ARM odhalil procesory Neoverse V1 a N2. S IPC vyšším o 50 % chce porazit serverové x86

27

ARM podle příznivců vypudí ze serverů Intel a AMD. Teď promluvil o CPU architekturách Neoverse V1 a N2, které to mají dokázat. Podívali jsme se na detaily.

Loni jsme informovali o nových architekturách procesorů ARM, kterými chce tato firma (respektive její partneři, kteří si je budou licencovat) zatlačit na Intel a AMD v serverech. ARM tehdy slíbil, že výkonnější jádro V1 má mít IPC zvýšené až o 50 % proti dnešní architektuře Neoverse N1 (Ampere Altra, Graviton2) a úspornější architektura N2 neměla být o moc horší. Podrobnosti ovšem tehdy firma neřekla a nechala nás čekat.

Až doteď, tento týden totiž byly podrobnosti obou těchto budoucích procesorových architektur prozrazené včetně detailů.

Předchozí
Následující

Neoverse V1: serverová verze X1, ale s SVE

ARM rozdělil své serverové architektury do tří linií – ta první, „N“, již odstartovala s architekturou N1 a je jakýmsi zlatým středem – má být výkonná, ale také úsporná. Podle ARMu by procesory s těmito jádry měly být určené hlavně pro cloudové služby a podobná použití a důraz by u nich byl na počet jader, ne tak docela na maximální výkon jednoho jádra.

Vysoký maximální výkon jádra má totiž být specialita linie „V“, která je nová a jejím prvním příslušníkem bude právě teď podrobně odhalené jádro ARM Neoverse V1. Tyto architektury budou mít vyšší IPC a jednovláknový výkon a také výkonnější SIMD jednotky. Počítá se s nimi pro procesory používané například do superpočítačů a podobných HPC nasazení. Jejich energetická efektivita a také efektivita co do velikosti na čipu bude kvůli orientaci na výkon horší (protože se odchylují od ekvilibria efektivity, které má trefovat architektonická linie N). Tyto procesory tak například mohou ve výsledku mít méně jader a tím také horší celkový mnohovláknový výkon.

Nové serverové architektury ARM Neoverse V1 a N2 Zdroj: ARM, via AnandTech

Nakonec je tu ještě třetí linie, Neoverse E. To jsou méně výkonná jádra určená už spíše pro nasazení na pomezí sektoru Embedded, jako edge zařízení, NASy, síťová infrastruktura. Jejich konkurencí asi bude spíš line serverových Atomů od Intelu.

Architektura Neoverse V1

První jádro, Neoverse V1, není tudíž tak docela nástupce architektury N1, ale jde spíš o paralelní projekt, který by se v jistém smyslu dal zařadit i vedle N1 (proto stejné číslo). Ovšem vychází o poznání později a je technologicky novější. Zdá se, že vývojové kapacity ARMu by mohly aktualizovat linii N a V střídavě.

ARM Neoverse V1 01 Zdroj: ARM, via AnandTech

Zatímco Neoverse N1 je upravená verze mobilního jádra Cortex-A76, Neoverse V1 je generačně odvozený od novější jádra, Cortexu-X1 (což je výkonnější souputník generace Cortex-A78, věnovali jsme mu podrobnější článek). Tato architektura by měla být Cortexu-X1 hodně podobná, obě vznikaly společně ve vývojovém centru v texaském Austinu. Mimochodem, dřívější kódové označení jádra V1 bylo Zeus, pokud jste na toto jméno narazili v nějakých starších roadmapách.

ARM Neoverse V1 02 Zdroj: ARM, via AnandTech

Tomuto odpovídá, že Neoverse V1 ještě nemá novější architekturu/instrukční sadu ARMv9, která byla nedávno oznámená. Jde pořád o procesor s instrukční sadou generace ARMv8.4 (s některými, ale ne všemi rozšířeními z v8.5 a v8.6). Ovšem Neoverse V1 dostalo specifické v serverech užitečné úpravy, které Cortex-X1 postrádá.

