V poslední době platilo, že základní desky pro procesory AMD obvykle měly větší „životnost“ v tom smyslu, že se do nich daly později přidat procesory novější generace a takový počítač pak měl lepší šanci držet krok s moderním softwarem a hrami. Vypadá to, že příští rok by výjimečně takovou platformu s dlouhou „perspektivností“ a dlouhodobou upgradovatelností mohl mít Intel. Pokud mu tentokrát plány vyjdou…
Youtuber Moore’s Law is Dead přišel o víkendu s videem, v němž se přidal ke zvěstem (nebyl to jeho sólokapr) o tom, že Intel chystá v procesorech Nova Lake modely s dvojí BLLC, což je velká 144MB L3 cache určená pro hry, která by mohla přinést podobné výhody jako 3D V-Cache v „X3D“ procesorech Ryzen od AMD. Nicméně ve stejném videu zazněla ještě jiná informace, která je možná hodná větší pozornosti: o tom, kolik generací procesorů vydrží nová desktopová platforma Intelu.
Čtyři generace procesorů Intel na jednom socketu?
Podle Moore’s Law is Dead bude nadcházející socket LGA 1954 platformou, která bude mít dobrou upgradovatelnost, protože se na ní prý postupně objeví rovnou čtyři generace procesorů. Jako první to bude Nova Lake příští rok a po té generace Razer Lake, o níž se objevily poprvé zmínky minulý rok. Podle Moore’s Law pak budou na stejném socketu založené i desktopové procesory Titan Lake a poté ještě Hammer Lake – poslední jméno se zatím snad jinde neobjevilo (o Titan Lake už nějaké zmínky na internetu jsou).
Zatímco o Nova Lake už jsou k dispozici různé informace, o těch následujících toho zatím nelze moc říct. Je pravděpodobné, že Razer Lake coby druhá generace platformy bude mít procesorová jádra s relativně menšími úpravami – velké jádro P-Core má být architektura „Griffin Cove“ a efektivní jádro E-Core pak „Golden Eagle“ (Nova Lake má mít architektury „Coyote Cove“ a „Arctic Wolf“). Tyto procesory by měly vyjít jako Core Ultra 500, pravděpodobně v druhé polovině roku 2027, pokud bude Intel dodržovat jednoleté odstupy.
Titan Lake by snad mohla být větší změna architektury. V této generaci by údajně mohlo nastoupit tzv. Unified Core, což znamená, že architektury jader P-Core a E-Core už nebudou tak rozdílné jako dnes. Obě jádra by prý mohly být odvozené od linie jader, která kdysi začala malými Atomy, ale loni se už vyvinulo do poměrně úctyhodné architektury Skymont. Podle různých zdrojů Intel opustí nynější linii velkých jader a P-Core nahradí jádrem vycházejícím ze Skymontu a jeho následníků (Arctic Wolf a Golden Eagle). Unified Core asi bude mít dvě verze, jedna bude sloužit jako P-Core a druhá jako E-Core, hybridní aspekt tedy zůstane, ale obě architektury si budou bližší. Titan Lake by asi mělo vyjít jako procesory Core Ultra 600 v druhé polovině roku 2028.
Hammer Lake je zatím záhada. Je celkem pravděpodobné, že jádra CPU budou zase spíše menší evolucí (vydávání úplně nové silně přepracované architektury každý rok spíše nepředpokládáme). Ovšem tyto procesory zase asi mohou dostat pokročilejší výrobní proces, novou architekturu integrovaného GPU nebo nové multimediální funkce, které to budou vynahrazovat. Pokud by Intel držel jednoleté odstupy mezi generacemi, což se firma historicky vždy snažila, pak by tyto procesory šly na trh v druhé polovině roku 2029 jako Core Ultra 700.
Socket LGA 1851 na desce Gigabyte
LGA 1851 měl původně mít tři generace CPU
Že by LGA 1954 mohla přinést takovouto dlouhodobější kompatibilitu, může na první pohled vypadat nepravděpodobně, protože Intel v tomto nemá moc dobrou pověst. Jeho aktuální platforma LGA 1851 vydání teprve loni na podzim ostatně bude příkladem krátké životnosti, až ji LGA 1954 příští rok nahradí po pouze jediné generaci procesorů (Core Ultra 200 „Arrow Lake“).
