Vypnutí HT v desktopu byl správný krok.
Přínos má akorát v testech.
A v úlohách s dobrou granuloidou (rozdělení na menší části) které je lepší posílat na GPU.
Takže to těžko může vyvážit negativa v podobě propadu výkonu.
HT mělo smysl v dobách kdy měl Intel málo jader. V roce 2005 jedno jádrové P4 těžko mohlo konkurovat Atlonu X2.
Jenže v roce 2006 přišla architektura Core 2 která přinesla až 4 jádra do desktopu (C2Q) a intel HT oprávněné usmrtil.
První reinkarnace se HT dočkal v roce 2008 s vydáním Nehalemu.
Druhou smrt popisuje zdrojový článek na TPU. Tu si jistě všichni pamatujeme. Opět se zvedl počet jader a HT není potřeba.
V notebooku to teoreticky může zlepšit výdrž na baterii. Ale propady výkonu vedou k tomu že úlohy trvají déle. Což zkracuje čas který má uživatel bez elektřiny k dispozici.
Takže tam to taky nemá smysl.
Jediné smysluplné využití vidím v serverech.
Kde HT zlepšuje energetickou efektivitu a zvedá MT výkon který SRV potřebují.
Jenže s rozvojem virtualizace a odhalením zranitelností bylo lepší HT vypnout.
Doufám že třetí reinkarnace už se povede podobně jako SMT od AMD. Tedy že zmizí propady výkonu a podaří se vyřešit zranitelnosti. Pak bych to uvítal i v desktopu.
Po čtvrt století vývoje by se to mohlo podařit.
Nemelo by se zapomenout na vyhody v obsluze preruseni a switchovani kontextu.
Proto jsou procesory se SMT (HT) nasobne vykonnejsi v sitovych operacich.
(ne nadarmo jsou na trhu i procesory se SMT8, tedy osmi vlakny na jadro)
2. 8. 2026, 16:34 editováno autorem komentáře
Když se člověk podívá na výkon/plochu těch P-Core a jak se tomu jejich týmu daří zvyšovat výkon (u Lion Cove nic moc navzdory extrémnímu nárůstu počtu ALU, dekódování atd), a jak se daří s každou generací zlepšovat tomu týmu "Atomů", tak mi přijde, že jsou prostě lepší a perspektivnější než vývoj dnešního P-Core. (Pravda, ta 1,8nm evoluce Lion Cove, co je v Panther Lake, prý taky trošku napravila dojem z té architektury, ale trošku pozdě.)
Takže docela věřím tomu, že to unified core, co se má chystat za pár let k vydání, bude architektura udělaná z dnešních E-Core.
Ale je to trochu paradox, protože oficiální stanovisko Intelu bylo mít raději vyšší výkon za cenu vyššího příkonu a udělat tak práci rychleji. Samozřejmě to byly marketingové řeči, protože už v té době se zaměřovali na úspornější jádra.
Já Intelu pár facek a pročištění firmy přeji, ale zároveň je třeba, aby se zase zvednuli.
"Takže docela věřím tomu, že to unified core, co se má chystat za pár let k vydání, bude architektura udělaná z dnešních E-Core"
já bych tedy raději věřil tomu, že bude vyvinutá zcela odznova a nebude vycházet ani z P-core nebo E-core, podobně jako ZEN u AMD.
K těm Atomům: je potřeba vzít v úvahu z čeho to zlepšení vychází, Atomy kdysi začínaly jako in order jednoduchá architektura bez SMT, s pomalou cache a vlastně celým návrhem optimalizovaným na co nejlevnější výrobu. Tam je pak prostoru pro zlepšení zkrátka mnoho a i když dnešní Atomy jsou na hony vzdálené od těch původních, pořád ještě nemusely vyčerpat veškerý potenciál ke zlepšení.
U velkých jader, která mají mnohem složitější návrhy, široký front-end, spoustu ALU, FPU a obsahují různé optimalizace na úrovni tranzistorů pro běh na vysokých frekvencích a zlepšení latencí je v určitém momentu těžké udržet tempo nárustu výkonu s každou další generací, protože možnosti konkrétní architektury se vyčerpají.
Ale raději bych od Intelu viděl fakt nějaké opravdu nové CPU s novou architekturou než vzít stávající Atomy a dělat z nich ještě "tučnější" a výkonnější CPU, protože tak jak se vyčerpala stávající arch. velkých core, stejně tak tohle čeká generaci postavenou na Atomech.
Zcela nově vyvinutá architektura bude mít z mého pohledu mnohem větší potenciál, než architektura převzatá.
S těmi úplně starými in-order Atomy s SMT nejspíš ty dnešní nesouvisí, ty vycházejí ze Silvermontu (2013).
Ona ale od té doby ta architektura už měla hodně velkých upgradů ("tock"/nová architektura), které ji překopávaly. Goldmont, Goldmont+, Tremont, Gracemont, Skymont - vlastně stejný počet nových jader jako byl doteď v linii Zen. Takže komplexita a úroveň výkonnostních vylepšení je dnes někde úplně jinde. A jako už to schéma jádra s těmi 25+ nebo kolika porty je dost úctyhodné.
https://www.cnews.cz/clanky/kdyz-je-male-jadro-vetsi-bomba-nez-to-velke-architektura-skymont-zachrance-intelu/
Takže bych nepodceňoval to, co z toho ještě půjde udělat. Upínat se na to, že to kdysi bylo minijádro pomalejší než Jaguar, je hodně ošidné a dneska to nic neznamená.
Dělat pořád nové architektury taky asi není efektivní (nedělá to ani třeba Apple), protože pak taky budete pořád trávit čas tím, že budete dodělávat funkce a optimalizace, které měla předchozí linie, ale do té nové se to ještě nestihlo znovu implementovat. A úplně novou arcjitekturu bude těžší a časově náročnější odbugovat a validovat, než když jedete metodou postupných upgradů.
5. 8. 2026, 21:29 editováno autorem komentáře
Jak psal Choze. Však nová architektura by nebyla bez poznatků. Zase nemoc stávajících návrhů je nutnost držet kompatibilitu a teda nabalovat. Tohle je ale známá věc, otázkou je spíš kdy je ten správný čas na “zahodit a začít znovu”.
Já nejsem architekt čipů a tedy o tom vím prd, jen můžu sledovat, jaké jsou na trhu produkty a čeho jsou schopny. Intel teď nemá zrovna ty nejlepší, co s tím udělat ale musí vědět sami.
tak jistěže při návrhu nové CPU architektury zužitkují zkušenosti ze stávajících CPU, to se dělo odjakživa nicméně pro dobro Intelu i nás uživatelů doufám, že půjde o víc než jen upgradovaný Atom .-)
Pamatuju doby, kdy první Atomy zesměšnil test podvoltovaného a podtaktovaného Athlonu XP (tuším). Mělo to stejnou spotřebu a citelně vyšší výkon a celé to bylo lacinější. A nemůžu se zbavit dojmu, že se to s touhle platformou táhne tak nějak celou dobu. Nemluvě o takových lahůdkách, jako předvedly třeba C2000. Souhlasím s názorem: zahodit a znovu, lépe a radostněji... :)