Technické detaily Threadripperu: ECC, 4,2GHz turbo, speciální režimy a osmijádro 1900X

42

Jak slíbilo, odhalilo AMD včera na Siggraphu Radeony RX Vega, tedy první herní grafiky se svým novým highendovým GPU Vega 10 a stejnojmennou architekturou. Ovšem nejen ty. Na této konferenci totiž také prezentovalo procesory Ryzen Threadripper pro platformu X399, které nesou dva osmijádrové čipy „Zeppelin“ a celkem tedy až šestnáct jader Zen. Již dříve byly odhaleny parametry modelů 1950X a 1920X, nyní ovšem firma prozradila, že se chystá ještě třetí, a s tím i další detaily těchto procesorů.

 

1900X Threadripper s osmi jádry

Třetí Threadripper ponese označení 1900X a je něčím, po čem se v diskusích objevovaly otázky: levnější vstupenkou na platformu X399 pro ty, kdo požadují její výbavu (60 linek PCI Express z CPU, čtyřkanálové paměti DDR4), ale nepotřebují tolik jader a nechtějí platit tak vysokou cenu. Ryzen Threadripper reaguje na takové požadavky: má mít plnou konektivitu vyšších Threadripperů, ale jen osm jader – v každém z obou čipů jich má polovinu deaktivovanou a podle některých indicií má také deaktivovanou polovinu L3 cache, takže celkem je jí 16 MB. Čistě výkonem CPU se bude tedy podobat Ryzenu 7 1800X, ale se silnější konektivitou. Thredripper 1900X bude ovšem o něco rychlejší. Jeho základní frekvence je 3,8 GHz a bude mít také vyšší jednovláknový výkon.

Podle informací od AMD totiž údajně všechny Threadrippery mají nikoliv 100MHz rozsah XFR boostu – jako poskytují Ryzeny 7 1800X – ale mohou při dobrém chlazení jít až o 200 MHz nad oficiální maximum turba, jež je u modelu 1900X stejně jako u 1920X a 1950X na 4,0 GHz. To znamená, že pro jednovláknovou zátěž mohou všechny tři Threadrippery jít až na 4,2 GHz, proti Ryzenu 7 1800X tedy budou mít včetně modelu 1900X potenciál pro o něco lepší jednovláknový výkon. Podle AMD mají být také Threadrippery schopné provozovat až čtyři jádra na taktu 4,0 GHz, musí ale jít o dvě a dvě jádra z každého čipu.

Za silnější konektivitu a o něco vyšší takty v základu budete u Ryzenu Threadripper 1900X ovšem něco připlácet. Jeho oficiální cena je 549 dolarů, tedy o padesát vyšší než u R7 1800X. Ten je ovšem často prodáván s výraznou slevou, kterou u 1900X asi minimálně zpočátku mít nebudete, nadto budou desky platformy X399 dražší. Tento osmijádrový Threadripper také nepůjde na trh v první vlně 10. srpna, do prodeje se dostane až 31. srpna.

amd-ryzen-threadripper-1950x-1920x-1900x

Výběrové kusy, lepší OC

Pro Threadrippery jsou údajně vybírány čipy z 2 % nejlepších vyrobených exemplářů. Údajně by to mělo kromě například onoho vyššího XFR boostu také zlepšit možnosti přetaktování. James Prior z AMD prý dosahuje na Threadripperu 1950X 4,0 GHz na všech jádrech při napětí 1,325 V, zatímco na svém Ryzenu 7 1800X potřebuje k dobytí této kóty napětí 1,400 V – toto se ale pochopitelně může lišit kus od kusu. Nedoufejte ale v nějaké radikální průlomy vysoko za hranici 4 GHz. Na dusíku údajně Threadripper při interním pokusu dosáhl zhruba na 5,2 GHz, což znamená, že limity křemíku jsou stále podobně nízké. Cinebench R15 MT údajně při tomto taktu na šestnáctijádru 1950X dosáhl 4188 bodů. Všechny modely budou odemčené pro přetaktování, jako ostatní Ryzeny.

Proč jsou uvnitř čtyři Zeppelíny?

