Chytrá domácnost má dnes mnoho podob, které spolu ale někdy moc nemluví. Že je to spíše ke škodě, si kdysi řekli zakladatelé firmy Loxone a přišli s vlastním řešením. Dnes jejich Miniserver používá 1,5 milionu uživatelů a nedávno si postavili nové obří sídlo, kam jsem se na pozvání českého zastoupení zajel podívat.
Budova (Loxone tomu říká kampus) v přepočtu za 1,7 miliardy korun na ploše 8 hektarů zahrnuje vedle vývoje produktů a kanceláří také sklady, logistiku a velký konferenční sál. Už na pohled by se dalo říct, že se Loxonu daří, však také má firma v obratu miliardu eur a majitelé již chystají další projekty. Kampusem nás provázel Pavel Lískovec z českobudějovické pobočky.
Původní myšlenka: Co si dáme do vlastního domu?
V roce 2008 si dva kamarádi Martin Öller a Thomas Moser stavěli své domky a zjistili, že jim vůbec nevyhovuje tehdejší nabídka chytrých řešení (zejména systém KNX). Technologie jako klimatizace, tepelná čerpadla či žaluzie spolu nemluvily.
Snímek z muzea Loxonu ilustruje práce na Miniserveru
Thomas byl odborníkem přes hardware a Martin měl IT firmu. Vyvinuli spolu vlastní řešení, které nazvali Miniserver. Ten je dodnes mozkem celého systému a oni doposud jedinými majiteli společnosti.
První roky se firmě nedařilo, všichni museli jeden čas zastavit své domy (napadla mě podobnost s Tomášem Čuprem a startem Rohlíku), ale nakonec se to zlomilo. Loxone se od začátku zaměřoval na chytrou domácnost pro běžné byty a domy, do hotelů a rezidencí vstoupil až později. Teď se díky tomu můžou chlubit, kolik desítek procent energie ušetřili firmám jako Spar či McDonald's a za jak krátký čas se celé řešení zaplatilo.
Stavba technologického Hobitína
V roce 2018 si šéfové vzali tříměsíční dovolenou, firmu nechali v rukou manažerů, a přemýšleli, co dál. Ještě před pár lety pracovali z ruiny určené k demolici a teď se rozhodli postavit obří vývojový kampus.
Úřadům městečka s 1500 obyvateli (mimochodem 85 z nich tu pracuje) se ale příliš nezamlouval prvotní nápad na třináctipodlažní budovu, proto nakonec na kraji obce vznikla rozlehlá budova zasazená v krajině. V areálu vysadili 1000 stromů, a kdyby to nebylo celé hranaté, vypadalo by to trochu jako v Hobitíně zkříženém s kampusem Applu. Navíc jeden z majitelů bydlí v podstatě přes ulici.
Celý areál řídí zhruba 140 vlastních Miniserverů. Po jejich nastavení a seřízení se majitelé chlubí úsporou na energiích ve výši 40 %. Instalované hodnoty hlavních jističů jsou kvůli tomu nyní velmi naddimenzované. Místo plánované přípojky 1 MW nakonec stačí 317 kW.
Kampus zapadá do krajiny |
Vyhřívaný bazén nejen pro zaměstnance |
Když svítí v zimě slunce, vytažením žaluzií se může dům trochu vytopit. Světla ve zdejších kancelářích zase reagují na přítomnost osob. Pokud je pracovní místo neobsazené, barva osvětlení se změní na tlumené. Dalo by se vtipně dodat, že to pak na dálku vidí i šéf, ale zároveň se v takové místnosti pak může automaticky snížit teplota a i takové drobnosti se nakonec promítnou do faktury za elektřinu.
„Jen říkáme technologiím, co mají dělat“
Na prohlídce Pavel Lískovec zdůrazňoval, že systém Loxone nejsou samotné technologie, ale zejména centrální server a software, který jednotlivým prvkům (i cizí výroby) říká, co a kdy mají dělat. Jen málo prvků si vyrábějí sami, mnohem častěji Miniserver jen ovládá produkty jiných výrobců. Systém je otevřený a uživatel neplatí žádné licence. A právě tohle je kromě pohodlnosti jednou z hlavních věcí, kterými chtějí přesvědčovat klienty.
Majitelé svůj vysněný kampus komentují jako živoucí laboratoř, ve které testují svá nová řešení, ale také jako prodejní nástroj. Jezdí sem za nimi technici, architekti, a hlavně investoři do nových domů. A přijet může i kutil, který se chce vše naučit a pak to celé zúročit pro svůj vlastní dům.
