Vyvinout výkonný RISCový CPU zabere zlomek let co srovnatelný CISCový. Tímto je výrobců výkonných CPU do osobních počítačů už 2x více v ARM než v legacy x86. A časem to může jedině růst.
Apple Silicon a Qualcomm Snapdragon řada X. Nicméně jak jsem se dozvěděl, zde jsou "obyčejné" Cortexy. Takže vyvíjet už nic nepotřebujete, když levně licencovatelný základ dotahuje na stávající AMD Zen 5.
22. 7. 2026, 12:21 editováno autorem komentáře
no ja neviem, ale podla https://nanoreview.net/en/cpu-list/cinebench-scores je najrychlejsi v CB24 Apple M2 ultra s 2753 bodmi. Ako moze mat nvidia 5771...?
aha, tak to bol CB26... moja chyba.
21. 7. 2026, 17:56 editováno autorem komentáře
Architektura ušitaná pro „Agentic AI“, ne univerzální cloud Nvidia sama přiznává, že jádra Olympus v procesoru Vera nejsou stavěná na to, aby konkurovala AMD nebo Intelu v běžném cloudu (jako je provozování webových serverů, klasických podnikových aplikací nebo virtualizace). Vera má extrémně silný jednovláknový výkon a masivní cache paměť, což je optimalizace specificky navržená pro autonomní AI agenty (Agentic AI) a rychlé zásobování daty pro GPU Rubin. Jakákoli jiná, běžná serverová práce tomu čipu nesedí a v reálném nasazení by ho klasický x86 procesor rozsekal na kusy.
Ano, stroj na míru. Ale lidi a firmy, kterých se to týká, jim za to utrhají ruce. To, že je to určené pro AI, neznamená, že na ostatní aplikace potřebujete separátní počítač s legacy x86. Jednovláknový výkon hodně slušný, počet jader dostatek, teď už tam funguje i klasický Windows, nemusíte být v "geekovském" Linuxu:
https://svethardware.cz/article/nvidia-uvedla-ovladace-pro-rtx-spark-na-windows-on-arm
IMHO, to že je to jádro speciálně navržené na "autonomní AI agenty". To je nejpopulárnější buzzword dneška, tak to marketing tvrdí. Architektura se navrhuje dlouho dopředu, takže se neřídí aktuálními trendy, ale nějakými obecnějšími koncepcemi a záměry. Pravděpodobně si dali cíl získat co možná nejlepší výkon v různých vybraných charakteristikách, ale určitě jim nikdo před 4 roky neřekl - "navrhujeme CPU pro agentickou AI")
IMHO je to CPU navržené na vysoký jednovláknový výkon, což je dobré pro všechno možné. Co tomu procesoru může "nesedět" běžná serverová práce, je IMHO to, že nemá zase až tak moc jader, jako někteří konkurenti, ale to bych nepřeceňoval (ne-dense Epyc má taky jenom 96).
Zatím jsme tedy viděli jenom cherry-picked benchmarky, takže teprve uvidíme, taky teoreticky může mít problémy se škálováním kvůli návrhu pamětí cache, což je taková častá zrada a věc, cache a paměťové subsystémy pro masivně paralelní procesory je těžké udělat optimálně.
Výkon dva roky starého mainstreamu.
Ryzen 9700X se teď prodává za ± 7000Kč.
No jestli to stihnou dostat na trh před ZEN 6, tak to bude dobrý vstup.
Srovnávám sice mobilní ARM s desktop Ryzen, ale ten stačí trochu poladit a v zátěži se dostane pod 60W bez větší ztráty výkonu.
Na druhou stranu srovnáme 10+10 20T proti 8C/16T. Takže MT nic moc.
Ale v tom ST to vypadá hodně dobře.
Né. To jsem neřekl.
1) Ještě není na trhu.
2) Dohnali jednochipletové řešení.
Na Ryzen 9 natož ThreadRipper se nechytá.
V článku zmiňovaný Ryzen 9 5950X je na trhu už 6 let.
3) ZEN 6 přinese 12 jader do jednoho chipletu.
A posune i jednovlaknový výkon díky taktům a IPC.
4) O zlomku času nepíšu vůbec.
ARM architektura je stará přes 40 let.
