Výrobci (zejména) pevných disků v minulosti často rádi publikovali smělé plány o dechberoucích kapacitách HDD, které se mají do několika let dostat na trh (viz zde nebo zde) s novými technologiemi jako HAMR nebo nově MAMR. Často je to po pár letech poměrně legrační, protože ne vždy plány úplně dopadnou. Proto bude zajímavé si poznamenat „fárplán“, který nyní představila společnost Seagate a který slibuje do blízké budoucnosti na dnešní poměry obří disky, a po nějakém čase zhodnotit, jak se očekávání podařilo popasovat se skutečností.
HAMR disky
Plán rozvoje mechanických disků společnost Seagate představila u příležitosti vydání finančních výsledků při konferenčním hovoru s analytiky. Než se dostaneme k oněm odvážným cílům, podíváme se na plány v kratším horizontu, kde je ovšem roadmapa také zajímavá, přičemž tyto její části by měly být zaručenější než ty hledící do dáli.
Příští rok má u Seagate nastat významný milník. Tak jako Western Digital má příští rok uvést disky s „energeticky podpořeným záznamem“ na bázi technologie MAMR, tak také Seagate sděluje, že bude mít příští rok 3,5″ s alternativní technologií HAMR, u které je plotna při zápisu zahřívána laserem. Disky na bázi technologie HAMR mají mít kapacity 20 TB či větší a do prodeje by se měly dostat na konci příštího roku. Respektive by měly být do té doby dodávány klientům – teoreticky by to nejdřív mohli být jen velcí OEM a Enterprise klienti.
Podle Seagate již velcí zákazníci firmy zkušebně mají vzorky 3,5″ disků s technologií HAMR a kapacitou 16 TB, které jsou jakousi pilotní řadou. Ta ale zatím nemá kapacitní výhodu proti konvenčním HDD a nebude samostatně prodávána. Slouží ale pro ověření coby jakási nultá série, takže díky zkušenostem s ní by měl nástup reálné komerční řady HAMR disků být hladší a rychlejší. Mimochodem, Seagate také potvrdila, že chystá HAMR disky zároveň používající technologii Mach.2, tedy s dvojitými aktuátory, což zvýší jejich výkon v IOPS.
18TB a 20TB pevné disky ještě před nástupem HAMR
Ještě předtím by ale firma měla uvést větší modely HDD založené stále ještě na konvenční technologii. Toto je možná nejzajímavější detail z toho hlediska, že jeho naplnění je relativně blízko a tento hardware by mohl být dostupný i pro normální uživatele (pokud tedy potřebují dvojciferné terabajty úložného prostoru).
Snad už v první polovině roku má totiž Seagate vydat klasické („CMR“) 3,5″ HDD, které bude mít kapacitu 18 TB. Tedy stejně, kolik WD bude realizovat již s MAMR. Tento disk by měl být rovněžr bez komplikovaného záznamu SMR s překrývajícími se stopami, takže bude vhodný pro všechny možné úlohy. Seagate od něj SMR verzi ovšem odvodí (se všemi komplikacemi pro zápis, které to znamená), ta ale bude mít ještě vyšší kapacitu, a to 20 TB. Oba tyto disky by měly používat devět ploten, a budou tedy logicky založené na technologii s héliovou vnitřní atmosférou.
50 TB do roku 2026?
A nyní k oněm lehce senzačním dlouhodobým plánům, které jsme nadhodili na začátku. Seagate podle své roadmapy plánuje či chce dosáhnout poměrně velkého nárůstu kapacity v následujících letech, zatímco v těch posledních tempo až tak překotné nebylo. Má to umožnit právě nástup technologie HAMR. Smyslem energeticky podpořeného zápisu je totiž odstranit bariéry, kterým konvenční magnetický zápis nyní čelí co do hustoty záznamu. Seagate slibuje, že kapacity by díky tomu mohly opět růst rychleji než jen o dosavadní circa 2 TB za rok.
