Intel potichu vypustil 10nm procesory. V Číně se objevil levný notebook s Cannon Lake (update)

22
Ilustrační foto: Wikimedia Commons

Poznámka: článek z 14.5. jsme na konci doplnili o oficiální specifikace, které se již objevily na webu Intelu. Ty ukazují, že Cannon Lake přináší podporu pro nové technologie pamětí a také potvrzují, že u prvních 10nm CPU Intelu nepodařilo zprovoznit GPU.

Intel v posledních kvartálních výsledcích odhalil, že kvůli problémům s výtěžností je nucen 10nm výrobu přesunout na rok 2019 (bez přesnějšího určení části roku). Ovšem toto se týká masové výroby. Výjimkou z tohoto jsou procesory Cannon Lake ve své jediné přeživší dvoujádrové verzi. Intel totiž v malém měřítku tato CPU vyrábí (validace proběhla těsně před koncem roku 2017), což je zdá se aspoň z části motivováno symbolicky, jelikož podle dřívějších slibů měla nějaká 10nm CPU dorazit v roce 2017. Intel zároveň ve veřejných prohlášeních tvrdil, že toto „nemasové“ množství Cannon Lake je v prodeji („shipping“), avšak dosud na po nich na trhu nebyla stopa. Ovšem toto nyní zřejmě už také bylo splněno – do obchodů se totiž dostal první notebook, v kterém je 10nm procesore Intelu.

 

Zastrčené čínské uvedení 10nm generace

Společnost se tím nijak nepochlubila, což ale není zas tak zvláštní, protože po všech problémech a odkladech Cannon Lake ztratilo hodně atraktivity a čtyřjádrové 14nm procesory Kaby Lake Refresh vypadají podstatně lépe. Onou premiérou je levný notebook Lenovo IdeaPad 330, jenž se začal prodávat v Číně (cena je 3200 čínských jüanů, zhruba 10 700 korun). Osazen je procesorem Core i3-8121U, což je zatím jediné Cannon Lake, o kterém prosákly informace, a bude se nacházet také v NUCu Crimson Canyon, což má být druhé působiště, které čip nalezl.

Lenovo IdeaPad 330
Lenovo IdeaPad 330

Specifikace v obchodu JD.com potvrzují, že Core i3-8121U je dvoujádro s taktem 2,2 GHz, nicméně není uvedeno turbo, které procesor má (jeho maximální frekvence je 3,2 GHz). Jde o notebook s 15,6″ displejem (1366 × 768 bodů), 4GB pamětí DDR4 na taktu 2133 nebo 2400 MHz, Windows 10 a s 500GB HDD (dražší verze má navíc 128GB SSD). Co je pozoruhodné: v notebooku je opět přítomná samostatná grafická karta, Radeon 540 (512 stream procesorů, čip Polaris 12, 64bitová sběrnice, GDDR5, viz web AMD), pro níž je uvedena kapacita paměti 2 GB. Ta je osazena jak v dražší, tak i v levnější čistě HDD verzi stroje.

intel-core-i3-8121u-lenovo-ideapad-330-01

V notebooku bez integrovaného GPU?

Opět se tu tedy vynořuje podezření, že Core i3-8121U má možná neaktivní grafiku, že by tedy šlo o konfiguraci „2+0“ (dvě jádra, bez GPU), jelikož se u první verze čipu ve spěchu nepodařilo tuto část validovat. Také NUC Crimson Canyon je osazen samostatným Radeonem, což z něj dělá jediný tato vybavený minipočítač Intelu mimo highendový NUC Hades Canyon s Kaby Lake-G. Ovšem v notebooku by absence integrované grafiky (a tím i systému přepínání pro prodloužení výdrže na baterii) byla o hodně závažnější. Notebook má dle informací v obchodu mít výdrž pět hodin, ale neznáme kapacitu akumulátoru.

Že CPU nemá integrovanou grafiku aktivní, specifikace neuvádí. Ze strojového překladu by spíš vyplýval opak, ale může jít o opomenutí, protože ve specifikacích je řada nesrovnalostí proti informacím, které obchod uvádí jinde. Zda je Core i3-8121U o GPU ochuzeno, bohužel stále nemůžeme ověřit. Ač je čip v Číně podle všeho na prodej, Intel i3-8121U nezařadil do své databáze ARK, v níž jinak všechny produkty vede. Nelze se zbavit dojmu, že by firma smůlou pronásledované Cannon Lake nejraději zametla pod koberec, ale bohužel to nemůže udělat kompletně proto, že tento čip potřebuje coby důkaz, že aspoň v nějaké formě 10nm procesem disponuje.