5) M3 Max je na trhu už 3 roky.
6) Každá konkurence je dobrá.
Jenže přichází od té největší firmy, takže to jen posílí její dominantní postavení na trhu.
Což je hodně špatné.
7) Neznáme cenu.
Highend od Applu dohání výkonem mainstream x86. Cenově ovšem nemá šanci.
Spark by musel jít s cenou pod 10 000Kč aby to nebylo špatný.
22. 7. 2026, 05:41 editováno autorem komentáře
ARM ISA je tu dlouho, stejně tak licencovatelná jádra Cortex. Ale já mluvím o vlastním designu jader. Těch jader (a případně čipletů) může být v SoC, kolik uznají za vhodné, takže víceméně z pohledu architektury CPU neřeším počet jader a vícejádrový/vícevláknový výkon. Zen 6 vyjde až ke konci roku, notebooky s NVidia Spark možná o něco dříve, takže budem porovnávat se stávajícím Zenem. I kdyby, tak je naprosto normální, že půl roku vede ten a půl roku ten, hlavně že se výkon posouvá dopředu. Cena je zvolena tak, aby výrobce vydělal a zákazník byl spokojen. Jak nemá šanci? Macy se prodávají jako housky na krámě, po NVidii s CUDA a hodně (V)RAM se taky zapráší.
Ale proč mluvíš o vlasním návrhu jader když tohle je o Sparku a ten používá jádra licencovaná. A jinak MAC má z hlediska marketingu specifické postavení, tam není hardware to hlavní (s trochou přeháňky MAC by se dobře prodával i kdyby uvnitř počítali trpajzlíci na kuličkových počitadlech)
Jestli ten nVidia CPU má běžet i s Windows, tak bude mít hardwarovou akceleraci emulace x86, protože na Windows jsou na rozdíl od Linuxu aplikace closed source, takže nejdou překompilovat. Tím pádem nepůjde o Cortex. Taky kdyby to byl licencovaný Cortex, tak by fungovala detekce v benchmark aplikaci (známá jádra).
22. 7. 2026, 09:11 editováno autorem komentáře
V článku je že ve Sparku jsou licencované Cortexy, nvidia ve své tiskové zprávě uvádí že tam jsou licencované Cortexy (oficiálně potvrzena konfigurace 10× Cortex-X925 + 10× Cortex-A725) jenom ty tvrdíš že tam nejsou. Kdo má asi pravdu?
Super, takže už i základní Cortex dohnal stávající AMD Zen 5. Akcelerace emulace x86 není nutná, protože už roky je vše hlavní i v nativní ARM verzi. A vývoj okolo AI je vše opensource kód, takže se zkompiluje nativně software stack.
No jo, ale to znamená, že kdejakej Číňan teď může sypat výkonné procesory pro PC/Windows jako Baťka cvičky.
22. 7. 2026, 11:42 editováno autorem komentáře
Reálně to nejsou vlastní jádra, je to ARM Lego, poskládané z toho co ARM nabízí v kombinacích, jaké nabízí. Není to skutečný vlastní vývoj, jak ho dělá Intel, AMD nebo Apple.
Pozor, je i mezistupeň, jako první generace procesorů Graviton požívaných v cloudu Amazonu. Licencujete si architekturu jader, ale poslepujete je do SoC sám. Sami si tak zvolíte, kolik kterých jader tam bude, a jak obsáhlé bude I/O a případně jaká integrovaná grafika.
Ad 4 - arm ako firma možno ma 40r, ale ARMv8 - 64b arm architektúra ma 15r. A nie je to ako x86_64 kočkopes kde je zjavné kde sa "inšpirovali", do veľkej miery to isté ako x86 len 64b, s úpravou niektorých inštrukcií. ARMv8 je nová ISA na zelenej lúke, opustili koncepty ktoré roky definovali arm (napr thumb). Nemusí byť kompatibilná s ARMv7, kopec 64b arm cpu ani nie je.
ARMv8 robili nie ako pokračovateľa Arm v 64b svete ale ako novú arch pre max výkon so súčasnými poznatkami v oblasti cpu návrhu a kompilatorov.
23. 7. 2026, 08:51 editováno autorem komentáře