Více: ARM uvádí novou generaci CPU architektury. ARMv9 má SVE, SVE2 a bezpečnostní novinky

Obsahuje například podporu pro výpočty s datovým formátem bFloat16, které jsou užitečné pro strojové učení/AI a také má například koherentní instrukční L1 cache, což u Cortexů úplně chybí (na rozdíl od spotřebitelských x86 procesorů).

Pipeline a šířka jádra

Jádro má 11stupňovou pipeline. Tedy velmi krátkou, což hodně pomáhá k vysokému IPC – například menším postihem za chybně odhadnuté větvení. Ale také to redukuje dosažitelnou frekvenci, takže se neočekává, že by V1 dosáhlo vyšších frekvencí než Neoverse N1 – typicky asi bude provozováno na maximálně dejme tomu 3,0–3,3 GHz, ale jak ještě uslyšíte, možná často i nižších.

ARM Neoverse V1 05 Zdroj: ARM, via AnandTech

Jádro má fetch až 8 instrukcí za cyklus, dále pak má pět dekodérů (takže lze zpracovat 5 instrukcí za takt), ve fázi přejmenování registrů lze zpracovat až osm operací za cyklus. Přímo výpočetní část má čtyři ALU a k tomu dvě vyhrazené jednotky jen pro zpracování větvení. Load/Store jednotky (AGU) jsou tři a jádro podporuje až tři čtení za cyklus, zápisy jsou podporované maximálně dva za cyklus – celkově čtení a zápisy pak tři.

ARM Neoverse V1 06 Zdroj: ARM, via AnandTech

Pro srovnání: AMD Zen 3 má také čtyři ALU a tři AGU, ale jen jednu vyhrazenou jednotku pro větvení. Zajímavé je, že Neoverse V1 má také stejně jako u Zenu 3 hluboký Reorder Buffer, tedy frontu sloužící pro přehazování instrukcí při out-of-order vyokonávání, 256 instrukcí, což je téměř dvonásobek proti Neoverse N1 (oproti tomu Sunny Cove/Willow Cove od Intelu má 352 a Apple Firestorm zřejmě okolo 600). Zen 3 ale používá větší MicroOp Cache, má 4000 instrukcí, kdežto Neoverse V1 jen asi 3000 (je to však víc než u Willow Cove, jenž používá jen 2250). Z MicroOp cache může proudit až osm dekódovaných instrukcí za takt.

ARM Neoverse V1 07 Zdroj: ARM, via AnandTech

Neoverse V1 by mělo používat větší L1 cache, 64KB pro data a 64KB pro instrukce (N1 mělo 2×32KB, totéž Zen 3, Sunny Cove má 48+32 KB). To by mělo pomáhat IPC. L2 cache bude 1MB s latencí jen 10 cyklů (Zen 2/3 mají latenci 12 cyklů při jen 512KB kapacitě). Proti Neoverse N1 se také zvětšil L2 Branch Target Buffer (8K položek) a L0 „nano“ Branch Target Buffer, který má jen 96 položek, ale je přístupný bez latence. Neoverse V1 má mít až 10× účinnější predikce větvení a o 50% redukuje situace, kdy se frontend musí kvůli větvení zastavit.

ARM Neoverse V1 09 Zdroj: ARM, via AnandTech

Podle ARMu má jádro také vylepšený dynamický prefetching, který by měl snížit spotřebu datové propustnosti mezi L2 cachemi jader a celkovým propojením v procesoru, což by mělo být velmi důležité pro velké serverové procesory s třeba až 128 jádry a Neoverse N1 v tomto asi ještě nebylo úplně vyzrálé. Také by měla být vylepšena politika rozhodující o tom, které staré položky budou při načítání nových dat do cache odstraněny.

ARM Neoverse V1 10 Zdroj: ARM, via AnandTech

FPU: SVE, ale jen 2×256 bitů

Velká změna je v FPU a vektorové jednotce. Neoverse V1 totiž poprvé podporuje instrukce SVE. Není zmíněno, zda i SVE2, takže zřejmě jen SVE, které je hlavně pro floating-point operace relevantní pro sektor HPC (zatímco SVE2 s celočíselnými operacemi užitečnými pro multimédia přijde později).