Roadmapa směle uvádí, že někdy kolem roku 2023 až 2024 mají přijít 3,5″ HDD s kapacitou přes 30 TB. A do roku 2026 má být proražena magická meta 50 TB – firma plánuje mít disky s touto kapacitou, nebo ještě vyšší. Bude zajímavé, zda se tohoto cíle podaří dosáhnout, nebo zda skutečnost jako často v minulosti bude poněkud střízlivější než dnešní smělé sny a tato roadmapa bude v budoucnu sloužit k pobavení (či poučení?).
V roce 2018 totiž byly v podobné roadmapě plánované 48TB pevné disky už na rok 2024 nebo dokonce už 2023, takže k nějakému zpomalení a opoždění trajektorie evidentně mezitím došlo, ostatně, sám nástup HAMR se notoricky odkládá několik posledních let. Případně, zda třeba plány nevezmou za své v důsledku postupného utlumování technologie mechanických disků vůbec ve prospěch elektronických úložišť SSD, kterýžto proces pravděpodobně za nějakých šest let také dost pokročí…
Galerie: Historické předpovědi zvyšování kapacit disků HDD
Jestliže mají tak přízemní plány, jakože teprve v roce 2026 budou mít 50TB disk, tak to ten krám mohou zavřít rovnou.
Mimochodem, z finančního hlediska měli v posledním čtvrtletí meziroční propad příjmů o 14 % a čistého zisku o 55 %.
Pokud je nepredbehne konkurence, nic se zavirat nebude. Rozhodne ne v takto kratkem horizontu. Poslednich 7 let taky neprisel zadny zazrak, porad zijou.
Ovšem před těmi 7 lety byla cena HDD za jednotku kapacity asi 25x nižší, než cena SSD. Dneska je už jen asi 3x nižší.
Tržby šly za těch 7 let dolů “jen” o 30 %, ale tenkrát firma prodávala jen HDD, dneska jsou v tom zahrnuty i prodeje SSDček, do kterých se poslední roky snaží naskočit. Roste průměrná cena HDD, protože prakticky mizí segment PC harddisků, poptávku táhnou jen datacentra a nějaké ty externí disky či disky pro NASy.
Tedy máte pravdu, že pokud je nepředběhne konkurence, tak se nic zavírat nebude. Ovšem konkurence už je drtí. HDD zmizely či do 1-2 let zmizí ze stolních počítačů i notebooků, na dříve hojně prodávané externí disky už cenově útočí obyčejné flashdisky, datacentra už začínají volit také raději SSD místo HDD.
Ona ta SSDčka ani nemusí cenově HDD předehnat, aby je kompletně zničila. Stačí tohle přibližování cen a díky výrazně lepším vlastnostem jim firmy dají přednost.
Jinak tím, že mohou zavřít krám, jsem nemyslel, že by měla firma Seagate zkrachovat. Jen prostě zavřou krám s HDD.
Cenovy problem SSD roste se zvysujici se kapacitou
u 2TB je to cca 3,5x nasobek u nejlevnejsich
u 4TB je to uz cca 5x nasobek a u 8T cca 6x nasobek
Jako zaver bych videl, ze velkokapacitni HDD tady s nami jeste nejakou dobu zustanou 🙂
na ty aktuátory se čeká jak na smilování, konečně nějaký výraznější pokrok, otázka jestli to nebude jen do firemního segmentu….
Zas tak veľa by som si od toho nesľuboval (čo do náhodných IOPS), stále to bude na míle od SSD. Ale možno by z toho mohlo vyplývať použitie súčasne viacerých hláv na čítanie/zápis… to neviem prečo sa nepoužíva už dávno, stačil by aj jeden aktuátor a sekvenčné čítanie a zápis by sa dvihli x-násobne. Nevie tu niekto aký je technický dôvod prečo sa hlavy/povrchy nevyužívajú paralelne?
