V posledních dnech se objevilo několik úniků k příští generaci procesorů Intel – Core Ultra 400, kódovým označením Nova Lake – měli jsme tu počty jader, které mají mít různé modely, a také co bude poskytovat konektivita CPU a čipsetu. Přes víkend prosákla další zajímavá informace: údaje o tom, jaký výkon procesory Nova Lake přinesou podle předpovědí (či slibů), které Intel uvádí v rámci svých prezentací pro interní účely nebo pro partnery.
Tento únik je tvořený malým ústřižkem stránky. Publikoval ho například web VideoCardz, který ale odstranil odkaz na původní zdroj na základě jeho žádosti. Nemůžeme mít úplnou jistotu, že jde o opravdový únik, ale pravděpodobnost je slušná – zatím ale tyto informace neberte jako definitivní a jisté. Není v nich přímo řečeno, že se týkají desktopových procesorů Nova Lake pro socket LGA 1954, ale podle kontextu je pravděpodobně řeč o nich.
Mnohovláknový výkon: Je méně než 100 % špatně?
Nejprve možná k výkonu v mnohovláknových aplikacích. Nova Lake totiž podle dostupných informací přinese významný skok v počtu jader. Intel chystá modely, které budou obsahovat dva čiplety o 8 P-Core a 16 E-Core, tedy celkově 48 jader / vláken, plus další čtyři doplňková LP E-Core v úsporném „ostrovu“ SoC. To je nárůst o 100 % (LP E-Core z toho zatím vynechme, je otázka, jak moc se dají v mnohovláknových zátěžích využít, minimálně to není jejich hlavní cíl) proti nejvýkonnějším desktopovým procesorům Intel Core i9 13900K a KS / 14900K a KS Raptor Lake a Core Ultra 9 285K Arrow Lake.
Ústřižek dokumentu uvádí, že nárůst mnohovláknového výkonu bude o +60 %, či přesněji řečeno, vyšší než +60 % (doslova „>1,6× vyšší“). Nárůst o 60 % se může zdát jako málo v situaci, kdy se počet jader zvýší o 100 %. Ovšem nižší než 100% škálování je zcela očekávatelné.
Procesory Intelu jako Raptor Lake i Arrow Lake mají tu nectnost, že tlačí frekvence jader blízko jejich maximu i v mnohovláknových zátěžích, což je důvod 250W a vyšších spotřeb. Procesory pak pracují v neefektivním pásmu spotřeb v tom smyslu, že toto zvyšování frekvence už stojí mnohonásobně více spotřeby – redukce taktů o 10 % by mohla například snížit spotřebu o 25 % a podobně (toto je čistě orientační případ).
Hned když se objevily zprávy o 48/52jádrové konfiguraci Nova Lake, se proto nabízelo, že zvýšení počtu jader takto radikálně by Intelu mohlo dovolit (nebo ho k tomu v podstatě dotlačit), aby jádra E-Core v mnohovláknové zátěži netlačil tak vysoko a nechal je běžet na nižší více efektivní frekvenci. Tím z nich sice získá méně celkového výkonu, ale výrazně stoupne energetická efektivita, takže nebude nutné zvýšit maximální turbo spotřeby o tolik. Tomuto vysvětlení by nahrávala formulace, kterou dokument uvádí: Nova Lake má údajně přinést „ultimativní výkon a efektivitu“.
Nova Lake bude používat stavbu z několika čipletů, jako Arrow Lake
Úplně ideální stav by byl, kdyby se dvojnásobek jader P-Core i E-Core svázal do stejné nebo jen mírně vyšší maximální spotřeby ve srovnání s Arrow Lake (jež má maximální turbo spotřebu 250–297 W).Výkon, který se tím ztratí, můžete v případě zájmu pořád získat zpět přetaktováním, za cenu oné vysoké spotřeby navíc, samozřejmě.
S 48 vlákny těžko škálovat perfektně
Jsou zde ovšem i další faktory. Bavíme se o nárůstu počtu vláken z 24 na 48 (nebo s LP E-Core dokonce 52). Zde se už určitě bude projevovat i to, že hodně úloh neškáluje lineárně a už budou mít problém tak vysoké počty vláken skutečně saturovat. V mnoha benchmarcích by proto vyšel výrazně horší než 100% nárůst výkonu i tehdy, pokud by teoretický výkon procesoru na všech jádrech byl navýšen o více než 100 %. Údaj Intelu by mohl být průměrem z více testů a nevíme, jestli v něm nejsou zahrnuté i nějaké, které škálování nemají dobré.