Toto jádro je tedy úplně první od ARMu, které tyto vektorové instrukce s flexibilní šířkou vektoru implementuje. Výhoda SVE má být, že programátorům stačí napsat kód jen jednou a ten pak bude fungovat na procesorech s různou šířkou vektorových jednotek, zatímco u AVX-512 například je nutné napsat nový kód a staré programy používající 256bitové AVX2 větší šířku automaticky nevyužijí. Více jsme o SVE psali zde.

ARM Neoverse V1 08 Zdroj: ARM, via AnandTech

Po stránce programování a softwaru je tedy Neoverse V1 velký pokrok, až by se dalo říct revoluce (pokud byste pracovali na kódu využívajícím SIMD). Nicméně pokud se budeme bavit čistě o výkonu a výpočetních schopnostech, pak V1 pořád nemá zas tak vysoký vektorový výkon, anebo aspoň ne ve všech ohledech. FPU část zvládne za jeden cyklus dvě 256bitové operace SVE. Je pravda, že třeba floating-point operace FMA umí třeba ten Zen 3 také jen dvě 256bitové za cyklus, stejně jako Neoverse V2 (Intel s AVX-512 dokáže 2×512 bitové FMA). Jenž Zen 3 nebo Zen 2 a umí některé jednodušší operace udělat za cyklus až čtyři, takže u takových je výpočetní kapacita Neoverse V2 proti nim jen poloviční (a proti 512bitovým Intelům čtvrtinová).

Alternativně procesor umí zpracovat čtyři 128bitovové vektorové instrukce Neon, což je jako u Zenu 1 a také stejné jako u Cortexu-X1. Toto dosavadní vektorové rozlišení ARMu tedy na jádru V1 pořád je schopné produkovat podobnou propustnost výpočtů jako SVE. Load/store subsystém při vykonávání 256bitových operací SVE podporuje čtení 2×32B za cyklus a zápis 32B za cyklus (ale s použitím dvou 16B pipeline).

Podpora SVE u Cortexu-X1 chybí a bylo to i trošku kritizováno. Důvod, proč X1 zůstal před branou. Když příbuzná architektura V1 podporu má, je ale asi praktický. Toto jádro se používá v klastru s jádry Cortex-A78 a také malými jádry A55. Ty instrukce SVE neumí, a tedy by vznikly problémy s kompatibilitou, kdy by operační systém musel nějak hlídat, aby se kód s operacemi SVE spustil jen na správném jádru. Serverové procesory nebudou hybridní a když budou všechna jádra umět SVE, tento problém nenastane. Jde o obdobnou potíž, jakou řeší Intel u svých hybridních big.LITTLE procesorů LakefieldAlder Lake, u nichž muselo být u velkého jádra vypnuto rozšíření AVX/AVX2 a/nebo AVX-512.

Posílení IPC o 50 % (proti starší generaci N1)

Díky tomuto rozšířenému a posílenému jádru má být IPC jádra Neoverse V1 (tedy výkon na 1 MHz) být až o 50 % lepší než u Neoverse N1 (což není až tak překvapivé, když se v něm kumulují přínosy dvou generací – A77 a A78/X1). Frekvence se patrně nezvýší, pokud budou obě jádra na stejném procesu (pokud by se přešlo ze 7nm na 5nm proces, už zlepšení může nastat). Ale pokud procesory budou mít takty aspoň zachované na stejné úrovni, měl by výkon v jednom vlákně poskočit nahoru, přičemž právě toto byla slabina N1.

ARM Neoverse V1 15 Zdroj: ARM, via AnandTech

Na stejném procesu by jádro V1 prý mělo mít o 70 % větší plochu než Neoverse N1. To při 50% zvýšení IPC demonstruje, jak jádro V2 přináší větší oběti za účelem výkonu proti „vybalancovanému“ N1.

ARM potvrzuje, že energetická efektivita je proto horší (výkon narostl méně, než narostla spotřeba). Neoverse V1 má v lepších případech (asi třeba když pomůže masivně vyšší SIMD výkon) mít přinejlepším stejnou energetickou efektivitu, ale jinde může být energetická efektivita až o 30 % horší (firma uvádí, že efektivita je 0,7× a až 1,0×).

