Planeta Blink. Konec vývoje EdgeHTML není dobrý pro web [komentář]

Čerstvé rozhodnutí vzdát vývoj vlastního vykreslovacího jádra je z pohledu Microsoftu pragmatický. Jenže webu jako otevřené platformě neprospěje. Google ze souboje s webem vychází zatím vítězně.

18
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Ačkoli adoptováním Chromia, potažmo vykreslovacího jádra Blink ve svém internetovém prohlížeči Edge vzbudil Microsoft převážně pozitivní emoce, najdeme jeden zásadní důvod, proč na tím nejásat. Z jeho pohledu se jedná o pragmatický a zcela pochopitelný krok, který aspoň krátkodobě může a skoro určitě bude mít pozitivní vliv na případné uživatelky a uživatele Edge.

Těžko lze Microsoftu vyčítat, že to udělal kvůli sobě, je to zkrátka korporace, která hledá cestu, jak ideálně s co nejmenším úsilím a s vynaložením co nejmenších prostředků dosáhnout co nejlepšího výsledku. Tím výsledkem je v tomto případě prohlížeč kompatibilní se všemi weby, který lze vyrobit relativně snadno. (Nepočítám do toho nutně letité stránky, které byly svého času optimalizovány pro Internet Explorer.)

O konkurenta méně

Jenže bez EdgeHTML se konkurence na poli vykreslovacích jader nebezpečně ztenčí. Ani předtím to přitom nebyla vyloženě velká sláva. Podívejme se na čísla NetApplications.com. Samotný Chrome v listopadu zabíral téměř 66 % trhu (na klasických počítačích). Je to vlajková loď s jádrem Blink a zatím stále roste.

Blink adoptovaly malé alternativní prohlížeče, znát budeme zejména Operu s jejím 1,56% podílem nebo Vivaldi, který je ale tak malý, že ho uvedená statistika nezaznamenává. Edge si dodnes získal jen něco přes 4 %, která připadnou Blinku s tím, že existuje možnost, že se jeho podíl používanosti bude zvyšovat.

Tohohle prohlížeče si nevšímejte, vymírá a pro budoucnost je důležitý leda jako připomínka dob minulých
Tohohle prohlížeče si nevšímejte, vymírá a pro budoucnost je důležitý leda jako připomínka dob minulých

Ve statistice pak najdeme na druhém místě Internet Explorer s téměř 10 %, který se po roce 2000, kdy ovládal téměř 100 % trhu, vydal směrem dolů. Ačkoli je v řeči čísel stále zaznamenatelný, z hlediska budoucího vývoje nemá smysl se o něm dále bavit, přežívá díky firmám a především díky Windows 7.

Slabé alternativy

Tento systém ale za rok odejde, navíc Microsoft mezitím do Sedmiček ještě propašuje Edge. Očekávám, že i tyto kroky povedou k ústupu Internet Exploreru, který již není aktivně vyvíjen dlouhých pět let – jedenáctá řada vyšla v říjnu 2013 s Windows 8.1. Jistě, že ho zatím lze využívat i v Desítkách, budete to ale dělat z důvodu kompatibility a budou tak činit primárně podniky.

Když se tedy povzneseme nad stále relativně vysoký podíl Internet Exploreru, na trhu zbývají přinejlepším dva větší hráči, kteří ještě nabízí jiné vykreslovací jádro. Jedná se o Firefox s jádrem Gecko, který se ale rovněž postupně propadá a aktuálně se drží pod hranicí 9 %. Nakonec si ještě můžeme všimnout Safari, jež si drží více méně stabilní pozici kolem tří čtyř procent.

Konkurence nejen není početná, její podíly jsou navíc velmi malé. Safari je ovšem doménou zařízení s nakousnutým jablkem, takže tam se ani zásadní změna stavu čekat nedá. V případě Firefoxu pak můžeme mít oprávněný strach, kam až se jeho podíl bude ztenčovat. Proč by vám mělo vadit, že žijeme na planetě Blink?

Proč to vadí?

I neochotně odcházející a dodnes druhý nejpoužívanější prohlížeč vlastně můžeme brát jako připomínku toho, proč by nás stávající situace měla znepokojovat. Prohlížeč, který udával tvář webu, jsme tu už měli. Jmenoval se Internet Explorer, měl vlastní uzavřené jádro Trident a ve své době Microsoft neměl důvod řešit webové standardy, takže web spoluvytvářel takzvanými de facto standardy.

