Šéf Twitteru by se nebránil odebrání „lajků“. Změna aspoň zatím není na pořadu dne

Je zřejmé, že by se sociální síť významně proměnila. Twitter se poslední měsíce snaží o zkvalitnění diskuzí, k odebrání srdíček se ale aspoň zatím neodhodlá.

3
Ilustrační foto
Ilustrační foto (foto: 3dman_eu / Pixabay.com / upravil: Petr Urban)

Podobně jako jiné sociální sítě, také Twitter bojuje se spamem, nenávistnými komentáři, fake news apod. Kvalitu diskuze by chtěl dále zlepšit, což ho dovedlo k úvahám o tom, jestli by nebylo lepší zbavit se tlačítka se symbolem srdíčka. Respektive o tom začal nahlas přemýšlet Jack Dorsey, spoluzakladatel a ředitel Twitteru.

Report přinesl list The Telegraph. Twitter později dodal, že zatím nemá žádné konkrétní plány, které by chtěl s veřejností sdílet. V roce 2015 se hvězdy, jimiž jste vyjadřovali sympatie příspěvkům, proměnily na srdíčka. Ta Twitter začal označovat jako „lajky“, čímž se přiblížil terminologii Facebooku, který nabízí podobnou funkci.

Hvězdy a později srdíčka ovšem mohly rovněž fungovat jako záložkový systém, takže jste se díky těmto tlačítkům mohli později vrátit k příspěvkům, jež vás zaujaly, ale nestihli jste je zpracovat. Jenže letos na jaře byl oficiálně spouštěn tradiční záložkový systém. Pokud chcete, oblíbené příspěvky si můžete přidat do soukromé knihovny.

Komentář: Co s lajky?

Čemu by tedy prospělo odebrání srdíček? Je to velmi odvážný koncept, protože soudobé sociální sítě umožňují skrze podobné funkce vyjadřovat sympatie ostatním. Jenže pod tíhou lajků se může zhroutit jedinec a jeho sebevědomí v případě podpory protinázoru, byť tedy srdíčka mohou mít i opačný efekt podpory.

Odebrání lajkovacího systému by dále představovalo zrušení „nápovědy“, který názor je všeobecně přijímán jako validní. Každý by tak mohl vstoupit do diskuze relativně nepoznamenaný. Někteří pak mohou srdíčka vnímat jako prázdné gesto poškozující další rozvoj kvalitní diskuze, ačkoli, jak jsem už naznačil, jiným může pomoci, jedná-li se o podporu.

Lajky mohou být motivátorem jedince k tomu, aby záměrně psal populární příspěvky (nehodnotím, zda je tento přístup špatný, nebo správný). Redaktor listu The Atlantic si např. myslí, že ozdravení diskuze by v tuto chvíli více prospělo odebráním funkce retweet. Nakonec se ocitáme na filozofické rovině – záleží na Twitteru, jakou službou chce být.

Pokud se zaměří pouze na diskuze nezatížené nástroji pro vyjádření podpory (s výjimkou možnosti odpovídat), může samozřejmě budit méně emocí, snížením reakcí možná povede ke snížení využívání sítě a k omezení finančních toků. Jenže právě vyhrocené debaty a přehnané emoce jsou něčím, co není nutně žádoucí a pro společnost prospěšné. Jakmile člověka ovládnou emoce, ztrácí schopnost validně argumentovat a sledovat problém z různých úhlů.

Jak poukazuje The Telegraph, podle některých vědeckých studií mohou lajky vést k závislosti na používání sociálních sítí. Minimálně nelze pochybovat o tom, že bez lajků – nebo dokonce retweetů – by byl Twitter úplně jinou službou než dnes.

Za lepší debaty

Kolega Lukáš Václavík si stěžuje na to, že debaty na Twitteru jsou nepřehledné. Služba si je to zřejmě vědomá, neboť se snaží o zlepšení tohoto aspektu. Minimálně od srpna testuje novou podobu debatních vláken, kde se odpovědi vizuálně řadí pod nadřazené příspěvky. Dokonce jsou testovány online indikátory stavu.

Podle The Verge by se připnuté tweety dále mohly stát prvky pro prolomení ledů a započetí diskuze. Tam by pak online indikátory napomohly v tom, že by vám daly najevo, zda je daný jedinec momentálně připraven diskutovat. Takto zamýšlené příspěvky by se pak rovněž ukazovaly ve zvláštní sekci, kam byste zabrousili, kdybyste si chtěli povídat.

Šéf Twitteru by se nebránil odebrání „lajků“. Změna aspoň zatím není na pořadu dne

Ohodnoťte tento článek!

3 KOMENTÁŘE