Čipy „Zeppelin“ v pouzdru jsou údajně rozložené diagonálně – což je asi ideální z hlediska chlazení, oba zdroje tepla jsou pod rozvaděčem co nejdál od sebe, což by mělo usnadnit odvod tepla. Jak se nedávno zjistilo, uvnitř pouzdra nejsou osazené jen dva čipy, ale rovnou čtyři, což vyvolalo mnohé otázky. Podle toho, co AMD sdělilo novinářům, ale prý třetí a čtvrtý čip nejsou „skutečné“, má jít jen o balastní kusy křemíku, jejichž účelem je zajistit symetrickou oporu velkému rozvaděči tepla, jenž je vyroben na míru čtyřčipovým Epycům pro servery. Snad by mohlo jít o zmetkové čipy, které nevyhovují požadavkům pro žádný z vyráběných Ryzenů nebo Epyců či jsou kompletně nefunkční (třeba kvůli chybě v uncore či paměťovém řadiči), a tedy jich není pro úlohu „podpěr“ škoda. Alespoň v to tedy doufám, jelikož marnit funkční křemík tímto způsobem by bylo velkým plýtváním.

Vzorek Ryzenu Threadripper má překvapivě čtyři čipy, z nichž jsou však jen dva aktivní (Zdroj: Der8auer)
Vzorek Ryzenu Threadripper má překvapivě čtyři čipy, z nichž jsou však jen dva aktivní (Zdroj: Der8auer)

Speciality s pamětí

Další novinkou, kterou jsme se k Threadripperům dozvěděli, je potvrzení podpory pro paměti s ECC. Ta je zapnutá u všech tří modelů a AMD uvádí, že by měla být zprovozněná u všech desek platformy X399. Ta tak vedle „HEDT“ asi bude fungovat i jako produkt pro trh pracovních stanic. Paměťový subsystém bude mít ale některá specifika kvůli tomu, že se jedná o dva propojené čipy, tedy o systém podobný dvouprocesorovému systému. Aby se chování Threadripperu mohla přizpůsobit potřebám uživatele na desktopu, bude fungování pamětí nastavitelné mezi několika režimy. Režim „Distributed mode“ rozprostře paměťový prostor uniformně po fyzické paměti obou procesorů, ovšem s vyšší průměrnou latencí RAM.

Pro hry bude určen „local mode“ (tato nastavení se budou dát přepnout v BIOSu). Ten způsobí, že se Threadripper bude tvářit jako dvouprocesorová sestava typu NUMA s dvěma paměťovými prostory, do nichž ale jejich příslušná polovina CPU bude mít nižší latenci při použití této lokální domény RAM. Díky latencím by toto mělo hrám svědčit víc. S tím bude souviset nastavení „Game Mode“. To odstaví jádra v jednom z čipů v Threadripperu a ponechá aktivní jen polovinu jader – cílem je, aby hra kladla svoje vlákna jen na jádra přítomná na jednom čipu. Druhý čip ale není cele vypnutý, jeho paměťový řadič a RAM je stále k dispozici. Systém ale bude kvůli výkonu přednostně alokovat v lokálním prostoru čipu s aktivními jádry. Tento režim bude volitelný, ve výchozím režimu („Creator Mode“) Threadripper používá normálně oba čipy a všechna jádra.

Podle AMD by ale mezi režimi Game a Creator neměl být až tak zásadní rozdíl (uvádí do 5 %) a tak pro hraní snad nebude úplně nutné běhat do UEFI a režim přepínat. Produkční aplikace by neměly v režimu Creator/Distributed nějak trpět. Je třeba upozornit, že pokud systém přepnete, aby se tvářil jako 2S sestava, můžete mít problémy se softwarem který požaduje pro provoz na multi-CPU deskách speciální licenci.

(Orientační) výkonnostní srovnání

AMD na slajdech ukázalo také nějaké oficiální benchmarky, v kterých porovnává Ryzeny Threadripper s Core i9-7900X. Jde Blender, POVRay 3.7, Z-zip 16.2, Veracrypt, Adobe Premiere Pro a Handbrake (1080p enkódování pomocí x265), v nichž Threadripper 1920X vesměs má podobný nebo mírně lepší výkon než i9-7900X a Threadripper 1950X jim pak oběma už docela utíká – podle AMD.

Ryzen Threadripper 1920X proti Core i9-7900X v některých benchmarcích vybraných AMD
Ryzen Threadripper 1920X proti Core i9-7900X v některých benchmarcích vybraných AMD

A skóre pro Ryzen Threadripper 1950X
A skóre pro šestnáctijádrový Ryzen Threadripper 1950X

To také s Threadripperem láká na efektivitu, jelikož zatímco naměřilo vyšší výkon, u Threadripperu 1950X mu vyšla o 2 % nižší spotřeba celé sestavy proti i9-7900X. Mělo by jít o test v Blenderu, kde Intelu možná zhoršuje spotřebu AVX2 – na druhou stranu, pak by mu také zvyšovalo výkon, nefér to tedy úplně není. U všech těchto testů nicméně berte v úvahu, že jsou vybrané přímo AMD a jde tedy o případy aplikací, kde se Threadripperům či obecně Zenu dobře daří. Intel by zase měl díky vyšší turbo frekvenci prakticky všude lepší jednovláknový výkon. Ve hrách při rozlišení 1080p a 1440p je údajně výkon „velmi blízko“ Skylake-X – pravděpodobně nižší, ale ani jedna z těchto platforem není primárně herní.