Situace s Chromem/Chromiem a Blinkem není totožná v každém záhybu, neznamená to ale, že se jedná o pozitivní vývoj. Zatím platí, že web je decentralizovaná, nezávislá, otevřená platforma. Monopolizace jde proti těmto hodnotám a stejně jako pro web není zdravé, aby Facebook byl platformou pro všechno, z principu pro něj není zdravé, aby se web stal platformou pro jedno vykreslovací jádro.

Firefox s Geckem představuje největší konkurenci pro Chrome a Blink. Drží však sotva 9 % trhu
Firefox s Geckem představuje největší konkurenci pro Chrome a Blink. Drží však sotva 9 % trhu

Stokrát se můžeme schovávat za tvrzení, že Chromium a Blink jsou technologie s otevřeným zdrojovým kódem, současný vývoj však jde na ruku Googlu. Již delší dobu pozorujeme, že některé nové služby aspoň nějakou dobu fungují exkluzívně v Chromu. To je jako byste např. napsali nový program exkluzívně pro Windows. Jenže web má být otevřený a aplikace by měla automaticky fungovat ve všech prohlížečích, které dbají příslušných standardů. V tom by měla být síla webu.

Blink? Spíš planeta Chrome

Před více než rokem Jon von Tetzchner, původní autor Opery, dnes spolutvůrce prohlížeče Vivaldi, hovořil o tom, že Google zneužívá svou moc. Pamatuje si časy, kdy ještě pracoval na Opeře, která tehdy byla vybavená vlastním vykreslovacím jádrem Presto. Problémy s kompatibilitou ho odradily, takže ve svém novém prohlížeči vsadil na všeobecně využívaný Blink.

Dokonce ani s ním není situace bezproblémová, alternativní prohlížeče někdy musí měnit identifikaci a předstírají, že jsou Chrome. Mít Blink tedy nestačí. Takhle by to fungovat nemělo, změna identifikace ve statistice navíc může dále posílit Chrome. Google se navíc nachází ve střetu zájmů: poskytuje jedny z nejpoužívanějších webových aplikací na světě, současně provozuje nejpoužívanější prohlížeč na světě.

Ilustrační foto

Pokud k jeho podílu přičteme podíly dalších prohlížečů postavených na Blinku, nelze se divit, pokud některé weby vznikají tak, aby fungovaly ve Chromu s tím, že mohou aspoň mírně zlobit v jiných prohlížečích. Microsoft sám dokonce kritizuje dotčené webové vývojáře a vývojářky za to, že tímto způsobem pracují. Sám potíže s kompatibilitou vyřešil jednoduše, prostě převzal Blink.

Pokusy o monopolizaci webu

Zatím se může zdát, že svět funguje přiměřeně dobře, ale síla obřího podniku jménem Googlu je v tomto ohledu spíše podceňována. Ve chvíli, kdy Google začne více tlačit na pilu, aby získal web pod svou kontrolu (myslím více, než ho ovládá dnes), může být obtížné mu vzdorovat. Slabá diverzita ostatně může působit problémy všude – klidně se bavme o přírodních ekosystémech, od nichž můžeme přejít k zemědělství atd.

Netvrdím, že případně později nebude možné Google porazit, ale škody mohou být rozsáhlé a nová silná konkurence se bude rodit obtížně. Vzpomeňme na Facebook, který by nejraději zabil weby a donutit vydavatele, aby článku publikovali přímo na sociální síti. V roce 2015 si vytvořil technologii Instant Articles, abyste kvůli čtení článků nemuseli opouštět Facebook. Na to Google odpověděl řešením Accelerated Mobile Pages, neměl bych při této příležitosti zapomenout ani na Apple News.

Všechny tyto projekty mají za cíl jediné, a sice nabídnout vám obsah ke konzumaci za vlastních podmínek. Dokud existuje otevřený web i s otevřenými standardy, obsah ani celá platforma nejsou uvězněny v rukou jedné firmy. Pokud nám otevřenost webu vyhovuje, sílící pokusy o monopolizaci bychom ale měli brát vážně, než otevřený web zmizí.

Koncentrace moci v rukou jednoho subjektu obecně není nikdy žádoucí. Například pokud váš web nepodporuje Accelerated Mobile Pages, Google Console to může považovat za chybu. I to je útok na otevřený web. Ve světle nastíněných událostí se role Mozilly jako tvůrce největšího konkurenta Chromu/Blinku ještě zesiluje. Sama se pak přiklání k názoru, že Microsoft ukončením vývoje Edge HTML zesiluje pozici Googlu.