Loxone si může doma nainstalovat i šikovnější člověk, většinou to ale dělají firmy a elektrikáři a právě pro ně je určena velká část kampusu. Loxone je zde na několik dní ubytuje a školí. K dispozici je výborná restaurace Glorious Bastards, která funguje i jako podniková kantýna (majitelé firmy mají slabost pro dobré jídlo) a wellness s venkovním bazénem, který je vyhřívaný odpadním teplem z kuchyně, což je (jako vše tu) řízené přes Miniserver. Jakmile systém zjistí přebytečnou energii, ukládá ji automaticky dál. Do bojlerů, do aut připojených na nabíječky na firemním parkovišti…
Ze skladu… |
…na oběd do špičkové restaurace |
Pracuje tu celkem 120 lidí, přes hranice na pobočce v Českých Budějovicích dalších 30 a celkově je ve firmě něco přes 1000 zaměstnanců. A všichni mají na celý systém výraznou slevu – majitelé totiž chtějí, aby zaměstnanci měli tuto chytrou domácnost i u sebe doma.
Správná instalace kabelů je prvním krokem, jak si svépomocníci připravují svoje domy na chytrou domácnost – i když o ní ještě mnoho neví. Dříve byla potřeba vést kabely systémem hvězda, kdy každý prvek měl svůj kabel. Spotřebovaly se stovky metrů kabeláže, ale modernější přístup je smyčkování. Ne snad, že byste měli celý dům na jednom kabelu, ale praxí je třeba jeden kabel na místnost. Vše pak funguje na napětí 24 V.
Pod kapotou Miniserveru |
Rockchip RK3328, tedy ARM Cortex-A53 |
Ovládání iPadem i offline bez internetu
Miniserver je běžně připojený k internetu, ale opatrnější (či paranoidnější, nehodící se škrtněte) uživatelé jej mohou doma používat i zcela offline. Jen tím přijdou o funkce vzdáleného ovládání, chytrá domácnost ale bude lokálně fungovat dál. Mimochodem záloha Miniserveru probíhá na microSD kartu.
Tak trochu nezdůrazňovaným produktem, který ale laika zaujme nejvíce, je ovládací dotykový displej na zeď. Hodí se, pokud by vám nestačila mobilní aplikace. Trochu s překvapením jsem zjistil, že je to vlastně obyčejný iPad v plastovém rámečku. Na jednu stranu je škoda uzamknout takové univerzální zařízení v jednoduchý ovladač, ovšem vyvíjet vlastní tablet by prý nedávalo smysl.
Žádná Čína, ale Made in DACH
Sami si vyrábí vypínače či termostatické hlavice, ale třeba zásuvky už ne. Aby se z ní stala chytrá, k tomu ji stačí vhodně ovládat. U vypínačů jsem se pozastavil nad tím, že jde jen o dotykovou plošku bez hmatové odezvy. Asi bych nechtěl se v pátek kolem půlnoci po návratu z mléčného baru snažit trefit na něco takového, navíc bez haptické odezvy.
Ale vypínače jsou prý jen takový mezikrok, ovládat světla má chytrá automatizace s pomocí čidel. Nicméně právě v den naší návštěvy představovali nové produkty, mezi kterými byl programovatelný pětibodový vypínač s podsvícenými piktogramy. Idea je místo velkého množství vypínačů a ovladačů v jedné místnosti osadit jeden společný.
Přehled produktů. Od nabíječky elektromobilů po ovládání topení |
Multifunkční ovladač, jeden z mála vlastních fyzických prvků |
Prakticky žádný produkt Loxonu se nevyrábí v Číně. Většina jich vzniká v několika továrnách v Rakousku, Německu nebo i ve Švýcarsku (region DACH), ale například originální kabeláž si Loxone nechává dělat v Česku (ve výrobě kabelů jsme díky jménům Draka nebo Prakab známí po celém světě).
V umělé inteligenci budoucnost svých produktů prozatím firma nevidí. Automatizace je založená spíše na rutinách. Loxone se nyní více pouští do oboru audia a ozvučení, kde je ovšem velká konkurence. Miniserver v současnosti využívá zhruba 1,5 milionu zákazníků. Loxone chce být centrálním prvkem vaší domácnosti, ať už ji máte poskládanou z čehokoliv. Hlavní je spojení topení, chlazení, osvětlení, stínění, zabezpečení a sledování spotřeby do jednoho systému. Ať už přes originální kabeláž, kroucenou UTP, nebo bezdrátově.