V Blenderu má Thredripper mít lepší výkon a zároveň o chlup lepší spotřebu
V Blenderu má Thredripper mít lepší výkon a zároveň o chlup lepší spotřebu

Jak na chlazení a podoba socketu

Pokud se vám Threadripper a platforma (AMD) X399 zamlouvá, máme pro vás ještě pár zajímavostí na závěr. Jak už možná víte, socket TR4 (odvozený ze serverové patice SP3 s 4094 kontakty) není úplně to, na co jsme v desktopu zvyklí. Pokud chcete vidět postup instalace procesoru, můžete ho vidět na tomto videu, které zveřejnilo MSI. Uvolnění nebo instalace vyžaduje klíč typu Torx (hvězda), který prý bude u procesoru přiložen. Šrouby se mají povolovat a utahovat v daném pořadí, které je ale na plechu vyznačeno. Pokud vás zajímají rozměry, schémata a specifikace socketu, můžete si je zase prostudovat v tomto článku na webu Tom’s Hardware.

MSI ukázalo instalaci Threadripperu do socketu TR4 na videu
MSI ukázalo instalaci Threadripperu do socketu TR4 na videu

Speciální socket bude také potřebovat nové typy chladičů kvůli velkému rozvaděči tepla a upevnění šrouby na socket (pomocí schémat výše by se možná něco dalo zimprovizovat 3D tiskem nebo CN frézou). Podle AMD by při vydání mělo být na trhu asi 20 vodních chladičů různých výrobců, které se budou dát použít (jde například o některé Arcticy). Ty jsou doporučené, ale Arctic, Noctua a Coolermaster mají nabídnout minimálně pět kompatibilních vzduchových chladičů. Noctuy mají přijít na trh až někdy později po vydání, zbylé dvě firmy mají mít svůj kompatibilní model hned.

amd-ryzen-threadripper-chlazeniNevyplnila se zvěst, že přímo u procesoru nějaký (vodní) chladič bude. Úplně mimo ale nebyla. V krabici Threadripperu totiž bude upínací adaptér, který má umožnit instalaci vodních bloků/pump rozšířených uzavřených vodníků vyráběných Asetekem. Jde o docela chytré řešení, protože nestojí mnoho, ale řadě uživatelů chlazení vyřeší, pokud jeden z těchto vodníků už vlastní. Asetek je totiž výrobcem, který vyrábí vodníky pro velké množství „značek“. Kompatibilní by měly být pumpy generace 4, 4.5 a 5 a podle webu Gamers Nexus by tím měl adaptér fungovat například s chladiči jako je NZXT Kraken, Evga CLC a částí vodních chladičů vyráběných Cooler Masterem (mělo by jít například o H100i V2, H115i). Zda je třeba váš vodník vyráběný firmou Asetek, by se mělo dát zjistit pomocí trochy hledání na webu.

Technické detaily Threadripperu: ECC, 4,2GHz turbo, speciální režimy a osmijádro 1900X

Ohodnoťte tento článek!

42 KOMENTÁŘE

  1. zajímá mě, jaká bude cena na x399 desky, ta hodně napoví … vždyť jen ta patice musí stát tolik, co lowend deska samotná … pak ty řeči o – cituji „Pro Threadrippery jsou údajně vybírány čipy z 2 % nejlepších vyrobených exemplářů. Údajně by to mělo kromě například onoho vyššího XFR boostu také zlepšit možnosti přetaktování. “ … při té taktice AMD se dvěma „podpěrami“, resp. se dvěmi jádry funkčními napůl, buď není pravda vysoká výtěžnost, anebo je hlavním akcionářem mafiánská sešlost, která přes AMD pere peníze …

