Šéf Nvidie: Drahé a nedostupné počítače nebo elektřina? Pro nás je to fantastická věc

Říct, že Nvidia je díky AI na koni, je slabé slovo, firma se stala nejcennější společností na světě měřeno cenou akcií a dalece převýšila ostatní výrobce čipů v tržbách, ale hlavně ziscích. Stinnou stránkou boomu AI jsou však extrémní problémy s nedostatkem čipů i jiných komponent, kvůli kterým jsou počítače výrazně dražší či nedostupné pro běžné lidi. Možná vás zajímalo, co si o tom firma, kterou takřka odkojila přízeň hráčů na PC, myslí.

Zakladatel a šéf Nvidie Jen-Hsun Huan mluvil minulý týden na konferenci Technology, Media and Telecom Conference, pořádané bankou Morgan Stanley. V diskusi o AI infrastruktuře se téma nedostatku a dostupnosti výrobních kapacit, waferů, kapacit datacenter, ale i mimochodem i cen energie. I ty totiž megalomanské plány AI datacenter ženou nahoru.

Spotřeba akcelerátorů AI je velmi vysoká a stále roste, plně ji lze srovnat s problémy, které způsobují tzv. kryptoměny (AI infrastruktura podle odhadů překročila spotřebu elektřiny způsobenou kryptoměnami koncem roku 2025, ostatně firmy jako OpenAI se chlubí tím, že plánovaný objem výstavby uvádějí v gigawattech energie, kterou jejich GPU v budoucnu budou polykat). Tyto nároky na energii zhorší problémy a náklady plynoucí z globálního oteplování a současně zdraží elektřinu a další energie pro běžné lidi – to jen tak na okraj.

Myslím, že to, že je všeho nedostatek, je pro nás fantastické

Jen Hsun k těmto problémům řekl, že situace je podle jeho názoru „fantastická“ (pro Nvidii, samozřejmě). Doslova je podle něj fantastické to, že je všeho nedostatek, a nejde podle všeho o žádné přeřeknutí nebo vytržení z kontextu. Huang také řekl, že miluje to, když je „nedostatek“ zdrojů (vedle čipů a podobně také energie, ale i třeba parcel pro datacentra).

Podle Huanga totiž tyto problémy přímo pomáhají prodávat jeho AI hardware společnostem, které AI infrastrukturu budují. Prezentoval to tak, že kvůli nedostatku si investoři vyberou GPU od Nvidie, protože nabízejí nejvyšší výkon či efektivitu v situaci, kdy jsou zdroje omezené. To samozřejmě není úplně uzavřená otázka, šéf firmy samozřejmě v tuto chvíli propaguje své vlastní zboží a není jisté, zda je Nvidia opravdu efektivnější než například specializované řešení (TPU), které si vyvíjí Google. Nebo než jiná konkurence.

Nedostatek pomáhá Nvidii zašlapat konkurenci

Co už tak explicitně řečeno není, a pravděpodobně je velmi důležitým faktorem, je že nedostatek výrobních kapacit a podobné „nouze“ v počítačovém trhu může Nvidia využít i méně férovým způsobem, než by byly prostě kvality produktu. Nvidia coby firma s nejvyššími zisky mezi všemi výrobci čipů má v těchto podmínkách velkou výhodu. Díky objemu svých objednávek si může vyjednat lepší ceny výroby u TSMC, ale také i u výrobců pamětí, u nichž také může mít přednostní přístup – na konferenci Jen-Hsun Huang přímo uváděl, že si Nvidia zapykala dodávky pamětí, křemíkových waferů, pokročilého CoWoS pouzdření, ale i kabelů a nejrůznějších dalších komponent.

Menší konkurenti se zatím budou muset spokojit s vyššími cenami výroby čipů, což obratem zase zhorší jejich šance dominantní postavení Nvidie nějak ohrozit. Mohou platit horší ceny i u pamětí, nebo jim může být poskytnuto ke koupi jen menší množství, na které třeba ještě budou déle čekat. Nemusí tak být schopní vůbec vyrobit dost AI akcelerátorů, které by byly pro zákazníky levnější alternativou. V horším případě dokonce asi Nvidia díky svému aktuálnímu bohatství jednoduše může vykoupit omezené výrobní kapacity či suroviny a ztížit nebo dokonce zamezit tak snadnému přístupu možné konkurence na trh.

To je samozřejmě pro Nvidii výnosná situace, ale její astronomické zisky jsou vždy na úkor provozovatelů AI služeb, kteří tyto peníze budou muset zaplatit z peněz, které jim za služby budou platit zákazníci. Nakonec tedy náklady neseme my a pro nás platí, že situace „fantastická“ pro Nvidii (protože je uchráněná před tlakem konkurence) je špatná pro nás, protože (kvůli nedostatečné konkurenci) za všechno zaplatíme víc. Přitom náklady neponesou jen ti, kdo kupují GPU či AI služby, ale i ti, které nezajímají, protože nepřímo zdraží nejrůznější další výrobky životní potřeby.

Přečtěte si také:

Jak se nafukuje AI bublina: Nvidia si sama vytváří prodeje GPU, zákazníkům na ně dává vlastní peníze

Přečtěte si také:

Extrémní výsledky, extrémní zisky Nvidie: Tržby přesáhly 215 miliard $, většina je čistý profit

Na úkor těch, kdo Nvidii umožnili dostat se tam, kde dnes je

To, že si Nvidia a její šéf v situaci pro většinu světa špatné mne ruce, je tedy logické. Ovšem to, že to i spokojeně nahlas přiznává, už zavání arogancí. Trošku je nám tu vtírána sůl do ran (v angličtině existuje přísloví o tom, že vám někdo „přidá ke zranění ještě urážku“).

Nvidia přitom vznikla a udržela si svou existenci jen díky trhu osobních počítačů, zejména herních – jejím trhem byli obyčejní spotřebitelé a hráči kupující grafické karty. Od svého založení v roce 1993 to tak bylo více než dvacet let. Přeneseně a zjednodušeně by se skoro dalo mluvit o tom, že uživatelé běžných (a v měřítku dnešních AI příšer levných) počítačů svou zákaznickou přízní Nvidii vychovali a živili až po dospělost či studia, aby se pak mohla „udělat“ na umělé inteligenci.

I Jen-Hsun Huang nedávno řekl, že bez grafik GeForce by dnes Nvidia nemohla zpeněžovat boom AI. Ale v momentě, kdy už jste bilionovou firmou, už není třeba se ohlížet na ty, kteří vám tam pomohli.

Zdroj: VideoCardz, PC Gamer