Tržní podíly výrobců x86 procesorů: Intel dál ztrácí, AMD má 20 % desktopu a notebooků

60

Jak se vyvíjí souboj Intelu s AMD v procesorech? Menší firma ještě před vstupem Zenu 3 do vřavy opět ubrala z podílu Intelu, Ryzeny teď mají přes 20 %.

Už nám uběhly zhruba tři měsíce od chvíle, kdy jsme měli poslední čísla o tržních podílech Intelu a AMD v procesorech x86. Lépe řečeno, čísla o podílu AMD (protože údaje zveřejňuje jen tato firma), z kterých si pak zbylý podíl Intelu dovozujeme.

Nyní byly vydány údaje o tržním podílu za třetí kvartál (červenec až září) 2020. Jde opět jako minule o čísla od firmy Mercury Research. Pro Intel jsou (jak už tomu poslední dobou bývá) negativní, protože opět ztratil tržní podíl ve prospěch AMD, které se údajně dostalo na procenta, jaká nezaznamenalo od roku 2007. Nicméně jak tomu už také poslední dobou bývá, nešlo zase o nějaké dramatické přesuny v tržním podíle, ale o pokračování pozvolného pomalého přibývání.

Ryzeny překročily pětinový podíl

V desktopových procesorech AMD ještě před tím, než situací případně zamíchají nové Ryzeny 5000, vzalo malý dílek Intelu. Dostalo v tomto kvartále na 20,1 % (Intelu by tedy mělo patřit zbylých 79,9 %). To je nejvyšší tržní podíl firmy od Q4 2013. V druhém kvartále ještě firma měla jen 19,2 % a před rokem v Q3 2019 jen 18,0 %.

Větší podíl v noteboocích než v desktopu

Hranici 20 % tržního podílu překročilo AMD také v noteboocích. Zde dosáhlo podle Mercury Research tržní podíl 20,2 % (tudíž Intel by měl mít 79,8 %, pokud tedy čínské Zhaoxiny na dálném východě neuhrály aspoň tu jednu desetinu procenta). Podíl je tedy dokonce ještě vyšší než v stolních počítačích. To je pozoruhodné, protože dříve mělo prakticky vždy v noteboocích horší tržní podíl. Prosadit se v nich se vždy AMD dařilo méně než v desktopech.

Procesor AMD Ryzen 3000C 06
Procesor AMD Ryzen 3000C (Zdroj: AMD)

V předchozím kvartálu vycházel tržní podíl 19,9 %. A před rokem v Q3 2019 dokonce jenom 14,7 %, takže relativně k předchozímu stavu narostl tržní podíl víc než o třetinu (čímž se nemyslí třetina trhu). I v této oblasti trvá tedy posilování AMD a má jít o vůbec největší tržní podíl v noteboocích, jaký kdy předtím firma dosáhla.

Tyto hodnoty jsou pro desktopové a notebookové procesory, ale AMD z trhu vyjímá použití v sektoru „IoT“, tedy „internetu věcí“. Pod tím je asi třeba rozumět embedded produkty. S jejich započítáním by asi Intel měl podíl vyšší. Podle AMD je podíl firmy v „klientských zařízeních“ (tedy osobní počítače a notebooky) celkově 20,2 %. Víceméně by asi mělo jít o součet předchozích segmentů.

Tržní podíly AMD v x86 procesorech desktop a notebooky
Tržní podíly AMD v x86 procesorech: desktop a notebooky (Zdroj: AMD)

Servery jsou přes růst stále na nízkých procentech

Z hlediska pozice AMD a jeho ziskovosti se věnuje velká pozornost trhu serverů, z kterého AMD v první polovině dekády téměř úplně vypadlo, než se na trh dostala architektura Zen a nové serverové procesory Epyc. Zde nejdřív AMD údaje Mercury Research zveřejnilo, nicméně Tom’s Hardware je získal přímo od analytiků. Tržní podíl v celkovém trhu serverů, síťové infrastruktury a souvisejících segmentech by nyní měl být 6,6 %, což je nárůst o necelý procentní bod proti 5,8 % v Q2 2020. Před rokem byl tržní podíl 4,3 %.

