PlayStation 3 s sebou přinesl odvážnou procesorovou architekturu Cell, na které spolupracovaly firmy Sony, IBM a Toshiba. Cell měl jedno řídicí jádro pro obecné výpočty a osm speciálních koprocesorů. Vývojářům trvalo pár let, než si na nový hardware zvykli a než z něj vytěžili maximum výkonu.
Konzole mimochodem alespoň ze začátku bavila hackery a hračičky. Umožňovala nainstalovat Linux a využít výkonného hardwaru i počítačovým výpočtům. U pozdějších revizí PS3 a v novém firmwaru první revize ale instalaci OS třetích stran Sony zakázalo. Fanoušci se kvůli tomu i soudili.
PS3 ale přišly i s ryze praktickými věcmi. Konzole od začátku nabízela Blu-ray mechaniku a ve své době byla nejdostupnějším přehrávačem. Přinesla též PlayStation Network, síť sloužící k multiplayeru, nákupu obsahu a dalším funkcím. Místo DualShocku bylo možné hrát i s kapesními konzolemi PS Portable a Vista.
Sony konzoli postupně zmenšovalo, když v roce 2009 uvedlo verzi Slim a 2012 pak Super Slim. Zároveň rostla kapacita interního disku a snižovala se spotřeba zařízení. PS3 s kapacitou 500 GB se dá ještě pořád koupit za cenu od 5000 Kč, ale vzhledem k tomu, že PS4 je jen o trochu dražší, by to byly vyhozené peníze. Leda že byste měli doma desítky her, kterých byste se neradi zbavovali.
