Proč se v pražském metru nedá platit kartou? ROPID srovnává město s Londýnem a Ostravou

2
Praha
Ilustrační foto (zdroj PID)

Od konce dubna se ve všech pražských tramvajích dají kupovat jízdenky pomocí karetních terminálů. Na rozdíl od Ostravy mají terminály tiskárny, z nichž vyjedete doklad. A na rozdíl od Londýna se neplánuje stejný systém rozšířit i do metra nebo vlaků. Regionální organizátor Pražské integrované dopravy na svém webu vysvětluje, proč se v Praze nasadil odlišný systém a v čem je město specifické oproti severomoravské nebo anglické metropoli.

Ve zkratce lze říci, že aktuální pražský odbavovací systém MHD je v ideálním stavu, který příliš neomezuje pravidelné ani občasné cestující a který nemá ani tak vysoké náklady. Přiblížení se Ostravě nebo Londýnu by znamenalo příliš vysoké náklady s malým efektem. Dle koordinátora je přitom ideální alternativou mobilní aplikace PID Lítačka, která umožňuje „bez papírů“ cestovat v celé Praze a okolí.

Problémy a řešení v bodech

Výhoda tisku jízdenek je v tom, že je pro přestupy lze použít i v jiných spojích, aniž by se cestující zdržovali pípáním karet u dalších dveří. Analogová podoba navíc umožňuje jízdenku přenést i do metra, autobosů nebo vlaků. Do ROPIDu je zapojeno 20+ dopravců, což situaci dále komplikuje.

Ve vozech metra nelze použít plně elektronické odbavování, protože v tunelech není mobilní signál (tedy ve většině tunelů). Ve vlacích sice signál je (Většinou), ale pod PID spadá spousta spojů a budování terminálů by nebylo ekonomicky výhodné, protože hromada vlaků městem či krajem jen projíždí a v jiných místech by terminály nebyly k ničemu. Pípání karet při nástupu i výstupu navíc zdržuje cestující.

TIP: Ostrava a Moravskoslezský kraj chystají jízdenkovou revoluci

Alternativou pro metro a vlaky by byly stanice s turnikety jako v Londýně, ve kterých by probíhalo odbavování, ale výstavba by opět byla drahá a brány by brzdily cestující, kteří mají dlouhodobé předplatní kupóny.

Jenže právě měsíční či roční jízdenky jsou v Praze rozšířenější než v jiných městech, protože jsou relativně levné. Jednorázové nákupy jízdenek se tak týkají zejména zahraničních turistů, avšak v zahraničí zase nejsou tolik rozšířené bezkontaktní platební karty.

ROPIDu´ detailně popisuje všechna možná řešení i potenciální problémy. Dokument rozhodně stojí za přečtení, protože působí objektivně a vyjmenovává i faktické nevýhody, které jsou v Ostravě či Londýně.


Proč se v pražském metru nedá platit kartou? ROPID srovnává město s Londýnem a Ostravou
Ohodnoťte tento článek!
3.8 (76.67%) 12 hlas/ů

2 KOMENTÁŘE

  1. Nazev je castecne zavadejici.. v nekterych stanicich pred vchodem do oznaceni stanice metra, jsou automaty, kde se kartou da platit. Takze de-facto se v metru platit da, ale ne na nastupistich a ve vlacich metra.

  2. “Ve vozech metra nelze použít plně elektronické odbavování, protože v tunelech není mobilní signál”

    To je trochu nešťastná formulace. Ve vozech metra je v první řadě nesmysl prodávat jízdenky, protože na nástupiště se smí jen s platnou jízdenkou. Kdyby tomu tak nebylo, neexistovala by páka na bezdomovce, kteří by si ze stanic metra udělali ubytovny.

    Původně byl pražský systém velice jednoduchý. Prostě jste si koupili jízdenku a při nástupu do vozidla nebo vstupu do přepravního prostoru (metra) jste si ji museli označit, nebo jste měli legitku s časovým kuponem. Dnes je to příšerný kočkopes vzniklý postupnou nesystémovou evolucí.

    – Na příměstských linkách autobusů se musí nastupovat předními dveřmi. S výjimkou, kdy jste na území Prahy a jedete směrem do centra. Taky si můžete koupit lístek od řidiče, za běžnou cenu. (Výsledkem je, že i u metra, kde se lístky dají koupit v automatu, řada cestujících zdržuje autobus hotovostními operacemi.)
    – Lístek od řidiče si můžete koupit i na nepříměstských linkách, zde ale za vyšší cenu
    – Přibyly SMS jízdenky, které ale platí pouze na vybraných linkách DPP, není to jízdní doklad PID (takže spousta lidí se pak diví, že jim to někde neplatí)
    – Do systému se zaintegrovaly vlaky, které ale nemají označovač jízdenek, takže si musíte štípnout na nástupišti

    Už před více než 10 lety se vědělo, že automaty na papírové jízdenky (ty žluté s tlačítky) jsou hlavně pro cizince obtížně použitelné a berou pouze mince. Uvažovalo se i o turniketech ve stanicích metra, byl to možná záměr, když se zaváděla Opencard. Ale turnikety se nezavedly (jednak je nikdo nechtěl, jednak měly být extrémně drahé) a tak sice máme čipové karty, ale strojově nečitelné papírové jízdenky nám zůstaly. Byly tedy pořízeny vylepšené žluté automaty na lístky, tentokrát s dotykovou obrazovkou, podporou více jazyků a možností platit kartou, stálo to nekřesťanské peníze, ale byly to jednotky kusů umístěné na letišti, hlavním nádraží a možná autobusovém nádraží Florenc?

    No a zatímco v autobuse si jízdenku koupit můžete (byť s přirážkou) a v metru jsou automaty vždycky, tak na tramvajových zastávkách někde jsou a někde nejsou. A tak je pravděpodobně jednodušší nainstalovat automat do každé tramvaje, kde je elektřina a není k tomu potřeba stavební řízení, zřizování věcného břemene a kdo ví co ještě, a kde se to dá udržovat na jednom místě (ve vozovně). Tím vznikl systém, kde si můžete koupit papírový lístek u automatu na zastávce za mince, nebo v tramvaji kartou, nebo přes mobilní aplikaci čistě elektronickou jízdenku.

    Na druhou stranu je ale potřeba říct, že přes to všechno ten systém vůbec neobtěžuje držitele časových jízdenek, na rozdíl od Londýna, Amsterdamu nebo Pardubic, kde si musíte pípat při nástupu a výstupu.