ARM Neoverse V1 14 Zdroj: ARM, via AnandTech

Jádro evropských HPC procesorů Rhea

Jak už bylo řečeno, ARM tuto architekturu nesměřuje až tolik do běžných serverových procesorů třeba pro cloud a další mainstreamové úlohy, ale hlavně do HPC sektoru, představa je tedy, že tyto procesory by poháněly superpočítače. Jedním z takových projektů jsou procesory SiPearl Rhea, určené pro evropské superpočítače, což je projekt usilující o posílení technologické nezávislosti EU (European Processor Initiative). Rhea má mít 72 jader Neoverse V1, paměti DDR5 a také HBM2e jako cache.

Schéma procesoru SiPearl Rhea AnandTech
Schéma procesoru SiPearl Rhea (Zdroj: AnandTech)

ARM jako příkladovou konfigurace prezentuje referenční design procesoru 96 s jádry V1, který by běžel na taktu 2,7 GHz, pokud by se vyrobil na 5nm procesu. Toto je ale jen hypotetická konfigurace, nevíme, zda někdo podobné CPU navrhne a vyrobí. Vedle evropského projektu SiPearl jsou dalšími licencujícími firmami ETRI a MEITY/C-DAC, což jsou zase korejské a indické podniky se stejným zaměřením na domácí superpočítačové procesory. U jiných uživatelích se zatím neví. Pokud by zůstalo jen u těchto národních HPC iniciativ, tak by se asi procesory s jádry Neoverse V1 prakticky vůbec neobjevily na volném trhu a jednotlivec by asi neměl možnost si nějaký takový hardware pořídit.

Článek pokračuje na další straně.

Galerie: Procesorová architektura ARM Neoverse V1

Předchozí
Následující

27 KOMENTÁŘE

  1. Bezva článek díky. Je fakt že když jsem se přečetl nadpis tak mi v hlavě utkvělo „chce porazit serverové x86“. Nejdříve to vedlo k úsměšku ale když jsem o tom začal přemýšlet …

    Hypoteticky kdyby byl Intel jediným majitelem licence na výrobu x86 procesorů tak by mu nyní žádné AMD nešlapalo na paty a nenutilo ho k zlepšování. To by x86 procesory nebyly tak dobré (výkonné) jako jsou nyní a možná by je ARMy už dávno přehonili a ne jen to. Když už nemáme jenom WinTel ale máme i WinArm na jaké úrovni by pak asi byly aplikace? Už se té větě „chce porazit serverové x86“ tolik nesměji.

    A to mne vede k Nvidii a její snaze ovládnout ARM. Říkám si to by ten ohromný potenciál zadusil jeden monopolní majitel. Kdyby Nvidia vlastnila ARM pak bych po přečtení slov „chce porazit serverové x86“ asi propukl v hurónský smích. Takhle kudy chodím tudy velebím okamžik který vedl k tomu, že x86 procesory mají alespoň ty dva majitele licencí a modlím se aby zamrzlo peklo a i Intel najel na model licencování ala ARM. To by teprve byl souboj jak se patří a nová zaltá doba procesorová.

    Konkurence budiž pochválena a velebena do skonání věků.

    • Když se podíváte do historie, tak Intelu AMD na paty nešlapalo a přesto ty serverové procesory postupně vylepšoval.
      2006 – první čtyřjádrový Xeon
      2008 – první šestijádrový Xeon
      2010 – první osmijádrový Xeon
      2011 – první desetijádrový Xeon
      2014 – první patnáctijádrový Xeon
      2015 – první osmnáctijádrový Xeon
      2016 – první dvacetičtyřjádrový Xeon
      2017 – první dvacetiosmijádrový Xeon
      Tedy z mého pohledu je dost pravděpodobné, že vývoj serverových procesorů od Intelu by probíhat stejně, bez ohledu na to, jestli nějaké AMD vydalo nebo nevydalo Epyc. Před jejich vydáním totiž inovoval, co to šlo (co mu aktuální výrobní technologie dovolila).

