Jsou tu první disky s QLC NAND: Intel SSD 660p slibuje levné NVMe, výdrž je otázka

12

Jednou to asi přijít muselo, ovšem možná jsme to nečekali takto rychle. Pro ty, kdo stále nepřekousli omezenou přepisovací životnost úložišť SSD, máme „dobrou zprávu“. Zdá se, že už je na cestě první SSD, které z pamětí TLC, což byla doposud kategorie s nejnižší výdrží, přejde rovnou na QLC NAND. Tedy zápis ukládající do jedné buňky čtyři bity místo tří, přičemž to se pravděpodobně projeví výraznou redukcí jejich životnosti.

 

První QLC SSD bude asi od Intelu

Oním prvním QLC diskem bude výrobek Intelu, což je zajímavé, jelikož jako první o QLC začala už dávněji mluvit konkurenční Toshiba. Procesorový gigant věnující se i SSD ale tuto firmu nakonec předstihne svými Intel SSD 660p. Ty jsou už asi i docela blízko. Zatímco na CES 2018 byly od různých jiných výrobků k vidění prototypy, SSD 660p se už rovnou objevila v katalozích prvních obchodů.

SSD 660p bude rodina SSD typu NVMe, která má patrně nahradit moduly SSD 600p z roku 2016. Pro tento segment tedy Intel asi plánuje přechod z TLC na QLC, přičemž TLC by zůstala jen u výkonnější a dražší řady. I ta už unikla, bude se jmenovat SSD 760P, ale o tom až za chvíli. Intel SSD 660p se bude prodávat v provedení 80mm modulu M.2 pro slot PC Express 3.0 ×4. Kapacity budu docela vysoké, nejmenší model má alespoň zatím začínat na 512 GB. Dále zřejmě bude dostupný 1TB a také 2TB model, což je na modul M.2 víc než slušné.

intel-ssd-660pJak už bylo řečeno, jde o první SSD s pamětí typu QLC. Použité by v něm měly být čipy z nové 64vrstvé generace technologie 3D NAND, které jsme ale doposud viděli jen ve verzí TLC (například v Crucialu MX500 nebo Intelu 545s). Jak se bude paměť typu QLC chovat, to bude určitě velmi zajímavé analyzovat. Chybějící 128GB nebo 256GB modely naznačují, že jsou použité čipy s poměrně velkou kapacitou, což by mohlo být problematické pro výkon malých verzí. Na druhou stranu by tato SSD mohla být relativně levná.

Parametry, které se doposud dostaly ven, slibují podobný papírový výkon, jako Intel uváděl pro SSD 600P. Náhodný přístup se 4KB bloky má dosahovat až 150 000 IOPS jak pro čtení, tak pro zápis. Sekvenční čtení prý běhá rychlostmi až 1800 MB/s, sekvenční zápis pak až 1100 MB/s (pro srovnání údaj pro SSD 600p byl jenom 560 MB/s). Tyto výkony jsou ale asi míněné pro největší modely.

Specifikace pro Intel SSD 760p, 700p a 660p (Zdroj: Tom's Hardware)
Specifikace pro Intel SSD 760p, 700p a 660p (Zdroj: Tom’s Hardware)

Životnost?

QLC může mít i některé další problémy (delší latenci, pomalejší zápis, horší chování pod velkou zátěží), ale nejvíc nás asi bude zajímat výdrž. Zdá se, že toto SSD by mohlo mít pětiletou záruku, což by bylo dobré znamení, ale garantovaný nájezd se zatím nikde neuvádí. Také ceny nikde nepadly, ale web Tom’s Hardware uvádí, že na CES od nejmenovaného zdroje slyšel o cenovce okolo 100 dolarů za 512GB QLC SSD. To by u nás s DPH dělalo něco okolo 2500 Kč. Ač oficiálně panovalo ticho, v zákulisí CES 2018 byly paměti QLC údajně horkým tématem a IMFT (společný podnik Intelu a Micronu na NANF) je prý na na jejich nasazení do produkce plně připraven.

intel-ssd-760p

Intel SSD 760p a SSD 700p pro vyšší třídu

Jak už bylo řečeno, spolu s QLC moduly SSD 660p unikla také výkonnější řada SSD 760p. I zde je řeč o NVMe modulech M.2 s rozhraním PCI Express 3.0 ×4, ovšem tentokrát s 64vrstvou pamětí 3D NAND typu TLC a vyšším výkonem. Intel uvádí až 350 000 IOPS a 280 000 IOPS v náhodném čtení a zápisu a sekvenční rychlosti až 3200 MB/s (čtení) a 1600 MB/s (zápis). Tato SSD budou dostupná v kapacitách 128 GB, 256 GB, 512 GB, 1 TB a 2 TB. Intel jinak také chystá další řadu SSD 700p, která rovněž bude mít paměti TLC, ale výkon zhruba jen jako u řady 660p. Tato NVMe úložiště se budou vyrábět v integrovaném pouzdru typu BGA pájeném napevno na desku a kapacity mají být 128, 256 a 512 GB.