Benchmark Core i3-8121U, mělo by jít o Cinebench R15 MT. Cannon Lake má výrazně vyšší výkon díky tomu, že má turbo, kdežto i3-6006U nikoliv
Benchmark Core i3-8121U dle Lenova, mělo by jít o Cinebench R15 MT. Cannon Lake má výrazně vyšší výkon díky tomu, že není vypnuté turbo (maximum 3,2 GHz), kdežto u Core i3-6006U aktivní není

Je asi pravděpodobné, že se tento IdeaPad nedostane na západní trhy (je-li záměrem se čipů Cannon Lake spíš nějak zbavit než je na trhu nějak prosazovat). To je škoda, protože Cannon Lake by mělo být zajímavé otestovat – jde o první mainstreamové jádro Intelu s podporou instrukcí AVX-512. Přitom ale nemá 1MB L2 cache a mesh propojovací logiku jako velká Skylake-X/SP. Programátoři či nadšenci do hardwaru, kteří by tuto architekturu rádi vyzkoušeli, asi budou muset počkat, zda se bude šířeji prodávat onen NUC Crimson Canyon.

Aktualizováno (15.5. 2018): Core i3-8121U nemá GPU…

Už neplatí, že by se Intel za Cannon Lake styděl tolik, že ho nezařadil do databáze ARK. Core i3-8121U se v ní dnes již objevilo, takže konečně známe kompletní parametry. Je potvrzeno, že základní takt činí 2,2 GHz a maximální turbo 3,2 GHz (a také, že jde skutečně o čip vyráběný 10nm procesem). ARK také definitivně ukazuje, že toto CPU nemá aktivní svou integrovanou grafiku, zprávy o její nefunkčnosti jsou tedy reálné a i3-8121U je oním „2+0“ čipem.

Co je dále pozoruhodné: ARK uvádí u procesoru podporu instrukcí jen AVX2, což by zřejmě znamenalo, že tento procesor nakonec neumí AVX-512. Je ale možné, že samotný křemík ji obsahuje, jen je deaktivována. (Aktualizace: Intel měl v ARK chybu, procesor Core i3-8121U nakonec AVX-512 skutečně umí, což je zřejmě doklad, že do budoucna budou mít tyto instrukce i neserverové procesory.) Na tomto konkrétním modelu není aktivní podpora instrukcí SGX, TSX a stejně tak nepodporují vPro, což ale asi bude dáno zařazením do lowendové řady i3, nikoliv schopnostmi křemíku.

…umí ale paměti LPDDR4 a LPDDR4X

Naopak příjemným překvapením je podpora pamětí LPDDR4 a LPDDR4X, která notebookovým procesorům Intelu dosud chyběla. Podporované frekvence jsou 2400 MHz, stejnou umí toto Cannon Lake i s pamětí DDR4. Zpoždění Cannon Lake je asi také vůbec důvod, proč Intelu trvalo tak dlouho, než začal paměti LPDDR4 podporovat. Jejich implementace byla podle všeho spojena s architekturou 10nm čipů, s nimiž Intel původně počítal už na léta 2016 nebo 2017, a zřejmě nebyl čas tuto technologii přesunout do 14nm čipů Kaby Lake, které narychlo vznikly coby plán B.

Intel potichu vypustil 10nm procesory. V Číně se objevil levný notebook s Cannon Lake (update)
Ohodnoťte tento článek!
4.29 (85.71%) 14 hlas/ů

22 KOMENTÁŘE

    • jestli konkurencí myslíš AMD, tak AMD je pouze technologickou firmou, nikoliv výrobcem.
      Nicméně globalfoundries – tedy výrobce čipů slibuje na příští rok 7nm, tedy na stejný rok kdy by Intel měl mít plně funkční 10nm.

      • Ono to není zase tak jednoduché – ty čísla (jména procesů) jsou prakticky náhodná jména, nevycházejí z žádných fyzikálních parametrů procesu. Prostě markeťáci sednou a vybírají, jestli bude lepší aby se proces jmenoval tak nebo tak.
        GF 7nm proces má menší tranzistory než Intel 10nm proces, jenže Intel má v rukávu pár technologií, které jim celkem dost pomůžou co se týče vodičů. Takže 7nm GF exceluje v použití na pamětích typu Cache, kde je limitem velikost tranzistoru, ale 10nm Intel zase vyhrává v logické části (tam, kde se dějí výpočty). Ono se to tak trochu vybalancuje, 10nm Intel bude mít malou plochu zabranou jádry, ale velkou plochu zabranou pro Cache, 7nm GF bude mít velkou plochu zabranou jádry ale malou plochu bude zabírat Cache. Tzn. ty procesy nejsou od sebe moc daleko co se týče hustoty prvků a záleží na daném scénáři použití.
        Intel pak vsadil na divokého koně – nahradil měď v některých vrstvách vodičů kobaltem, což by mělo snížit odpor (to „mělo“ je dost důležité, kobalt není ve všech vlastnostech lepší než měď, je lepší při specifickém použití). Nižší odpor = vyšší vodivost = vyšší frekvence. Realita je taková, že kobalt je dost možná to, co dělá Intelu takové problémy s tím procesem.