      • Presne tak, temer vsechno, co Intel dela dnes, by delal i bez AMD s jedinym rozdilem a tim je marketing. Kdyby nebylo AMD, tak by Intel zdaleka tak netlacil na pilu, protoze by to nepotreboval. Ale vyvoj, vyvoj by sel furt stejne rychle. Vzdy vzpomenme, kdy Intel oznamil 10nm technologii – v roce 2015! Teda v dobe, kdy byla AMD v podstate mrtva firma. Ze se to nasledne zadrhlo a AMD dostalo druhou sanci, je jina vec a urcite jsme i my za ni jako zakaznici, kteri mohou mit PC s vetsim vykonem, radi, ale na kroky Intelu to melo pramaly vliv.

            • Tady Intelu nekonkuruje AMD ale hlavně TSMC které nyní pro AMD vyrábí. Kdyby TSMC Intelu nekonkurovalo tak to bude logicky zcela jistě trvat ještě déle a my bychom si mysleli, že jsme prostě narazili na hranice výrobního procesu protože to nikdo není schopen vyrobit.

              Budiž pochválena konkurence.

            • DedekHrib:
              Máte pocit, že se Intel snažil inovovat méně, když byl daleko vepředu před všemi ostatními výrobci křemíkových čipů?
              Já ten pocit nemám. Ona případná budoucí konkurence je motivací úplně stejnou, jako konkurence současná. A právě proto jsem vám psal, že si myslím, že je hloupost, že by se Intel snažil méně inovovat, kdyby nebylo AMD.

            • Radek Holeček 1.5.2021 at 21:18

              Tohle je obecné pravidlo. Ten kdo nemá konkurenci tak se chová takovým způsobem, že na takové situace existuje mnoho zákonů a nařízení.

              Nevidím jediný důvod proč by se Intel měl chovat jinak. Právě tahle vousatá situace se 10nm procesem Intelu mi dává za pravdu. Naopak se mi jeví hloupé takto slepě bez důvodů věřit Intelu, že by se choval jinak.

            • DedekHrib:
              Nevím, co vám dává za pravdu, ale 10nm proces je přesný opak toho, co tvrdíte. Když Intelu AMD moc nekonkurovala, tak mu výrobní procesy šly, když mu konkurovat začala, tak on začal mít vážné problémy. Jestli nevidíte, že je to pravý opak vašich řečí, tak je to s vámi marné.
              Jinak Intel by bez AMD měl samozřejmě stále konkurenci. Proč si myslíte, že do příchodu Ryzenů tlačil pokrok v mobilním a serverovém segmentu? Kvůli nýmandům z AMD to nebylo. A to je přesně to, co se vám celou dobu snažím říci. AMD není důležitá. Její produkty stojí a padají na tom, že je vyrábí na lepším procesu, než Intel. A to samé platí pro ARM. Vidíte to i v tomto článku. S velkou slávou ohlašují produkt na 5nm procesu, který srovnávají s 14 a 10nm Xeony. Tedy konkurent je spíše to TSMC.

            • @Dedek
              Co se tyce procesu, tady bych se klonil k tomu co pise RH. Novodoba konkurence AMD od roku 2017 tady asi nemohla mit nejaky zasadnejsi vliv na Inteluv 10nm. Aspon v principu. Teoreticky by se tam treba neco najit mohlo, ale to uz budou dost spekulativni roviny. Intel by tyhle veci musel resit nejspis tak jako tak i v ramci parametru, ktere jsou duzlezite z hlediska vyroby a naslednych marzi. Podobne jako to delal u predchozich generaci, jak spravne poznamenal RH.
              Kde asi nejvic zafungovalo AMD jako takove, mohly byt produkty v roadmapach Intelu, ktere Intel nejspis uzpusoboval nabidce AMD. A pak samozrejme i cenotvorba.

            • Radek Holeček 2.5.2021 at 8:33

              AMD se jak ukazuje tato doba moudře rozhodlo soustředit na dvě věci.

              Jednak na návrh procesorů kde ukázkově natrhlo Intelu zadek. Oddělili výrobní závody a ty si žijí, no spíše skomírají, vlastním životem.