Toto se pravděpodobně bude objevovat i u nadcházejících 24jádrových procesorů AMD s SMT (což také dává 48 vláken). Tam to ale může být méně patrné, protože úloha s jen 24 jádry nejprve bude obsazovat jádra jen po jednom vlákně, kdy je výkon na jedno vlákno lepší než u Intelu (kde bude mít vysoký výkon na vlákno jen prvních 16 jader P-Core a následující E-Core jsou výrazně pomalejší). U AMD se výkon na jedno vlákno sníží až v bodě, kdy se začnou obsazovat dvě vlákna na jádro (a výkon jádra se mezi ně dělí).
Každopádně jsou tu dobré důvody, aby byl nárůst výkonu „jen“ o 60 %. Víc by pravděpodobně znamenalo další inflaci ve spotřebě a zahřívání.
Jednovláknový výkon: P-Core bude opět menší pokrok
V procesorech Arrow Lake jsou největší pokroky u jádra E-Core, ale velké (výkonné) jádro P-Core přineslo určité zklamání. Jeho architektura Lion Cove je velmi ambiciózní (s osmi instrukčními dekodéry), ale nakonec nepřinesla zas tak vysoký nárůst IPC (+9 % nebo 12 % podle implementace) proti generaci Raptor Lake, zatímco frekvence se zhoršila.
Nova Lake výkon jádra P-Core zlepší, ale Intel zatím neslibuje žádný radikální skok – jen že jednovláknový výkon má být alespoň o +10 % vyšší. Opět je třeba dát pozor na to, že Intel říká „více než“, ne přesně 10 % (doslova „>1,1× vyšší“). Podobně jako u dřívějších úniků slajdů s IPC jader AMD Zen 5 a Zen 6 nejspíš platí, že firma záměrně dává o něco podhodnocenou „bezpečnou“ hodnotu. Takovou, u které si je jistá, že ji překročí, aby byl prostor pro případné problémy objevené později, které by třeba nějak výkon jádra zhoršily. Skutečný nárůst jednovláknového výkonu může tedy být lepší, klidně třeba +15 % (číslo je pouze příklad).
Je také třeba dodat, že ani zde nevíme, pro co přesně onen údaj o více než 10% zlepšení platí, zda pro konkrétní jeden benchmark, nebo nějaký průměr.
„Špičkový herní výkon“, reálně ale velká neznámá
Podle Intelu mají procesory Nova Lake také poskytovat „Leadership Gaming Performance“, ale u této formulace je třeba opatrnost, v řeči marketingu většinou toto slovo neznamená absolutně nejlepší (tedy porážející všechny konkurenty). Význam je spíš vágnější, asi by se dal přeložit jako „špičkový“. Nova Lake tedy nemusí ve hrách být lepší než Ryzeny 9000X3D ani jejich nástupnická generace, která bude Nova Lake konkurovat. I Nova Lake ale má přinést variantu se zvětšenou L3 cache (údajně až na 144 MB), která by mohla přinést podobný skok v herních výkonu, jako 3D V-Cache na procesorech AMD.
Zatím onen údaj o >10% zlepšení jednovláknového výkonu nevztahujte na výkon ve hrách. Sice to bude faktorem, ale herní výkon není čistě závislý na jednovláknovém výkonu (který mívají X3D procesory spíš nižší kvůli horšímu taktu). Mnohem větší dopad budou mít cache a latence pamětí spolu s kvalitou propojovací logiky mezi jádry a paměťovým řadičem. Propojení čipletů je právě faktor, který nejvíce sráží Nova Lake ve hrách. Pokud by se ho Intelu povedlo výrazně zlepšit, můžeme ve hrách uvidět velké pokroky i kdyby se jednovláknový výkon v aplikacích nezměnil.
Jak to dopadne, se dozvíme za rok až rok a půl, vydání desktopových procesorů Nova Lake je naplánováno až na druhou polovinu roku 2026. Mezitím by ale postupně mělo přibývat různých neoficiálních poznatků, takže leccos bychom mohli vědět i dřív – budeme vás jako obvykle informovat.
Zdroj: VideoCardz