Ovšem situace s LGA 1851 je komplikovanější a může paradoxně trošku mluvit ve prospěch Intelu. Původně to totiž mělo být o dost jiné. Na socket LGA 1851 měly původně přijít procesory Meteor Lake, po nichž by pak bylo Arrow Lake druhou generací s novou architekturou i výrobním procesem. A poté měly jako třetí generace přijít 1,8nm procesory Panther Lake. Toto ovšem bylo zhaceno problémy Intelu ve vývoji jeho vlastních výrobních procesů.
Procesory Meteor Lake, první čipletová architektura a „Core Ultra“ byly ale cílené na proces Intel 4, kvůli čemuž měly dvouleté zpoždění a navíc jejich frekvence zůstaly za očekáváním (maximum bylo jen 5,1 GHz), takže by nebyly konkurenceschopné. Intel je proto zrušil a místo toho refreshoval na socketu LGA 1700 procesory Raptor Lake. Třetí generaci Panther Lake podle všeho potkal stejný osud – nedostatečné frekvence procesu Intel 18A firmu přiměly tuto technologii a generaci procesorů také vydat jenom pro notebooky. Tím pádem socket LGA 1851 přišel o třetí původně plánovanou generaci procesorů.
Místo ní měl původně vyjít alespoň refresh procesorů Arrow Lake s dvojnásobkem jader E-Core (8 P-Core, 32 E-Core) a tím pádem 40 vlákny. To mohlo potenciálně dávat zajímavý výkon v mnohovláknových aplikacích a ukazuje to, že Intel měl snahu socketu LGA 1851 absenci Panther Lake vynahradit. Nicméně tyto procesory byly také zrušeny, možná kvůli problémům se spotřebou, které by CPU s tak velkým počtem jader nejspíš mělo.
Vyjde to tentokrát?
To, že v původní koncepci měla LGA 1851 být desktopová platforma s delší životností, ale zůstává. A přidává to váhy možnosti, že by Intel u LGA 1954 mohl opět být v tomto ohledu velkorysejší. Ovšem důležité je pamatovat na to, že hovoříme o plánu. Opět to totiž může skončit tak, že některé z plánovaných procesorů budou zrušené. Hrozilo by to ale asi zase hlavně u takových, které by používaly proces Intelu. Pokud ale budoucí Core 500, 600 a 700 budou tak jako Nova Lake (generace 400) používat čiplety vyráběné v továrnách TSMC, jsou takové problémy asi hned méně pravděpodobné.
LGA 1954 a DDR6?
První desky se socketem LGA 1954 by měly vyjít příští rok (vydání procesorů Nova Lake by mělo nastat v Q4 2026). Je trochu otázka, jak se čtyřleté funkční období této platformy dá skloubit s příchodem pamětí DDR6 nebo případně LPDDR6, pokud by se začaly v desktopových deskách používat místo DDR6. U těchto pamětí se očekává příchod někdy okolo roku 2028, kdy by měl údajně čtyřgenerační socket LGA 1954 být teprve v polovině své kariéry.
Vysvětlení by mohlo být, že DDR6 do stolních PC přijde o dost později než v roce 2028, a ze začátku by byla omezená jen na servery. Nebo alternativně Intel nepočítá s časným nasazením nové generace pamětí a tato role padne na AMD, jehož nový socket AM6 by mohl přijít také v roce 2028 a DDR6 se od něj doteď očekávala.
Intel má teoreticky ještě jednu možnost. Socket LGA 1954 by mohl přijít na trh s deskami používajícími jen DDR5, ale dopředu by byl připravený na využití také DDR6. Desky pro nový typ pamětí by pak vyšly, až by na to byl trh připraven. DDR6 by pak mohly podporovat třeba ony pozdější dvě ze čtyř generací CPU připravovaných pro platformu LGA 1954, ale zároveň by jejich paměťový řadič uměl stále i DDR5, takže by se daly osadit i do předchozích desek. Pro toto existuje precedent, protože Intel měl v předchozích procesorech takto obojetné paměťové řadiče. CPU pro socket LGA 1151 podporují jak DDR3, tak DDR4 a procesory pro socket LGA 1700 zase jak DDR4, tak DDR5. Třeba se tedy situace zopakuje i u LGA 1954.
Zdroj: Moore’s Law is Dead