              Druhou věcí byla to co se označuje jako právnická opičí dráha a jejím smyslem bylo použít výrobní zařízení třetích stran k výrobě AMD procesorů. To se povedlo a najednou byla i konkurence ne jen od Intelu ale i od výrobců jako Samsung, TSMC, …. to vedlo k zavedení lepších výrobních postupů a ke zlevnění výroby. Konkurence budiž pochválena. Intel zatím měl jediného výrobce a to sám sebe a setrvával u monopolu který jeho výrobu dohnal tam kdenyní je.

              Tohle mi dává za pravdu. Mám pocit, že mi dává za pravdu i CEO Intelu v tom jak vidí budoucnost Intelu. Ve výkladu toho co řekl CEO Intelu se ale naše názory liší.

              PS: tohle si nemyslím „Proč si myslíte, že do příchodu Ryzenů tlačil pokrok v mobilním a serverovém segmentu?“ Ten pokrok v mobilním segmentu nastal díky tomu, že Intel, AMD i Microsoft tenhle segment trestuhodně zanedbali a díky tomu zanedbaní zbohatli hráči na tomto poli tak, že si mohou nyní dovolit mít tyhle smělé plány i se servery.

            • tombomino 2.5.2021 at 10:16

              Promiňte ale tohle je nesmysl „Novodoba konkurence AMD od roku 2017 tady asi nemohla mit nejaky zasadnejsi vliv na Inteluv 10nm. “ Konkurence AMD měla zcela zásadní vliv na Intelovské výrobní procesy. Dáky tomu, že jsou schopni svoje procesory vyrábět u třetích stran lépe a levněji tak ukázali v celé své nahotě nemohoucnost výroby Intelu. Začíná se to i projevovat nejmarkantněji v maržích serverových procesorů které se Intelu scvrkli. Tím snižují peníze které by mohli bez této konkurence vrazit do tolik potřebného zlepšení Intel výroby.

            • DedekHrib:
              Asi si nerozumíme. Já tím mobilním segmentem myslím notebooky, nikoli mobilní telefony. A ty Intel vylepšoval, co to jen šlo, a využíval k tomu právě pokroky ve výrobních technologiích.
              Zlevnění výroby u AMD je jen vaše zbožné přání. Když se podíváte na hrubou marži, tak v roce 2020 byla 45 %, v roce 2010 byla 46 % a v roce 2000 byla 46 % a v roce 1993 byla 52 % (starší výroční zprávy AMD na webu nemá). Takže i pokud budeme považovat hrubou marži za plus mínus stejnou, tak výrobní náklady vystřelily pěkně vzhůru, protože průměrná cena čipů šla nahoru.
              Kam dohnalo Intel to, že měl jediného výrobce (tedy sám sebe), je jasné. Pořád ještě má vyšší hrubou marži, než AMD. Tedy pořád ještě má nižší výrobní náklady. A je to celkem logické. Když má TSMC marži 50 %, je jasné, že AMD platí 2x tolik, než kdyby ta fabrika byla její.
              Marže AMD asi dále poroste, tedy pokud nepřehodnotí své priority a nezačnou prodávat i nějaké čipy pro lowend. Ale poroste ne proto, že by klesaly výrobní náklady, ale proto, že poroste prodejní cena.

            • Radek Holeček 2.5.2021 at 11:09

              🙂 tak to jsme si s tím „mobilním“ nerozuměli.

              Argumentace snížením marží zcela jistě automaticky neznamená že je to způsobené drahou výrobou. To není důkaz.

              Je zcela jisté a jasné, že kdysi tady byl bohatý vše v x86 ovládající Intel a vedle něho živořilo AMD které naštěstí získalo licenci na x86. Kdyby Intel nespal na vavřínech a jenom minimálně zdokonaloval svoje produkty a výrobu tak tohle pidi AMD ho nemohlo nikdy dohnat natož technologickým návrhem i výrobní technologií překonat.