Zde tedy získávání pozic AMD jde hodně pomalu, přestože Intel má značné problémy a je de facto pořád na tři roky staré architektuře (ovšem mírně aktualizované) a 14nm čipech. Setrvačnost trhu tedy stále zdá se zůstává silná a 7nm Epycy 7002 získávají jen omezené množství klientů.

AMD samotné se odvolává na odlišnou statistiku serverů než tuto, proto si již dříve osobovalo vyšší čísla, než jsou v těchto zprávách. AMD preferuje pro statistiku čísla analytiků z IDC. Ty jsou soustředěné jenom na trh jednosocketových a dvousocketových serverů tradičního určení. V těch mělo AMD údajně už minule přes 10 % a nyní by asi mělo zase získat více. Čísla od Mercury Research navíc obsahují serverová CPU použitá v síťové infrastruktuře, storage infrastruktuře a „edge servery“ (Xeon D).

Toto je samozřejmě zkreslující, ale z pohledu AMD jeho procesory na těchto trzích tolik nesoutěží. Pokud tedy jde jen o to, jak dobře jsou na tom Epycy ve svém hlavním trhu, pak jsou vyšší čísla od IDC nápomocná. Ale z pohledu celkového boje AMD-Intel je číslo Mercury Research relevantnější.

intel Xeon D 1600 Hewitt Lake 1600
Intel Xeon D-1600 Hewitt Lake (Zdroj: Intel)

22,4 % i s konzolemi

AMD také uvádí hodnotu nazvanou „celkový podíl x86 procesorů“, kde má ještě větší skóre, údajně 22,4 %, přičemž před rokem tato hodnota měla být 16,1 % a minulý kvartál 18,3 %. Proč je toto číslo vyšší než kterékoli z předchozích, byť by je mělo průměrovat? Je to asi proto, že do těchto 22,4 % AMD započítává i všechny herní konzole s procesorem x86. Tedy ty od Sony a Microsoftu, založené na jím navržených a vyráběných semi-custom APU. Nejde o úplně nezajímavou informaci, ale pro normální konkurenci mezi Intelem a AMD toto moc neznamená.

Každopádně se tedy zatím nijak nezastavuje posilování AMD a pomalé přebírání tržního podílu, kterému podrobuje Intel. Ovšem jeho pozice se neoslabuje nějak silně, tato společnost zatím dokázala zvyšovat své tržby a zisky navzdory této posilující konkurenci od AMD. Ovšem nyní se podle finančních výsledků Intelu možná situace trošku začala měnit, takže je možné, že nyní už začne konkurenci cítit trošku víc.

Galerie: Odhalení procesorů AMD Ryzen 5000 a architektury Zen 3, oficiální benchmarky

Zdroj: AMD, Tom’s Hardware

Tržní podíly výrobců x86 procesorů: Intel dál ztrácí, AMD má 20 % desktopu a notebooků
Ohodnoťte tento článek!
4.3 (85.71%) 14 hlas/ů

60 KOMENTÁŘE

  1. Lzi, lzi a nic nez lzi, c. k. obecni tajtrdlik tu psal, ze AMD ztraci! 😀

    Pocitam, ze v koncove consumer sfere uz maji desktopove Ryzeny aspon 80% podil. Ovsem firemni PC ten podil vyznamne srazi. Tam to bude trvat jeste leta, nez se AMD prosadi i ve firmach.

  2. Zajímalo by mne proč někteří recenzenti použili k testu Ryzenů 5000 paměti pouze 3200MHz(byť CL14) když již Ryzeny 3000 mají optimum 3600MHz (IF 1800 MHz). Radeony 5000 mají snad dosáhnout bez děličky až na 3800MHz (IF 1900MHz). Recenzenti určitě vědí, že Ryzenům chutná rychlá paměť. Na PCT údajně použili 4000MHz, ale z článku není zřejmé zda ke slovu nepřišla dělička.

