Intel vydává SSD 660p: první disk s QLC NAND pro běžný lid s NVMe a velkou kapacitou

35

Teď v srpnu se tradičně koná Flash Memory Summit, díky kteréžto akci se obvykle objeví řada novinek ze světa SSD. Po tom, co Samsung oznámil QLC SSD pro spotřebitelský trh s velkými kapacitami, včera Intel rovnou oficiálně vydal své první SSD pro běžné uživatele, které je založeno na paměti QLC – v tomto případě jeho vlastní z podniku IMFT. O tomto disku nazvaném Intel SSD 660p už prosákly informace dříve, nyní se ale skutečně dostává na trh.

První QLC pro běžného člověka

Intel SSD 660p je levné SSD v provedení modulu M.2 (přesněji M.2-2280, tedy o 80mm délce). Oproti plánovanému disku Samsungu také uživatelům neupře výhody moderního rozhraní NVMe (ve verzi 1.3), moduly budou používat rozhraní PCI Express 3.0 ×4. Intel v nich použije 64vrstvé čipy 3D NAND typu QLC s kapacitou 1 Tb (128 GB) na jeden křemík a řadič Silicon Motion SM2263. Osazena je i DRAM cache (DDR3) pro lepší výkon, měla by mít poměrně malou kapacitu 256 MB pro všechny modely.

Intel bude moduly SSD 660p nabízet ve třech variantách: s kapacitou 512 GB coby nejnižší konfigurací, dále 1TB verzi a konečně modul s kapacitou 2 TB. Model s nižší kapacitou než 512 GB už víceméně není možný, jelikož tato velikost používá pouhé čtyři čipy a řadič je čtyřkanálový. Intel bohužel neuvádí výkonnostní čísla pro jednotlivé modely a je možné, že 512GB verze může mít snížený výkon.

Intel SSD 660p (Zdroj: AnandTech)
Intel SSD 660p, 1TB varianta (Zdroj: AnandTech)

Specifika pseudoSLC cache

Na papíře má SSD 660p zvládat sekvenční zápis i čtení rychlostí až 1800 MB/s a v náhodném přístupu s 4KB bloky dávat výkon až 220 000 IOPS – jak v čtení, tak při zápisu. Pro akceleraci zápisu je použita pseudoSLC cache, bez ní údajně zápis podle webu AnandTech spadne na rychlost jen nějakých 100 MB/s. SLC cache má variabilní velikost a na zpočátku prázdném disku může dosahovat víc než poloviny vší kapacity (což ale znamená, že disk do ní zapisuje data se čtvrtinovou hustotou, na 1MB souboru padnou 4 MB reálné kapacity paměti Flash). Po překročení polovičního zaplnění interní NAND elektronika začne takto uložená data přesouvat a znovu ukládat už v režimu QLC. Jak roste zaplnění disku, pro pseudo-SLC cache zbývá méně místa a tudíž spíše narazíte na situaci, kdy vám dojde a spadnete na pomalou rychlost. Závislost kapacity cache podle míry reálného zaplnění SSD můžete vidět na grafu od AnandTechu.

Grafy kapacit pseudoSLC cache u Intel SSD 660p dle zaplnění (Zdroj: AnandTech)
Grafy kapacit pseudoSLC cache u Intel SSD 660p dle zaplnění (Zdroj: AnandTech)

SSD 660p podle AnandTechu zdá se nepodporuje přímý zápis režimem QLC, i s plnou cache dochází údajně nejprve k přesunu předchozích dat, pak zápisu stylem pseudoSLC a pak k opětovnému zápisu do QLC buňky. Toto zdaleka není optimální a proto je zřejmě udržitelný zápis jen oněch 100 MB/s. Pokud často potřebujete ukládat velké objemy dat (práce s videem například), pak pro tyto úlohy SSD 660p nebude zrovna dobrá volba. Pokud je disk poměrně prázdný, pak naopak jak čtení, tak zápisy probíhají v režimu pseudoSLC a tudíž je disk mnohem rychlejší než při zaplnění.