    • A co se vám nezdá? Pokud je pravda, že se vybírají jen čipy z nejlepších 2 % vyrobených, pak to znamená, že těch čipů je potřeba méně než 2 % z celkově vyrobených a funkčních. A také to znamená, že těch „podpěr“ je potřeba stejně, tedy méně než 2 %. Vy si myslíte, že má AMD vyšší výtěžnost, než 98 %, aby mu žádné nefunkční čipy nezbyly? A že prodeje Threadripperů budou dosahovat jen procenta či spíše promile celkových prodejů (na kusy) je snad s ohledem na jejich cenu taky jasné.
      Podle mě je to s tou výtěžností jinak, než se prezentuje. AMD říká, že výtěžnost je výborná. Ale myslí tím něco jiného, než většina lidí. Myslí tím, že většina čipů se nechá zužitkovat, tedy, že když už mají chyby, tak chyby v těch částech, které jdou odstavit. Za tohle si AMD zaslouží potlesk. Navrhlo své čipy optimálně s ohledem na to, že největší náklady mají pravděpodobně s výrobou křemíku, kdy platí za každý kus, na rozdíl od Intelu, kde je většina nákladů fixních na výstavbu fabriky s příslušnou výrobní technologií a marginální náklady na každý kousek křemíku už je tak netrápí (pokud je výtěžnost dostatečná na to, aby fabrika stíhala pokrýt poptávku).

          • Ano, opravdu. Ono totiž pro každý typ procesoru znamená ta „kvalita“ něco jiného. Epyc totiž má jediný problém a to spotřebu. Tam vážně nepotřebujete špičkové kousky, které se nechají taktovat nad 4 GHz, protože jednak se serverové procesory běžně netaktují, ale hlavně, jejich spotřeba je do vysokých frekvencí nepustí. Prostě když je 180 W na 4 „Ryzeny“, tak je to trochu rozdíl, než když na tutéž porci wattů jsou jen dva.
            Takže pro Thredrippery se budou vybírat jádra, která jdou co nejvíc taktovat, kdežto pro Epyc jádra, která jsou schopná práce na co nejnižším napětí a tím mající co nejnižší spotřebu. A světe div se, tyto dvě skupiny čipů nejsou stejné.

          • taky ty epyc musí být spolehlivější, než cokoliv jiné, ano, spotřeba, frekvence atd … ale je to slepenec 4 čipů, každý z těch 4 musí být kvalitní, odejde jeden, je konec a za ty „serverové“ peníze by to určitě nestálo … vaše AMD logika nepustí, já vím a chápu … pak tedy, dle vašeho, Threadripper se skládá z jednoho super kousku, ze dvou až čtyř napůl zmetků … taktovat půjde vysoko možná právě jen kvůli aktovaci poloviny čipu, ne kvůli těm blábolům o super výběru. Epyc pak bude tvořen z „trashe“, však je to jen serverová srákota a Ryzen, o tom snad ani není řeč, do toho dávají … dávají co? Nějak vám to kluci nesedí …

          • Uznávám, dnes je horko. Tak znova, jak u AMD, tak u Intelu, i u Samsungu a všude se obecně dělí čipy na ty, které zvládají nízké napětí, a na ty, které zvládají vysoké frekvence.
            Většinou tyto dvě vlastnosti nejsou v jednom čipu, tedy těch bývá opravdu málo.
            Neznamená to, že jsou kvalitní, či nekvalitní, jen se jinak chovají, jsou z různých částí wafferu.
            Takže do EPYCU půjdou 4 kvalitní nízkonapěťové čipy (a ty nízkonapěťové jsou většinou statisticky kvalitnější), do Thr 2 vysokofrekvenční + 2 zmetky. Co je na tom tak složitého? Intel zase má různé typy křemíků, viz S-X do 10 jader a nad 10 jader.

          • teplo bude ještě víc 😀 Já se jen ptám, rád se nechám překvapit. Neber to jako rýpání, nejsem sám, co nerozumí té „podpěrné“ politice AMD a ani oni sami to řádně nevysvětlili.

          • Uz to vzsvetlili. Jedna se o „nehotove“chipy, ktere nebyly nasviceny, nikoliv zmetky z vyroby. Tudiz slouzi opravdu jen jako vypln do pouzdra.
            Ucel je myslim uz zcela jasny…zjednodusit vyrobu a pouzit jedno pouzdro, jeden assemble proces jak pro Epyc tak pro Threadripper.
            Evidentne je efektivita vyroby na prvnim miste.

          • Proč by existovaly rozřezané čipy, které nikdy neprošly výrobou? Psal to AnandTech, ale IMHO to zní jako blbost.
            Když už, tak bych řekl ty zmetky. Po rozřezání waferu ty čipy logicky mají vyrobené všechny ty vrstvy tranzistorů a kovu.

          • Možná, že těch zmíněných 80% výtěžnosti znamená uplatnění se alespoň nějak, např. jako 2/4/6/8core a nikoli % bezchybnosti vyrobených die. Zbylých 20% se dá použít jako opěrka v TR (tolik jich patrně potřeba nebude). 😉

            Vlajková loď X399 od Gigabyte Aorus Gaming 7 má údajně stát 549US$, takže by se možná odpovídající modely „levnější“ konkurence (ASRock?) mohly vejít pod 400-500US$?