        • Aké technológie má v rukáve Intel, také ktoré nemajú ostatní?

          Inak je to úplne opačne. Intel uprednostňuje unidirektionálne prepoje, čo mu pomáha v cache ale robí to problémy v logickej časti.

          A mohol by si napísať podľa čoho porovnávaš vodivosť medi a kobaltu? 😀

          • Měď jako taková má vyšší vodivost než kobalt. Jenže pak existuje „electron mean free path“, což je pojem označující vzdálenost mezi kolizemi elektronu – při kolizi dochází k zvýšení odporu. Měď ji má o dost vyšší (skoro 4x), takže v mědi elektrony neustále bourají a zvyšují tak odpor.
            U měděných vodičů je použito několik typů izolace, aby se zabránilo vedlejším efektům „electron mean free path“, ta izolace se ale nezmenšuje spolu s velikostí vodiče – její velikost je skoro fixní, neumíme ji ztenčit. U kobaltu lze těch několik vrstev izolace nahradit jednou vrstvou. Takže tenký vodič z mědi bude obsahovat pouze např. 30% mědi a zbytek bude izolace, kdežto identický vodič z kobaltu bude obsahovat např. 60% kobaltu (tzn. zvýší se průměr vodiče = sníží se odpor = zvýší se vodivost).
            Proto Intel používá kobalt jen v několika nejnižších patrech vodičů, spočítali si, že nejspíš už došli do bodu, kdy je kobalt lepší řešení pro úplně ty nejtenčí vodiče.
            Vycházím odtud https://fuse.wikichip.org/news/525/iedm-2017-isscc-2018-intels-10nm-switching-to-cobalt-interconnects/2/ je to tam vysvětleno o dost lépe. Na straně 4 je pak výpis nových technologií, které (zatím) nepoužívají ostatní + k tomu ještě SAQP (GF má SADP, nevím co TSMC).
            https://fuse.wikichip.org/news/641/iedm-2017-globalfoundries-7nm-process-cobalt-euv/5/ u rozboru GF 7nm procesu jsou dole v poslední kapitole uvedená čísla ohledně hustoty tranzistorů u Cache i logiky.

          • Sorry ale to ani nedáva zmysel. David schor sa snaží (kopírovať marketingové prehlásenia) ale odporúčam nejaké serióznejšie zdroje.

            Tie dóvody sú trocha iné.

        • ježíš já nechtěl aby to vyznělo, že 7nm je automaticky lepší než 10nm. Jenom sem reagoval na trola, že nikdo další nic nevyvíjí.
          Dneska už hold název výrobního procesu neoznačuje skutečnou velikost tranzistoru tak jako tomu bývalo dříve. Nicméně nový 7nm GF bude určitě další velký pokrok, tentokrát nejde o nějaké marketingové kecy jako v případě 12nm výroby, která ve skutečnosti neexistuje, GF nikde neuvádí, že má 12nm výrobu, nikde se k tomu nehlásí tohle je hold bohužel jen marketingový blábol AMD, která označila vylepšenou výrobu na 14nm jako 12nm.

          • Nějaká tiskový marketingová správa, nic nemění na tom že na stránkách GF nenajdeš informaci o tom že mají 12nm výrobu.

          • No a že to říkali na odborných konferencích, měli to ve slajdech, to je taky nic? Naopak, když je to v tiskovce, tak to prostě je. Schválil to po pečlivým zkoumání legal department, když něco projde do vydané TZ, tak to něco znamená.

            To, že nemají 12nm proces na svém webu, nemusí naopak znamenat nic, zas tak vzácné to není, co si pamatuju. Může to souviset třeba s tím, že je zatím jen pro vybrané zákazníky a formální uvedení úplně „pro veřejnost“ může být až později. Ono hlavně nějaká prezentace na webu asi není zas tak důležité, případní zájemci budou komunikovat přímo s firmou, ne nakupovat na webu jako v eshopu.

    • Vlko, moc by jsi se nemel tesit. Podle runych informaci (okud jsou pravdive), tak se de-facto jedna o vadne chipy, ktere nemaji aktivni integrovanou grafiku a proto je paruji s AMD.
      Asi nekomu nevysla prvni varka,tak aby to nebyl prilis pruser, tak to udaji aspon takto 😉