Intel SSD 660p
Kapacita/model 512 GB/strong> 1 TB 2 TB
NAND QLC 3D NAND QLC 3D NAND QLC 3D NAND
DRAM 256 MB DDR3 256 MB DDR3 256 MB DDR3
SLC cache 6–76 GB 12–140 GB 24–280 GB
Sekvenční čtení 1800 MB/s 1800 MB/s 1800 MB/s
Sekvenční zápis 1800 MB/s 1800 MB/s 1800 MB/s
Náhodné čtení (4K) 220 000 IOPS 220 000 IOPS 220 000 IOPS
Náhodný zápis (4K) 220 000 IOPS 220 000 IOPS 220 000 IOPS
Garantovaný objem zápisu 100 TB 200 TB 400 TB
Cena 100 $ 200 $ ? $

 

Výdrž oficiálně garantuje 200 přepisů

K ožehavé otázce výdrže se Intel postavil tak, že na disky SSD 660p dává pětiletou záruku, která dodává poněkud větší důvěru tváří v tvář této nové technologii. Po dobu záruky máte garantováno zhruba 0,1 celého přepisu denně. U 512GB modelu je oficiální kvóta 100 TB, u 1TB modelu na 200 TB, u 2TB na 400 TB, jinak tedy 200 přepisovacích cyklů na buňku celkem. Podle AnandTechu ukazoval na 1TB modelu indikátor v tabulce SMART po zapsání 8 TB dat vyčerpání asi 1% životnosti.

Zmíněný AnandTech má již publikovanou recenzi, na kterou se můžete podívat zde. Výkon QLC NAND není podle jeho závěru až tak špatný, SSD 660p by se dle jeho názoru mohlo srovnat s nějakým výrazněji podprůměrným modelem na bázi TLC. Ovšem výkon v režimu pseudoSLC je naopak dost slušný. Určitou slabinou je kombinace zápisů a čtení. Když na pozadí probíhá přehazování dat mezi SLC a QLC buňkami, mají současná čtení vyšší latenci. Pro typický spíše nenáročný provoz v počítačích by nicméně tyto komplikace a QLC obecně měly mít malý dopad a tak web toto SSD doporučuje běžným uživatelům.

Tedy pokud ho naleznete v obchodech za ceny podobné SATA diskům stejné kapacity, protože z počátku asi mohou ceny být poněkud nadsazené, jak to obvykle bývá. U nás momentálně tyto moduly první eshopy registrují za ceny začínající okolo 2900 Kč za 512GB verzi, 5800 Kč za 1TB model a 11 500 Kč za 2TB modul.

Intel vydává SSD 660p: první disk s QLC NAND pro běžný lid s NVMe a velkou kapacitou

Ohodnoťte tento článek!
4.8 (95.71%) 14 hlas/ů

35 KOMENTÁŘE

    • No to ani náhodou. Maximálně ti rychle nabootuje OS a spustí se prohlížeč, na což stačí koupit 120GB SSD a k tomu datový plotňák – a nemusíš řešit černou magii v driverech. (a navíc se do těch 120GB vejdou i ostatní aplikace)

      Jak jsem už psal minule, plotnové disky jdou cestou vyhynutí, za rok už bude každý nový PC mít SSD.

      • Ale tynyte o tom to přece je ne, o rychlosti startu Windows, rychlosti startu prohlížeče a hlavně o číslech v benchmarku 😀 Nebo ty si fakt myslíš že někdo řeší ty milisekundy rozdílu při skutečné práci? Těm nervozním mudrlantům co si bez SSD rychlejšíhm než světlo neumí svůj klimpr už ani představit, kdybys neřekl že sedí u PC s normálním HDD, tak si toho v 90ti procentech ani nevšimnou, protože, světe div se, to hlavní se v tu chvíli stejně odehrává v RAMce. Je to prostě jenom o tahání peněz z lidí, kteří si potřebují akorát věčně poměřovat pinďourky 😀

        • To bych chtěl vidět, jak si někdo nevšimne, že sedí u počítače s HDD místo s SSD. Já vždycky, když sednu k počítači u někoho, kdo má HDD, tak rostu. A nejvíc mě vždycky dostanou ty kecy typu, že je to rychlé, protože má ten a ten špičkový procesor.