            • @dedek
              Podle ceho soudite, ze je to nesmysl? Na cem chcete zalozit svoji argumentaci?
              Intel 14nm byl lepsi nez oba 14 a 12nm od GF, ktere AMD pouzivala 2017 a 2018. Zacala vyrabet na 7nm TSMC az 2019. Pouzitelny 10nm Intelu ale prisel hned 2020. Vy myslite ze se najednou ve 2019 Intel s 10nm „probudil“, kdyz byl uz 4 roky ve skluzu a nedaril se mu a tak nejak magicky se mu jej podarilo zprovoznit najednou za 1 rok po uspechu Zen2? Krome toho prvni produkty na nem vydal uz 2018 a pak i 2019, ale nemel patricne vlastnosti.
              Tomu prece nemuzete sam verit 🙂
              Podle mne z toho vyplyva celkem jen jedno vysvetleni, ze Intel se snazil 10nm zprovoznit celou dobu a vyslo to jak to vyslo az 2020.

            • Udelej te si casovou linku AMD a Intel produktu vs vyrobni proces a uvidite sam.
              Krome toho ve drivejsich roadmapach Intelu existovali produkty na 10nm pro rok 2018 tak jako tak.

            • Ale to jsem již psal
              Konkurence AMD měla zcela zásadní vliv na Intelovské výrobní procesy. Díky tomu, že jsou schopni svoje procesory vyrábět u třetích stran lépe a levněji tak ukázali v celé své nahotě nemohoucnost výroby Intelu. Začíná se to i projevovat nejmarkantněji v maržích serverových procesorů které se Intelu scvrkli. Tím snižují peníze které by mohli bez této konkurence vrazit do tolik potřebného zlepšení Intel výroby. A intel se začíná opičit viz chiplety a změna ve výrobě co avizoval CEO Intelu.

      • AMD je konkurence Intelu. Pro mne je konkurence někdo kdo Vás nutí k tomu abyste se zlepšoval. Jinak to prostě není konkurence. Už samotná přítomnost konkurenčního subjektu je motivující. Jen tak mimochodem stejně o samé se dá prohlásit i obráceně. AMD je nyní tím čím je díky tomu jak byl v minulosti Intel dobrý. Co dobrý, Intel se v minulosti jevil nedostižitelný.

        To že tady vypíšete tuhle časovou linku kterou jsem si ze zájmem přečetl nijak nevyvrací pozitivnost konkurence. To jak se ARM přiblížil x86 jasně ukazuje pozitivnost konkurence, která je u ARMu na mnohem vyšší úrovni. A navíc nedává Vám za pravdu ve Vašem tvrzení „Tedy z mého pohledu je dost pravděpodobné, že vývoj serverových procesorů od Intelu by probíhat stejně, bez ohledu na to, jestli nějaké AMD vydalo nebo nevydalo Epyc.“ Kdyby neexistovala konkurence od AMD hnil by Intel ve svých problémech nyní zcela jistě ještě více.

        • Já vám nevyvracím to, že je konkurence pozitivní. Jen vám vyvracím váš názor, že kdyby nebylo AMD, tak by Intel nic nenutilo k inovacím.
          Že samotná konkurence nic neznamená, vidíte právě na tom vašem ARMu. I přesto, že je v něm konkurence obrovská, nebyl dosud schopen dohnat platformu x86, která té konkurence moc nemá.
          Zkuste mi osvětlit to vaše: „Kdyby neexistovala konkurence od AMD hnil by Intel ve svých problémech nyní zcela jistě ještě více.“
          Když se podívám třeba na serverový Ice Lake SP, tak je to něco, co měl Intel doslova roky v šuplíku a čekal jen na to, až bude mít dostatečnou výrobní kapacitu na 10nm procesu. Nebo dneska už je hotový Meteor Lake, který čeká, až bude hotový 7nm proces a bude mít dostatečnou výrobní kapacitu. Tedy z mého pohledu se nečeká na návrh čipu, ale čeká se na výrobní proces. A nějak mě nenapadá, v čem by jeho nástup mohla existence AMD urychlit.

          • A čím jsem ve Vás vzbudil pocit že mám názor co mi právě vyvracíte? “ Jen vám vyvracím váš názor, že kdyby nebylo AMD, tak by Intel nic nenutilo k inovacím.“ Konkurence je sice nejmocnější nástroj k inovacím ale není jediný.

