanou níže. Nejznámější případ nedosažení původně zamýšlených frekvencí je notoricky známý: GPU architektury RDNA 3. Jejich výkon měl podle všeho být o dost výš. Existují oficiálně vydané slajdy, podle nichž architektura byla „navržená pro dosažení taktů na 3 GHz“.
Podle Keplera ale mělo AMD výrazně vyšší plány i ve frekvencích úspěšných Radeonů RX 9000 s architekturou RDNA 4, které byly nakonec příjemné překvapení. Leaker Kepler_L2 na fóru AnandTechu publikoval, že cílová frekvence čipu Navi 48 byla zhruba rok před vydáním podle AMD 3,46 GHz. V grafice Radeon RX 9070 XT dosáhlo ale GPU taktu jen okolo 3,1 GHz, a to ještě řídíme-li se boostovou frekvencí přetaktovaných modelů. U referenčního produktu je však takt ještě nižší, boost je jen 2,97 GHz, tedy půl gigahertze pod onou laťkou.
A toto je dobrá ilustrace toho, jak je třeba chápat „cílové“ frekvence, o kterých je zde řeč. Zatímco RDNA 3 byla asi spíš výjimka, méně dramatické nedosažení frekvenčních „cílů“ je zřejmě pravidlem, i když produkt dopadne dobře. Ony předběžné cíle jsou asi spíše cosi jako „stretch goal“ než realistický plán. A tak bude třeba chápat oněch 7 GHz u Zenu 6.
Wafer s 2nm čipy (respektive CCD čiplety) Epyc 9006 Venice
Kepler_L2 uvedl i interní cíle pro předchozí generace procesorů Ryzen, na nichž je to patrné. Zen 3 měl údajně jako cíl 5 GHz. A to je asi jediný případ, kde se to skoro povedlo, protože Ryzen 9 5950X má sice oficiální boost 4,9 GHz, ale reálné maximum jeho boostu je až 5050 MHz. Jádra Zen 4 a Zen 5 měla už údajně cíl 6 GHz, ale jak známo, reálně se dostala jenom na 5,7 GHz. Kepler_L2 sice souhlasí s tím, že onen cíl ve smyslu „stretch goal“ je pro Zen 6 opravdu 7 GHz, jak tvrdí Moore’s Law is Dead, ale z předchozího vyplývá, že to moc neznamená a reálný výsledek bude skoro určitě nižší.
Reálně spíš 6,4 GHz?
Proto je třeba čekat, že pokud Zen 6 opravdu uspěje v překonání hranice 6 GHz, bude pro něj úspěch už něco jako 6,2–6,3 GHz (což je o 10 % více proti Zenu 4 a 5) či možná 6,4 GHz u nejvyšších desktopových modelů. I přímo Moore’s Law is Dead ostatně vedle informace o „cílových“ 7 GHz uvádí, že procesory dosáhnou „minimálně 6,4 GHz“, kdyby se cíl nepodařilo trefit. Jak lze vidět z předchozího, to je prakticky jistota, takže 6,4 GHz si asi lze vzít jako realistický závěr z tohoto videa, pokud to celé máme brát vážně.
V modelech pro notebooky bude maximální dosažený takt jako obvykle nižší a možná by nás popravdě měl zajímat spíš ten, protože svět čím dál více přechází z desktopů na notebooky. A v herních PC, což je bašta desktopů, zase bude nejdůležitější takt u X3D procesorů, který je také odlišná písnička proti maximálnímu taktu ne-X3D top modelů jako je Ryzen 9 9950X.
Výrobní procesy použité pro Zen 6
Je zde ještě jedna věc, která by měla zchladit optimismus: Moore’s Law is Dead si stále myslí, že Zen 6 bude používat proces N2X. Tudíž je úvaha taková, že proces třídy X musí nutně zvýšit takty. To ale není pravda, ve skutečnosti by měl být použitý proces N2P nebo základní N2, protože N2X má být dostupný až o rok později (2027) a v době, kdy má Zen 6 vyjít, ještě nebude v sériové výrobě.
Přečtěte si také:
AMD se chlubí, že má (skoro) jako první 2nm procesory. Na trhu budou už příští rok
Informace k tomu, jaké budou různé verze procesorů s architekturou Zen 6 používat výrobní procesy (není to totiž jen jeden), také Kepler_L2 zmínil. Není to údajně novinka, toto podle něj AMD partnerům prozradilo už dříve a objevilo se to v předešlých informacích od Moore’s Law Dead, i když možná ne tak uceleně. Zde je rekapitulace:
- Serverové procesory Venice (Zen 6) i Venice Dense (Zen 6c) použijí čiplety vyráběné procesem N2P.
- Desktopové Ryzeny „Olympic Ridge“ použijí pro CPU čiplety také proces N2P.
- Výkonné notebookové procesory „Gator Range“, které jsou od nich pravděpodobně odvozené (řady „HX“) také mají čiplety na procesoru N2P, nejspíše stejný křemík.
- Výkonná mobilní APU Medusa Point mají používat proces N3P pro IO čiplet a grafiku a N2P pro CPU čiplety.
- Levnější mobilní APU budou čistě monolitická a celá vyráběná procesem N3P.
Přesněji je třeba říci, že nemusí jít úplně přesně o proces N2P. AMD nejspíš ve spolupráci s TSMC použije upravenou verzi procesu podobně jako Nvidia. Mohlo by například nominálně jít o proces N2, ale s dalšími úpravami, které by z něj udělali něco blízkého procesu N2P. Teoreticky by sice mohly být použité i některé experimentální změny zamýšlené pro pozdější proces N2X, ale asi spíše v omezenější míře.
Zdroje: Moore’s Law is Dead, Kepler_L2 (1, 2, 3, 4)