          • Prosimtě, já se nebavím o 20 let starých 40GB šrotech, bavím se o normálním moderním HDD, to je jedna věc. Druhá věc je že jsi ta vyjímka co potvrzuje pravidlo, ale vůbec nejpravděpodobnější je třetí věc, že zase jenom prachobyčejně žvaníš 🙂 Když sedneš „někomu k PC“, tak mu tam maximálně něco nastavuješ, takže víš prd na čem je nainstalený operák. Klasický poměřovač pinďourků, kdy nejlepší je právě ten jeho PC. Ale buď v klidu, nejedeš v tom sám 🙂

            • Tak si to zkus sám někde porovnat, jak dlouho trvá otevírání obsáhlejších dokumentů, pouštění programů, her, o restartu a instalaci aktualizací radši nemluvit. Před asi 6 rokama jsem na pracovním notebooku vyměnil HDD za SDD, takže jsem měl pak přímé porovnání na stejném HW a rozdíl neskutečný.

              A největší fór je, že ten rozdíl je obrovský právě i pro úplně obyčejné uživatele, kteří by na nic nevyužili velmi výkonný CPU, nebo GPU, ale rozdíl HDD vs. SSD poznají hned.

              Když se mě někdo, kdo je typický zástupce „chrome + office“ uživatele, ptá na radu na HW u nového notebooku, tak moje hlavní rada je „ať to má alespoň 8GB RAM a SDD“, zbytek je totiž pro takového uživatele docela jedno. CPU už tam stejně nebude nějaké odpadní Pentium, když to má 8GB RAM a jestli tam bude 15W i3, nebo i7 právě tento typ uživatele nepozná, dedikovanou grafiku na přehrávání filmů a youtube nepotřebuje. Samozřejmě, můžete říct – ať to má IPS displej, dobrou klávesnici, apod, apod, ale co se výkonu týče tak právě to SSD udělá v takovémto případě nejvíc.

            • Myslím, že se mi pod ruce dostává celkem dost počítačů, abych mohl posoudit, jestli SSD člověk pozná nebo nepozná. A ano, když člověk na počítači jen něco nastavuje, je to právě znát naprosto nejvíc, protože chci něco spustit a trvá několik sekund, než se otevře příslušné okno. Naopak, když si člověk sedne k rozehrané hře, tak bych souhlasil, že to nepozná.
              A kde vidíte, že si myslím, že moje PC je to nejlepší, mi jaksi uniká. Je to naopak, moje PC je už 7 let staré, systémové SSDčko je obyčejné 2,5“ AData. A vůbec HW kupuju většinou levný, z 5 ostatních počítačů má ten nejlepší dvoujádrovou i3, zbytek jsou nějaká Pentia a Atomy. Ale všechny mají SSDčko, jednoduše proto, že na plotnovém disku mi odmítají pracovat už i dcery na základce. A když to pozná i 12letá dcera, myslím, že byste to měl poznat i vy.

            • @ Gildor – Zkouším to denně už bezmála 30 let a vím naprosto přesně o čem mluvím, to mi věř. Těch pár milisekund (občas i sekund – uznávám) prostě nehraje roli a v poměru výkon/cena (a samozřejmě taky životnost) je v tuto chvíli SSD v brutální nevýhodě. A to už vůbec nemluvím o tom, když nainstaluješ system na SSD (protože na cokoli jiného je SSD úplně zbytečné, ale lidi prostě byví vyhazovat peníze aby pak mohli v diskusích vykládat jak mají na SSD už úplně všechno, i když ani sami neví proč vlastně) staršího data výroby, které se dá sehnat za už celkem normální peníze a pak na nějakou tu supermoderní „novinku“, kde už jde fakt jenom o pikosekundy, zato cena je ještě nesmyslnější než v minulosti. Tam už to kromě pana Holečka, který slyší trávu růst nepozná vůbec nikdo, zase je to jen o číclech v benchmarku a jsou to ještě vyhozenější peníze 🙂 Je to prostě věc názoru. Chtěl jsem jenom říct, že dokud nebude 1TB SSD stát normální peníze, tak je to k ničemu, protože na system je to velké a na data předražené ….

