Hlavní navigace

V Rusku vyrábí počítače s vlastními ARM procesory, Baikal M s osmi jádry Cortex-A57

12. 8. 2021

Sdílet

Zdroj: Baikal Electronics
Rusko ve snaze o soběstačnost vybaví úřady počítači s procesory ARM, a to dokonce s vlastním čipem Baikal BE-M1000. Ten má osm jader, ale s už starší architekturou Cortex-A57 na 28nm procesu a také frekvence není nic moc.

V poslední době jsme tu měli několik zpráv o různých pro nás exotických procesorech, které vznikají na „východě“ ve snaze o počítačovou nezávislost. Psali jsme o projektu ruských procesorů a počítačů s architekturou RISC-V, ale vypadá to, že tato země má teď už i vlastní procesory ARM. A také už na nich začíná stavět počítače, takže tamní úřady možná brzo budou mít desktopová ARM PC s Linuxem, jaká na západě moc nevznikají.

Za tímto počinem stojí ruská technologická firma, o které jsme už jednou informovali: Baikal Electronics. Před šesti lety u ní šlo o procesory MIPS, SoC Baikal T1, ale mezitím stejná firma vyrobila také procesory ARM, které jsou z hlediska softwarového ekosystému atraktivnější. A nyní se na trhu objevují hotové počítače s těmito procesory pod značkou iRU. Tato PC jsou určená jako u ostatních podobných projektů pro státní správu a podobné subjekty.

Baikal BE-M1000

Procesor, na kterém jsou založené, se jmenuje Baikal-M (nebo delším označením Baikal BE-M1000) a také není úplně posledním výkřikem techniky, ovšem zajímavost nepostrádá. Podle specifikací výrobce jde o procesor s osmi jádry Cortex-A57. To je poměrně stará architektura, oznámená v roce 2012 jako první 64bitové jádro ARMu. Navíc zde bude na poměrně nízkém taktu jen 1,5 GHz. Jádra jsou uspořádaná do čtyř klastrů – po dvou vždy s 1MB L2 cache, dále má procesor ještě 8MB L3 cache.

Je to dost podobná konfigurace, jakou měl neúspěšný pokus AMD o ARM procesor pro servery, Opteron 1100 s kódovým označením Seattle. Ten nicméně měl frekvence trošku vyšší, až 2,0 GHz.

Tip: AMD uvedlo na trh serverové SoC Opteron A1100, první čipy firmy s jádry ARM

Jednovláknový výkon by tedy asi mohl být i horší, než má Raspberry Pi 4 (nebo Raspberry Pi 400), jelikož Cortex-A57 má horší IPC než vylepšený Cortex-A72 z roku 2015 použitý ve čtyřkové malině. Ale mnohovláknový výkon by měl být snad už lepší.

Procesor má integrovanou grafiku také od ARMu, a to Mali-T628/Midgard s osmi jádry na 750 MHz, měla by podporovat OpenGL ES 3.0, OpenCL 1.1 a DirectX 11 a dekódování HEVC, H.264 a VP8, MPEG 4 ASP, VC-1, MPEG 2 a AVS a RealVidea.

Paměťový řadič je dvoukanálový a podporuje DDR4-2400 nebo DDR3-1600 i s ECC. Dále je obsažen řadič SATA (dva porty) i PCI Express 3.0 s šestnácti linkami (×8/×4/×4) a také řadič USB 3.0 (dva porty) a USB 2.0 (čtyři porty).

SoC má integrované dva 10Gb/s adaptéry Ethernet (snad i včetně PHY) a dále dva jen gigabitové (už bez PHY). To asi ukazuje, že jeho primární určení bylo asi v oblasti síťové infrastruktury, ne pro klientská PC. Kromě toho jsou přítomná další rozhraní jako GPIO, UART, SPI, I2C, I2S, SMBus a SD pro čtečku karet nebo úložiště eMMC 5.1. Výstup na monitor je možný přes LVDS nebo HDMI, ale maximální rozlišení je zdá se 2560 × 1440 bodů při 60 Hz.

TDP procesoru Baikal-M by mělo být 35 W, výrobní proces je 28nm a čip vzniká v továrnách TSMC, má 240 mm² a obsahuje údajně víc než dvě miliardy tranzistorů.

Galerie: Ruské procesory Baikal BE-M1000 a počítače iRU Opal a iRU Agat

ARM desktopy a all-in-one PC

Počítače iRU Opal založené na tomto procesoru jsou nabízené v provedení Micro ATX desktopu (v klasické microtower skříni) a v kompaktním „SFF“ provedení, kde by asi mohla být použitá stejná mATX deska, ale s nízkoprofilovými sloty PCI Express. Konfigurace bude možné upravit a lze mít až 32 GB paměti DDR4, až 1TB SSD a až 3TB HDD (tyto komponenty už ale lokální ruské výroby asi nebudou).

Vedle desktopů Opal je v nabídce také all-in-one počítač iRU Agat se stejným hardwarem, ale zabudovaným do monitoru s úhlopříčkou 23,8". Použitý je u něj LCD panel typu IPS s rozlišením 1920 × 1080 bodů. Všechny tři verze by se teď měly dostávat do sériové výroby.

Software těchto počítačů bude odpovídat požadavkům na lokální původ a kontrolu – je v nich Astra Linux s balíkem MyOffice, ViPNet SafeBoot, PAK Sobol a dalšími aplikace (browser, mailový klient); všechny programy budou schválené ruským ministerstvem telekomunikací pro použití v státních úřadech.

Tam bude asi také hlavní odbytiště, na prodej budou iRU Opal a Agat jen v rámci větších zakázek v „B2B“ režimu (respektive B2G). Je proto dost nejisté, zda se někdy tyto počítače, nebo aspoň jejich základní desky objeví ve volném prodeji pro případné zájemce o počítačové kuriozity a alternativní platformy.

Zdroje: Baikal Electronics (1, 2, 3), CNX Software, technolong

Byl pro vás článek přínosný?