  3. Pěkné výsledky pro AMD. Akorát ty servery jim pořád moc nejdou nahoru a celkem jsem se i trefil, když jsem nedávno psal, že mají tak 7%. Uvidíme, jak ten podíl hlavně v desktopu popožene Zen3.
    „AMD také uvádí hodnotu nazvanou „celkový podíl x86 procesorů“, kde má ještě větší skóre, údajně 22,4 %, přičemž před rokem tato hodnota měla být 16,1 % a minulý kvartál 18,3 %. Proč je toto číslo vyšší než kterékoli z předchozích, byť by je mělo průměrovat? Je to asi proto, že do těchto 22,4 % AMD započítává i všechny herní konzole s procesorem x86.“ To hlavně ukazuje, že i když si AMD u TSMC uvolní 7nm kapacitu po APU pro konzole, tak jim to k dramatickému nárustu podílu (myšleno více než pár procent) stejně nepomůže, navíc to musí dělit mezi aktuální produkty, nové Zen3 a nové grafiky.

    • Servery budou trvat několik let.
      Když bych to měl brát podle sebe, tak:
      – výměna až celého vsphere (problémy s vmotion mezi různými platformami/degradace výkonu)
      – Dell zatím nemá v nabídce (edit: pro ČR) skoro nic
      – baremetal servery bývají specifické, např. u MSSQL STD je limit na počet core, na který pasuje líp Intel, byť zase možnostmi osadit velkou paměť to u 1S válcuje AMD.

        • vmware se licencuje na sokety, tam je to obráceně, Zenům takové licencování svědčí. Jenže jsou tu (u virtualizace) další omezení, jako velikost+rychlost RAM, IOPSy, apod., takže nejde úplně jednoduše položit rovnítko mezi počet jader a efektivitu/výhodnost.

          Další level jsou pak licence na SW.

          Navíc tu je další faktor, dnes se velké firmy houfně ubírají do cloudových služeb (jako jsou AWS, Azure, Rackspace nebo Nutanix), kde tyhle „problémy“ neřešíš a jen platíš měsíční fíčko.

        • Vyšší IPC a asi i vyšší takty base(boost) u EPYC Milan určitě v tomto ohledu pomohou. Akorát se děsím cen, které si za ně AMD řekne. Viz příklad vysoko taktovaných modelů Epyc Rome 7Fx2 ( cca 65kKč za 8c/16t 7F32 atd). 🙁

          Na druhou stranu řada řešení dnes staví na bezplatném software kde výkon/core není z hlediska nákladů podstatným a rozhoduje především celkový výkon/cena.

    • Zajímalo by mne jak se jim v HEDTu na obratu(zisku) projevilo zdražení vstupu do TRX40 platformy proti X399 (MB+CPU). Zdá se mi, že Thr 39×0 se proti 19X0(29X0) prodávají aspoň v ČR méně.

      • To je len logické premietnutie súčasného stavu v segmente pracovných staníc, respektive ich nepotrebnosti a nezáujmu o mnohojadrové procesory umocnené finančnou náročnosťou a slabou efektivitou platformy. Pár rokov v minulosti získal majiteľ workstation toľko žiadaný výkon s odhodlanosťou preglgnúť horkú slinu finančnej náročnosti.
        Dnes máme výkonné grafické karty, ktoré výpočtovým výkonom úplne odrovnali 16-64 jadrové procesory a hlavne plejádu programov schopných využiť HW akceleráciu, nová éra. Rýchlosť/výkon, efektívnosť, cenová dostupnosť – atribúty pracovnej stanice založenej na akcelerácii GPU.

        • Ne vše lze řešit pomocí GPGPU (těch úloh je menšina), takže universální (CPU) výkon bude třeba vždy. A HEDT není jen o hrubém výpočetním CPU výkonu, ale i IO. Nakonec ty grafické či jiné výpočetní akcelerátory je třeba nějak připojit (platforma s dostatkem PCIe linek).

          Myslím, že ThreadRipper na bázi Zen 3 bude zajímavou volbou. Můžeme jen doufat, že cena proti 39×0 příliš nenaroste.