            • Zann:
              Evidentně neumíte číst. Používám levná SSDčka, právě proto, že rozdíl mezi rychlým a normálním SSDčkem při praktickém využívání nepoznáte. Zato rozdíl mezi normálním SSDčkem a HDD pozná každý (mimo vás).
              A to, že SSD je jen na systém, je zase váš výplod hodný génia. Že si nedovedete představit jiné využití je jen o tom, že nemáte žádnou představivost. Já mám aktuálně třeba ve stolním PC mimo toho 256GB Adata na systém, ještě starý 120GB Kingston na cloudová úložiště (Dropbox, Google Disk a One Drive). A chápu, že vy byste s těmi vašimi rozdíly v milisekundách nic nepoznal, ale jen kontrola sesynchronizování všech 69 tisíc souborů, které tam aktuálně mám, trvá i na SSDčku cca minutu. Na pevném disku to trvalo víc jak 10 minut a disk řval jak pominutej. Když jsem to měl na systémovém SSDčku, tak to trvalo asi jen minutu a půl, ale během té doby byl počítač extrémně zpomalený.
              Proti HDD nic nemám, do NASu jsou ideální a na offline zálohy taky.

            • No ja teda nevim, jak vypada vase prace na PC. Ale ja v praci napr. hodne casto poustim nejake simulace (klidne 100x/den). Driv jsem pouzival klasicky HDD se 7200 rpm a jenom samotne spusteni simulace trvalo klidne 2 minuty. Po prechodu na SSD se simulace spusti ani ne do 10s. Ale on tam zadny rozdil ocividne neni a jenom si pomeruju s lidma pindoury podle uzivatele Zann…

            • Půl roku starý ThinkPad s HDD versus půl roku starý levný Acer s SSD. Thinkpad je Acerem na hlavu poražen jen díky tomu SSD. Než se na Thinkpadu cokoli spustí, načte, uloží, provede jakákoli operace, můžu si vařit kafe…
              Zbytek HW je výkonově víceméně stejný, i3 a 4 GB RAM.
              Zann prostě zase ukazuje, že jen teoreticky plácá a v praxi nedělá.

    • Přesně tak, tyhle zaváděcí ceny jsou totálně přestřelené, reálná zaváděcí cena bude někde okolo 100USD za 1TB, protože těchto cen už pomalu dosahují TLC disky. Po rozjetí výroby a zaplacení linek to vidím na ještě nižší ceny, troufám si tvrdit, že QLC má šanci se dostat na 50USD za 1TB disk (a tedy srovnat ceny s HDD)

            • Když je to tak levné, proč to nechrlí všichni výrobci NAND čipů? Ono je to sice levnější, ale nejprve si na to musíte postavit novou fabriku, pořídit nové stroje, ty čipy navrhnout, vyrábět je s daleko větší přesností. A nic z toho není zadarmo. Ale to červený marxista těžko pochopí.

            • Tak tak, museli mít velké náklady na vývoj a následně další počáteční (fixní) náklady na spuštění samotné výroby, takže to teď budou provádat jen lehce pod cenou TLC (ono se to bude i tak prodávat) a třeba za 2-3 roky to klesne i na tu tvoji vysněnou poloviční cenou současných SSD (pokud tedy zas nebude nějaký nedostatek NAND, nebo tak něco, ale to snad ted už ne).

            • QLC NAND může být proti TLC levnější maximálně o třetinu (čtyři místo tří bitů na jednu stejnou buňku). Reálně může být úspora nižší, protože se tam třeba něco musí udělat víc robustně, což sežera část zvýšení hustoty, řadič třeba musí být o něco robustnější/výkonnější a tak.

            • Jasně, já v tom myslel šanci na celkové zlevnění NAND díky větší nabídce a konkurenčnímu tlaku (marže jsou pořád nadstandardní), takže třeba v tom zmíněném horizontu 2-3 let může být šance na zlevnění kombinované s levnějšími TLC a nedivil bych se, kdyby cena za TB byla i poloviční oproti dnešní standardní nabídce TLC SSD, při takto pozitivním scénáři.

