Na fotku Měsíce padlo 50 000 snímků (autor: James McCarthy)
Detailní pohled na krátery osvícené strany Měsíce (autor: James McCarthy)
Spousta detailů je vidět i na Sluncem nenasvícené straně (autor: James McCarthy)
Surová fotka (autor: James McCarthy)
Zhruba stejný výřez po úpravě (autor: James McCarthy)
James McCarthy otřásl Redditem. O víkendu na této síti sdílel 81Mpx fotografii Měsíce, která získala přes 150 000 palců nahoru a pod níž vznikla diskuze se zhruba 4000 komentáři. Spousta fanoušků mu poděkovala, protože hezčí snímek našeho přirozeného satelitu prý nikdy neviděla.
Jeho Měsíc nacházející se v první čtvrti by přitom bez počítačů nemohl vzniknout. McCarthy navíc férově uznává, že ani nejde o pravou astrofotografii, protože ručně prováděl řadu úprav a při snímání využil hned dva fotoaparáty s různým nastavením expozice. Jak tedy výsledek vznikl?
Kouzelnická výbava
Základem byl Dobsonův teleskop Orion 8946 SkyQuest XT10 postavený na paralaktické montáži Skywatcher EQ6-R Pro s automatickým naváděním kompenzujícím otáčení Země. K dalekohledu připojil fullframe bezzrcadlovku Sony A7 II a rychlou CCD kameru ZWO ASI 224MC. Celá výbava by vás vyšla na zhruba 100 000 Kč.
TIP: Mapa světelného znečištění: Ideální podmínky pro astronomii již v ČR nejsou
Tím to ale nekončí, chce to velkou zručnost a silný počítač. McCarthy během noci pořídil skoro 50 000 snímků. Kamera ZWO sloužila pro focení části Měsíce osvětlené Sluncem, u Sony se exponovalo na tmavé oblasti, tedy hvězdy a zatemnělou část Měsíce, které jsou vidět díky odraženému světlu od Země.
Celý snímek vznikl slepením 25 fotek/dlaždic, každou dlaždici přitom McCarthy vyfotil 2000krát a využil z nich polovinu těch nejostřejších. Všechny nejlepší obrazy pak zarovnal do tzv. stacku a oněch 1000 vrstev na každé z 25 dlaždic zprůměroval. Tím odstranil veškerý šum a hlavně neostrost způsobenou chvěním atmosféry, kvůli které jsou jednotlivé fotky Měsíce rozmazané (v galerii najdete srovnání). Výsledek má nakonec 81 Mpx.
TIP: Krásné noční fotky bez šumu. Google ukázal, že to jde i s mobilem
Stejný trik ale v menším měřítku dnes využívají i mobily v tzv. nočním režimu. Ty v rychlém sleduje nacvakají fotky s krátkou expozicí, které pak sloučí do jedné ostřejší a odšuměné. Využívají k tomu samozřejmě ale jen jednotky vrstev, nikoliv tisíce.
Měsíc vyfocený McCarthym na jeho dvorku v kalifornském Sacramentu si můžete v omezené kvalitě prohlédnou přímo na Redditu, stáhnout si ale můžete i bezztrátové PNG (291 MB).
To je paráda!
Je to pekne ale bohuzel ne zas tak moc pri 100 zoomu to je primo osklive staci se podivat na nase astrofotky.cz co dokazi nasi astrofotografove myslim ze jsou urcite lepsi fotky.
Zde napriklad – kvalita fotky je asi 5 lepsi : http://www.astrofotky.cz/gallery.php?show=DLT/1460580996.jpg
Formánkovy fotky i výbavu jsem už viděl, je fakt dobrej. Ale zrovna tady je to trochu nefér srovnání, protože McCarthy se nemusel piplat „jen“ s jedním detailem o tisíci vrstvách, ale skládal to ještě jako panorama 25 dlaždic ze dvou různých foťáků.
To byla jen namatkova fotka je tam toho tuna panoramaticke fotky tam jsou take a jsou lepsi 🙂 treba zde : http://www.astrofotky.cz/gallery.php?show=RupAL/1532382854.jpg
Nápad dobrý, ale zklamalo mě zpracování které opravdu není moc kvalitní. U snímků měsíce se v astrofotografii zcela běžně používá panoramatické skladání. Snímky se většinou tvoří z RAW videa. Každý snímek videa se pak pomocí některé s astronomických aplikací matematicky zpracuje (eliminuje se tak např. nekvalitní seeing, odstraní se šum a získá se víc detailů zprůměrováním) a vytvoří se z nich jeden snímek. Je tedy naprosto běžné, aby byl celý snímek měsíce složen z 50000 i více snímků a není to nic nestandardního. Například některé animace rotace planet se ve skutečnosti skládají i ze 1000000 snímků.
Mě tedy přišla nejzajímavější představa Dobsonova teleskopu na paralaktické montáži.
Samotný Mesíc má rozlišení cca 3Mpix, efektivně možná půlku. Působivě to působí při zmenšení, při 1:1 nic moc.
Není tubus typu Newton, ty jsou spíš pro deep-sky objekty, ne?