            OT: Hlídá tu někdo etiku příspěvků?

          • Ono hlavně těch 80 % je kompeltně neověřenej drb. Napsali to Bits and Chips IIRC? Pokud se nepletu, tak to není nic, co by řeklo AMD. Informace tohohle typu se normálně veřejně neodhalujou.
            Firmy jsou schopný říct, že se jim zlepšila výtěžnost o 2 %, ale neřeknou vám, z jakýho základu.

            „OT: Hlídá tu někdo etiku příspěvků?“
            Snažím se, ale když se třeba několik lidí začalo častovat urážkama tak se to pak těžko maže a tak, když se to nezatrhlo v zárodku. A teď je teda na frontě AMD/Intel a AMD/Nvidia tak dusno, že to ani nestíhám číst všechno. O co konkrétně jde?

          • @Jan Olšan: je pravda, že Bits and Chips nejsou žádný zaručený pramen informací a dobře víš co si o Fottembergovi myslím, ale v jeho prospěch hovoří to, že Ryzen má opravdu malé die (cca 180mm2), takže ta výtěžnost může být klidně pravda. Není to Fiji co má 600mm2 ….

            • Já neříkám, že nemůžou mít dobrou výtěžnost, jenom si myslím, že je lepší neoperovat s tímhle konkrétním číslem, když vůbec nevíme, jestli se mu dá věřit (nebo ani co přesně znamená).

          • Informace o tech nenasvecenych rozrezanych chipech pry pochazi primo od AMD. Jinak mi prijde, ze je to stejne celkem jendo, jestli tam daji zmetek a nebo neco takovyho. Maji jeden assembly zpusob a tak jej maximalne vyuzivaji. Prijde mi to docela chytre, byt dost nekonvencni reseni.

            • Od AMD je snad ta informace, že jsou ty čipy neaktivní a že jsou tam kvůli strukturální pevnosti/aby se to nezkroutilo nebo nepoškodilo ty aktivní.

              To, že jsou neexponované/nezpracované, to už říkají jenom někteří novináři (Cutress z AT), třeba na Tech Reportu to takhle řečené není. IMHO je to už jenom jejich interpretace.

              IMHO na vacpávání Threadripperu by mělo být relativně dost čipů jen z čistých zmetků, takže aktivně na to něco vyrábět nebude třeba. Ono už jenom – aby se čip dal připájet k substrátu, tak by měl mít kovové kontakty, tj. kovovou vrstvu. A kovovou vrstvu bude mít, když bude normálně vyrobený 🙂

              Jak říkám, speciálně připravovat a pak řezat neudělané wafery jenom kvůli tomuhle mi přijde jako ptákovina. A nejspíš to ani není tak jednoduchý, jak to někomu může připadat.

          • přesně tak, ten der8auer co dělal delid toho Threadripperu to komentoval, že to je nesmysl a že i ty další dvě die jsou normální, nikoliv jen nějaké podložky nebo tak něco…

            https://www.youtube.com/watch?v=LyMiO3qaWOo

            každopádně AMD to má nějak ošéfované a je asi zbytečné se tím dál nějak trápit nebo zabývat. Prostě to v této generaci dělají takhle a Threadripper je evidetně odvozený z EPYCu se kterým sdílí stejnou patici a čipset a tím je dáno všechno ostatní….

        • No desky pro „Intel“ jsou fakt drahé, když se porovnávají jako dvě alternativy AM4 a X299 (Ryzeny 7 versus hlavně 7800X a 7820X).

          X399 a X299 je samozřejěm jiná věc, tam není důvod, aby byla TR4 levnější než LGA 2066. No, vlastně jeden možná: ten čipset by teoreticky AMD mohlo prodávat levnějc než Intel svoji X299ku. Ale ta patice může být na výrobu o pár dolarů dražší a je jeden důvod, proč by desky AMD mohly být dražší než X299: budou se dělat v menších sériích (pravděpodobně).

          Podle mě by mělo být proveditelné, aby existoval nějaký entry model za ~250 dolarů jako u X299, ale možná nebude uveden hned ze začátku, a nebude takhle rychle dán do předobjednávek, aby se prodalo víc těch modelů za 300-400.

  2. tohle modulární řešení je dobré do profi sféry, ale na hry to nebude to pravé, dokud postačí čtyřjádro se SMT tak to bude oK, pak to může zlobit. Ale co, třeba to v další generaci vylepší a místo modulu se čtyřjádrem to bude šesti nebo osmijádro.