              Navíc by mohl pomoci příchod více jak 64vrstvých 3DNAND, který se taky blíží.

            • Klasicky marxista… vsechno musi byt levne, protoze ja to chci za levno kupovat. Uplne nejlepsi by bylo, kdyby to bylo zadara. Ale to, ze delnici/inzenyri nebudou mit co jist, to uz nikoho nezajima. Brat penize ostatnim vam nevadi, ale do vlastni kapsy si nesahnete.

  1. Je pravda, že by bylo potřeba slevnit, potřeboval bych paměť SSD na to tvoření hry v tom unrealu 4, ale jen základní program požaduje nějakých 240GB. A jako 15.000 za intel optane se mi cálovat nechce.

  2. To si vážne myslíte, že kôli QLC NAND zmiznú HDD z trhu? SSD je na zálohu dát a celkovo ich skladovanie úplne nevhodné (neberme do úvahy technológie, kt. sú stále len virtuálnou realitou).

    QLC by som si nekúpil nikdy, každý kto trochu rozumie elektrotechnike a informatike nad tým musí len krútiť hlavou. Cena klesne max o 25%, pretože sa musí zabrániť „presluchom“ a tak sú radič ale aj samotná výroba komplexnejšie.
    QLC je odpad, v skutočnosti je to zbytočná technológia. Má za úlohu len dočasne poblázniť trh, pretože neexistuje žiadna reálna náhrada NAND (okrem schopnosti vyrobiť pár MB cache; komerčne nepoužitelné pre komplexnosť výroby a jej obtiažnosť). Celkovo sú výrobné technológie na hranici možností, som zvedavý, čo sa stane, ak sa v AI neprebudí vedomie (pretože to sa nestalo, napriek tomu, že chce agresívny marketing vnútiť inú informáciu).

    • Takových jako vy bylo. Když přišlo MLC, říkali, že by si to nikdy nekoupili, pak přišlo TLC a říkali, že by si to nikdy nekoupili…
      Ve skutečnosti je většině lidí naprosto ukradený princip, na kterém něco funguje. Hlavně, že to funguje. A ono to funguje. Dokonce dnešní disky TLC mají i přes daleko horší teoretickou životnost, daleko lepší praktickou životnost, než první SLC nebo MLC disky. V praxi se ukazuje, že běžné SSDčko během doby používání zažije pár desítek kompletních přepisů a tato hodnota ještě klesá s tím, jak roste kapacita, protože zatímco první disky člověk využíval na maximum, dneska má často disk naddimenzovaný a je buď z velké části prázdný nebo ho naplní nějakými daty, která se nemění.
      HDD tu budou do té doby, dokud budou levnější, než SSD. Souhlasím s vámi, že výrobní technologie NAND pamětí zatím nevypadají, že by tu propast, co je od ceny HDD dokázaly v brzké době překonat a jiná technologie zatím neútočí ani na cenu NAND, natož HDD.

      • Když ten odpad slevní tak je jasné že to lidi kupujou. Ale i dnes se dají sehnat pořád disky s dvěma zápisy na buňku, proč asi ? A levné zrovna nejsou, ale životnost oproti dnešním SSD jsou zase někde jinde.
        Radši zůstanu konzervativní a počkám si která technologie zvítězí.

        • Co pořád máte s tou životností? Vážně jste už viděl SSDčko, které umřelo na přepisy? A i kdyby vám za 5 let umřelo, pořád vyjde levněji koupit nové, než teď kupovat disk za několikanásobek ceny jen proto, že má udávanou vyšší životnost, ale stejně nemáte zaručeno, že vám neumře za půl roku.
          Když budete čekat, která technologie zvítězí, budete čekat do smrti. Technologie se vyvíjejí, vznikají nové a používají se ty, které se používat vyplatí.

          • počkám si na takovou technologii, která bude mít nejlepší poměr cena výkon životnost. Ano už jsem viděl disk co umřel, sice nevím jestli na přepisy nebo něco jiného ale umřel, a s ním komplet všechno co na něm bylo.
            Rozhodně nemá smysl moc teď kupovat disky, protože by měli příjit ty xpointy a NVME tak snad se trh někam posune.