Sankce za napadení Ukrajiny se vztahují i na čipy, Rusko odříznuté od západních technologií?

Část protiruských sankcí, kterými se západní země snaží oslabit agresi Putinova režimu po válečném napadení Ukrajiny, se týká i počítačového průmyslu. Mají oslabit ekonomiku a průmyslu odříznutím Ruska od čipů.

Jak vám asi nemohlo uniknout, ruský režim zaútočil na Ukrajinu (nicméně ne poprvé, přes předstírání opaku fakticky vedl proti této zemi válku od roku 2014). Země tzv. západního světa v reakci na to přijaly ekonomické sankce, které mají vytvořit na Rusko aspoň nějaký tlak a odpověď na tuto agresi. Součástí těchto sankcí jsou i opatření týkající se počítačového průmyslu, hardwaru a čipů, jejichž dovoz do Ruska má být postižen.

Následky pro počítačový průmysl by měly vyplývat nejvíce z amerických sankcí, a to z jednoho důvodu. Řada počítačových firem je přímo amerických (výrobci hardwaru jako Intel, AMD, Nvidia, softwarové/internetové firmy jako Microsoft, Amazon, Google), takže se musí řídit podle americké legislativy. Vedle toho mají USA nepřímý vliv i na mnohé další významné firmy tím, že často používají americké technologie zprostředkovaně – ať už jde o IP jako technologie ARM (který není americký, ale částečně v zemi působí) nebo technologie, používané při návrhu a výrobě čipů. Současné sankce by proto zdá se mohly připomínat efekt, který dokázaly USA vyvinout na čínský IT kolos Huawei.

Mobily pro běžné Rusy se dovážet mohou, ale třeba čipy pro auta ne

Obsahem současných sankcí je vývoz polovodičů (čipů), počítačů, telekomunikačního a bezpečnostního vybavení, laserů, elektronických senzorů, navigačních přístrojů, avioniky (elektroniky pro letecký průmysl), námořních zařízení a leteckých komponent.

Je třeba říct, že nejde o kompletní odstřižení od všeho takového zboží. Mělo by být možné vozit do Ruska takové zboží, které je potřebné pro civilní telekomunikace, bezpečnost letecké a námořní dopravy a podobné účely, a také elektroniku pro spotřebitele (tedy například telefony, software Windows pro osobní počítače), pokud nejsou pro vojenské nebo podobné organizace a státní orgány. Existuje seznam zatím asi 49 firem či organizací, kterou jsou do této kategorie přiřazené. Při vývozu do Ruska by firma musela žádat o licenci (která víceméně funguje jako výjimka z tohoto zákazu). Ta bude individuálně zvažována a buď udělena, nebo zamítnuta.

Tímto systémem ale musí projít nejen americké firmy, ale i takové, které jsou zapojené druhotně třeba tím, že k vyrábění vlastních dotčených produktů mimo USA používají nějaké americké technologie – toto je vymáháno tím, že firmy, které by nařízení nerespektovaly, se samy mohou dostat na sankční seznam.

Vypadá to, že k sankcím se proto do značné míry připojí i Korea a Tchajwan (separátně ale vyhlásilo sankce také Japonsko). Rusko tedy podle těchto sankcí bude mít odříznutý přístup k pamětem DRAM (operační paměti) a NAND Flash (paměti pro trvalá úložiště jako jsou SSD, paměťové karty, úložiště v telefonech atd) od SK Hynixu a Samsungu – pro Kioxia, WD a Micron platí asi totéž přímo dle japonských a amerických sankcí.

Stejně tak ale bude mít Rusko utrum u TSMC, tedy nejvýznamnějšího dodavatele moderních výrobních procesů pro čipy, které se bude sankcemi řídit. Toto může znamenat zablokování výroby například vlastních procesorů Baikal, o které se Rusko pokoušelo (jsou nicméně založené na IP od amerického ARMu). Obecně lze nicméně říct, že lokální ruský vývoj čipů je teď ve srovnání s globální konkurencí poměrně marginální a totéž se lze říct o přímo jeho lokálních kapacitách pro fyzickou výrobu čipů. Sankce asi zabrání jeho rozvoji a inovacím.

• Více: V Rusku vyrábí počítače s vlastními ARM procesory, Baikal M s osmi jádry Cortex-A57
• Více: Rusko pokročilo ve vlastních procesorech. Baikal-S je 48jádro, příští generace 6nm 128jádro
• Více: V Rusku budou mít vlastní AM4 základní desky pro Ryzen. Ale podle fotky jsou to ASRocky

Prezentace ruského procesoru Baikal BE-M1000 Zdroj: technolong

Galerie: Ruské procesory Baikal BE-M1000 a počítače iRU Opal a iRU Agat

Všechny fotografie

Podle dosavadních zpráv stejně tak bude postižen přístup k čipům pro automobilový průmysl v Rusku. Texas Instruments (USA), Bosch, NXP a STMicroelectronics (Evropa) a Renesas (Japonsko) by měly přestat do Ruska dodávat čipy pro automobily. Podle některých zpráv by mohl být tímto omezen i přímo vývoz celých aut například z Koreje.

Zatím nevíme jistě, jak důsledně a tvrdě dopadnou tato opatření v praxi a jak úspěšné tedy budou v poškození ruské ekonomiky (což sice může znít jako zlovolný záměr, ale jde o jedinou mírovou páku proti agresi, násilným výbojům a obecné hrozbě, kterou se Rusko proti našim zemím rozhodlo být).

Z pohledu výrobců čipů je samozřejmě nepříjemné a ekonomicky negativní, že přijdou o část svého trhu a zakázek. Určité štěstí může být, že tato situace přichází v době, kdy je o čipy téměř všech typů velká nouze. Proto asi výrobci budou mít hodně zakázek, které jim výpadky v dodávkách třeba pro Ruské automobilové závody vynahradí. Některým firmám a zemím by mohlo toto paradoxně pomoci tím, že se zlepší dostupnost čipů, které potřebují.

Rusko se bude muset spoléhat na čínské čipy

Rusko má v zásadě jednu hlavní únikovou cestu z těchto opatření, kterými bude moci jejich efekt částečně zmírňovat (avšak úplně se mu tím nevyhne). Tou je získávání čipů od Číny, která se snaží o vývoj vlastních nezávislých technologií včetně výroby čipů (SMIC) a také pamětí. Rusko tak může využívat z toho vzešlé čínské technologické produkty. Nicméně čínské firmy se pak také asi mohou vystavovat hrozbě, že budou odříznutí například od technologií ARMu a výroby čipů v TSMC a podobně. Některé čínské podniky jako Huawei nebo už i ona továrna na čipy SMIC již na sankčním seznamu jsou.

Nahradit všechny západní technologie čínskými nemusí být ovšem snadné ani bezbolestné. Například v oblasti nejvýkonnějšího výpočetního hardwaru znamená omezení jen na čínské zdroje, že Rusko bude mít k dispozici jen technologicky horší náhražky. Efekt na ruské hospodářství samozřejmě bude hlavně dlouhodobý a čistě tato opatření nejspíše v hlavě ruského prezidenta a fakticky asi neomezeného diktátora nemohou nějak sama o sobě zapudit možná už dlouho se vyvíjející agresivní choutky. Bohužel asi platí, že podobná opatření trestající ruskou ekonomiku by měla lepší efekt, pokud by byla uvalena dávno v minulosti jako odpověď na předchozí stupně rostoucí ruské agrese, nicméně stále lepší pozdě než nikdy.

Zdroje: Wired, Tom’s Hardware, Korea Herald