Taky jsem nad tím často přemýšlel, proč ty jednotlivé plotny a jejich hlavičky a nejsou spřažené stylem RAID 0 a napadla mě jako vysvětlení hypotéza, jestli není problém v tom, že hlavička se musí přesně nastavovat aby byla vždycky nad stopou a můžou to ovlivňovat věci jako tlak, vlhkost, stárnutí. Takže by nebylo možná zajistit, aby všechny hlavičky správně četli svojí stopu, kdyby byly všechny na jednom fixním rameni.
to jednak, ale pak je tu ještě další “geometrický” problém – ta druhá hlava bude nutně nad každou krajní “společnou” (na některé stopy “kratší” hlava nedosáhne vůbec) stopou jinak orientovaná vůči té první, takže to co zapíše jedna, druhá IMHO nepřečte, nebo s tím bude mít problém. A v neposlední řadě je tu problém zvýšené hmotnosti dvojitého raménka.
Mám pocit, že nehovoríme o tom istom. Skôr išlo o to, že aj teraz je nad každým povrchom hlava a hoci má disk viac povrchov/hláv, využíva sa vždy len jedna hlava a jeden povrch.
Mám takový dojem, že ta hlava ani nedokáže číst všechny sektory za sebou, ale jsou napřeskáčku(zapsaný i čtený), protože by to nezvládla zpracovat elektronika. Pak asi nemá(nemělo) smysl řešit nějaké paralelní zpracování (RAID).
Ale je možné, že je to stará informace…
Ano, problém je teplotní roztažnost materiálu – plotny a ramínka se neroztahují všechny stejně. Co je při nějaké teplotě v zákrytu, to se při jiné teplotě rozjede.
Nez nasadi multi-actuator, budou uz SSD za stejnou cenu jako HDD.
Problem HDD neni ani tak IOPS(tady uz neni sance dohnat SSD), ale pomale sekvencni rychlosti. Vzdyt udelat kopii 20TB disku pri 200MB/s trva pres 24hodin…
Jenomže u levných SSD máte trvalou sekvenční rychlost (tj rychlost zápisu po vyčerpání SLC cache) pod rychlostí HDD. Pokud máte vyšší sekvenční rychlost, tak jsou pro změnu ta SSD dost drahá.
Když porovnám cenu
Samsung 860 EVO 1TB 4000Kč
Samsung DCT 960GB 4900Kč
Tak bych neřek že DCT je dost drahé.
Oproti nejlevnějšímu 1TB SSD to není ani dvojnásobek.
A pro náhodné čtení/zápis jsou ty rychlosti u HDD žalostné.
Jenomže tady srovnáváte špatnou kategorii SSD – dotyčný na kterého reaguji říká “SSD budou za stejnou cenu jako HDD” – a to nebudou TLC (nebo lepší) SSD jako EVO, to budou QLC nebo PLC, které jsou dneska za polovičku ceny DCT a jak se budou rozšiřovat, tak se ty cenové nůžky budou jenom rozevírat.
V roce 2027 budou mít SSD kapacitu 64TB.
RIP HDD
Takovou kapacitu mají už dneska, otázka je, jaká bude cena.
Předpokládám 999$ takže 25 000Kč.
A myslím nějaký rozumný formát použitelný v NTB. Max 2,5″ nebo M.2 nebo co bude v té době běžně.
Otázka je, jestli se vůbec 64TB SSD do m.2 podaří – flash buňky nejde miniaturizovat donekonečna, limitem tam je tloušťka izolační vrstvy buňky která drží náboj uvnitř – jak je moc tenká, tak buňka při SSD odpojeném od elektřiny celkem rychle strácí data.
Už dneska dokáží narvat 1 TB do microSD karty, takže 64 TB do M.2 by mělo být možné v pohodě už dneska, natož za 7 let.
Na 2280 m.2 se dá osadit maximálně 16 flash čipů (na rozdíl od SD která má sériovou komunikaci mají čipy na m.2 komunikaci paralelní + mají adresaci tj mají hodně nožiček co zabírají místo) takže na 64TB by byly třeba 4TB čipy, to ještě nikdo nemá. Největší m.2 co dneska jsou mají 8TB. Jinak jsem teď četl analýzu, že pokud se nezmění rychlosti SSD, tak zájem o větší SSD než 16TB bude naprosto minimální. A uvidíme, jestli se někde nevynoří fyzikální limit, jak už jsem naznačoval.