Jsou tu první disky s QLC NAND: Intel SSD 660p slibuje levné NVMe, výdrž je otázka

Ohodnoťte tento článek!

12 KOMENTÁŘE

  1. Životnost je to poslední, co u SSD řeším. Mam nějakého Samsunga 500 GB. Staré 26 měsíců, zapsáno 13,4 TB, což odpovídá zápisu 515 GB měsícně, 17 GB denně. Samsung u něj uvádí životnost 150 TBW. Takže, pokud bych ten objem 13,4 TB zapsal na disk za rok (nikoliv za dva, jak ukazuje praxe), odhadovaná výdrž je kolem 11 let. A to je prostě hodnota, se kterou nemám problém. Ani kdyby byla poloviční. Disk je systémový, vesele a s chutí se na něj swapuje a na PC se pracuje 12-14 hodin denně.

    • Zcela spravne, presto mi dela trochu starosti, jak se ten disk bude za tech 10 let chovat, viz problemy s prvnimi samsung TLC a ujizdenim 0 a 1 v case. Je otazka, jestli jsou QLC produkty vytvoreny s ohledem na dlouhou zivotnost nad ramec zivotnosti zarizeni, do kterych budou pravdepodobne umistovany (ntb, smartphony, tablety..)

    • Na mym notebooku jede crucial 240GB po 2 roky a najezd 7TB ze predepsanych 70 ti jako systemovy. To by melo byt na celkem 20let. Takze pocitam s presunem disku do budouciho stroje pokud nezhebne ovladaci elektronika atd. Pokud by byla ale zivornost dejme tomu ctvrtinova – vydrzel by disk jen dejme tomu 5let a presun do dalsiho zarizeni uz by mozny nebyl. Byla by to škoda.

    • SLC měly životnost 100tis přepisů. První MLC disky na 50nm měly 10tis přepisů a postupně degradovaly až na dnešních třeba 800 přepisů buňky (WB Blue). TLC na 1000 přepisech začaly a degradují (s novějšími výrobními procesy) třeba až na 200 přepisů buňky. QLC pokud pojedou v tomto trendu, začnou na 100 přepisech a zdegradují na 50 😀 Tomu říkám sázka na jistotu.
      Ještě že ám přišel Intel 3DXpoint. 900P má 30tis přepisů, 800P má „jen“ 7500 přepisů

  2. Na me desce jsem si mohl vybrat, zda chci 6xSATA nebo 4xSATA+1xM.2. Tudiz jsem dal od M.2 ruce pryc a sel jsem do SATA SSD a zadne M.2 nechci.
    Jinak dalsi M.2 problem je jeho umisteni na desce.
    Osobne bych je umistoval do prostoru pod RAM. A dokud na desce nebudou aspon 3x M.2 + 4xSATA, tak dekuji nechci.

    SSD1 – OS+programy
    SSD2 – Steam knihovna
    casem SSD3 – pokracovani Steam knihovny
    HDD1 – data
    DVDROM

    Takze minimalne potrebuju 5 konektoru a rad bych tam mel jeste rezervu.

    V podstate bych se nebranil 250GB M.2 na OS a potom pridavat po 500GB – 1TB SSD na Steam knihovnu. Ne kazdy odinstalovava hry po dohrani a jsou lide, ze maji kvuli tomu hry na HDD, protoze jim to dela klidne 3TB, neni muj pripad, ale znam takoveho.

    • Nechápu, že i v dnešní době má někdo stále tu potřebu „křečkování dat“ Navíc dat, které má kdykoliv online k dispozici. Než utrácet za drahé SSD na křečkování, raději si zaplatím za pořádný internet abych zkrátil dobu instalace.

      • Nie každý má v dnešnej dobe dostupnosť rýchleho netu 50Mbps +, hlavne v obciach a podobne. Ja sám mám 30Mbps a to som musel vyprosíkať od ISP zvlášť spoj, inak by to bola dnes len polovica a v dobe zriadenia sotva tretina.

      • Uz jsi zkousel na netu najit veci, ktere byli treba ke stazeni pred treba 5,7,10 lety?
        Pokud vezmes napriklad torenty, tak 5 let stary uz temer urcite nefunguje. 10 let stoprocentne. Z duvodu ruznych kopirovacich, omezovacich a jinych nesmyslnych reguli, si nemuzes ani kupovat urcity digitalni obsah a pak nemas ani sanci neco takoveho zpetne ziskat. Ne kazdy ma potrebu konzumovat kazdou blbost co vyjde a ma rad veci ‚starsiho‘ razeni.
        To jako priklad toho, proc napr. nekdo ‚kreckuje‘ obsah, protoze jinak se k nemu za 5 let uz nedostanes.