Hlavní navigace

10nm procesory Intel Ice Lake se 6 a 14 jádry unikly. L2 cache zvětšená na 1,25 MB na jádro

17. 2. 2020

Sdílet

V databázích benchmarků už jsou 10nm serverové procesory Intel Ice Lake-SP. Ukazuje se, že zvětší L2 cache na netypických 1,25 MB, ale zase ztratí TSX.

Nedávno jsme tu měli zprávu o tom, že se Intelu možná pořád ještě nedaří zkrotit výzvy 10nm výrobní technologie a tím se zpožďují plány na serverové procesory Ice Lake-SP. Tyto 10nm čipy by měly být velkým pokrokem ve výkonu, energetické efektivitě, počtu jader a také podpoře věcí jako je PCI Express 4.0 v serverech. Ale i pro oblast PC by mohly být relevantní, protože by je Intel mohl poté přenést do highendového desktopu, kde momentálně značně ztrácí proti výkonu 7nm Threadripperů od AMD (teď už dokonce s až 64 jádry). Čipy Ice Lake, které by měly více jak čtyři jádra notebookové verze nás tedy zajímají a je potěšitelné, že o nich konečně začínají pronikat zprávy, snad věštící jejich příchod. Na webu se teď objevily záznamy v Geekbench a databázi SiSoft Sandra.  

Ice Lake se 1,25MB L2 cache v Geekbench

Nejprve se naskytl únik v Geekbench. Nevíme, jaká platforma či procesor byly použité, dost možná ale jen nějaká inženýrská deska a pravděpodobně ES vzorek procesoru. Respektive dvou, tento únik je zdá se z dvousocketové desky se dvěma šestijádrovými Ice Lake-SP, které dávají dohromady 12 jader a 24 vláken. Mimochodem, pokud budete chtít výsledek benchmarku srovnávat, pamatujte, že musíte použít výsledky pro stejnou verzi Geekbench 4 a pro operační systém Windows (Linux a MacOS dají na stejném hardwaru o hodně vyšší skóre).

Frekvence těchto procesorů je 2,2 GHz v základu a 2,7 GHz v boostu – nebo aspoň toto byla nejvyšší frekvence, kterou Geekbench zaregistroval. Tyto takty určitě nejsou finální, takže nás nemusí tolik zajímat. Co by ale finální mohlo být – a je to pro nás nová informace – jsou mezipaměti cache. L1 cache má stále 32 KB pro instrukce a 48 KB pro data, zde není změna.

Procesor Intel Ice Lake SP pro servery v databazi testu Geekbench Procesor Intel Ice Lake-SP pro servery v databázi testu Geekbench (detekce procesru jako Pentia II/III je chybná)

Ale Intel opět změnil L2 cache. Zatímco Ice Lake v noteboocích má 512KB L2 cache, serverová verze jádra dostala neobvyklých 1,25 MB pro každé jádro. Intel tedy nepřevzal konfiguraci ze serverového Skylake (1 MB na jádro). A také L3 cache je odlišná, čip má 9 MB L3 cache, což u šestijádra znamená 1,5 MB na jedno jádro. Zatím nevíme, zda tyto procesory používají mesh propojení jader jako Skylake. Je to ale asi pravděpodobné, zvlášť když přes určité změny jsou velikosti L2 a L3 podobné.

14jádro v Sandře

Šestijádro dnes asi moc nenadchne, byť výkon na jedno jádro by mohl být o dost lepší (připomeňme ale, že jde jen o testovací vzorek). Mezitím již ovšem unikl také vzorek se 14 jádry v databázi benchmarku SiSoft Sandra, což už by mohla být konfigurace zajímavá v highendovém desktopu. Také zde šlo o ES procesor (chybí mu označení modelu). Ovšem už se zdá se netestuje ve vývojové platformě Intelu, ale v komerční desce nebo serveru, systém je označený jako SuperMicro B12SPE-CPU-TF SMC X12.

Procesor Intel Ice Lake SP pro servery v databazi SiSoft Sandra Procesor Intel Ice Lake-SP pro servery v databázi SiSoft Sandra

Opět jde o inženýrský vzorek, tentokrát běžící na ještě nižší frekvenci, jen 2,0 GHz. Také paměti byly při testu v Sandře jen 2666MHz DDR4, kapacita celkem 512 GB (Sandra naměřila propustnost 98,18 GB/s). Záznam v databázi jinak potvrzuje kapacity mezipamětí L2 a L3 cache, o kterých byla řeč před chvílí: 1,25 MB L2 a 1,5 MB L3 na jedno jádro (takže u 14jádra 21 MB).

Proč 1,25MB L2 cache? Možná dědictví po předchozí architektuře

Mimochodem, vysvětlení 1,25MB kapacity L2 cache, se možná dá uhádnout. Když Intel uvedl serverovou verzi Skylake (která změnila L2 ze 256 na 1024 KB/1 MB), tak přitom uvedl, že využil existující fyzický návrh Skylake a 768 KB navíc nalepil pro zjednodušení „ze strany“ původního mobilního/desktopového jádra (podobně byla rozšířena i SIMD jednotka o AVX-512). Zde tedy Intel možná použil stejný systém, ale ačkoliv výchozí architektura jádra Sunny Cove/Ice Lake již obsahovala 512KB L2 cache, stále bylo přilepeno stejných 768 KB – takže celkem máme 1,25 MB. Tato hypotéza vypadá dost realisticky (a nejsem jediný, koho napadla).

Intel prozradil, že ve Skylake-SP/X je cache L2 zvětšena ze 256 KB na 1 MB pomocí 768KB bloku přidaného vedle původního jádra (slajd z roku 2017). Pokud by se stejně upravilo jádro Ice Lake/Sunny Cove s 512KB L2, dostaneme 1,25 MB L2 cache v serverové verzi

TSX zdá se nebude

Na twitteru blogger Travis Downs (který se věnuje nízkoúrovňovým optimalizacím a benchmarkům) jinak také upozornil, že serverové procesory Ice Lake zdá se postrádají instrukce TSX, tedy rozšíření pro transakční paměť. Pokud je křemík podporuje, bylo to asi vypnuté v mikrokódu. Intel musel TSX u velkého množství CPU, která vydal od uvedení tohoto instrukčního rozšíření, zase deaktivovat kvůli různým chybám. Poslední dobou instrukce TSX umožňovaly několik bezpečnostních exploitů z rodiny side-channel útoků na spekulativní vykonávání (viz zde a zde). Toto by asi mohl být důvod, proč serverové Ice Lake nebude TSX podporovat. Otázka je, jak to s tímto rozšířením bude dál. Spekuluje se, že by ho Intel kvůli trvajícím problémům, které jeho dosavadní implementace provázely, mohl opustit úplně.

Zdroje: InstLatX64, 188

Odhalení procesorů Ice Lake: architektura Sunny Cove (Computex 2019)

Byl pro vás článek přínosný?