            Dosud nebyl schopen dohnat? Jak dlouho tady máme x86 a jak dlouho tady máme ARM? Plus setrvačnost trhu, aplikace, Vývojové nástroje, … ARM se vyvíjí rychleji než x86. I Apple dalo vale x86, …

            • Teď moc nechápu, co vlastně popíráte. Vyvracel jsem vám názor: „Hypoteticky kdyby byl Intel jediným majitelem licence na výrobu x86 procesorů tak by mu nyní žádné AMD nešlapalo na paty a nenutilo ho k zlepšování. “
              ARM čipy tu máme od roku 1984, x86 od roku 1978. Zdá se vám 37 let na dohánění málo?
              Apple skončilo s x86 proto, že si chtělo dělat procesory samo, což s x86 nebylo možné. O kvalitě architektury čipů to neříká vůbec nic.
              Vývojové nástroje či aplikace jsou vlastnost architektury. Tedy jsou to plody investic, které Intel desítky let dělal. Nic nebránilo ARMu dělat totéž.

            • Technicka: cim dal ve vyvoji budes, tim slozitejsi a pomalejsi ten vyvoj bude.
              Jinyma slovama dynamika vyvoje ARM vuci vyvoji x86 moc nerika, dokud nejsou obe architektury na podobne urovni, az potom muzes jejich dynamiku porovnavat vuci sobe.

            • Radek Holeček 1.5.2021 at 11:59
              Ale touhle větou „Hypoteticky kdyby byl Intel jediným majitelem licence na výrobu x86 procesorů tak by mu nyní žádné AMD nešlapalo na paty a nenutilo ho k zlepšování. “ nevylučuji že Intel sám nenutí své zaměstnance aby zlepšovali své produkty.

              Ano 37 let je dlouhá doba ale x86 se vyvíjely jako procesory pro PC. Trvalo jim dost dlouho než je začal brát počítačový svět za hodné serverového nasazení. Podobně ARM začal na tabletech a mobilních telefonech. O PC se se stejně jako serverech se začalo mluvit až nedávno. Proto si myslím, že když budete hovořit o uvedených 37 letech tak to je ignorování výše uvedených faktů.

              Apple použilo ARMy protože je pro ně výhodnější a to hlavně finančně. Microsoft se nyní tluče do hlavy jak zaříznul windows phone protože nyní vidí perspektivu ARMu. Microsoft podporuje vývoj na ARMu a snaží se vytvořit windows pro ARM ze stejného důvodu.

              Ano ARMu nic nebránilo ve vývoji nástrojů a aplikací. Hlavně ale ARM neměl ambice jít do počítačového (PC) potažmo serverového trhu. Nyní tam do serverů ale ARM směřuje a proto říkám, že x86 má zdravou konkurenci a měli by ji brát vážně.

            • Redmarx 1.5.2021 at 13:23

              Ano souhlasím. „cim dal ve vyvoji budes, tim slozitejsi a pomalejsi ten vyvoj bude“ Do toho ale i přistupuje dědictví minulosti (kompatibilita) které komplikuje vývoj a celý vývoj brzdí. Tudíž postavit něco na zelené louce je mohutný katalyzátor i proto že, se mohou vyvarovat slepých cest a naopak použít tu správnou …

              To vše jsou ale detaily. Nejdůležitější je kolik peněz investují do vývoje. To pak hlavně určuje dynamiku rozvoje. U ARMu to je v tom, že hodně společností pak bojuje proti Intelu a AMD. To je pro x86 veliký handicap.

  2. Uverím až uvidím …reálne výsledky, či skutočné produkty. Len aby snaha za čo najvyšším IPC, nedopadla tak, že budú mať problém, aj na 5nm pri tej správnej energetickej efektívnosti dosahovať takty nad 3-3.5Ghz. Vždy treba nájsť ten správny „balans“ pre IPC + pracovnú frekvenciu (ideálne okolo 4.4-5.0GHz pre 5nm) aby sa dosiahol maximálny možný „dlhodobý“ výkon.