Planeta Blink. Konec vývoje EdgeHTML není dobrý pro web [komentář]

Ohodnoťte tento článek!
4.4 (87.74%) 31 hlas/ů

18 KOMENTÁŘE

  1. Nemam rad Chrome, ale Blink pouzivam, protoze Vivaldi a Opera. Zkousel jsem Edge, ten prohlizec se mi libil, ale bohuzel je tam prilis chyb.
    Proc nejde Edge do okna a otevira se jen na celou obrazovku? A mohl bych pokracovat. Tohle jsou ale chyby, ktere se prechodem na Blink neopravi. Microsoft by mel zacit neco vazne delat, jenze nezvlada vyvoj Windows 10, tezko bude zvladat vyvoj dalsich mene dulezitych veci jako je treba Edge.

  2. Konkurence je dobrá věc, ale musí být kvalitní. Konkurence v podobě šmejdu je naprosto k ničemu a nikomu to neprospěje. A jinak ano, Google to prostě umí a dělá lépe, proto MS udělal to nejlepší co mohl, vykašlal se na to co neumí. Začalo to OS pro mobilní telefony, pokračuje to prohlížečem a doufám že to bude rychlejším tempem pokračovat až k samotným Windows, protože ty taky stojí úplně za ho**o a jak říká Red, už by fakt měli začít něco dělat …

    • Nazor zajimavy, da se s nim i souhasit, nekde vic, nekde min. Mne osobne prijde, ze MS se snazi zmenit z softwarove firmy na firmu poskytujici „sluzby“. Coz je sen kazde developerske firmy po tom co hodi na trh produkt, ktery se ujme nebo na nejakem takovem stavi, jelikoz se na tom da nejlip ryzovat s nejmensimi naklady. A naklady mzou byt i jadro pudla, o ktere tady jde. MS je automaticky osekal tim, ze nevyviji produkt jako je jadro prohlizece, ale prihreje se polivcicku na jinem, coz je daleko levnejsi. Z tohoto pohledu pragmaticky krok, ktery ma ale riziko v tom, ze driv na sebe produkty MS navazovali, casto ani nefungovali poradne nekde jinde, protoze si MS delal na vsechno svuj standard, ktery mu ale zurucoval, ze potrebujes dalsi dily jeho eko-systemu, aby to vubec fungovalo (pokud to fungovalo). To ted odpadne a MS bude muset s ostatnima o ty sluzby soutezit.
      Druha vec, co se tyce nakladu jde videt bohuzel v tryskni kvalite Win10 .. tady to slo do kopru tak, jako zadne vidle od dob XP SP3.. jak vybrusli z tohoto, to nevim..

  3. „Nakonec si ještě můžeme všimnout Safari, jež si drží více méně stabilní pozici kolem tří čtyř procent…“ Tak si ještě připomeňme, že Blink je fork Webkitu ze Safari, takže je otázkou, jestli se dá Safari považovat za konkurenci…

    Ano, monopol Blinku si dovedu představit. Dojde to do stejného stavu, jako Windows. Uživatelé nebudou chtít používat prohlížeč s jiným jádrem, protože v něm lecos nebude fungovat, weby budou vypadat jinak.. a vývojáři nebudou optimalizovat pro jiné jádro, protože ho nikdo nepoužívá.

    Ale otázkou je, jestli je to špatně. Nebavíme se o produktu pro koncového zákazníka. Tím je prohlížeč. A těch může vznikat nekonečné množství, mohou spolu soupeřit funkcemi, ochranou soukromí apod. Tedy alespoň dokud bude Blink svobodným SW, bude tu svobodný konkurenční trh. Dnes se určité společenství firem (W3C) domlouvá a stanovuje určité webové standardy, kterými se tak jako tak musí všichni řídit, pokud to má fungovat. A pak se čeká, jak ty standardy vývojáři implementují do vykreslovacích jader / prohlížečů, řeší se, co který umí a co ne… Nemůže se to samé společenství firem rovnou podílet na vývoji jednotného multiplatformního vykreslovacího jádra? Pak odpadne ta vrstva s implementací, W3C zavede standard a rovnou ho implementuje do jádra, ve kterém ukáže „takhle to má vypadat“.

  4. Článek mi přijde KOMPLETNE MIMO. Viz i naprosto nesmyslne prirovnani web vs facebook – toto srovnání naopak odpovídá situaci, kdy každá firma ma vlastne renderovaci engine a sama si určuje jak to bude fungovat. Tady se ale děje něco úplně opačného, co je k dobru věci. Jeden engine pro více věcí.

    Popravdě jsem nikdy nechapal, proč každý výrobce prohlizece má potřebu vytvářet vlastní engine pro vykreslování stránek – ten by měl být idealne pouze jeden a nejlépe od W3C.